Kdy jsem máma, kdy doktorka?

19.3.2017 in Dr. Máma, Osobní - 7 Comments
Tohle psaní bude takové mé osobní přiznání a berte ho, prosím, jako opravdu subjektivní text. Žádné lékařské doporučení, žádné „tak to dělej taky“. Jen už je vcelku úsměvné, že se na každém semináři první pomoci najde dotaz „A jak tohle děláte jako máma? Ne jako doktorka, ale jako MÁMA.“ Tak mě napadlo, že všechny tyhle dotazy, které se nasbíraly za celý jeden rok, co semináře pořádám, sepíšu do jednoho článku a možná vám pomůžu zase o trochu víc poznat mě samotnou :-).

Však holky moje už znáte skrz na skrz :-). Tak pojďme na několik faktů a schválně, jestli jsem holkám víc máma nebo doktor :-).

Vlastní postel pro nejmenší

Nevím proč, ale občas máte nejspíš pocit, že že lékaři jsou proti spaní s dětmi v jedné posteli. Že snad doktor je opakem kontaktního rodičovství a to já si nemyslím. Obávám se, že celé to plyne z toho, že si pamatujeme tu první informaci, kterou nám říkají již v porodnici a na první kontrole u PLDD.

„Miminko by mělo mít svou postel, monitor dechu a k rodičům do postele nepatří.“

S touhle větou těsně po narození dítěte já souhlasím. Týká se ale novorozence jako takového, což je první měsíc života. Spaní v jedné posteli nemusí u tak malých miminek být bezpečné a i já dodržovala spaní holek. Jejich postel ale neměla bočnici, byla přiražená k mé posteli a vlastně jsme spala každá na svém, ale u sebe. Jak  holky rostly a nebyly malá miminka, noční kojení probíhalo u mě v posteli a spaly jsme u něj obě dvě. Mléčný bar kdy bylo třeba a Julinku mám v posteli ještě dnes.

Důsledkem je její mazlivost a skutečnost, že ke svému polednímu spánku už nepotřebuje ani tu postýlku. Vyspí se kdekoli a je nám tak dobře oběma.
 
MÁMA!
 

Miminka a kosmetika

Tak! Asi každá maminka si už v porodnici, případně u svého pediatra, vyslechla, že miminka po porodu nepotřebují žádnou kosmetiku do vany. Je to pravda. Miminka šestinedělní ji nepotřebují určitě, k péči postačí mytí obyčejnou, příjemně teplou vodou. Já za sebe ani nedoporučuju maminkám kupovat kosmetiku před narozením miminka. Každé dítě má po porodu specifickou kůži a až na základě té se dá dát doporučení a vybrat vhodné přípravky. A jak to bylo u nás?

U Nelinky jsem vždy dodržovala vše „po doktorsku“. Tak jak nás učili a tak, jak kážeme později v ordinacích. U Nelinky to navíc dávalo větší smysl, protože se narodila s ne úplně pěknou kůží, kvůli všemu se osypala a to ji netrápí žádná atopie. U Julinky už jsem v režimu tak přísná nebyla a rozhodně už v šestinedělí najelo na nějakou kosmetiku.

A když jdeme dnes na návštěvu k čerstvě narozeným miminkům, tak se chovám taky víc jak máma, protože jsme se naučily, že nejvíc maminky kamarádky ocení praktické, ale hezky vypadající dárečky.

Ráda nosím knížky, ale pro miminko to ještě není a teď naposledy jsem kamarádce dávala právě tuhle cestovní sadu italské rodinné kosmetiky. Netřeba ji používat od miminka, ale vypadá jako dárek překrásně, navíc jsou to malé lahvičky, které si my s holkama bereme na dovolené a v sadě není jen ta mycí kosmetika, ale třeba i mandlový olejíček, kterým holky mažu i dnes.

Rozhodně ale u každé kosmetiky koukám na složení, snažím se vybírat EKO varianty a jsem na ni asi přísnější než jiné maminky. 


MÁMA!

Kosmetika téhle italské značky k sehnání na e-shopu www.littlehipster.sk, kde mnohem víc než kosmetiku, budete obdivovat stylovou dětskou módu :-).

Kojenecké a dětské plavání

Co si budeme povídat. Kojenecké plavání není jen populární, je i příjemným časem pro plaváčka s mámou. Jak jsem říkala, Nelinka se narodila jako malá s ne zrovna dokonalou kůží a první tři měsíce to byl trošku boj. Plánovala jsem s ní už i vaničkování, ale na základě těchhle zdravotních potíží jsem ho odložila.

V šesti měsících už se mi ale Nelinka líbila, kůži měla moc hezkou a i když nám plavání nebylo doporučeno pro potíže v anamnéze, říkala jsem si, že ho vyzkouším a uvidíme. Jsem si vědoma toho, že jakmile najednou malé miminko vemete do bazénu, kde denně plave několik dětí, může se stav kůže zase hodně rychle zhoršit, ale nikdo v naší rodině není alergik, dokonce ani naši rodiče a prarodiče ne, takže holky nepovažuju za úplně náchylné jedince. Zkusili jsme plavání od 6 měsíců a do dneška nebyl problém.

Výdy záleží na hygieně jednotlivých plaveckých bazénů. I to je individuální a chce dobře vybrat. Pokud vás zajímá, co si o kojeneckých plaváním myslí pediatrická společnost, tak tady je jejich stanovisko.
 
MÁMÁ!

Očkování a klidový režim

Tenhle dotaz mě na seminářích asi jako jediný překvapil. Nikdo se neptal, zda jsem maminka co neočkuje, to bych snad ani nemohla chtít dělat práci pediatra. Ptáte se ale, zda a jak moc jsem přísná na režim před a po očkování. Tak tady rovnou říkám, že jsem a dost.

Na každý termín očkování jdeme, když jsou holky nejen zdravé, ale v celkové pohodě. Když to situace umožnila, snažila jsem se, aby se zrovna neprořezával žádný zub, aby měly hezkou kůži a byly v dobrém rozpoložení. To samé režim po samotném očkování. Po píchnutí vždy čekáme 20 minut v ordinaci a celé dva dny si dáváme doma klidový režim.

Nechodíme do dětského kolektivu, vynecháme plavání, nezveme návštěvy, nejedeme na dovolenou, i kdybych věděla, že na chalupě bude mít klid. Děti vnímají už jen přesun na chatu a změnu prostředí, takže opravdu celé dva dny po každém očkování máme doma klídek. Čteme, malujeme, odpočíváme… Holky za sebou mají vše, co jsem jim dát plánovala a nikdy nebyla ani u jedné reakce žádná.

Pokud by vás zajímal všeobecně můj názor na očkování předškoláků, sepsala jsem ho tu již dříve a najdete ho TADY.
 
PEDIATR!

Děti a režim

Režim holek. Další vlna dotazů. U malých miminek se jakýkoli režim moc neřeší, protože ho většinou nemají. Od nějakých 3 měsíců už ale dobrý je a my jako lékaři jej doporučujeme dodržovat. Děti vnímají pravidelnost jako jistotu, naučí se ji vnímat a je to pro ně náhrada našich hodinek. Režim se může i rodičům vyplatit, protože budete přesně vědět, co od dítěte čekat.

A to my dodržujeme. Dokonce i Julinka, když se narodila, naskočila do režimu Nely hned po šestinedělí a jako miminko už od 6 týdnů chodila spát v sedm hodin. Režim dětí stavím nad ten svůj, takže ano, z oslavy narozenin odcházíme brzy, protože děti musí do vany, večerní kafe nebo večeři si dám, když mám pro děti hlídání, na celodenních výletech vždy řeším spaní dětí, takže po obědě se spí. Julinka v kočáru, když se nám ji podaří přesvědčit (už do něj moc nechce), případně se holky svalí do letního plážového stanu, který je maličký a bereme ho na výlety s sebou. Občas jsme teď Nelince povolili delší večerku, když třeba na Vánoce byly večer pohádky, ale stejně jsme ji protáhli maximálně do 20 hodin.

Režim dětí si tak nějak hlídáme a neberu to jako situaci, kdy se rodič přizpůsobuje dítěti, což někdy maminky namítají, že jsme dětí otroci. I na holkách vidím, že když se něco nepovede a jsou nucené vybočit, vymstí se to nejen nám, ale i jim. 


PEDIATR!

Jídlo a nejčastější dotazy na něj

Skoro každá máma řeší za dětství svých drobečků nějaký problém s jídlem. Nejčastější dotazy jsou pak „jak přejít z kupovaných skleniček na domácí jídlo, jak donutit děti víc pít, kdy už můžu dávat dítěti to a tamto,…“ Tak ty nejzásadnější dnes podrobněji.

Jogurty

Jakmile děti zvládnou v jídelníčku masozeleninový příkrm a ovoce, můžeme začít na odpolední svačinu zařazovat kysané mléčné jogurty. Občas nám na to maminka odpoví „Takže už muže toho Lipánka, to je skvělé“. Tak není. U dětí by se mělo začít klasickým bílým jogurtem a až u starších dětí experimentujeme podle dítěte. Je ale ohromná škoda, dětem zkazit chutě sladkým Lipánkem, Pribiňákem a pod., když stejně dobře budou jíst i bílý jogurt s čerstvým ovocem. 

V tomhle jsem na děti přísná a žádné úlevy nemáme.


PEDIATR!

Houby

Možná už víte, že houby se dětem doporučují dávat až od tří let věku. I v případě, že jste je nesbírali sami, můžou vyvolat zdravotní potíže a je dobré být opatrní. Houby obsahují velké množství vlákniny, jsou pro děti poměrně těžce stravitelné a jsou také potenciální alergenem.

Pokud u malých dětí houby do jídelníčku zařadíte, můžete očekávat i reakce jako bolest bříška, průjem či alergickou reakci s projevem na pokožce.

A jak jsem houby zařadila já? Do tří let jsem nečekala. Holky prošly zařazením všech potravin moc dobře, alergické reakce jsem se tedy nebála. Začala jsem v 18 měsících, kdy jsem uvařila bramboračku, ale holkám dala polévku bez hub. měly vlastně takový vývar z hub a já čekala, zda bude problém s trávením nebo ne. Nic se nedělo, obě usměvavé, takže příště dostaly k obědu do omáčky už i jeden žampion. Houby nedávám často, ale nebráním se jim. 

Holky je snesly dobře, sama jim je v lese nesbírám a vždy je důkladně uvařím. Bramboračku milují a snažím se dodržovat, aby je dostávaly na oběd a ne později, protože na noc jsou těžké i pro dospělého natož dítě.


MÁMA!

Kravské mléko

Miminko, které je na umělém mléku tenhle problém moc často neřeší. Až do 3 let věku dítěte by mělo mít dítě speciální mléko, dětské a ne kravské. Potíž nastává ve chvíli, kdy maminka odstavuje dítě od kojení dříve a vlastně by měla přejít na dvě mléčné dávky umělého mléka až do 3 let věku dětí. Jednak není moc příjemná cena za mléko umělé, za druhé velká většina déle kojených dětí umělé mléko nepřijme a je tu potíž.

Ve výsledku nezbude než zařadit dětem mléko kravské, protože pro vývoj jsou mléčné dávky hodně důležité. Jak to bylo u nás? Obě holky jsem kojila do 15 měsíců a pak jsme pomalu přešli kravské mléko. Opět jsem z toho neměla takový strach, protože alergie všeho druhu se nám i dětem vyhnuly. Od 18 měsíců jsem začala holkám dávat k večeři kaši, kterou jsem dělala z převařeného kravského mléka a jsou na ní obě ještě dnes. Jen ji mají místo večeře ráno k snídani.

U kaší by se dalo říct, že můžeme kupovat ty dětské mléčné kaše, kde už je mléko umělé a vyhneme se kravskému, ale na nich mi vadí, jak moc sladké jsou. Nenašla jsem tehdy ani jednu, která by po ochutnání nebyla sladká. Proto od 18 měsíců holkám dáváme kaši Nominal různých druhů a ony si do toho ráno něco přihodí.

Ani já tedy nedodržela kravské mléko od 3 let. Menším dětem a kojencům však určitě nedoporučuji, protože mléko kravské má pro vysokou hladinu bílkovin a minerálů, velkou zátěž pro ledviny dětí. Dále je potřeba zkoušet pomalu, mléko převařovat a pokud se vyskytnou zažívací potíže či se rapidně změní charakter stolice dítěte, zajděte ke svému pediatrovi a váš postup s ním konzultujte.


MÁMA!

Boty nebo neboty?

Jako malé jsme asi všechny běhaly po zahradách bosé a nikdo nic neřešil. Dnes se nasazují boty hned při prvním krůčku a dost často můžete od lékaře slyšet, že je třeba pevná obuv zpevňující kotník už ve chvíli, kdy dítě obchází nábytek. 

Další situace, kdy se řídím víc instinktem a intuicí než vzděláním. Nicméně nemyslím si, že bosá chůze je vhodná pro každé dítě a že každou nohu napraví. Pokud má dítě nožky ne úplně fyziologicky se vyvíjející, je dobré se poradit s barefoot fyzioterapeutem a zkusit najít vhodnou pomoc pro díte. Lepší než strčit dětem do bot vložky a zajistit tak pasivní podporu nohy namísto aktivního pohybu, kdy si noha zvládne pomoci sama.

Holky běhají bosé jak to počasí povolí, boty vybírám co nejměkčí a hlavně prostorné. neměřím milimetry na podrážce, abych je mohla zaškatulkovat do barefoot kategorie, ale dívám se, aby jim bota seděla, měla vhodný nadměrek a byla ohebná. 


MÁMA!

Škrábance, úrazy a nehody

Dokud dítě nechodí, většina maminek neřeší rizika pádů, úrazů na odrážedlech a sedřená kolena. Jakmile už je doma chodec, je dobré na to myslet a do kočáru si s sebou přibalit alespoň minimální lékarničku pro ošetření těchhle drobných potíží.

Já měla zatím poměrně kliku a na holky ji vytáhla párkrát, nicméně na hřišti ji celkem pravidelně půjčujeme jiným maminkám, protože většina rodičů s sebou nic nevozí.

Doporučuji si dát do malé taštičky

desinfekci – ne septonex, ale nějakou, která nepálí (asept, neocide,…)
dětské náplasti (ideálně mix, kde je i náplast na koleno či loket), věřte, že krtek na náplasti vyléčí i otevřenou zlomeninu – alespoň děti v to rozhodně věří
antihistaminika – léky proti alergickým reakcím, jedny ve formě kapek na vnitřní užití v případě potravinových alergií, reakce ze sluníčka apod., druhé na kožní použití (gel) v případě svědivých reakcí, kousanců a štípanců
gumové rukavice – v případě, že budete pomáhat raněnému, kterého neznáte a bude krvácet

PEDIATR!

Děti a tabulky pediatrů

Kdo zná mé holky lépe, ten ví, že já už kvůli nim nemůžu být tabulkovým lékařem. Obě dvě jsou jiné, obě naprosto mimo tabulky. Zatímco Nelinka měla na vše čas, Julinka zase spěchá, aby Nelu dohnala. Nelinka byla v mnohých případech mimo tabulky a já kolikrát váhala, zda už to není moc. Tabulky nám lékařům slouží pro orientaci. Není dobré a ani nutné se jich striktně držet. Jsou pro ohlídání a takové naše interní měřítko „kdy už to je moc a kdy ještě je čas“.

Sama jsem nikdy na holky nespěchala. Čekám na každý jejich pokrok, na samostatné posazení, než je posadím do jejich židle, na první samostatný krůček než je chytím za ruce při chůzi a nepořizovala jsem jim nikdy žádné „urychlovače vývoje“ jako jsou chodítka a hopsadla. Dítě je nepotřebuje a vyplatí se si na vše počkat. Děti si tak postaví pevný základ, na kterém budou fyzicky stavět do budoucna. Je to stejné jako stavět dům. Taky nestavíme první patro, když není vybudované přízemí, takže počkejme na ně.

 

Pokud máte zájem o něco z motorického vývoje, mám tu pěkný článek, který se líbil hlavně vám tady na blogu, takže TADY je.
 
MÁMA!
Teda to je zase textu, a to jsem si říkala, že jich ještě pár sepíšu. Tak zbytek dotazů na pokračování :-). Třeba někomu tenhle článek pomohl v dilematu a jen mějte na mysli, že vždy všechno zkoušejte s ohledem na své děti. Každý je jiný a já už třeba vím, že s holkama můžu trochu víc experimentovat.

MUDr. Michala Knězková

All posts

7 Comments

  • Markéta Kuzebauchová 19.3.2017 at 16:21

    Děkuji za zajímavý článek, i když zatím děti nemám, tak jsem si opět se zaujetím početla. Přeji krásný zbytek neděle a posílám pozdrav holkám 🙂

  • Hana Dlouhá 19.3.2017 at 17:02

    díky 🙂

  • Dida 19.3.2017 at 17:52

    Článek je super,ráda jsem si přečetla Váš názor. V dnešní době je mraky informací a postojů…..

  • Anonymní 19.3.2017 at 19:34

    Milá Míšo, zase musím poděkovat za užitečný článek. Většinu toho děláme s dětmi stejně, jen na to jídlo jsou ještě malé. Kosmetiku vůbec neznám ale pravda že vypadá krásně a takový dárek bych uvítala víc než jednu hračku za druhou. A já jdu na článek o očkování. Pozdravujte holky. Lenka

  • Lenka Horáková 19.3.2017 at 22:49

    Míšo, moc ti děkuji za článek, který mě vrátil o 30 let zpět. Vzpomínala jsem, co a jak jsme prožívali my….a taky, jak to chodilo v ordinacích, kdy na nás dělali lékaři "bububu": vše muselo být podle nich a žádná diskuze se nedovolovala. Teď se těm situacím směji, ale tenkrát mi do smíchu rozhodně nebylo. Jedna příhoda za všechny…to bylo Kubovi asi 1/2 roku, při vážení měl podle tabulek asi větší váhu než bylo zdrávo (při narození vážil 4,40 kg a 54cm), a já paní doktorce na dotaz na věčeři řekla pravdu, že měl 180 ml 2/3 kaše (za boha si teď nevzpomenu, jak se jmenovala, ale byla z prášku, neslazená, a ředila se různými poměry vody, podle toho byla např. 1/2 atd., Kuba byl na toto množství zvyklý, zkoušeli jsme mu dávat řidší kaši i méně, ale pak špatně usínal a v noci se budil hlady), to jsem si naběha…v tu chvíli se, doteď milá paní doktorka, změnila ve řvoucí hysterku, dostala jsem takovou slovní nakládačku, že jsem si připadala, jako ta nejhorší máma na světě, která usiluje o život svého dítěte. Tenkrát jsem odcházela z ordinace s brekem. Přitom by stačilo, kdyby mi to paní doktorka v klidu vysvětlila….Pro úplnost, Kubča dál dostával svoji dávku kaše a s váhou nikdy problém neměl.

  • Anonymní 20.3.2017 at 11:02

    Měla bych ještě jeden poddotaz 🙂 Proč se dává dopoledne ovoce a odpoledne jogurt? "Vadí", když bych to chtěla prckovi podávat v opačném pořadí?

  • Orvokki 22.3.2017 at 9:22

    Moc ďakujem za tento článok, náhľad matky i pediatra. Čakám prvé dieťa, termín mám o dva týždne. Nedesí ma pôrod, ale naopak, či zvládnem dobre tu výchovu potom. Správne poznať, kedy je hladné, neskôr zaviesť prvé príkrmy a nespôsobiť mu alergie ani ťažkosti, nepokaziť prirodzený psychomotorický vývoj. Takže všetky takéto články veľmi vítam a začínam si byť istejšia, že to zvládneme bez väčších problémov. Minimálne po teoretickej stránke by nemal byť problém. 🙂

  • Leave a Reply

    Vítejte u nás na blogu!

    Mé jméno je Míša a jsem dětská lékařka. Především jsem ale mámou 4 dětí. Blog je o všem co mě naplňuje, co máme rádi, co nám dává smysl. Tedy o prevenci, zdraví, cestování a o našem životě. Doufám, že se Vám tu s námi bude líbit.

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí! Nově i ON-LINE!

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete! Nově i ON-LINE!

    Už potřetí MAMAblogem roku! Děkujeme!

    Kam za námi

    Nejnovější příspěvky

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    Děkujeme, že jste se zatoulali až k nám. Narazili jste na blog mladé lékařky a především mámy, který je o lásce k dětem, zdraví, hraní, cestování, Project Life, vzpomínkách a všem smysluplném co nás baví a naplňuje. Doufáme, že se vám bude líbit.

    ×