podzimní | Máme první deskovku

Mám neskutečnou radost, že jsme ho stihli. Babí léto! Když jsme v září odlítali směr Afrika, tak nějak jsem tušila, že dojedeme a listí bude na zemi. Povedlo se to a listí drželo, jenže ta neskutečná zima 😀 . Létu vážně vzdálená, že jsem triko s krátkým rukávem proklínala. Tenhle víkend ale bylo božsky. Sice jsme asi jako jedni z mála byli doma bez táty, ale i tak to bylo parádní. Celý víkend jsme běhaly venku, večer si v posteli četly víc pohádek než je obvyklé a taky jsme vytáhly naší vůbec první deskovou hru. Tu vám dnes ukážeme, tak kdo je zvědavý…

Sobotní odpoledne bylo asi vůbec nejlepší. Já si dala za úkol stihnout barevné listí, aby měly holky v albu alespoň nějakou hezkou fotku z podzimu. Tak jsem vzala foťák, holkám jsem dala bílá (v současnosti ještě fakt bílá 😀 ) trika a doufala, že venku budou mít náladu a neodeženou mě pryč.

Jakmile mám ale obavy, povede se to. Skoro vždy. Minulý rok jsem musela Julinku trochu přemlouvat, aby vůbec přisedla k hromadě barevného listí, letos se holky hrabaly ve všem víc než ochotně 😀 . A tak je mám.

Jak jistě víte, bydlíme poměrně v centru Prahy a i tak je jediná možnost nákupu vlastně sámoška Albert, který je u nás na každém rohu. Dost rychle si tak holky zvykly na jejich časopisy, který jsou zdarma a je v nich fůra receptů a krásných obrázků. Jeden čas jsem si z nich dokonce vystřihovala recepty 😀 . Dneska je holky projedou, na všechno ukážou „to chci, to uvař“ 😀 a ptají se na nové číslo.

Poměrně nedávno se tam ale začaly objevovat reklamy na módu Cherokee, která byla dost populární „za mých mladých let“. Jen já tehdy nechápala, že si nějaká holka obleče cokoli v barvě khaki 😀 .

Minulý týden ale holkám dorazil balíček právě s ochutnávkou téhle módy a já uznávám. Krása. Nela okamžitě zahlásila „Tohle chci mít do školky“, tak nám držte palce, protože rajská bude sakra zatěžkávačka pro tuhle princeznovskou tuniku 😀 . Velkou výhodou jsou přijatelné „školkové ceny“.

P.S. Jestli Nely tunika přežije školku, Julie (majitelka jeleního trika 🙂 ) z ní jistojistě sloupe všechny ty „rubíny“ 😀 

Nela: tunika / Cherokee, džíny / Cherokee, boty / Little shoes
Julie: triko / Cherokee, džíny / Carters, boty / Little shoes

Sobota byla taky dnem, kdy jsme nejspíš posledně běhaly všechny tři bosé. Nějak cítím, že tyhle chvilky už letos končí a zase budu muset holky přemlouvat, aby se obuly a nabalily. Ale? My milujeme i zimu, hory a taky tu voňavou Jedličku, kde se jednou ročně dějí kouzla a holky už v letadle cestou domů začaly házet „na stůl“ svá přání 🙂 .

Je to první rok, kdy už si Nela jako vážně umí přát, tak i to šedivo venku bude prostě svým způsobem prima 🙂 .

Strašně jsem se vždy těšila na miminko. Moc. Pak to přišlo a já se těšila zase na druhé. Nějak jsem netušila, co se školkovým dítětem a ani mě moc nebavilo si s tak starým dítkem hrát. Ke všemu si ale člověk dojde a tohle období je tady a je zas a znovu božský. Julinka nám dorostla do věku (2,5 roku), kdy už je plnohodnotným parťákem a od letošního podzimu i hráčem deskových her 🙂 . Máme doma první a už ji válíme.

Djeco Cestička se zvířátky (2,5r – 5r)

Než jsme měli holky, hrávali jsme deskovky strašně často. Dokonce jsme si dělali večery s kamarády, kde se jedlo, pilo a hlavně hrálo a povídalo. Bylo to moc fajn a s příchodem dětí tohle utichlo. Stejně jsem po nich ale pořád pokukovala a čekala, až nám holky dorostou do toho „člověče“. Celé to hledání mě moc mile překvapilo. Zjistila jsem, že deskovky se dají najít už pro dvouleťáky, tak jsme se rozhodli vyzkoušet právě tuhle:

Nejtěžší na celé hře je pochopení hracího plánu a přiřazování barviček. Dítě nemusí umět barvy pojmenovat, ale po hození kostkou uvidí barvičku, na kterou má jít. Pokud už umí přiřadit stejnou barvu, nebude mít problém si figurkou dojít na své místo.

Hru máme doma asi od května letošního roku, ale tehdy ještě Julinka nedokázala na plánu „jít po cestičce“. Hrací plán je cesta složená z barevných skvrn, po kterých se chodí. Cesta je ale dost klikatá, takže Juli si to razila rovně, zatáčka nezatáčka. Dali jsme tomu čas a teď už frčí jak se má 🙂 .

Hra obsahuje:

4 gumové figurky zvířátek, pro každého hráče jedna
hrací kostku s barvičkama a symboly (včelka, kytka)
hrací plán, na kterém se hra odehrává
hrací žetónky

Jak se to hraje?

Hráči postupně hází kostkou a dle barviček na kostce se pak posunují po herním plánu. Pokud hodíte na kostce fialovou a ta nejbližší je obsazena jinou figurkou, přeskakujete ji a jdete až na další fialovou skvrnu.

Na kostce máte krom barev ještě symbol kytky, která vás posouvá na následující stejně barevnou skvrnu. V horším případě padne symbol včelky a zvířátko letí zase na skvrnu stejné barvy, tentokrát ale ve směru opačném, tedy zpět směr start hry.

Tímto způsobem házíte, dokud nedojdete až do samotného cíle. Jakmile dojdete do cíle, můžete si vzít žetonek s beruškou a letíte zase na začátek hry. Vyhrává ten, kdo jako první sesbírá 3 žetony.

O benefitech společenských her asi psát nemusím. Ten největší? Jsme spolu a spolu děláme „něco“, a to aktivně. Velkou část dne jsme totiž společně, ale každý vlastně sám. Tyhle hry ale propojí všechny v rodině a čas na ně je na podzim prostě jako dělaný.

Hry jsou samozřejmě moc fajn nejen z těch sociálních aspektů, dětem pomáhají i s motorikou (hod kostky a pochodování), rozvíjí postřeh, učí je respektovat pravidla nebo třeba poznávat barvičky. 

Hru Cestička se zvířátky značky Djeco najdete v e-shopu Chytrá opička, a to právě tady.

Takže já považuji naše společenské hraní za zahájené a určitě tu budou hry tohoto typu přibývat. Máme rádi být spolu, máme rádi hry a holky vypadají, že si ještě nějakou dobu budou chtít hrát i s námi rodiči 😀 . Tak hurá na to než jim dojde, že je to trapný!

Krásný den