Páteční jarní oddychovka. Zase kousek z našeho týdne. Super bylo, že se dalo chodit krásně ven (než přišel čtvrtek) a tak tu máte takovou rychlou inspiraci, až nebudete vědět co venku dělat. U nás to byla opravdu těžká improvizace, nečekala jsem, že venku bude cokoli tvořit, takže jsme vyrazily hodně nalehko, nevybavené, nepřipravené …a pokud se vám nechce lézt kolem popelnic, doporučuji se vybavit předem 😀 .
V pondělí jsme s holkama vyrazily za prevencí. Všechny tři jsme byly objednané k naší dvorní zubařce (ano, i Julinka se svým čtvrtzubem 😀 ) a vše jsme stihly překvapivě rychle. V plánu bylo, že od doktora pojedem tak tak domů, ale zbyl čas a z mého Jul-Nel davu se ozvalo naprosto klasické „chceme na hřištěěě“. No tak na to čas nebyl určitě. Z hřiště je u nás totiž dost problém odejít a my měli asi 20 minut času. A teď babo raď. Venku jsme rády, těch 20 minut je vlastně dost, ale co kde udělat, když tu je jen park s naším malým hřištěm? A pak to přišlo…zahlédla jsem popelnice :-D.
Běžně se v nich nehrabeme a nutno podotknout, že to byl tříděný odpad. Nelince jsem vysvětlila proč tam jdu a taky proč se v tom hrabu, aby si nemyslela, že je to úplně normální 🙂 (zda mě pochopila uvidíme časem). V kontejneru s papírem jsme vytáhly ucházející čtvrtku, dokonce úctyhodné gramáže a textury :-). Ráda bych ještě upozornila, že popelnice přetékala papírem, nebylo nutné se vyhoupnout a nacpat do ní celou horní polovinu těla. Uff, takže papír máme…a co teď? Vzpomněla jsem na doby skautských let a rozhlédla se po parku. Všude samá krásná barva, to půjde samo!
Co k tomu:
- papír – ideálně vemte z domova, kupte v papírnictví nebo recyklujte jako my
- příroda – cokoli vám nabídne, většina toho bude vážně barvit
Jak na to:
- papír jsme obstaraly, přišla na řadu „kreslítka“
- holkám jsem vysvětlila, že budem lovit barevné přírodniny a Nela se hned pustila do sběru
- no, přeci nebude sedět v kočáru, vypustila jsem tedy veškerou divou zvěř a Juli upozornila, že jde o sběr do pytlíku nikoli o, ten den již pátou, svačinu
- u zastávky máme každoročně nádherné záhony, pokud to čte kdokoli, kdo má na svědomí Prahu 3, tímto Vám moc děkujeme a nemějte strach, byly jsme opravdu pečlivé a ohleduplné
- Nelča Jůle vysvětlila, že škubat kytky ze záhonů nemůžeme (vidíte co má Julinka nezbednice v ruce? 😀 ), ale že odpadlé kytky, kterých bylo vážně hodně, protože tam jednak chodí jiné děti a jednak i místní pejsci, si vzít můžeme
Marná snaha! Jakmile Juli zaujala „plecí polohu“, zavelela jsem k odchodu a muselo postačit co jsme doposud sesbíraly 😀
- malovací dítka zatím nemám, ale tohle, tohle zaujalo i Nelču
- absolutně nechápala, co s tím vším listím a kytkama jako budeme nacvičovat
- a „voalá“ ono to fakt maluje mamiiii
- počmárali jsme celý kontíkový úlovek, nezůstalo jediné místo bílé
- žlutá, zelená, fialová i růžová, vše udělalo luxusní obrázek a hned jsem věděla, že s ním rozhodně nejsme hotové
- obrázek jsme vzaly dom, poobědvaly, daly šlofíčka a jelo se dál
- nůžky zatím extra nebodují, zato řezačka je tuze oblíbená … „mami jedůůůů“
- Nela jezdila, tedy řezala a z odřezků našeho obrázku jsme se snažily skládat něco, co bude lahodit i oku cizích lidí (já jako máma totiž budu obdivovat i ten největší paskvil svých dětí a vzdychat oooch a aaach 😀 )
- Nejjednodušší bylo řezat na řezačce pruhy.
- Nelinka rychle pochopila, že když bude přikládat papír k jedné a té samé čáře, vytvoříme pruhy stejné šířky.
- Ty jsem jí pak pomohla poskládat na přáníčkový základ, aby je měla hezky pravidelné a na závěr už jen razítko…a můžeme věnovat.
- Tohle přání rovnou letělo do světa, protože Nelči kamarád slavil.
- U druhého přání jsme zkusily „tangramovat“ a poskládaly si na přáníčku srdíčko.
- Lepit jsem musela opět já, Nelinka vypomohla bravůrně s řezáním, no krásně jsme si tu práci rozdělily.
- Julinka naštěstí ještě spala, takže jsme na hraní měli luxusní klídek a žádný kus papíru nám nebyl sněden.
- Poslední přáníčko bylo hodně snadné.
- Nechali jsme náš „kontíkovo-přírodní“ základ, aby alespoň na jednom přání hezky vyniknul, a jen na něj nalepily pár motýlků a provázek.
Hotovo. Z prokrastinační dvacetiminutovky jsme vyrobily přání hned třem oslavencům a doma máme zase nějakou zásobu home-made přáníček, protože u nás se slaví téměř nonstop. A co je hezčího než když děti obdarují blízké něčím, na čem mají vlastní podíl :-).
Mějte krásný víkend a těším se zase „na přečtenou“. Děkuji i za vaše zaslaná přáníčka 🙂 .
Jejule s Mišpulkou
Markét a Pavlínka
20 Comments
Tak to je bomba nápad! Vyrazíme do přírody a třeba něco také vytvoříme 🙂
Zuzi dekuju a vřele doporučujeme… podařilo se mi utajit před holkama bahno 😀
No teda!! Parádní nápad, já se tak těším až i to mé dítko bude trošku větší… i když chlapečci asi na tvoření moc nejsou, co? 😀 Asi mám smůlu 😀
Renco dekujeme 🙂 A neboj, s klukama akorat nebudes lepit motyly a nepouzijes kyticky :-). Pouzijes bahno a pak jim vystrihnes auto 😀 Supeer, ne? :_D
To byl vždycky můj sen 😀 😀 😀
😀 Já věděla, že se trefím 😀
Míšo, to je taková nádhera! Věřím, že až budu mít své děti, budu mít tvůj blog otevřený nonstop a stále z něho čerpat inspiraci 🙂
Misi moooockrat dekujeme :-*. Vsak i pro me je to takova uschovna, kdyby nahodou k nam jeste nekdo pribyl casem 😀 a nebo se nad tim jednou s holkama posmejeme….pokud nam to pan Google nesmazne 😀
Úžasný!! Fakt nechápu, kam na ty nápady chodíš 🙂 🙂
Moni dekuju, hele inspirace pro deti prave strasne vsude, na kazdem rohu, takze si staci jen vybrat co nas bude asi bavit a zkusime 🙂
Krasne,a uzasny napad.Urcite vyzkousime.Jak jsem cetla tento clanek tak se mi vybavila pohadka z knizky Indigove pohadky o Jacince.Jestli doma nemate,tak urcite poridte,krasne pohadky. Verca S.
Veru dekujeme :-). Indigove pohadky zname bohuzel jen z kbihovny, protoze vzdy kdyz jsme je chtely a hledaly, tak byly vsude vyprodane. Chtela jsem je letos od Jeziska a taky nevyslo. :-/
Jéé, tak to je škoda, protože ty jsou fakt skvělé.
Ach! Tak to je mega úžasný! ❤
Daní děkujeme :-*. Rozhodně zkuste, dokud je všude plno barviček!
No teda! Já do skauta chodila taky,ale tohle by mě nenapadlo! Super!
…jo a tedy jen co si pamatuju já, tak tohle je už váš druhý nákup v kontejneru a vždycky z toho vznikne něco pěkného…asi taky brzo půjdu na obhlídku 🙂 Kristee
Uuáááá 😀 zrovna dneska jsem si říkala, že už jsme jednou braly trubky na kuličkodráhy 😀 A říkám si "toho si snad nikdo nevšimne 😀 " …uuupppsss. Máš pravdu, ale my to jinak vážně neděláme :-D. A když, tak hooodně nenápadně ;-).
Nejde přece o to kde jste to vzaly, ale v co jste to přetvořily! Navíc holky vedeš k praktickému využití reciklace 🙂
Krasne! Takove přání bych chtela dostat! Wow
Krasne! Takove přání bych chtela dostat! Wow