Když je dárkem ZÁŽITEK

Není to tak dlouho, co všechny Michaely slavily své svátky, a já, ačkoli jsem „MichaEla bez E“ to s nimi neprávem slavím taky. Po dlouhé dlouhé době jsem nedostala jen čokolády, smsky nebo přání, ale dostala neskutečně dokonalý dárek, který jsem tehdy neuměla ocenit. Dnes už vím, že strašně děkuju a doufám, že dary tohoto typu budou častější!

Další obálka, to  bude nějaké přáníčko, napadlo mě hned při třesení pravicí :-). Poukaz. Poukaz? Ano, na kreativní kurz do jednoho malého, ale stylového květinářství v Praze, které si říká Lifestyle Boutique. Nečekala jsem na využití dlouho a rozhodla se „to spáchat“. Na výběr byla možnost výroby podzimního či adventního věnce, takže jsem měla jasno, protože ten podzimní už máme. A jaké to bylo?

Přivítání bylo luxusní. Věděla jsem, že bude na místě drobné občerstvení, takže jsem jako správně vychovaná holka nechtěla jít s prázdnou a přibalila s sebou mrkvový dort, který je mým nejoblíbenějším.

V ateliéru na Bělehradské ulici (je to v centru, kousek od ípáku) už čekaly tři milé blondýnky a já hned pochopila, že ostych můžu nechat na ulici.

Téma jsem si vybrala adventní věnec. V kurzu je cca 4-5 lidí, které tvoří s vámi, takže jsem se nemusela cítit jako střed pozornosti a mohla si to patlat dost podle svého :-).

Na místě bylo úplně všechno. Základy na věnce, jehličí, které mi údajně vydrží luxusní až do Vánoc (budu tomu věřit, protože kdo jiný než dámy z květinářství by tohle měly vědět 😀 ), ale i veškeré ozdoby, kterých nebylo málo. 

Nějak zatím nepřemýšlím, do jaké barvy budeme letos Vánoce mít, takže jsem se rozhodla vybrat holkám krášlítka neutrálních barev. Vybírala jsem si hlavně bílou, krémovou a stříbrnou, aby se mi věnec na stole hodil ať holky zvolí barvu jakoukoli. Maximálně doma prohodím svíčky za barevné.

Navečeřet se ale byla chyba největší. Čekala jsem drobné občerstvení, takže nějaké křupínky a tyčinky :-D. V ateliéru byla ale fůra dobrot. Všechny druhy pečiva, různé pomazánky a já byla pyšná, že k tomu přihazuju právě mrkvový dort.

Ještě nikdy jsem nezažila takový kurz :-D. Milé květinářsky totiž razí heslo „když u toho popíjíš, jde ti to lépe a rychleji“ :-D. No umíte si mě představit. Já nepila snad 5 let, protože jsem byla v jednom kuse buď těhotná nebo kojící 😀 takže nabídku dobrého vína, luxusních jednohubek s parmskou šunkou nebo krabí pomaáznkou…na to nedokážu říct ani po půlroce všech diet :-D.

Tak dobře mi bylo a nakonec to stejně přišlo :-D. Po úvodní sklínce, snědení půl plechu a probrání kdo jsme kdo, která co děláme a jak jsme se „sem“ dostaly, jsme se do toho daly. Ten prázdný základ na věnec vypadá děsivě…ale jak znělo „pij a půjde to rychle“.

Vše nám ukazovala jedna z lektorek, takže strach „že mi to vopadá než advent začně“, ten byl zbytečný. Nevím jestli si někdo z vás pamatuje naše adventní věnce, vždy jsme dělaly s holkama neživý. Jde to s dětmi rychleji, neopadává a neřeším po bytě jehličí ze stromku i z věnce naráz. Ale proč ne, zkusíme a třeba to bude v bytě zas tak krásně vánočně vonět, že neodolám a zkusíme jet na vlně živých věnců.

Ano, to jsem ještě chtěla. Ta vůně! Z toho večera si jako slušná dáma pamatuju všechno. Byla to parádní jízda, byl to super večírek a jídlo, vínko a „ta vůně“ tomu dodávaly korunku luxusu. Až jednou budete chtít vypnout a vážně si užít večer bez dětí, ak tohle je hlavní vypínač. Tak jsme se nasmály a já si navíc připadala jak kdysi na rautu v Černínském paláci, kam jsem se dostala tak trochu omylem :-D.

Základ na věnec, trocha jehličí, nějaký ten voňavý listnáč a trocha zeleného bordelu :-D. Noo asi by ze mě  a mé terminologie milé květinářky radost neměly, ale já vybírala vše podle vzhledu, víc nějak neumím. Po navázání všeho zeleného a voňavého jsem si vybrala zdobítka, které tavkou budu lepit. Krémové, bílé, stříbrné…

Pokud piješ, jde to lépe a rychleji. Několikrát jsem si to zopákla, mezi historkama všech přítomných usrkávala, občas vše vyprskla smíchy a jelo se dál :-D. Ono vám to nedá, když vídíte, že kolem taky někdo dělá něco jiného než jí a pije :-D.

Tahle foka je tu asi zbytečná, jako víc předešlých, jenže ony tak strašně vyjadřují tu atmosféru jaká tam byla. Nevím jestli bych dřív do takového malého květinářství zavítala. Nejspíš bych ho ani nenašla a přitom jste jak v pohádce. Nebo je to možná tím, co květinářky rozlévaly :-D. Maj to dobře zmáklý.

Po tak dlouhé době jsem si za celý večer nevzpomněla na holky. Byly doma s tátou, už dávno spaly a takové večery buď sepisuju něco vám, na blog, případně chodím běhat. Ale posezení s cizími lidmi, kteří ale mají společnou vášeň pro tvořeni a k tomu ještě vytvoření něčeho, co budu mít doma na stole 4 týdny, to byl ten nejhezčí dárek.

No, nebudu dělat ramena, holky mi samozřejmě pomáhaly, protože nejlíp ví co věncům sluší, co musí být dobře přilepené a jak musí být jehličí dovázané. Ale mám ho a je …krásný, je můj :-). Vím, že tenhle článek není nikterak inspirativní, ale snažila jsem se alespoň vložit nějakou tu fotku z motání, pokud bude některá z vás motat živý věnec prvně.

Tenhle krasavec už leží u mě na balkóně, pěkně zabalený do papírového obalu a čeká na konec listopadu. Je to brzy já vím, jenže já chtěla poukaz využít a v nabídce byl jinak jen věnec na podzim. Takže alespoň nakopnutí pro vás, že o věncích je třeba už pomalu uvažovat.