je tu konec | Roku, špičky i mého rozhodování se

Dneska se to hodí. Shrnutí ne našeho roku, protože to bych do článku nezvládla nacpat, ale našeho adventního času. Sice by se mohlo zdát, že jsme ho hlavně promarodili, ale mnohem víc jsme si ho užívali společně. Holky už nechodily do školky, takže čas na všechny ty kouzelné aktivity byl jen náš 🙂 .

Napeklo se, provonělo, ozdobilo a zmizlo

Nejsem si jistá, zda někdo z vás pekl tak pozdě jako my, ale poslední víkend před Ježíškem to u nás teprve zavonělo perníkovým kořením 🙂 . Jen tak jsem sama sobě i dětem mohla zaručit, že prosinec neproládujeme cukrovím.

Mimochodem moc vám děkuju za tipy na perníčky, byly zdravější a pořád dobré 🙂 .

Letos už se do perníčků holky obuly ve dvou, takže s pomocníky to bylo raz dva. Několik plechů poměrně dobře rozeznatelných tvarů máme a jejich výmalba je tak originální, že by bylo hodno je uschovat pro další generaci 😀 .

Konec špičky dřív než to začalo

Procházky před Vánocema jsem si dělala za radostí a setkáními. Pozvánky mě proto zavedly i na Lemarket, kde jsem se zase nechala zlákat a od několika českých tvůrců nakoupila poslední dárečky. Nám domů jsem navíc vybrala od Glassor.cz ty nejkrásnější ozdoby na stromeček. No, holkám se líbily moc. Do té doby, než si na tu největší Julinka omylem nesedla 😀 . Tohle obrečela hlavně Nelinka.

Ale co už. Stromeček byl krásný i tak, špičku jsem našla starou a Nelinka uznala, že i ta malá bílá se nádherně třpytí, takže na špici bylo zapomenuto a soustředění přišlo na ptáky 😀 . Nebojte, těm se naštěstí už nic nestalo.

Krásné, české, ze zlatých ručiček

Tenhle tip není na letošek už aktuální, ale v článku, kde jsem se ptala na náměty k inspiraci, několikrát padly právě vánoční ozdoby 🙂 . Mně se líbí buď dřevěné a slaměné nebo právě sklo. A když je ta možnost a máme tu skleněnou tradici i tady u nás, určitě je škoda kupovat ozdoby zahraniční.

Krásné české ozdoby nabízí na svém e-shopu GLASSOR – tady klik

Glassor je česká firma, potkat jste mohli stánek právě na prodejním Lemarketu v Mánesovi na nábřeží nebo se dají kolekce prohlížet a objednávat přes web. Já si ty naše složila kuličku po kuličce, vzala si jich pár a krásně ozdobily celý strom. Nic jiného už jsme nepřidávali a čím jsem starší, tím víc se mi líbí jen nenápadně zdobený stromeček, který na Ježíška zazáří, ale nepřetluče jiskřičky v očích dětí 🙂 .

A že už zdobily holky a žádná další se nám nerozbila, to chce velký potlesk 😀 .

Bylo naježíno, byly jiskřičky a taky pěkná dřina

O Štědrém večeru jsem vám psala minulý rok a vlastně do puntíku by to bylo i letos, takže už nebudu znovu kapříkovat a salátovat 🙂 . Jen teda holky překvapilo, jaké je to nadělení vlastně dřina 😀 . Ale když musíš, tak musíš 😀 .

Ježíšek krom jednotlivců myslel i na skupinky, takže jsme dostali i dárky rodinné. Těmi byly vstupenky na různou kultůru a první nás čeká už hodně brzy. Těším se, protože už hodně z vás mi psalo, že představení Koukej, svět! je skvělé 🙂 .

Trochu kultury, společná stavebnice a mistr smeták

Z nedaleké Ohrady k nám Ježíšek dovezl i překvapení z malování 🙂 . My s tátou nevěděli, co holky malovaly, a najednou hle, byly na stromku. Nelinka naprosto suverénně vysvětlila, že Ježíšek byl u Danči (malovací teta lektorka) na balkóně a pak je přinesl k nám 😀 .

Jmenovky bez jména aneb pár dárků na celý večer

Po zkušenosti z minulého roku letos dárečky opět neměly jména. A teď se v tom vyznej 🙂 . Na každém dárku byl od Ježíška vzkaz, ve kterém se jeden z nás měl poznat a dáreček si pak vzít. Tak trochu podezřele se holky poznávaly i tam, kde neměly 😀 .

A největší favorité? Ehm 😀 . I přes lego a koloběžku to byl mistr SMETÁK 😀 . Julinka si v dopisu moc přála smetáček a lopatku, tak Ježíšek přinesl smeták. A u babičky pak nechal ještě i smetáček s lopatkou.

Začínám mít pocit, že brzy si tady dám nohy nahoru a otevřu lahev. O domácnost se tu zvládnou postarat holky 😀 .

pozor uklízím, huhůůů, pozor já metu, huhůůů

A zatímco Julinka zbytek večera zametala každý kousek papíru a každou stužku, která se u stromku vyskytla, Nelinka si skládala vláčky z Lega 🙂 .

A taky vás štve, když kolem vás někdo pořád jen uklízí 😀 ? Tak mu to dejte vědět a do borčusu se prostě vyvalte. Kesinka jasně dala najevo, co si o nové uklízečce myslí 😀 .

Posvačíme z peněženek?

A když už se zdálo, že bude večeru konec, našly holky ještě v posledním dárečku každá svojí malou peněženku. O dárcích vám pak napíšu ještě samostatně 🙂 . V peněžence byla sváča, která je až tak nezajímala, ale když na ní došlo, nestačily se divit 🙂 . Každá našla v oříšcích překvapení.

A to byl on, konec naší 2018ky.

Byl krásný, byl štědrý a já jsem vděčná, že jsem si ten rok mohla užít doma a zase si užívat každý den, kdy rostou a jsou z nich samostatnější osůbky. Rok je zase za námi, ale jsem pyšná na to, jak se nám jím podařilo projít. Nikdo z nás nestrádal, většinu roku k nám nevstoupil žádný větší moribundus a ani letos holky neopustila touha být s námi. S rodiči, kteří jednou (zcela pochopitelně) nebudou úplně v kurzu.

Jsem moc ráda za každý den nejen s nimi, ale i s vámi. To právě vy mi plníte velký sen a ani o tom možná nevíte 🙂 . To díky vám všem, kteří tu jste a čtete a máte nás rádi, díky vám můžu být doma s holkama nemusím se zařazovat do procesu, do kterého se zatím nehodím.

A co dál? Prosinec měsícem velkým rozhodnutí

Poslední měsíc byl pro mě takový zlomový, protože se ve mě bila touha být s rodinou a potřeba nastoupit do práce. Když ale došlo na konfrontaci s realitou a já měla před očima, jak rapidně se změní vše co máme, že se budu muset někoho ptát, zda můžu trávit čas s dětmi, řekla jsem si, že tohle nechci. Aktuálně bych si totiž nástupem do práce pohoršila vším od času s rodinou, odpovědnosti až po finance. Navíc bych ještě tři roky ani nemohla dělat to, co bych dělat chtěla.

To s čím jsem vystudovala medicínu nebyla touha stát se součástí renomé a té velké medicíny. Šla jsem do toho s tím, že se stanu tím „obyčejným obvoďákem“, který téměř každému na medicíně přišel jako někdo, komu by měla stačit zdrávka. Jenže pro mě je to mnohem víc.

Praktik a obzvlášť ten dětský, má obrovskou příležitost. Stojíme na úplném začátku, kdy děti a rodiče můžeme směrovat, kde většina práce je prevence. Ta má tak obrovskou sílu a je natolik důležitá, že ačkoli jsem procházela medicínu s prospěchovým stipendiem, netoužím být odborným specialistou a operatérem, ale právě tím „obyčejným obvoďákem“.

Vše důležité na miskách vah

A proč je tedy mé současné rozhodnutí nenastupovat zatím do práce? Ono totiž není konečné a lékařkou budu i dál. Jen jsem si ho aktuálně dala na misky vah a zjistila, že raději než noční a víkendy, stres a nevyspání s ohodnocením horším než mám doma s dětmi, teď převažuje touha být. Tady a teď. Rozhodně neplánuju válet si šunky, rozhodně zůstanu v medicíně a jednoznačně se k tomu svému „obyčejnému obvoďákovi“ jednou vrátím. Ale bude to ve chvíli, kdy na to bude prostor.

A tohle rozhodnutí jsem včera završila přihláškou na další pediatrický kongres a dvě školení 😀 .

Kurzy první pomoci jsou z prevence mnohem víc, než bych udělala na jakémkoli místě v nemocnici. Prošlo skrz ně už přes 3000 rodičů a ještě ani jednou jedinkrát nebyl nikdo zklamaný, že tohle bylo k ničemu. Naopak, stále mi píšete, já mám radost vidět růst vás a i vaše děti a setkávat se s vámi. Chci se dál vzdělávat i trochu alternativněji než je podpořeno pediatrickou společností, a to je teď pro mě to, co chci nejvíc.

A až holkám převáží koníčky nad volným čase, až budou o víkendech výletničit se skautem a v létě se budou těšit na tábory, pak přijde ten čas, kdy bude prostor na mě a mé „obyčejné obvoďákování“.

Chcete sledovat co bude mým skokem do neznáma a čím sny zkusím plnit své sny? To se dozvíte na novém webu, který se možná ještě chvilku pozdrží, protože já jsem puntičkář 😀 , ale už teď se dá zapsat si:

www.comamdelat.com

Buďme proto do dalšího roku zdraví, buďme šťastní a nebojme se skočit do neznáma. Však nikdy nestane nic horšího než že se vrátíme na start a skočíme zas jiným směrem 🙂 .

Mám vás ráda 🙂