Nikdy jsem na pořizování holin dvakrát nespěchala. Bota je to nijaká, pro malou dětskou nohu ne zrovna vhodná, i když také se najdou výjimky, takže chvíle pro pořízení holin přišla právě dnes. Tedy ne dnes, ale tehdy (loni) na podzim. Nela z nich samozřejmě nadšená a tak jsme při prvním dešti musely ven.
Nevím jak to bude s Juli, ale u Nelinky mám velké štěstí. Do kaluže vleze jen tehdy, když má na nohou holiny (v jejím žargonu „oliny“) a i v těch je hodně krotká, takže tady dnes máte jedno odpoledne v parku s mou karkulkou.
Na záznam z jednoho dnes jsou prostě nejlepší kapsy právě tyto. Případně ještě jejich čtvercová obdoba. Dají se fotky proložit „prázdnými“ kartičkami, které stránku hezky odlehčí, něco málo se na ně napíše a stránku máte hotovou raz dva, protože fotky z jednoho dne či výletu prostě dokonale ladí. Já dnes nepoužila vůbec nic. 😀 Někdo by si řekl, tak proč to se dávám, když to vlastně nebude ani upoutávka ne produkty. Ale o tom tento blog vůbec není. Všechny Vám tu přinášíme především Project Life inspiraci, ne inspiraci e-shopu :-). A tak vám tu s radostí dnes ukážeme naše odpoledne v parku.
Jak už jsem říkala, stránka je doplněna jen o bílý papír, což ostatně téměř celý můj podzim. Jen díky tomu krásně vyniknou fotky a ty byly na podzim tááák krásně barevné. Já si Nelču ještě dovolila navléct do červeného kabátku, který už se ve skříni klepe na chvíli, kdy do něj doroste Julinka :-).
Fotky jsem pak téměř nezdobila a volné kartičky jen velice střídmě. Luxusní zvířátka z podzimní kolekce nesmí chybět, dnes to tu schytala veverka, dřevěná hvězdička a pár hnědých kamínků, které mám doma již třetím rokem a pomalu a jistě mají své místo jen na podzimních stránkách.
Teď koukám, že sem si tu zase po hodně dlouhé době ohoblovala fotky a udělala kulaté rohy. Kdo nemá, mít musí 😀 raznici na kulaté rohy. Kartičky tak většinou bývají, ale někdy je fajn použít i na fotky. Zachytit Nelču v louži bylo umění. Necáká (tedy nijak extra), ale je v neustálém pohybu. Takže si umíte představit složku fotek z tohoto týdne. Měla jsem asi 50 fotek, na kterých byla úspěšně vyfocená jedna holina, když jsem měla štěstí tak byla celá :-D. Ale podařilo se a nakonec jsem Nele vrazila kus sucharu a jak se to malé torpédo najednou uklidnilo. A to je pré pro nás, kteří chceme donést dom i nějakou tu fotku.
Sbírání listů. Opět je Neli asi trochu „jinačí“ a sbírání listů je prostě práce špinavá a to ona dělat nebude :-D. Takže když jsem ji viděla sebrat jeden list, musela jsem to mít. Hezky a důkladně si ho prohlídla, opět se utvrdila, že tenhle „sajrajt“ ona vážně tahat nebude a mohlo se jít o kus dál :-D.
¨A pozor! Tady máte kartičku, na které se nemalou měrou podílela právě má nejstarší. Nelinka. Mám doma hromádku výseků a dřevěných ozdob, které tak nějak dávám bokem a příští rok ji věnuji Nele, aby měla svůj malý tvořivý kouteček. Takže věci, které nevyužiju už házím do bedny a připravuji ji slušnou porci materiálu. Už jsem se tam chystala hodit u tuto lascivní dámu s křídly, když přišla Nela a vše bylo jinak. A vy vidíte jak. Nela rozhodla, že tu roztomilost nalepit prostě musím, takže jsme s ní „přikšírovaly“ jeden podzimní lístek.
A aby byla dvoustrana krásně karkulkovská, vybrala jsem jednu fotek a to nechala udělat ve velkém. Tady už je.
Původně jsem stránku dělala černo-bílou, ale byla by to škoda neplácnout tam ještě trochu té červené a dřeva.
A to bylo naše holinkové odpolko v parku.
Mějte se krásně a těšte se, protože příští středu už budeme mít možnost číst první řádky Adély 🙂
2 Comments
Opět nádhera a musím uznat, že když jsem tvoji třicítkovou stránku viděla v PA challenge, říkala jsem si,že mi přijde taková nedokončená, vůbec mi to k tobě nesedělo. Musím uznat, že s tou červenou je dokonalá :o)
Luci dekuji 🙂 Já mela.už tehdy v planu stránku trochu barevné dodělat. Toto byla jedina fotka,kterou jsem mela doma vytisklou a te jsem prostě nechtěla prirknout černobílý osud :-). Bohuzel jsem fotila ať večer, takže fotka vůbec neukáže jaka stránka opravdu je, ale mám z ni vazne radost :