Není to tak dlouho, co jsem začala tvořit velké stránky i podle sketche, a protože je v plánu udělat každý měsíc alespoň jednu takovou stranu, jsem tu dnes s tou únorovou. Tahle stránka pro mě byla trochu výzvou a zrovna dvakrát se mi to do ní nechtělo a důvody jsou hned dva.
Ráda dávám na stránku jen jednu fotografii. Jak je jich víc, nevím na jakou se soustředit, jakou vybrat a jak vlastně dozdobit okolí, aby to k sobě takříkajíc „páslo“. Druhým důvodem je pak ten, že je sketch na můj vkus strašně zaskládaný vrstvami a bála jsem se, že stránka bude působit hutně, že nebude prostě „dýchat“…no nějak jsem s tím poprala a důležité je, že se mi výsledek líbí a má již čestné místo v albu.
Opět jsem začala čistým bílým papírem. Vyvarovala jsem se tím situaci, kdy budu hledat vhodně barevné papíry. A tady je výsledek mého lepení. Víte co je obrovská výhoda, když se lepí podle sketche? Máte to hotové za chvilku. Nemusíte se vůbec soustředit co kam, jak daleko, protože to už někdo vymyslel za Vás a vy už si prostě jen vyberete materiál a barvu. Takže pokud mám během dne jen chvilku a chci opravdu vypnout, tvoření podle „předlohy“ sketche je k tomu nejlepší.
Jak bylo předepsáno, použila jsem tři malé fotografie. Já si vybrala fotky Julinky, která oslavila svých 10 měsíců. Fotkami jsem se snažila vystihnout ty nejtypičtější momenty jejího 10m období. Nejčastější poloha je pode mnou. Ať jsem kdekoli, mám ji u sebe, zírá vzhůru těma krásnýma kukadlama a dožaduje se mé pozornosti :-D. Druhá fotografie je novinkové období Julinky, kdy si stoupá a dere se vzhůru jak jen to jde. Poslední je teď nejoblíbenější „posunek“, kdy nám Juli ukazuje, jak moc je veliká :-).
Abych se vyvarovala zaskládání prostoru papíry, použila jsem jako podklady hodně nenápadné materiály. Dvě nejspodnější vrstvy tvoří potištěné vellum, na které jsem použila jemný papír, který jsem prostě zmuchlala jak jen to šlo. Vrstva tím dostala objem, prostor…krásně z pod fotky vykukuje a působí tak trochu jako moderní krajka.
K nadpisu jsem si přidala ještě svůj podnadpis, který jsem nalepila pomocí černé pěnové abecedy thickers. Malá samolepka foťáčku od Teresy Collins byla posledním zdobícím artiklem. 🙂
Ve sketchy je naznačeno, že by přes malý úzký pruh mělo vést cosi, co nabádá k šití. Tomu jsem se chtěla vyhnout. Jednak se mi nechtělo vytahovat stroj a zase bojovat s navlékáním nitě 😀 a jehla nit byly u holek v pokoji, kde se zrovna nerušeně spalo. Takže jsem hledala cestu jinou a napadla mě obyčejná sešívačka. Takže, poslední vrstvou je v mém případě „sponkovačka“
Rychle hotová stránka. Rychlá radost, rychle dodělaný rest a já můžu opět vyběhnout utírat nudle dětem, jejichž imunita si ze mě tuhle zimu doslova střílí.
Krásnou neděli 🙂
7 Comments
Miso,mas to skvele,priznam se,ze samo nevim jak na sketch,protoze je tam moc papirovych vrstev..ty jsi to vyresila skvele! 🙂
Dekuju Misi. Já když to viděla prvně, tak jsem myslela, že únor přeskočim :-D. Ale asi o tom je ty výzvy 🙂 Tesim se má tvou stránku 🙂
To zmačkané vellum je super!!! Krásná stránka…
Evci dekujiii 🙂
já se zatím na třicítkovou stránku neodvážila, ale dlouho po nich pokukuju, tak snad se někdy odhodlám 🙂 Vyřešila si to parádně, tolik vrstev by mě odradilo tuplem 😀 Jinak trochu mimo téma, nevím kam jinam to napsat, ale když tady kliknu u tebe na blogu na záložku project life, tak mi místo project life vyjedou příspěvky s PL krok za krokem
Dekuji, byl tam nějaky šotek 😀 Ale už by to mělo být vše ok 🙂 A seber odvahu a hurá na třicítku. Věř, že ten prostor je taaaak relaxační 🙂 Těším se, že nějakou brzy uvidím.
Nádherná stránka! … a taky super fotky 🙂