moje milá, čtyřletá | Indiánská noc a radost dětem

Moje milá Julinko. Už to jsou čtyři roky a měsíc k tomu, co Tě máme a dnes už se usmívám téměř nad každou obavou, kterou jsem měla, než si se k nám přidala. Jestli nebudete s Nelinkou spoupeřit o naší pozornost, zda já dokážu rozdat víc lásky, než dávám Nelince nebo jestli ten císař je skutečně potřeba a nebude pro nás obě lepší, risknout to tvé ántré cestou klasickou.

A už si má, čtyřletá

Obavy a strachy se samozřejmě ztrojnásobyly i po Tvém narození. Zase se ale většině z nich už umím zasmát. Tou „nejlepší“ je asi fakt, že jsem se strachovala, že se Ti budou děti smát, že máš odstátá ouška a už od miminka jsem si plánovala, kdy necháme lékaře napravit, aby se „mojí holčičce“ nikdo nesmál a ona se necítila ztrápeně.

Dnes už se tomu směju, protože z Tebe roste neuvěřitelná osobnost. Kam vejdeš, tam se okolí směje, ne ale Tobě nýbrž s Tebou. Kdo Tě pozná a je v Tvé blízkosti, ten se rozzáří vždy, když se vidíte. Často přistihnu nejen sebe, ale i dědu nebo třeba tetu z kroužku, že se na Tebe dívají, Ty o tom ani netušíš, a mají na tváři ten velký úsměv říkající „to je prostě Jůla“ 😀 .

Buď stále šťastná sama pro sebe

Jsi neuvěřitelná. Silná, svá a já na Tobě nejvíc miluju, jak žiješ každou minutu. Žiješ jí na plno a já nechápu, odkud na každou minutu sbíráš tolik energie 🙂 . Miluju…

…jak si dokážeš užít každý sousto jídla, jak si před zrcadlem řekneš „no já jsem ale krásná“, jak mě pohladíš a každý den mi řekneš „maminko já s tebou budu bydlet i až budu největší“ ( 😀 to si povíme hlavně se zeťáčkem 😀 ).

Kam vejdeš, tam se svět směje s Tebou

Cítím se díky Tobě jako skutečná máma, dojímám se vždy, když se na výletě zastavíš a počkáš na mě, která jdu poslední. Nikdy k tomu nezapomeneš dodat to své „Já chtěla být plvní, ale počkám. Ať nejdeš sama.“

Tuhle lásku k sobě samé a tohle velikánské srdce, to se v Tobě budu snažit vždycky uchovat. Ať tohle zůstane Tvým darem, který Ti nikdo nesebere. Nakazila jsi tím všechny kolem sebe, i když se umíš proměnit i v čerta. Nelinka to s Tebou nemá vždy snadné, ale doplňujete se tak krásně, že jsme si pro ní nemohli přát lepší sestřičku, než jsi Ty, Julinko!

A protože máš za sebou už 4. slávu, snažili jsme se to oslavit se vší parádou. V době Tvých narozenin probíhal ve školce indiánský měsíc 🙂 . Jaký byl Tvůj den a Vaše indiánská noc ve školce? Pojď si ho prohlídnout.

Kamarádům do školky, pošlem špetku radosti

Rozhodli jsme se jít trochu proti proudu a bojkotovat nošení dortů do školky. Ty jsi s velkým úsměvem souhlasila, protože indiánské perníčky, ty Ti přišly jako super nápad.

I když mně je úplně jasné, že jsi nejásala nad nápadem, ale nad představou, že to všechno budete jíst 😀 .

A protože se ve školoce chystal i indiánský karneval a sešel se v týdnu s Tvou oslavou, přidali jsme společně k perníku i dáreček. Indiánský náramek, který si dětem vyráběla ty a velkou pomocnicí To byla nejlepší kamarádka – Nelinka 🙂 .

Indiánský náramek, na karneval i památku 

Rozhodně to nebyla procházka růžovým sadem a po ustřižení prstu Nelince už víš, že stříhat kůži není snadný 😀 . Neměj ale strach, Nelince prst během pár dní zarostl a dnes už funguje bez náplasti a prst začala po týdnu dokonce i používat 😀 .

Ač jsi se nabídla, že mi pomůžeš perníčky balit, viděla jsem v Tvých očích velkou úlevu, když jsem zbytek díla převzala já a perníčkový kruh se uzavřel až v tom okamžiku, kdy sis týpko vybalila a snědla ho 😀 .

Od čtyřleté Julinky, to se ví!

Večery jsou můj čas. Jsem tu kolikrát i ve dvě ráno, když už vše kolem spí, ale mnohem raději ukrojím čas ze svého spánku, než abych práci dělala přes den a přišla o čas s vámi. Balit balíčky pro Tebe a kamarády do školky tak nebyl opruz a noční šichta, ale vzpomínání na čtyři roky, díky kterým se doma mnohem víc smějeme, občas zakřičíme, ale hlavně neskutečně milujeme 🙂 .

Učíme se od Tebe a jsme díky Tobě lepší

A tak pro vás budu dělat s láskou i tyhle málé (pro někoho) zbytečnosti, protože vám vykouzlí úsměv a já prožiju každou minutu. Tak jak nás to učíš každý den Ty sama, Julinko. Kamarádi ve školce teď díky Tvým dárečkům nosí indiánské náramky a pohled na Tebe, jak je důležitě je po školce rozdáváš, ten byl nade vše 🙂 . Buď pyšná, čas od času to totiž vůbec neškodí.

Po indiánském dni, indiánská noc

A jak dopadla indiánská noc ve školce? Ta bohužel ve školce nedopadla, protože to nedovolilo zdraví, ale protože my se nevzdáme a já vám slíbila, že si společně poradíme, udělaly jsme ji spolu doma my tři. Dámská jízda v indiánském stylu, kdy mi došlo, že já a spacák na holých parketách, to je už dost málo 😀 .

Program jste si vymyslely vy, takže jsem se podřídila a rituálně s vámi povečeřela v přístřešku 😀 . Nevím sice dost jistě, zda indiáni měli v oblibě boloňské špagety, ale protože je máš s gulášem nejraději Ty, nebylo zbytí a Nelahita s Julahitou to rozsekly, já už jen vařila 🙂 .

Všechno nejlepší, indiánko milovaná

Zbytek večera jsme už jen povídaly, já hledala polohu, ve které mé kyčle přežijí parkety a ty si se tulila tak, jak to nikdo jiný neumí 🙂 .

Tak, jako za mnou každou noc chodíš do postele a pusa Ti jede a nezastaví do chvíle, než mi chytneš tvář. Ve chvíli, kdy jí chytneš totiž usneš, a pak zas nemůžu spát já, protože pohled na Tebe spící, to je prostě … máme Te strašně moc rádi! Všichni!

Jak spolu holky vychází? Perou se někdy?

A protože by se mě moc často ptáte, jak spolu holky vychází, zda se někdy perou a křičí na sebe, tak musím říct, že na nás byl někdo neskutečně hodný a byl k nám vážně štědrý. To nejhorší co si holky doposud dělají je to, že jedna druhou rozpláče. Nikdy nejdou do sebe, neperou se, nikdy si nijak neublížily a Juli zakřičet umí, ale pořád je asi dost slabý odvar, když někdy slyším děti ve školce 😀 .

Nemyslím si ale, že by tohle bylo výchovou nebo námi. Věřím, že každý si od samého začátku neseme to charysma, tu svou osobnost, která se sice tvarovat dá, ale její hlavní rysy se nemění. Proto pokud vy to máte doma jinak, s velkou pravděpodobností na tom nenesete vinu a já věřím, že všichni sourozenci si k sobě cestu nejdou. Jen někteří dřív, jiní zase později 🙂 .

Mějte se krásně a pokud dnes budete mít cestu okolo výstaviště v Holešovicích, koná se tu Den linky 155.

Jako ambasadorka aplikace Záchranka tu budu celý den a rozhodně to stojí za omrknutí. Můžete se podívat na vozy záchranky, omrknout dispečink, zkusit si resuscitaci, okouknout velkého a legendárního Golema nebo si vybarvit omalovánky se záchranářskou tématikou 🙂 .

A pokud nám chcete udělat den ještě o chlup lepší, můžete nám i dnes poslat 1 svůj hlas v anketě o nejzajímavější mateřské blogy. Tak jestli ten náš se vám líbí, pojďte nás podpořit 🙂 Najdete nás v kategorii Lifestyle jako blog MK Life. Ze srdce děkujeme.