Podzimní překvapení

Podzimní radovánky za okny pomalu ale jistě končí. U nás už těch barev moc není a co bylo na stromě a bylo veselé, začalo být na zemi a spíš posmutnělé. (Možná proto jsem tak trochu zasabotovala podzim a blog oblékla o víkendu do trochu zimního kabátku, všimnete si kde?) 🙂 My ale ještě stihly v týdnu jeden park, kdy se na nás příroda vyloženě smála, takže jsme skončily na v listí, v nějaké té tvorbě a pak samozřejmě na hřišti. A protože holky byly ten den samostatnější než jindy, zvládla jsem tam ještě nafotit golfky, o kterých jsem už psala. Tak pojďte s námi do parku…
Tolik draků, kolik bylo ten den na nebi, si pamatuju snad jen ze skautských drakiád, které se konaly každým rokem a na které jsme všichni vyráběli draky a doufali, že ten náš poletí :-D. No, asi víte jak dopadl můj, takže s holkama draka zatím jen kupujeme :-D.
My se tedy svalily do listí a kochali se dractvem ostatních. Juli křičela kdykoli nějakého zahlídla (takže furt) a Nela je zase strašně ráda počítala. Ano, období počtů je nejspíš tady.

Hodila jsem s sebou do kočáru i podzimní knihu, kterou vozíme kdyby bylo třeba někde čekat a udržet holky, takže střídáme tyhle knihy Jaro, Léto, Podzim a Zima a každé roční období s sebou bereme některou.

Ten den jsme ji ale nečetly. Všude toho bylo tolik, že se stačilo dívat a holky se zabavily i bez literatury :-). Použily jsme ji ale jinak a zase se mi osvědčilo, že vozit je s sebou je prostě dobrý nápad. Podložily jsme s nimi papíry, aby holky mohly „malovat“ a udělaly starý známý „podzimní poklad“. 
Pod papír jsem jim schovala dva hezké listy tak, aby je neviděly a Nelince dala do ruky voskovku. Zprvu měla problém s tím, že se s ní nemaluje klasicky, ale voskovka leží a maluje se celou její plochou, ale když viděla, že se jí něco objevuje na papíře, problém byl ta tam.
Vrchní papír jsem holkám ještě na okrajích přelepila „wasabi páskou“ jak jí říká manžel 😀 …rozuměj klasická papírová washi páska. Papír se jim neposouval a já jim do toho nemusela nijak zasahovat.
Juli skotačila v listí, protože pro tu je jakékoli malování zatím neakční záležitostí, ale Nelča už si lístečky hezky „vyvoskovala“. Žádná Amerika, ale zase to bylo tématické hraní, s překvapením a na dvacet minut si s tím Nelinka vystačila.
Pokud nejsou holky nemocné, jsme zvyklé být hodně venku. Jsem tedy zvědavá jak se podaří letošní zima, protože jednak Nela chodí do školky a tahá nám domů jednoho bacila za virem a znovu dokola, za druhé udržet holky obě dvě a ve sněhu pro mě bude asi o nerva, protože bude věčně někdo durch nebo nevrlík na zemi pač „mami to klouže“ :-D.

Zbytek odpoledne jsme s holkama zůstaly na hřišti. Nebylo extra počasí, ale pořád lepší se vyřádit venku než pak trčet doma…takových dní ještě bude.

Holky byly vzorné, na hřišti neohrožovaly sebe ani nikoho jiného, tak jsem mohla vyfotit golfky, které jsem měla možnost testovat. Nechtěla jsem o nich psát hned, protože to je pak to testování, kdy o věci nic nevíte a píšete o vlastnostech, které uvádí reklama a jen spoléháte na to, že to tak určitě je.

Já golfky vybírala sama již delší domu a při možnosti nějaké otestovat jsem na feedo.cz vybrala tyto – Petite & Mars model FLY. Splňovaly dle parametrů většinu toho, co jsem po nich chtěla, jsou na kočárek cenově hodně příjemné a navíc splňují i mé nároky na polohovatelnost.

Ať vybíráte golfky nebo se na to teprve chystáte, zkusím sepsat vše, co jsem u kočárku před definitivním výběrem požadovala a jak to dopadlo u tohoto kočárku značky Petite & Mars.

Po vyndání z krabice vypadá složený kočárek takto. Oproti jakémukoli sporťáku je skladný, což od golfek určitě každá chceme. Kola se dají ještě odendat, takže co se týče uskladnění doma nebo převozu autem, mám splněno. Byt nemáme nafukovací (nebo alespoň byl než byly děti 😀 ) a každý kousek místa je využit. Už jen dvě velké autosedačky holek jsou vždy oříškem.
Druhým požadavkem na skladnost není jen skladnost, kdy je složený, ale i rozložený kočár ověšený vším, co používáme. V baráku máme totiž neskutečně, ale fakt naprosto neskutečně titěrný výtah, do kterého se musíme vejít všechny tři včetně kočáru. Zní to jako sci-fi a ve výsledku denně alespoň dvakrát hrajeme výtahový tetris, ale dáváme to. 

 

Na obrázku vpravo vidíte, kolik místa zbyde ve výtahu, když se dveře zavřou. Není tak skoro žádné. Já i Nelinka tedy stojíme vedle kočárku, v pruhu širokém asi 25cm a dlouhém 75cm. A to tam někdy vezeme Nele ještě odrážedlo :-D. Už víte, proč jsem potřebovala těch 18kg opravdu zhubnout? 😀

Vzhled kočárku pro mě důležitý není. Tedy alespoň u golfek určitě ne, stačí mi, že nevypadá zle. My nejsme kočárková rodina, holky moc nevozíme nebo se to snažíme minimalizovat, i přesto jsem ale byla překvapená, že kočárek za necelé tři tisíce vypadá prostě moc dobře.

 

Krom skladnosti chci, aby byl kočárek lehký a též ovladatelný jednou rukou. Na to pozoru kočárků, které mají madlo jako berany – tedy musíte držet každé jednou rukou. Takový kočárek je na použití jednou rukou hodně nešťastný.

Nelu vodím přes silnici za ruku (případně se drží kočárku), někdy držím odrážedlo a někdy potřebuju telefonovat. Ani v jednom případě by to nešlo, kdyby madlem byly berany a ne jedno široké madlo.

Velkým bonusem, který bych u golfek ani nevyžadovala, protože se mi do něj nechtělo investovat velké peníze, je sklopnost stříšky. Naším prvním kočárkem, když se narodila Nela, byla německá Teutonie. Kočár to byl velký, těžší, ale měl vložnou tašku, která se dala vyndat a díky tomu se nám vešel do toho titěrného výtahu. Tahle Teutonie nebyla nic extra, ale měla dokonalou stříšku, kterou se dal zaklopit téměř celý kočár a Nela tam spala jak v iglů. Ta skvělou stříšku už nemá ani náš současný Bugaboo Cameleon (druhý mini kočár, který se vejde do výtahu).

Stříška u kočárku Petite & Mars Fly je na golfky příjemně prostorná. Dá se pomocí zipu rozšířit a na spaní to je určitě výhodou. Julinka sice spí jak zabitá, takže u ní nemusím tyhle věci tak řešit, ale za Nely jsme to řešili dost a na kočárech si toho vážím …i když Julii je to šumák :-).
Tady jsou hezky vidět všechny tři polohy stříšky, kterou kočár nabízí. Jestli plánujete dávat do golfek děti menší a budou u vás sloužit delší dobu, určitě je i tohle jeden z aspektů, na kterým by mi záleželo. Aby se dala stříška zaklopit a neměla jen takovou tu klasika malou golfáckou střechu.

Samotné sezení v kočáru. Na to jsem koukala hlavně proto, že některé kočárky typu „golfáč“ jsou neuvěřitelně mělké, dítě na něm sedí jak na surfu, až mě to překvapilo a i když dětem to asi nevadí, já za sebe nemám dobrý pocit, když je dítko takhle vystrčené.

 

Ani mělké, ani v kobce plus jak se do kočárku dítě zapíná… To už je dnes asi všude stejné, takže i tady je pětiboďák což jsem zvyklá ze všech našich kočárků.

Polohovatelnost

Další hodně důležitý aspekt výběru byl, aby v něm mohlo dítě správně a pohodlně nejen sedět, ale i ležet. Sed v kočárku je většinou všude bez problému, s lehem je to u golfek trochu horší., Chtěla jsem tedy, aby byly polohovatelné a to nejen v zádové části, ale i pod nožičkama.
U kočárku Petite & Mars je to řešeno páskou s jezdcem. Výhodou je, že tedy nejsou záda na 2-3 polohy, ale zastavíte je v jaké poloze chcete. Poloh je tedy libovolně, vždy akorát zacvaknete jezdcem na úrovni, ve které budete chtít.

Takhle vypadá leh. Teď v kočáře je jen holek panenka, kterou s sebou vozíme, protože i ona přeci musí sbírat kaštany a pozorovat draky. Jakmile si do kočáru lehne Julinka, tak svou vahou se kočár ještě víc vyrovná. Neleží tedy přímo 180°, ale je téměř v lehu.

Pod nohama se dá část kočárku přizvednout. Pokud dítě leží, je správné, aby mělo nožičky podepřené, což přeje správnému vývoji páteře dětí. Pokud tedy kočárky vybíráte, hledejte tak, aby byla možnost tuto část kočárku vypolohovat.
 Kola kočáru, můj věčný boj. Jak jsem už psala, největší stihomam byl pro mě vždy hluk. Nela jako mimino spala nespala. Usnula v kočáře jen tehdy, když byl v pohybu a běda jestli jste se pokusili s kočárem zastavit. Krom toho, že kočár jel, muselo být okolí maximálně tiché, jinak byla okamžitě vzhůru a okamžitě křičela. Asi i proto jsem rychle přešla na nošení. Kočár ale nutnost je a jen s šátkem či nosítkem jsem fungovat nechtěla.
Hluk. Mohla to být jen větev, na kterou jsem najela a ono křupnutí bylo osudné. Chodívala jsem s ní na velké pražské hřbitovy, kde byl vcelku klid, ale i tam jsem si ji dokázala vzbudit, když jsem zakopla o větev či šišku :-D.

 

Většina golfek má plastová kola. Co to znamená? Hluk. Jenže aby byl splněn aspekt „lehký a skladný“, nemívají golfky běžně kola nafukovací. S tímhle jsem tedy smířená a hlavně Juli je to vážně jedno a při jejím spaní si můžu rachtit kde chci jak chci a třeba i záměrně přes ty větve jezdit. Obrovský dar, který nám Juli dala.

Kola se u kočárku Fly od Petit & Mars otáčí o celých 360° a zároveň se dají zaaretovat.
Pro všechny, kdo máte v oblibě kočárky značky Bugaboo, tak možná máte s golfkama jiné značky problém. Brzda u kočárku je „sešlápnutí“ za zadními koly. To je místo, kde jsem zvyklá si vždy šlápnout, když chci najet na obrubník nebo z nějakého důvodu nadzdvihnout přední kola.

 

Ale jak říkám. Extra často kočárek nepoužíváme, tak ani nevím zda si zvykneme, ale většina z vás to takto má asi už u kočárků sportovních.

Je ještě něco podle čeho jste vybírali vy? Ještě mě napadá třeba příslušná výbava jako jsou pláštěnky, držáky na pití, fusaky …ale golfky jsou pro nás jen postel na přespání pro Julinku, takže jsem sama za sebe tohle řešit nemusela.

Poslední věc je asi pratelnost – tedy hodí se, když jde potah z kočáru sundat a prát, což například u tohoto modelu kočárku Petite & Mars nelze a je to škoda. Černý kočár asi časem utrpí a snímatelnost by se hodila.

 

Díky kočáru jsem s holkama celý den venku, Neli má přes Juli spaní jen odpočinkový režim, protože už den beze spaní zvládne (i když dobrý pocit z toho nemám a jsem radši, když si lehnout jde) a nemusíme po dvou hodinách na výletě jít na vlak nebo bus s tím, že musíme domů na spaní. Je to pro nás volnost.
Jakmile nám vydrží beze spaní i Julinka, budeme moct vyjet jen bez kočáru, případně s nosítkem, kdyby holky bolely nožky. Strašně se těším na tu dobu, jak holky zabalí ráno batůžky, brzy ráno vyjdeme na vlak, sedneme a nebude s námi žádný kočár, žádné tahání do schodů nebo řešení tetris situací u výtahu :-).

Jak se zdá, je to náš úplně poslední kočárek. Ještě se Bugaboočka nevzdávám, protože na zimu do něj mám dokonalý fusak, ale příští rok už se s ním rozloučíme a v bytě bude zase o kus místa víc …hmmm to mě tak napadá, že už můžu přemýšlet, čím to místo zaplácnem :-).

Přeju krásné pondělí a těším se, že se tenhle týden uvidím s některými z vás na semináři v Brně, kam s holkama v pátek míříme :-).
Děkujeme
Vaše
MUDr. Michala Knězková

All posts

3 Comments

  • Dida 7.11.2016 at 9:51

    Míšo, super, posílám svůj hlas a přeji štěstíčko!

  • Míša 8.11.2016 at 13:19

    Didi my za něj s holkama moc děkujeme a jsem moc ráda, že tu s námi jste! Děkuju

  • Anonymní 10.11.2016 at 11:19

    Holky mají úžasné čepičky. 🙂
    Jana

  • Leave a Reply

    Vítejte u nás na blogu!

    Mé jméno je Míša a jsem dětská lékařka. Především jsem ale mámou 4 dětí. Blog je o všem co mě naplňuje, co máme rádi, co nám dává smysl. Tedy o prevenci, zdraví, cestování a o našem životě. Doufám, že se Vám tu s námi bude líbit.

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí! Nově i ON-LINE!

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete! Nově i ON-LINE!

    Už potřetí MAMAblogem roku! Děkujeme!

    Kam za námi

    Nejnovější příspěvky

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    Děkujeme, že jste se zatoulali až k nám. Narazili jste na blog mladé lékařky a především mámy, který je o lásce k dětem, zdraví, hraní, cestování, Project Life, vzpomínkách a všem smysluplném co nás baví a naplňuje. Doufáme, že se vám bude líbit.

    ×