dr.Máma | Kojení a proč nespěchat s kravským mlékem

dr.Máma | Kojení a proč nespěchat s kravským mlékem

Dnešní článek bude tématický, protože právě tenhle týden je v naší republice zasvěcený kojení. A protože si tu tenhle článek už nějaký pátek syslím 🙂 , přišla na něj ta správná chvíle právě teď 🙂 . Co dva týdny bude na blogu k přečtení seriál na téma “dětská výživa”, který začínáme dnes kojením a budeme pokračovat přes první příkrmy, potravinové alergie, pitný režim až po odstavení dětí od kojení.

Kdo by byl nedočkavý a zajímalo ho něco dříve, můžete nakouknout na webovou stránku HIPPu, pro které jsem všechny tyto články sepsala a v rámci BabyClubu tam navíc najdete spoustu dalších užitečných informací 🙂 . Koho zajímá kojení blíže, doporučuji seriál Vše o kojení.

Kojení a proč ne kravské mléko

Mateřské mléko je i dnes pro život novorozence nenahraditelné, a pokud je to možné, je v prvních šesti měsících nejlepší stravou, kterou můžeme dítěti poskytnout.

Kojení postačí (fyziologicky se vyvíjejícímu dítěti) až do ukončení šestého měsíce. Po této době již přestává dodávat kojenci dostatek nezbytných živin i energie a přichází čas na zařazení první lžičky s nemléčnou stravou. V kojení je však vhodné pokračovat, a to do dvou let věku dítěte, klidně i déle.

Před 10 000 lety, když došlo k domestifikaci některých zvířat, začal člověk v nouzi živit potomky jiným mlékem než vlastním. Kojenci však mléka špatně snášeli, trpěli poruchami výživy, průjmy a často umírali. To vedlo k zvýšení zájmu v poznání mateřského mléka a ukázalo se, že tyto rozdíly jsou nemalé. Nejen množství ale i složení základních živin, minerálních látek, vitaminů, enzymů i stopových prvků je dramaticky rozdílné. Nejblíže MM (mateřskému mléku) se dostalo mléko kobylí, které se dříve používalo u kojenců trpících alergií.

Pro porovnání si vezmeme kravské mléko, na kterém je patrná rozdílnost ve složení a zodpoví se tak otázka, proč není vhodné nahrazovat mléko mateřské tím kravským.

Bílkoviny

Jsou základním materiálem rostoucího organizmu. Mateřské mléko obsahuje 1,2 g/100 ml. Oproti tomu je v kravském mléce třikrát tak velké množství, což představuje zvýšenou zátěž pro ledviny a vylučovací ústrojí.

Mléčné bílkoviny v MM jsou převážně syrovátkové a jsou pro kojence snadno stravitelné. Na rozdíl od KM, které má převahu bílkovin kaseinových, hůře stravitelných. Z důležitých bílkovin v MM mléce převládá alfalaktalbumin, v KM je to betalaktoglobulin, který je u části dětí příčinou nesnášenlivosti KM. Betalaktoglobulin se v mléce mateřském nevyskytuje.

Mateřské mléko dítě chrání proti infekcím. Může za to přítomnost laktoferinu,který je složkou syrovátkové složky. V KM jsou přítomny pouze stopy laktoferinu.

Imunoglobuliny typu A jsou speciální sekreční protilátky, které si tělo dítěte nedovede vyrobit a vytváří jej mléčná žláza matky. Chrání střevní sliznici tvorbou speciálního ochranného filtru a brání tak nasedání některých patogenů. Odolnost kojených dětí je tak daleko vyšší než dětí uměle živených.

Cukry

Jsou to právě cukry, co dětem dodává 40% energie. V MM je obsaženo 7g/100 ml cukru. V mléce kravském je jeho obsah poloviční.

Hlavním cukrem MM je laktóza, která se enzymaticky štěpí na na látky nezbytné pro vývoj centrální nervové soustavy. Současně podporuje bakteriální osídlení střeva kojence, které je žádoucí.

Dalšími cukry jsou oligosacharidy, které mají důležitou funkci tzv. prebiotik. Ovlivňují složení střevní mikroflóry a podporují růst laktobacilu a bifidobakterií, čímž chrání dítě před infekcí. Pouze MM vytváří takto příznivé prostředí, ve kterém laktobacily a bifidobakterie rostou. Střevní mikroflóra kojených dětí se tak velice liší od dětí živených uměle, protože KM tyto užitečné bakterie neobsahuje. Tento problém se řeší přidáváním oligosacharidů ( tzn. prebiotik) do umělé výživy. Ani tak se zatím nedaří dostat na úroveň MM.

Tuky

Organizmus dítěte je potřebuje jako zdroj energie. V MM je asi 3,5g/100 ml a úzce souvisí s příjmem kojící matky. Velký význam mají esenciální kyseliny (k.linolová, linoleová a arachidonová), které jsou nezbytné pro život svým vlivem na růst nervové soustavy.

MM obsahuje cholesterol pro tvorbu buněčných obalů a vývoj mozku, hormonů nebo třeba žlučových kyselin. Nemá-li tělo po narození dostatek cholesterolu, začne si jej samo tvořit, což přetrvává do dospělosti. Kojení má tak protektivní vliv – chrání před arteriosklerózou v pozdějším věku.

Minerální látky

Na MM je nápadná chudost na minerální látky. V KM je jich třikrát tolik, což znamená vyšší zátěž pro činnost ledvin.

Potřeba mateřského mléka

V prvních dnech po porodu (1.-5.den) se začíná tvořit počáteční mléko, které označujeme jako kolostrum nebo také mlezivo a je husté a nažloutlé. V tomto mléce je nejen více bílkovin, ale také imunoglobulinů, které chrání před infekcí. Kolostrum je také bohaté na tuky a oproti dalšímu složení je chudší na obsah sacharidů.

Mezi 5.-14.dnem označujeme mléko jako přechodné. Od 15.dne již jako mléko zralé. Toto zralé mléko je řidší, a ztrácí žluté zabarvení. Zralé mléko se během dne mění. Ráno je obsah tuku vyšší a večer naopak řidší. I během kojení se toto složení liší a na základě toho rozlišujeme mléko

Přední – obsahuje více vody a mléčného cukru. Dítě pitím hasí žízeň.

Zadní – má ve složení vyšší obsah tuků a bílkovin a kojenec se pití zasytí.

Něco málo na závěr

Mateřské mléko je přizpůsobeno potřebám dítěte. Není tedy třeba kojeným dětem přidávat vodu v jiných formách. Z předchozího textu plyne, že mateřské mléko je svým složením unikátní a jeho tvorba je dokonalejší než si myslíme.

Je pozoruhodné, že i složení je přesně vytvořeno dle potřeby dítěte. Pokud se narodí miminko předčasně, obsahuje MM například více bílkovin, než kdyby maminka porodila v termínu. I z toho důvodu je lepší, když předčasně narozené miminko dostává mléko biologické matky než MM z mléčné banky.

Na závěr textu bych ráda zmínila psychosociální vliv kojení, kdy se upevňuje vzájemný vztah maminky a miminka 🙂 . Společně hledají rytmus, navazují oční kontakt, dotýkají se kůží na kůži a kojení je tak prvním seznámením pomocí všech pěti smyslů.

Je velkou snahou vytvořit umělé mléko na takové úrovni, aby se co nejvíce přibližovalo právě unikátnímu mléku mateřskému a maminky, které kojit nemohou, tak mají na výběr z široké škály mléka umělého.

V posledních letech se čím dál častěji setkávám i s dotazy na alternativu mléčných výrobků a “mlék – nemlék”, tak přikládám i jejich hodnoty ve srovnání s mlékem mateřským. Pokud je okýnko v tabulce prázdné, mléko danou složku neobsahuje vůbec.

 

15 komentářů

  • Katka 18.9.2018 at 13:07

    👍 to by se mělo fasovat v porodnicích.
    Jsem ráda,že jsem obě děti mohla kojit do 2let ❤

  • Veru 18.9.2018 at 20:54

    Dva a čtvrt a stále kojíme. Když malá ochutnala obyč mléko z krabice, řekla BLE. Jojo, děti sami ví, co je dobré. 😊

    • Verča 19.9.2018 at 13:08

      Dcera 1,5 roku nemuze byt ani bez kojeni, ani bez kravskeho mleka. At vidi prso nebo lahev mleka, nic ji nemuze zasravit 😀

  • Verča 18.9.2018 at 21:01

    Nez se dcerka narodila, byla jsem na kurzu o kojeni, kde jsme tohle vsechno taky probirali. Ted je ji 1,5 roku a me by zajimalo, co tak asi ted z prsa pije. Na kurzu se ucilo, ze treba prvnich 10 minut pije to predni mleko, pak 20 minut to hutné. Kdyz se ale dite koji 5 minut, znamena to, ze porad je tam rozdeleni na predni a zadni, jen to slupne za par minut? Dcera se treba nakoji a pak chce napit nebo jíst, tak mam pocit, ze uz ji to krom uspokojeni, ze zuzlani, nedava vubec nic.

    • Zuzana 18.9.2018 at 21:59

      Ve druhem roce kojeni 448ml materskeho mleka poskytuje % z celkove potreby ditete:
      In the second year (12-23 months), 448 mL of breastmilk provides:
      29% of energy requirements
      43% of protein requirements
      36% of calcium requirements
      75% of vitamin A requirements
      76% of folate requirements
      94% of vitamin B12 requirements
      60% of vitamin C requirements
      — Dewey 2001

      • Verča 19.9.2018 at 13:12

        Tech 448 ml je co za hodnota? Kojim 3x denne a netusim, kolik toho muze vypit, ale nezda se mi, ze by od toho roku melo kojeni nejaky vliv na zahnani hladu, 30% energie je nejak moc.

  • Zuzana 18.9.2018 at 21:27

    Prominte, clanek docela pekny, ale koncept predniho a zadniho mleka je davno prekonany. Nic takoveho jako predni a zadni mleko neexistuje…..je jen jedno mleko, ktere plynule meni svoje slozeni…….uz davno se pri kojeni nenuti merit cas, jak dlouho z ktereho prsu dite pije, stridat prsa, dodrzovat trihodinovy interval mezi kojenim a podobne nesmysly…..

  • Karla Zupková 18.9.2018 at 22:18

    Ahoj Míšo, diky za super článek 🙂 Zajímá mě, jak se stavíš k užívání Colostra (kravského, kozího), coby prostředku na podporu imunity. Děkuji za odpověď 🙂

  • Martina 19.9.2018 at 8:03

    Dobrý den, máte na blogu opravdu krásné fotky.
    Nicméně pokud spolupracujete s HIPPem, nebylo by možné napsat trochu odbornější článek ve spolupráci s jejich R&D?
    Mě by třeba zajímalo toto:
    – Jak se řeší v UM “přátelské” bakterie?
    – Jaký je rozptyl uváděných hodnot ve složení?
    – Mění se složení MM během dne a jak se toto řeší v případě UM? Jde mi např. o to, zda se některé prvky větřebávají přednostně (např. při vyšším příjmu Mg se nevstřebává Ca).
    – Existuje dlouhodobá studie vlivu UM na výskyt střevních/žaludečních nemocí v dospělosti?
    – Jsou v MM rozpuštěny plyny a jak se toto příp. řeší u UM?
    – Řeší se u UM pH, příp. jak a jaké má být?
    – Produkují matky nedonošených dětí mlezivo delší dobu, příp. liší se jejich MM od MM matek donošených dětí?

    To by byl moc pěkný článek.
    Hezký den,
    Martina

    • Míša 19.9.2018 at 8:37

      Dobrý den Marti,

      děkuji Vám za komentář a pokusím se alespoň něco odpovědět. Většina Vašich otázek se týká UM, což musím nastudovat, protože se přiznám, že v tom budou mít více informací a zkušeností právě zástupci (laktační a nutriční poradci) HIPPu. Já pro ně píši vlastně pediatrickou část příkrmů a i ke kojení jsem se vyjadřovala pouze ve smyslu složení MM. Děkuji ale za podnět a pokusím se odpovědi na Vaše otázky zjistit ze správných zdrojů.

      Přeji hezký den
      Míša

      • Martina 22.9.2018 at 8:16

        Míšo, nemusíte to nějak extra studovat, jestli na to nemáte čas, jen mi to přišlo zajímavé, když spolupracujete s Hippem, že byste mohla napsat článek na toto téma ve spolupráci s nimi – i když tedy nevěřím, že to ví někdo jiný než jejich zahraniční R&D… Já jsem si nějaké články našla, a připadá mi to hodně zajímavé, a i s praxí hodně související; např. fortifikace mateřského mléka bez měření aktuálních hodnot složení mléka mateřského mi vrtá hlavou. Nebo se to měří? Nemůže se nějakého prvku přidat moc? Nebude mít pak mléko moc velkou iontovou koncentraci? Také pokud uvádíte existenci předního a zadního mléka, bylo by asi fajn mít dvě tabulky složení mateřského mléka. Protože obecných článků o mateřském mléku jsou tuny, stejně jako odborných, ale něco mezi by bylo moc fajn. Hezký den, Martina

        • Míša 27.9.2018 at 14:32

          Dobrý den Marti 🙂

          moc děkuju za otázky a podnět ke zkoumání 🙂 Vaše dotazy jsou super a už jsem je předala nejen odborníkovi na výživu dětí dr.Frühaufovi, ale i specialistům na UM a předávám i k Hippu, samotnou mě zajímá, jaké přijdou 🙂 . Já sama takto hluboko do problematiky UM nezabředla, takže děkuju moc.

          Míša

  • Hana Misery Charvátová 19.9.2018 at 11:56

    V některých podpůrných kojících skupinách na FB se uvádí, že neexistuje nic jako přední a zadní mléko, že tato doměnka je již překonána, podobně jako se vyvrací důležitost imunologického okénka. Zajímalo by mě, co je tedy pravda, i když předpokládám, že se to prostě pořád ještě neví a všechno jsou doměnky pediatrů a nutričních specialistů 🙂

  • Eva 19.9.2018 at 12:54

    Dobrý den,
    prosím, odkud čerpáte informace? Měla jsem problémy s kojením, proto jsem si zaplatila dvě studované laktační poradkyně s praxí a obě pojem “přední a zadní mléko” velmi razantně odsoudily. Dle nich nic takového neexistuje, mléko je jen jedno, pouze dochází k usazení tuku z mléka které je v prsu na stěny mléčných kanálků v případě delší pauzy mezi kojením a tuk je uvolněn postupně s vyprazdňováním prsa., Jinak pokud je dítě přikládáno v krátkých intervalech, je stále stejné. Tyto pojmy jsou zastaralé a zbytečně stresují maminky jejichž děti jsou slabší a pijí krátce, protože si pak myslí, že dítě pije jen to slabé přední mléko a k zadnímu vydatnému se ani nedostane.

    • Míša 21.11.2018 at 21:59

      Milá Evi, kde se dá.

      Něco z fakulty, část z konferencí a ze studií, které se ke mně dostanou 🙂 .
      Přední a zadní je špatné označení, ale když se miminko přisaje, tak pro něj opravdu je rozdíl, když “potáhne” první loky a když pije dál. Tam ten rozdíl je, je složením prokázané. Ono se bohužel chytlo spousta diskuzí a poradkyní toho nešťastného označení. A máte úplnou pravdu, pokud jde o krátké intervaly, tak je to stejné…ono krátké už ale nikde moc definováno není 🙂 .

    Napsat komentář

    MAMAblog roku 2017/18 jsme díky vám!

    MAMAblog roku 2017/18 jsme díky vám!

    Děkujeme, že jste se zatoulali až k nám. Narazili jste na blog mladé lékařky a především mámy, který je o lásce k dětem, zdraví, hraní, cestování, Project Life, vzpomínkách a všem smysluplném co nás baví a naplňuje. Doufáme, že se vám bude líbit.

    Kam za námi

    Už podruhé MAMAblogem roku! Děkujeme!

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí!

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro maminky

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro maminky

    Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete!

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Nechce se tátům mezi houf žen? Už mám řešení. I tátové tráví s dětmi aktivní čas. Dokáží v případě potřeby pomoci? Pošlete mi partnery a táty vašich dětí na kurzy speciálně pro táty. Vždy odchází spokojení a mají odpovědi na všechny své Co mám dělat? otázky.

    Co takhle poslat na kurz hlídací babičku?

    Co takhle poslat na kurz hlídací babičku?

    Na tuhle myšlenku jste mě přivedli vy. Posíláte mi své rodiče i tchýně, které jsou hlídacími babičkami a základy první pomoci zaměřené na děti je MOC baví. Darujte jim kurz a já jim odpovím na otázky Co mám dělat?

    Nejnovější příspěvky

    Holky z reklamy na Bulíka

    Holky z reklamy na Bulíka

    Na FB nechybíme, přihlaš se a nic Ti neunikne

    ×