Můj papírový pátek. Už dva roky patří pátky papíru a mám je moc ráda. Zprvu to byly nejen přáníčka a Project Life, ale také Project Life krok za krokem, kde jsme zvládli projít celou PL tvorbu od A až po Z a pro každého, který by chtěl takhle vzpomínky uchovat, určitě se k těmhle článkům na blogu vraťte. Já si za tu dobu utvrdila svůj styl a tvořit je prostě radost. Jen na to vždy najít ten čas. Dnes tu máte kousek našeho alba v podobě 32.týdne. Ano ano, dostávám se do srpna :-).
Kdo nečte papírový článek prvně, ten už se jen usmívá s myšlenkou „aaa zase velká a kapsatá“. Ano, moje nej schéma a je tu zase. Tuhle šedou ňuňací kombinaci si strašně užívám…a dokonce! jsem ji doplnila žlutou, kterou ne úplně běžně používám. K létu ale patří 🙂
Velká stránka je hodně simple. Snažila jsem se, aby to nej na stránce byla fotografie, která jev mých očích naprosto dokonalá. Vyjadřuje dokonale situaci a hlavně se mi hned vybaví ten krásný pocit, kdy jsem přišla pro Julinku ráno do postýlky a její první pohled byl s tak dokonalým a rozespalým úsměvem. 
Použila jsem jen dva, na barvy nenápadné, papíry. Vrchní s kočičkama, protože ty jsou k Julince naprosto pásnoucí :-D. Spodní šedý, aby nebyl nápadný, ale hezky ladil k ostatnímu. Tahle šedá pak navíc určila barvu kartiček pro protější stránku „kapsovku“.
Na rozhraní dvou velkých papírů jsem použila kousky krajek, protože jsou něžné, lehké, romantické a přesně splnily to, co jsem od nich chtěla. Tahle stránka má být prostě něžnost sama usměvavým ďáblíkem v centru pozornosti :-).
Ani fotku jsem nikterak nevypodkládala. Nejdřív jsem chtěla, ale aby fotka vážně vynikla, chtělo to podložit leda transparentní folií nebo použít pauzák, tedy vellum. Já nakonec nepoužila ani jedno z toho a šoupla tam jen kus bílého papírového pytlíku.
Protější stránka v kapse designu A je vypovídající, co se událostí týdne týče. Na první pohled bylo krásně, stačily nám krátké rukávy, jezdilo se na všem, co to dokáže, takže Juli osedlala motorku, Nelinka zase dalšího koně. Ach leeeto na mě zase tak krásně dýchlo.
Po dlouhé době jsem na dvoustraně označila číslo týdne. W je označení pro anglické „week“, protože slovo týden se mi nevešlo a dát tam „T“ ..no, proč ne. Tak to příště :-).
Sobotní den jsme strávili s holkama na Petříně a naše pavoučí žena si užívala pavučin jak jen to šlo :-).
Ale top všech topů byl stejně zase kůň :-). Týden před tímhle ořem byl na řadě jiný, v Pražské ZOO a já jen doufám, že mě tahle koňská promiskuita nemá vyvádět z míry už teď :-D. A to se ještě pořádně nevyloupla Julinka…puberta bude vážně sladká :-D.
Bojuju. Ale ten boj se skluzem si strašně užívám i v tom sychravém počasí jen fajn zahřát se létem :-). Mějte se krásně, tvořte vzpomínky, pak je nezapomeňte fotit a v závěru taky z těch foťáků přenést na papír 🙂
2 Comments
Je to nadherné, Míšo. PL se mi strasne libi, ale zatim o něm jen sním a premyslim 😊
Misi moc dekuju a seberte síly, protože vždy je nejlepší začít s Novým rokem :-). Už se to blíží :-). Když budete potřebovat, ráda poradim