dr.Máma osobně | Kojíš? Nosíš? Chodíte bosí?

Krásné další ráno 🙂 . Naše ohřívání na jiném kontinentu utíká rychlostí blesku a na blog se pouští další plánovaný článek. Když jsem se v srpnu ptala, jaké články vás nejvíc zajímají, padaly tam hlavně články osobní, výletnické, pediatrické a knižní 🙂 . A tak se držím vašich přání a nejčastější otázky, které se točí na kurzech i v mailu, dnes vypouštím právě sem 🙂 Zdravím z válecí pohody a vzájemného užívání se 🙂 !

Moc vás prosím, dnešním článkem se nechci absolutně nikoho dotknout a nemířím svým názorem na nikoho konkrétního 🙂 . Důvod, proč tu nepíšu mnoho osobních článků je i ten, že plně respektuju, že každý máme názor úplně jiný a je mi líto, že obzvlášť „maminky“ jsou skupinou, kde se často nedokážeme smířit s tím, že někdo nemá názor stejný jako já.

Blog mám moc ráda, věnuju mu velikou část sebe a chci, aby byl místem bez dohadů. Možná proto tu těch mých osobních názorů tolik nemáte 🙂 . Snad dnešní nahlédnutí do osobního okýnka přijmete kladně a předem děkuji za slušnost v diskuzi a komentářích 🙂 .

Chodí vaše děti bosé, i když pediatři doporučují pevné boty?

Ano. Obě holky chodí bosé, kdykoli ta možnost je. Nutno však podotknout, že mají nohy odpovídající fyziologickému vývoji a neřešíme s nimi žádný problém. I to je důvod, proč se nebojím bosé chůze a barefootových botiček 🙂 .

Barefoot ano, ALE: 

Samotná myšlenka na bosou chůzi je skvělá a troufám si říct, že velká část pediatrů už dnes měkkou, dostatečně prostornou obuv s tenkou podrážkou, zdravé nožce doporučí. Jistě víte, že na facebooku jsou obrovské skupiny maminek, které se vzájemně podporují (kojení, nošení, očkování, bosé obouvání,…) a je to v jistém slova smyslu dobře.

Přiznám se ale, že se do žádné skupiny neřadím s tím, že danou filozofii naprosto vyznávám a sdílím. Proč? Často v takové skupině naprosto přerostla přes hlavu základní krásná myšlenka v úplně zbytečný extrém 🙁 .

Takže ano, mé děti běhají bosé a boty vybíráme co nejblíže idee barefootové obuvi, ale rozhodně je nefotím v mínus pěti stupních bosé na sněhu, abych se „skupince“ mohla pochlubit „Čau holky, jedeme barefoot!“. V zimě volím spíš kompromisní botky nebo barefootové, do kterých se dá vložit zateplená vložka a neřeším, že neplním kriteria pro BF botu 🙂 .

Míšo, a ty ještě furt kojíš?

Tuhle otázku jsem nesnášela! Když se narodila Nelinka (duben 2013), měla jsem štěstí, že kojení šlo už v porodnici samo a přes počáteční neduhy jsem mohla kojit celých 14 měsíců. Když jsem ale od půlroka věku Nelinky co dva týdny slyšela „A ty ještě furt kojíš?“, jímala mě hrůza, protože jsem věděla, že ještě minimálně rok to slýchat budu dál 😀 .

MUDr. vsuvka: Pokud to jde, je mateřské mléko to nejvíc, co můžeme dětem dát a až do dvou let čerpá dítko z mateřského mléka spoustu benefitů. Do tří let věku dítěte by mělo mít dítě ideálně mléko dětské (takže být kojené nebo přejít na dětskou výživu = mléko umělé), protože mléko kravské úplně vhodné svým složením není, takže ano, i tříleté dítě může být u prsu a není na to nic špatného 🙂 .

Kojení ano, ALE: 

Kojit můžete? Dopřejte to sobě i miminku. Kojit nemůžete, netrapte se tím! Přiznám se, že já osobně jsem spíš konzervativní a vnímám například kojení starších dětí jako něco, co patří mamince a dítěti a ne do tramvaje, parku nebo třeba divadla.

Dokud kojení pokrývá velkou část výživy dítěte, je naprosto pochopitelné, že když dítě potřebu projeví, vyhovím mu, ať jsem kdekoli. Když se ale na posledním představení v divadle Minor cca tříleťák sedící v řadě před námi 15 minut vztekal a ječel, maminka to vyřešila tím, že mu na zbylých 45 minut představení vytáhla prso z výstřihu.

To už žádný benefit pro mámu ani dítě nemá a hodnotím to spíš jako další extrémní úlet dnešní doby.

Sama pro sebe jsem byla rozhodnutá kojit až do samoodstavení Nelinky a doufala jsem, že to bude kolem druhého roku. Trochu nám to ale rozbouralo rozhodnutí, že bychom jí mohli pořídit sourozence a já tak čekala na vhodnou dobu, abych Nelinku odstavila dřív.

Samoodstavení Nely nabouralo druhé těhotenství

A v tenhle moment začaly chodit dotazy „Míšo a ty UŽ nekojíš?“. Argument, že ne, protože jsem těhotná zabíral asi na 5% dotazujících 😀 , zbytek mi bleskurychle odvětil, že není jediný důvod, proč bych jako těhotná kojit nemohla aneb všechno vím, všechno znám!

A jsme zase u bodu, kdy si jako máma udělám své rozhodnutí a ať je jakékoli, vždycky přijdou dotazy a nevyžádané rady, o které jste nestály a stejně je tu máte na zlatém podnose. Často mohou být navíc bolestivé a tak zbytečné!

Čtvrté těhotenství, jedno donošené dítě

Odstavit Nelinku od kojení bylo mé rozhodnutí a vedlo mě k tomu jediné. Otěhotnět pro mě nikdy problém nebyl. Všechny děti byly na první měsíc pokusů. Před Nelikou jsme ale bohužel o dvě miminka přišli, a v takovém případě je kojení v začátku nového těhotenství velkým rizikovým faktorem, že těhotenství opět skončí předčasně. Po vzájemné domluvě s lékařem jsem se proto rozhodla ve 14 měsících Nelinku odstavit.

Riskovat jsme nechtěli, já se děsila, že se bude opakovat situace jako před Nelinkou a věděla jsem, že pozitivní test je prostě zase jenom začátek, který rozhodně neznamená miminko. Kdo z vás tohle zažil tak ví, že prvotní nadšení, radost a oznamování vystřídají střípky naděje, že třeba to bude ještě dobré, pak přijde smutek, šestinedělí bez miminka a za 3 až 6 měsíců další kolo.

A tak už na začátku v „Julinčině“ těhotenské průkazce stálo „ČTVRTÉ TĚHOTENSTVÍ, jedno donošené dítě“.

Nosíte a doporučíte maminkám nošení dětí?

Dalším dotazem na kurzech a v mailu se objevuje nošení 🙂 . Já jsem jednoznačně pro a myslím si, že je tenhle kontakt pro maminku i dítě nádherným pokračováním vzájemného propojení i po porodu, ale i nošení má své ale.

Extrémem, který už správný určitě není jsou situace, kdy si maminka udělá z nošení desátý měsíc těhotenství a dítě je prakticky neustále uvazáné v šátku 🙁 (nosítko není pro novorozence vhodné žádne, ani s novorozeneckou vložkou).

Je potřeba si uvědomit, že miminko už na sobě musí po porodu začít pracovat a potřebuje k tomu prostor, tvrdou rovnou podložku (idálně zem). Jen tam může jít motoricky kupředu. Takže nošení rozhodně ano, ale zase selským rozumem. Já chápu, že s nošeným dítětem si krásně uvařím, uklidím, miminko je v šátku šťastné, voní mi pod nosem a dokáže se v něm i samo nakrmit 🙂 .

Nošení ano, ALE:

Všeho by ale mělo být s mírou, aby mělo miminko i prostor samo pro sebe. Když se ale ve skupině o nošení dočtete názory jako „můj tříleťák ujde 500m a už ho musím poponést, ale co, zase je mazlivý a kontaktní, on to jednou rozchodí“ a desítky maminek s úsměvem přitakávají, je mi líto maminky, která se s ním tahá, a pak dítěte, které už by mělo poznávat, sbírat, osahávat, vynalézat a ne sedět a koukat.

Podle sebe soudím tebe – do mateřství nepatří

Že vaše dítě bylo v roce bez dudlíku a kolem vidíte tříleťáka s dudlem? Hrůza! Že váš šikula byl v roce a půl bez plen a támhle tříleťák se počůrává?  Katastrofa! Nebo vám jdou oči vsloup, protože maminka veze v kočárku čtyřleťáka? Nepochopitelné! A co teprva maminka, která tahá dítě ve visítku, místo aby měla nejnovější šátek od Omnifery? Tyranka!

Ať každý dělá jak za vhodné uzná. Za těch několik let vím i sama na sobě, že nevyžádané rady jsou to nejhorší, co chcete děnně slyšet, že stejně nikomu nepomůžou. A tak se snažím radit jen tam, kde vím, že o to okolí stojí a i když vidím situace, kde maminky vychovávají dítě úplně jinak než já, vždy si snažím uvědomit ten nejdůležitější fakt:

Ona dělá co může, dělá jak umí a s jistotou vím, že nechce ublížit. Važte prosím nevyžádané rady, snažte se je přijímat s nadhledem a dělejte jak je příjemné vám a vašemu dítěti. A když nevíte? Ptejte se na správných místech 🙂 (třeba na kurzech, které každý měsíc pořádám v Praze i mimo ní).

Přeju vám co nejvíce selského rozumu, co nejméně extrémů a hlavně spokojené dětství, ale i dospívání vašich dětí, které do šesti let máme možnost ovlivnit a formovat. Chyťme se téhle šance ať z našich dětí vyrostou šťastní , zdraví a sebevědomí lidé 🙂 .