Tolik draků, kolik bylo ten den na nebi, si pamatuju snad jen ze skautských drakiád, které se konaly každým rokem a na které jsme všichni vyráběli draky a doufali, že ten náš poletí :-D. No, asi víte jak dopadl můj, takže s holkama draka zatím jen kupujeme :-D.
Hodila jsem s sebou do kočáru i podzimní knihu, kterou vozíme kdyby bylo třeba někde čekat a udržet holky, takže střídáme tyhle knihy Jaro, Léto, Podzim a Zima a každé roční období s sebou bereme některou.
Pod papír jsem jim schovala dva hezké listy tak, aby je neviděly a Nelince dala do ruky voskovku. Zprvu měla problém s tím, že se s ní nemaluje klasicky, ale voskovka leží a maluje se celou její plochou, ale když viděla, že se jí něco objevuje na papíře, problém byl ta tam.
Vrchní papír jsem holkám ještě na okrajích přelepila „wasabi páskou“ jak jí říká manžel 😀 …rozuměj klasická papírová washi páska. Papír se jim neposouval a já jim do toho nemusela nijak zasahovat.
Juli skotačila v listí, protože pro tu je jakékoli malování zatím neakční záležitostí, ale Nelča už si lístečky hezky „vyvoskovala“. Žádná Amerika, ale zase to bylo tématické hraní, s překvapením a na dvacet minut si s tím Nelinka vystačila.
Pokud nejsou holky nemocné, jsme zvyklé být hodně venku. Jsem tedy zvědavá jak se podaří letošní zima, protože jednak Nela chodí do školky a tahá nám domů jednoho bacila za virem a znovu dokola, za druhé udržet holky obě dvě a ve sněhu pro mě bude asi o nerva, protože bude věčně někdo durch nebo nevrlík na zemi pač „mami to klouže“ :-D.
Zbytek odpoledne jsme s holkama zůstaly na hřišti. Nebylo extra počasí, ale pořád lepší se vyřádit venku než pak trčet doma…takových dní ještě bude.
Holky byly vzorné, na hřišti neohrožovaly sebe ani nikoho jiného, tak jsem mohla vyfotit golfky, které jsem měla možnost testovat. Nechtěla jsem o nich psát hned, protože to je pak to testování, kdy o věci nic nevíte a píšete o vlastnostech, které uvádí reklama a jen spoléháte na to, že to tak určitě je.
Ať vybíráte golfky nebo se na to teprve chystáte, zkusím sepsat vše, co jsem u kočárku před definitivním výběrem požadovala a jak to dopadlo u tohoto kočárku značky Petite & Mars.
Druhým požadavkem na skladnost není jen skladnost, kdy je složený, ale i rozložený kočár ověšený vším, co používáme. V baráku máme totiž neskutečně, ale fakt naprosto neskutečně titěrný výtah, do kterého se musíme vejít všechny tři včetně kočáru. Zní to jako sci-fi a ve výsledku denně alespoň dvakrát hrajeme výtahový tetris, ale dáváme to.
Vzhled kočárku pro mě důležitý není. Tedy alespoň u golfek určitě ne, stačí mi, že nevypadá zle. My nejsme kočárková rodina, holky moc nevozíme nebo se to snažíme minimalizovat, i přesto jsem ale byla překvapená, že kočárek za necelé tři tisíce vypadá prostě moc dobře.
Krom skladnosti chci, aby byl kočárek lehký a též ovladatelný jednou rukou. Na to pozoru kočárků, které mají madlo jako berany – tedy musíte držet každé jednou rukou. Takový kočárek je na použití jednou rukou hodně nešťastný.
Velkým bonusem, který bych u golfek ani nevyžadovala, protože se mi do něj nechtělo investovat velké peníze, je sklopnost stříšky. Naším prvním kočárkem, když se narodila Nela, byla německá Teutonie. Kočár to byl velký, těžší, ale měl vložnou tašku, která se dala vyndat a díky tomu se nám vešel do toho titěrného výtahu. Tahle Teutonie nebyla nic extra, ale měla dokonalou stříšku, kterou se dal zaklopit téměř celý kočár a Nela tam spala jak v iglů. Ta skvělou stříšku už nemá ani náš současný Bugaboo Cameleon (druhý mini kočár, který se vejde do výtahu).
Tady jsou hezky vidět všechny tři polohy stříšky, kterou kočár nabízí. Jestli plánujete dávat do golfek děti menší a budou u vás sloužit delší dobu, určitě je i tohle jeden z aspektů, na kterým by mi záleželo. Aby se dala stříška zaklopit a neměla jen takovou tu klasika malou golfáckou střechu.
Samotné sezení v kočáru. Na to jsem koukala hlavně proto, že některé kočárky typu „golfáč“ jsou neuvěřitelně mělké, dítě na něm sedí jak na surfu, až mě to překvapilo a i když dětem to asi nevadí, já za sebe nemám dobrý pocit, když je dítko takhle vystrčené.
Polohovatelnost
U kočárku Petite & Mars je to řešeno páskou s jezdcem. Výhodou je, že tedy nejsou záda na 2-3 polohy, ale zastavíte je v jaké poloze chcete. Poloh je tedy libovolně, vždy akorát zacvaknete jezdcem na úrovni, ve které budete chtít.
Takhle vypadá leh. Teď v kočáře je jen holek panenka, kterou s sebou vozíme, protože i ona přeci musí sbírat kaštany a pozorovat draky. Jakmile si do kočáru lehne Julinka, tak svou vahou se kočár ještě víc vyrovná. Neleží tedy přímo 180°, ale je téměř v lehu.
Pod nohama se dá část kočárku přizvednout. Pokud dítě leží, je správné, aby mělo nožičky podepřené, což přeje správnému vývoji páteře dětí. Pokud tedy kočárky vybíráte, hledejte tak, aby byla možnost tuto část kočárku vypolohovat.
Kola kočáru, můj věčný boj. Jak jsem už psala, největší stihomam byl pro mě vždy hluk. Nela jako mimino spala nespala. Usnula v kočáře jen tehdy, když byl v pohybu a běda jestli jste se pokusili s kočárem zastavit. Krom toho, že kočár jel, muselo být okolí maximálně tiché, jinak byla okamžitě vzhůru a okamžitě křičela. Asi i proto jsem rychle přešla na nošení. Kočár ale nutnost je a jen s šátkem či nosítkem jsem fungovat nechtěla.
Hluk. Mohla to být jen větev, na kterou jsem najela a ono křupnutí bylo osudné. Chodívala jsem s ní na velké pražské hřbitovy, kde byl vcelku klid, ale i tam jsem si ji dokázala vzbudit, když jsem zakopla o větev či šišku :-D.
Většina golfek má plastová kola. Co to znamená? Hluk. Jenže aby byl splněn aspekt „lehký a skladný“, nemívají golfky běžně kola nafukovací. S tímhle jsem tedy smířená a hlavně Juli je to vážně jedno a při jejím spaní si můžu rachtit kde chci jak chci a třeba i záměrně přes ty větve jezdit. Obrovský dar, který nám Juli dala.
Pro všechny, kdo máte v oblibě kočárky značky Bugaboo, tak možná máte s golfkama jiné značky problém. Brzda u kočárku je „sešlápnutí“ za zadními koly. To je místo, kde jsem zvyklá si vždy šlápnout, když chci najet na obrubník nebo z nějakého důvodu nadzdvihnout přední kola.
Je ještě něco podle čeho jste vybírali vy? Ještě mě napadá třeba příslušná výbava jako jsou pláštěnky, držáky na pití, fusaky …ale golfky jsou pro nás jen postel na přespání pro Julinku, takže jsem sama za sebe tohle řešit nemusela.
Poslední věc je asi pratelnost – tedy hodí se, když jde potah z kočáru sundat a prát, což například u tohoto modelu kočárku Petite & Mars nelze a je to škoda. Černý kočár asi časem utrpí a snímatelnost by se hodila.
Jakmile nám vydrží beze spaní i Julinka, budeme moct vyjet jen bez kočáru, případně s nosítkem, kdyby holky bolely nožky. Strašně se těším na tu dobu, jak holky zabalí ráno batůžky, brzy ráno vyjdeme na vlak, sedneme a nebude s námi žádný kočár, žádné tahání do schodů nebo řešení tetris situací u výtahu :-).
Jak se zdá, je to náš úplně poslední kočárek. Ještě se Bugaboočka nevzdávám, protože na zimu do něj mám dokonalý fusak, ale příští rok už se s ním rozloučíme a v bytě bude zase o kus místa víc …hmmm to mě tak napadá, že už můžu přemýšlet, čím to místo zaplácnem :-).
3 Comments
Míšo, super, posílám svůj hlas a přeji štěstíčko!
Didi my za něj s holkama moc děkujeme a jsem moc ráda, že tu s námi jste! Děkuju
Holky mají úžasné čepičky. 🙂
Jana