sporty a kroužky | Kdy je pravý čas začít?

sporty a kroužky | Kdy je pravý čas začít?

Už to zase začalo. Září je nějaké prokleté období, kterým začíná dětský rok. Já si naivně myslela, že to přijde až se školní docházkou, ale to byl trochu omyl. Jak udeří letní prázdniny, začne se z okolí valit, na kolik kroužků nebo sportů už chodí ten, kam už se hlásí tamten. Od září tím padá i dotaz “Kam hlásíš Nelu s Julinkou?“. No, nikam 😀 . Jak tohle máte vy? Dneska vám napíšu, jak se to má u nás a budu moc ráda, když mi napíšete nějakou reakci i vy.

Od narození holek jsme jim dopřávali jejich “přirozeného prostředí” tedy vody, ve které si spokojeně plavaly celých 9 měsíců. Nejprve doma ve vaničce, pozdějí (od 6 měsíců) jsme chodily plavat na lekce kojeneckého plavání. Bonusem byl příznivý vliv na vývoj motoriky a jejich vlastní pohoda, kterou u plavání prožívaly.

Neváhej, jinak nebude mít šanci!

Teď je to jiné. Slyšela jsem názor, že aby bylo dítě v něčem opravdu úspěšné, má začít brzy. Ve třech nebo čtyřech letech “značka ideál”. Když se ale zeptám Nelinky, co by ve svých 4 letech chtěla dělat, odpoví mi každý den v týdnu jinak. Má tedy být na mně rozhodnout tohle za ni a prostě a jednoduše ji přihlásit tam, kde si myslím, že to”asi půjde”?

Samozřejmě, že i já vidím, co Nele jde dobře a co hůř, ale rozhodnout na základě mého pohledu nechci. Co takhle udělat to opačně a přihlásit dítko na to, co ho baví, ale jde mu hůř? Není pak třeba šance, že se v tomhle směru zlepší a bude mít radost z toho, že mu jde všechno, i když ne zrovna vrcholově?

Možná nad tím až moc dumám, ale je spousta důvodů, proč ještě Nela není baletkou, lyžařkou, kytaristkou a vším ostatním. Doma jsme zvolili taktiku, o které samozřejmě nevíme, zda je správná, ale děti jsou spokojené, takže my s nimi.

Seznamuji, nenutím

Kdykoli máme možnost, chceme holky seznamovat. Nevnucuju, neplatím trenéry, ale skočíme společně a uvidí se. Během čtyř let si takhle Nelinka vyzkoušela dost sportů i koníčků, Julinka se letos přidává.

Postavila se na lyže i na brusle, naučila se jezdit na koni, zahrála si bowling, pustila sama svého draka, vyzkoušela montessori dílny, plavala, zahrála si golf i se potápěla, spala si ve spacáku pod širým nebem a navštívila divadla včetně toho Národního nebo třeba muzea a výstavy.

Tohle léto si prvně zkusila vzít do ruky tenisovou raketu. Zcela neplánovaně jsme na dovče potkali tenisové kurty, kde paní majitelka zapůjčila holkám veškeré vybavení. A protože já sama jako dítě chodívala na tenis a s tátou jsme to přes tu síť občas pinkli, vytáhli jsme i holky.

První lekce tenisu

Bylo to skvělé. V tomhle věku děti netrápí jak u toho vypadjí nebo že ji něco nejde. S naprostým nadšením jdou do všeho, co jim ukážeme a lekce tenisu nebyla jiná. V podstatě víc běhaly za míčkem než že by se do něj trefovaly, ale tenis poznaly a je na nich jestli ho budou chtít zkusit znovu. Já si myslím, že určitě 😀 .

Juli byla pořádný statečňák, protože jsme šli hrát až hodně večer a běhala do posledních sil :-). Pak už jen nasadila hučku a byla Nelinky nejlepší fanynka 😀 . 

Věřím, že čím víc toho zkusí a poznají, tím spíš si dovedou vybrat, co je bude bavit. Netuším sice kdy to bude, ale nechci, aby holky prvně viděly lyže na lyžáku ve škole. Kdyby dnes Nelinka řekla, že by chtěla tančit, celý den si doma skotačila, asi by to bylo snažší. U nás to tak ale není. Zatím beru jako hlavní všestraný kroužek v podstatě školku.

A jak vy jste poznali, kam své děti přihlásit? Kdy s kroužky začaly a kdy byl třeba první kroužek, o který si vyloženě řekly samy?

Já sama během dětství vyzkoušela co se dalo. Běhala jsem, hrála tenis, zpívala ve sboru, hrála na kytaru nebo tancovala v taneční skupině. Už jako malá holka jsem poznala lyže, kolo nebo třeba kanoe. A když jsem pak až ve dvanácti letech začala s šestkovým volejbalem, během tří let jsem se z přeboru žákyň dostala do extraligového volejbalu. Je tedy vůbec ten věk důležitý?

Určitě ale většina z vás hledá v kroužcích hlavně zábavu pro děti. Pořád si myslím, že převaha maminek nehlásí děti na tréninky proto, aby byl jejich Fanda novým Ronaldem, ale spíš proto, aby jim Frantu trenér utahal a doma už byl Fanouš jako beránek 😀 . Co myslíte?

Co bych tím ráda řekla. Až zbytečně se moc maminek trápí tím, že jejich děti nejezdí třikrát týdně na tréninky nebo ještě ani ve čtyřech letech nemají vybraný sport či kroužek. No, my také ne. Ale kdo ví, třeba se to letos změní a Nela se někde najde, sama si řekne co by ji bavilo.

A co třeba jazyky?

Čas od času se mě také ptáte, jestli holky učím třeba anglicky. Neučím. Myslím si, že pro učení čehokoli budou mít prostor v letech školních. Teď se učí především poznáváním a vzhledem k tomu, že v okolí nikdo anglicky mluvící není (myslím rodilého mluvčího), učíme se mluvit hlavně tou našištinou.

Vím, že to možná vypadá, že toho děláme hodně, ale my naopak jedeme tu svojí rutinu, která vybočí hraním, cestováním, poznáváním, a to možná právě díky tomu, že máme spoustu času, který můžeme trávit společně, protože děti nejsou jen ve školce a na kroužcích. Naše školka od loňska ani žádné ty kroužky nenabízí, a já (se přiznávám) je aktivně nevyhledávám.

Když se nad tím tak zamyslím, loňský rok jsme plavání ani trochu nezvládli. Kurz na celé pololetí cca 3tis a kvůli nemocem ze školky jsme ho zvládli navštívit přesně 2x 🙁 .

Vím, že většinou je v každém článku nějaká inspirace, která tady chybí, ale měla jsem potřebu vám tohle napsat. Třeba se někomu uleví, že není sám, kdo děti nevozí po hodinách a na tréninky. A jestli doma máte děti, které vám to usnadňují a umí si zvolit kroužek, který je vážně celý rok baví, jsem za vás strašně moc ráda.

Mně by se děsně moc líbil takový, kde by třeba děti dělaly každý měsíc něco jiného a naučily by se během roku poznat hned několik sportů nebo činností. Není něco takového? Řekla bych třeba skaut 🙂 .

Omluva tedy všem, kteří jste hledali v článku fakta a rady. Dnes jsem spíš bezradná. Druhá omluva pak za to kvantum tenisových fotek, ale já si prostě neuměla vybrat :-D. Sice už byla na fotky strašná tma, protože babí léto má neúprosný západ slunce, ale já holky v té šedo-růžové tak miluju, že jsem nedokázala vyřadit ani jednu.

Pudrové fashion okénko

Na tuhle kombinaci už zase “stolkuju” Little people by speciale dress, od kterých mám na zimu pudrový kabátek. Určitě pamatujete, loni ho nosila Julinka a já se děsně těším, že jí ještě letos bude – musí 😀 . Tak vidíte, nakonec i ten kus inspirace bude!

Kabátky už hlídám, a to tak bedlivě, že jsem zase naobjednala i kolekci na podzim 😀 , takže tenisové “dresy” holek jsou zas a znovu naše oblíbené Little people kombinace. Všechny odkazy přikládám 🙂 .

Julie
mikina / Little people by special dress
legíny Shine like a diamond / Little people by special dress
čepice Shine like a diamond / Little people by special dress
botky sandále KEEN CNX / prodeti.cz

My už tady začínáme balit kufry, protože zítra nás čeká návrat z africké reality a moc doufám, že k nám bude naše podnebí přívětivé 🙂 .

Nela
mikina / Little people by special dress
legíny / Little people by special dress
podzimní dvouvrstvá čepice / Little people by special dress
botky sandále KEEN CNX / prodeti.cz

Mějte se krásně a držte nám palce, ať Nela neonemocní ve školce hned první týden po návratu z Afriky 😀 . Ta naše klasika. Doneslo se mi sem (velice vytvalým holubem), že Nela dostala ve školce úplně novou paní učitelku, tak to bude zase pěkná zvykačka. Doufám, že první týdny školky vy válčíte ve zdraví :-).

12 komentářů

  • Martina N. 14.9.2017 at 9:35

    Míšo, mám sice ještě malou dcerku,ale s Vaším názorem na výběr kroužků souhlasím(aby si děti vybraly sami,co by je bavilo).Ale pamatuju si,že když jsem byla já školkové dítě,tak jsem pravidelně navštěvovala Sokola.Tam dítě zkusí sporty,kterělé se dají hrát v tělocvičně(přijdou do kontaktu a míčem,naučí se kontrmelce,zkusí různé opičí dráhy,ale také si zahrají s dětma na babu či hru rybičky,rybičky rybáři jedou).Pamatuju si,že mi to bavilo a jako bonus jsme vždy na konci hodiny dostaly omalovánku.Svoji dceru bych také chtěla( až bude vhodná doba) přihlásit do Sokola.Mějte se s rodinkou krásně a šťastný návrat z Afriky.Martina N.

  • mirka 14.9.2017 at 14:10

    dekuju za krasny clanek! delame to podobne :). jen s temi jazyky bych rozhodne na nic necekala – nejvice a hrou (bez pomoci vule) se deti jazyk nauci do sesti let – pak uz je to zbytecna drina jak pro ne, tak pro rodice. krasny den vam a vasim holcickam!

  • Katka 14.9.2017 at 21:24

    Bože díky za tento článek. Já už jsem si začínala připadat divná, že moje školková dcera nechodí na žádné kroužky, protože bych ji tím, podle mne, jen zatěžovala. A ještě horší, nechala jsem své dvě starší dcery, aby si vybraly co je baví. K všeobecnému pohoršení si nejstarší vybrala „až“ ve druhé třídě. Nyní je v osmé a stále ji baví to co si vybrala ;-). No a prostřední dcera, tak to je dle okolí vůbec „katastrofa“, rozhodla se až teď ve třetí třídě co by ji asi mohlo bavit, tak uvidíme.

  • Monika Pestrová 14.9.2017 at 23:19

    Hezky napsané, Míšo 🙂 Náš Marťa je pohybově velmi nadaný a z toho také vychází aktivity, které s ním provozujeme. Už od “vaničky” chodí plavat (když si spočítám, kolik už jsme za to plavání zaplatili, tak by to bylo na velmi dlouhou a velmi luxusní dovolenou někde v Karibiku :-)), ale když jsem ho zrovna toto úterý na plavání pozorovala, tak jsem na něj byla fakt hrdá, protože za jeho kraul by se nemusel stydět ani Michael Phelps. Voda je zkrátka jeho živel, takže na dovolených u moře s potápečskýma brýlema snad i spí a když by mohl, tak by je ráno u moře nasadil a večer by z nějo zase celý varhánkovitý vylezl. Stejně tak o prázdninách u prarodičů. Takže v plavání máme jasno a chodíme co to dá. Už druhým rokem jezdí skvěle na kole a loni už dostal svoje první horské kolo. Oblíbená je samo i koloběžka. Loni chodil ze školky na fotbal a taky ho to bavilo. Letos už je “ve škole” v přípravném ročníku a jediný kroužek, který byl od Monetu k dispozici bl floorbal a když jsem se ho ptala, jestli chce chodit, nadšeně ai běžel pro tátovu floorbalku 🙂 V zimě samozřejmě lyžuje a vyzkoušel loni i běžky a moc mu to šlo a kupodivu neprotestoval, že musí “ťapat” … Naštěstí kluci byli jen na okruhu v Chuchli 🙂 Letos ja jaře jsme z bazárku pořídili take in-liny, které si moc přál, ale na ty se postavil zatím jen doma, protože naše dopravní hřiště má takový ten pogumovaný povrch, kde to prostě nejede.
    Z takových těch rekreačních “sportů” ho strašně bavil minigolf, skvěle mu jde bedminton, bavila ho voda, turistika a co ho velmi baví (a mě děsí), je lezení po všelijakých šutrech, skalkách a skalách.
    Oproti tomu ho skoro vůbec nebere kreslení a malování, což mě trochu trápí, protože právě v grafomotorice pokulhává a musíme to hodně procvičovat. Oproti tomu krásně zpívá a má moc rád hudbu (v novém pojíku je nejvíc nadšený ze stařičkého kazeťáku s CDčkem, kde si pouští dětské písničky a audiopohádky).
    Podtrženo, sečteno – letos budeme mít “pouze” 2 kroužky – plavání a floorbal a já myslím, že je to naprosto dostačující a nejsem zastáncem toho, aby mělo dítě “povinně” každý den nějaký kroužek.
    Z hlediska věku to také může bylt rozdílné u kluků a holčiček. Před dvěma lety, když byly Marťovi 4 roky vůbec neměl představu, na jaký kroužek by chtěl ve školce chodit, takže jsme vybrali ten fotbal a byla to dobrá volba. Uvidíme, jak jo bude floorbalový kroužek bavit letos.

  • Jana 15.9.2017 at 10:13

    Mám tři holky ve věku 5 a 3 roky a 16 měsíců. Nějakou pravidelnou aktivitu mají ty starší dvě, a to plavání. Obě začaly jako miminka zhruba v 7 měsících a baví je to dosud, teď už plavou bez maminky, jen s instruktorkou a dalšími dětmi. A jiné kroužky zatím nevyhledávám. Nicméně u té starší už vidím, že by ji mohlo bavit něco tvořivého, umí se neskutečně dlouho soustředit a na ruční práce je fakt šikovná. Ve školce se tak nabízel kroužek keramiky, ale ten je kvůli kapacitě až pro předškoláky (dcera je narozená v září, takže předškolák bude až příští rok), tak až příští rok. A to samé angličtina hrou, taky ve školce. A nic jiného nevyhledávám. Radši holky nechávám vyplňovat volný čas podle jejich přání :-). Po nějakých dalších kroužcích se asi začnu poohlížet až se školním věkem. Nejmladší zatím nemá ani to plavání, chtěla bych s ní sice chodit taky, ale zatím to ze zdravotních důvodů nejde.

  • Hanka 15.9.2017 at 11:17

    Ja si myslim, ze to je rozumny pristup. Preferuju vic klidneho casu s ditetem, dle aktualnich podmi ek a chuti, nez handrkovani a pospichani na treninky. Na to je jeste cas. Starsi predskolaci, nebo deti na prvnim stupni uz si snaze vyberou, co je zajima a po cem opravdu touzi, nebo co je zrovna v mode 😀 ale ani pozdeji by se to s krouzky nemelo prehanet. Porad by deti meli mit prostor pro volnou hru. My ted zacli s dcerou chodit jednou tydne na jogu. V sychravem pocasi bude fajn mit nejakou sportovni aktivitu uvnitr. A hlavne potrebuju, aby byla v pravidelnem kontaktu i s jinymi detmi (je jedinacek a v rodine zadne deti nemame, kamaradi bud nemaji, nebo bydli daleko a ja moc nejsem na zadne hernicky…). Uvidim, jestli to prinese nejake ovoce 🙂

  • Jana Zdvihalova 15.9.2017 at 22:29

    Mám to úplně stejně. Starší dcera už je v povinném předškolním ročníku, chodí jen na dopoledne a když jí po obědě vyzvednu, tak je natolik unavená, že další fyzická aktivita by byla přes míru. Baví jí hodně výtvarné umění, takže jednou týdně beru jí i mladšího syna na výtvarnou hernu do Veletržáku. Tady to naštěstí je hodně volné a bez striktních pravidel, takže když se jim nechce nic dělat, zalezou si do bunkru a odpočívají 🙂 a ten den automaticky nejde do školky. A navíc má ve školce jednou týdně keramiku, která jí moc baví, je jen na 30 minut a sama si o ní řekla už loni. Přes rok spíš obě děti zkoušíme, co je zaujme – jezdí na kole/koloběžce/odrážedle, mají vlastní hokejky (chlap hraje hokejbal, tak to od něj odkoukávají), v zimě lyže a brusle, občas bazén, se mnou doma jógu. Zkoušeli jsme i Sokol jako všestrannou přípravu, ale kvůli lektorkám – tělocvikářky v důchodu ze staré školy – to naštěstí odmítli. Myslím, že volný a neomezený pohyb jim dá po fyzické a psychické stránce mnohem víc, než pravidelný každotýdenní dril. A až budou chtít, oba si sami řeknou, čemu se budou chtít věnovat. Jediné, kam bych je oba moc ráda přihlásila, je Skaut. Sama jsem jako dítě chodila hodně let a byla to úžasná zkušenost. Nejen po fyzické stránce, ale především po té psychické a psychosociální. Ale stejně počkám alespoň do jejich 6 let.

  • Blanka Nedvědová 15.9.2017 at 22:31

    Dobrý večer Míšo, přidám se trošku z jiného soudku 🙂 Miluju stejně jako vy kombinaci šedé a růžové barvy a moc se mi líbí značka Little People! Chtěla bych se prosím zeptat – ten krásný růžový kabátek jste Julince pořizovala minulý rok ve větší velikosti než tehdy Julinka měla…, že? Přemýšlím o jeho koupi a ráda bych, aby ho dcerka unosila taky ještě příští rok. Za měsíc má dcerka 2 roky a nosí aktuálně velikost 92. Myslíte, že když koupím velikost 110/116 nebude to moc velký skok pro letošní rok? Pamatujete si jakou měla velikost Julinka loni, když jste kupovala velikost 98/104?
    Děkuji moc!

  • Jana F. 15.9.2017 at 23:15

    Tak syn ma 3,5 roku, asi ve dvou letech jsem s nim zacala chodit na montessorri dilnicky jednou tydne. Potom chodil do montessorri skolky dvakrat tydne na dopoledne, protoze se mu tam libilo a sam chtel, cekali jsme de facto jen az zacne chodit. A letos jsem ho navic a s nim i sebe a druhorozene miminko prihlasila do prirodovedneho krouzku na Lipce. Zacaly ho hodne zajimat stopy, delame herbar, sbirame listi, sisky a kastany, tak se mi zdala moznost krouzku, kdy cast budeme venku a cast uvnitr a poznavat prirodu jako dobry napad. Ja vetsinou postradam to prave nadseni neco tvorit a jsem rada, kdyz to vymysli nekdo jiny. Jako dite jsem chodila do sokola – to me vubec nebavilo a pozdeji do skauta a mladych myslivcu — to me naopak bavilo velmi. Verim, ze poznavanim prirody se nic nezkazi 🙂

  • Blog Zrzky 27.9.2017 at 23:36

    Ahoj Míšo, dlouho jsem nepsala. Čas je neúprosný, Jen jsem ti chtěla říct, že to děláš podle mě dobře. S několika odborníky a fyzioterapeuty jsem se o sportech pro tyto malé děti bavila a dozvěděla jsem se, že předškoláci a mladší školáci by měli dělat pouze všestranně zaměřené sporty – kroužky typu sokol. Skákat, běhat, přelézat, šplhat na stromy a válet sudy. To všechno jim dá mnohem víc než třikrát týdně tenisová lekce. Dnešní děti sice v 5 letech umí hrát florbal a máchat pálkou, neumí udělat kotrmelec. Hrubá motorika je důležitá na rozvoj té jemné, atakdáleatakdále… Ale to ty určitě jako doktorka víš 🙂 Moje děti každý rok navštěvují nějaký všeobecný sportík – sokol na pohyb, Montessori na rozvoj, Klára k tomu už druhý rok válí angličtinu a Kubík nějaké ty zpívánky. Takže tak. Mějte se holky, Jana

  • Dana K 10.11.2017 at 15:38

    My začli kroužky společně, s mladším máme montessori dílničky, kde si užíváme spolu svůj společný čas a poznáváme nové věci. Se starší to byla průprava do školky, chodily jsme spolu na Zpívánky s pohybem, učila se tam respektovat kolektiv a nebýt tak hrr 🙂
    Starší má na školce nejradši své kroužky, které jsme spolu vybraly podle jejích zájmů. Tanečky a dramaťáček. Ještě si vybrala jógu mimo školku, ta mi přijde fajn na komplexní protažení, které vidím, že všichni potřebujeme jako sůl, ač tu většinu dne děti skáčou jako opičky a kotrmelce zvládá i menší s přehledem 🙂

    • Dana K 10.11.2017 at 15:40

      Nicméně přetěžování se bojím a snažím se, aby měli dost prostoru jen tak si být a nebýt organizováni 🙂 Takže jsem si v září také dost lámala hlavu, jak to udělat.

    Napsat komentář

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    Děkujeme, že jste se zatoulali až k nám. Narazili jste na blog mladé lékařky a především mámy, který je o lásce k dětem, zdraví, hraní, cestování, Project Life, vzpomínkách a všem smysluplném co nás baví a naplňuje. Doufáme, že se vám bude líbit.

    Kam za námi

    Potkáme se? Dětský festival mini se blíží!

    Potkáme se? Dětský festival mini se blíží!

    Na festival opět vyrazím a se mnou i dětské Doktorské kufříky - Budu doktor! Krom toho ale budete mít možnost u stánku sehnat i lékárničky, bezpečné dětské nože Opinel a jiné užitečnosti, které z blogu znáte. Potkáme se?

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí! Nově i ON-LINE!

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete! Nově i ON-LINE!

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Nechce se tátům mezi houf žen? Už mám řešení. I tátové tráví s dětmi aktivní čas. Dokáží v případě potřeby pomoci? Pošlete mi partnery a táty vašich dětí na kurzy speciálně pro táty. Vždy odchází spokojení a mají odpovědi na všechny své Co mám dělat? otázky. Nově i ON-LINE!

    Už potřetí MAMAblogem roku! Děkujeme!

    Nejnovější příspěvky

    Na FB nechybíme, přihlaš se a nic Ti neunikne

    ×