Vinohradští chalupáři

Proč tyhle dny vždycky tak rychle utečou? Jakmile nám začne dovolená, mám pocit, že se vleče jen první den a pak už vše letí,že nestíhám sledovat kalendář. Úplně stejně proběhlo i letošní chalupaření a stanování. Fotek  bylo tolik, že vydají na víc článků, ale budou to spíš tipy na výlety či hry s dětmi, takže těchhle deset minut bude takový insta-přehled toho, o čem to letos bylo.

Pokud nás sledujete na instagramu (mk_life.cz) tak už pár fotek poznáte. Snažila jsem se občas nějakou fotku nasdílet, ale v divočině přístup na web nemáme, takže jsme si dali konečně i off-line prázdniny. A pro Vás, kteří instagramu nefandíte, je tu alespoň čtvercový přehled. Na chaloupku jezdíme každý rok několikrát a v létě je to vždy nejdelší relax. Celý týden a oba víkendy k tomu nám dávají dostatek času na vydechnutí a dětem na zdivočení :-D.

 

Hlavně přežít cestu!

Jakmile se zvládne cesta, zvládne se vše. To u nás platí dvojnásob. Holky v autě nezlobí, Julinka většinu cesty prospí (je to jediné místo kde ale musí mít dudlík, jinak křičí. Nikdy jindy ho nechce, ale auto je pro ni výjimka). Nelince se ale v autě dělá zle, což se nám jednou ukočírovat nepodařilo, nicméně zásoby kinedrylu nevyschly, takže zbytek dovolené proběhl po cestovatelské stránce dobře. Stejně je ta cesta pro mě ale vždy stres. A to jsem si říkala, jak budeme autem jezdit do Chorvatska a užijeme si i tu cestu. Ani omylem :-D.

Jaká je Vaše představa hezkého dětství? Někdo rád dopřeje dětem vše co on sám neměl, co v jeho době nebylo, já to mám trochu naopak. Strašně ráda dětem ukazuji, jak jsme to měli my s tátou a jim se to moc líbí. Taky jste si jako děti hráli v kufru auta? 😀 Já jsem s bráchou jako malá zalezla do kufru dědova žigulika a ještě teď si to pamatuju. Holky to pojaly po svém a krom sebe tam natahaly i celou bandu legáčků, pusinkovaly je i sebe a byl alespoň čas natahat všechny věci i zásoby do chaloupky.
Nejlepší bunkr je odjakživa kufr auta :-).

Takhle voní RETRO

Tady je to naše „přenesené dětství“. Střípky z nás jdou teď k dětem. Každé ráno a vlastně po celou dobu chalupaření patří k našemu stolu hrnečky, které pamatují víc než my všichni čtyři. Pil z nich táta, pila jsem z nich já, možná i vy jste je jako malí  měli :-). Měli?

Ke každé dovolené na chalupě neodmyslitelně patří Míša Kulička. Tuhle knížku mi četl manžel před spaním, když jsme ještě neměli kolem sebe miniškolku. Jeee to byly časy :-D. Dnes už do deseti nespíme, jsme bohatší o nejednu vrásku a dva šedé vlasy :-D. Holky Míšu Kuličku milují. Četli jsme ji před spaním a na střídačku prokládali Dášenkou.

Motorka, další věc kterou nevozíme a neplánujeme, protože tahle slouží a ještě nejspíš dlouho bude. Já měla jako malá oranžovou a ještě teď si pamatuju kolikrát jsem si do těch vyndavacích řidítek skřípla prsty :-D.
Špetka RETROdětství i pro ty naše malé rarachy.

Práce je tu vždycky dost!

Bez práce koláče nebudou. Každý kdo chalupu máte a je to chalupa, ne letní sídlo :-D, tak to určitě víte. Není lepší hry než opravdová práce. Ta totiž děti (do jistého věku, iluze si nedělákm :-D) láká a mají na ni spešl radar. Hlavně třeba zatápění v krbu apod :-D. Julinka se už letos chopila hrabiček a hrabala i nehrabatelné. Nela už zastane kolem chaty fůru práce a péče o trávník patří hlavně jí.
O zábavu není nouze, ale musí na ni být počasí.

Po práci jsou na řadě „koláče“

Jídelní režim vládne Praze. Chalupářský jídelníček je jiný a zdaleka ne tak přísný. Letní chaloupka se neobejde bez „opíkání buštíčků“, bez vyžírání přírodních darů, bez bramboračky z holkama narvaných muchomůrek. Ba ne, na houby dáváme bacha my velcí.
Podezírám holky, že kvůli téhle části to tu tak milují :-).
 Letos jsme se do lesa optimisticky vydali, natěšení na nejchutnější bramboračku, hnali jsme se do každého mechu, trávy i jehličí. Výsledkem nám byly prázdné koše a výstražné hřmění, které se rázem proměnilo v průtrž. Štěstí, že jsme dva. Každý velký čapl malého a běželo se po střechu. V koši sice nic nebylo, bříška se však poměla :-D.
 

Jakmile je hezky, jde se trajdat!

Z celé dovči byly jen necelé dva dny hezky. Naštěstí se nám podařilo oba dva maximálně využít a o těchhle napíšu speciálně. Našli jsme krásná místa, vhodná i pro kočáry a plně v přírodě, takže o tom se ještě dovíte. Bude spousta fotek, bezbotičkové cesty a hraní pro děti malé i velké.
Vyrazili jsme na další výlet a objevili krásnou stezku.

Když jsou unavené tlapky, jde se patlat!

Když to nebylo úplně na daleké cestování nebo výletničení, drželi jsme se u chaloupky. S holkama to uvnitř není žádný šlágr. Přes den jsme v podstatě jen v jedné místnosti, kde jsou navíc velká krbová kamna, takže jak se musí zatopit, je to trochu kdo s koho. Kamna, spálené ruce vs. starostliví rodiče :-D. Takže jak to šlo, braly se holiny, bundy a šlo se ven si hrát. Nevýhodu má Julinka, která ještě nemá pořádné botičky, holiny také ne, takže je odkázaná na capáčky. To v mokru ideální není, příště to vymyslíme lépe. Zatím ještě nebyla tak zdatný chodec, abych pořizovala opravdové „botky“.
Matlámo, patlámo, už brzy na blogu.

A co když bude dneska ošklivo, mami?

Každé ráno Nela vstával s otázkou „je neska hežky?“. Holky si chodily sedat na práh chalkoupky a sledovaly déšť. Bohužel častěji než bychom si přáli. Pohled na ně byl ale boží a stál mi za těch pár fotek z deště. Při pohledu na tyhle obrázky mi došla ještě jedna věc, kterou jsem zatím nezvládla a to je chalupářské country oblečení. Nelinka ho má, ale Julinka zatím ne. Kdybychom byli na chatě každý víkend, měla by ho i Juli už dávno, ale nejezdíme tam tak často (2 hodiny autem je prostě dost) a z každých hader mi zatím vyroste.

Letos se tedy promenádovala za dámičku v Carters mikince (často se mě na oblečení ptáte v mailech, takže tady dallší Carters kousky). Botičky mají obě holky z Decathlonu. Nemají vlastně vůbec žádnou podrážku, jsou úplně srolovatelné v ruce a mají protiskluz. Obě holky je mají moc rády a Nelinka v nich i pocape do školky.

A obrovským překvapením pro mě byly Julinky nové gatě z e-shopu Mimulo. Vzor se líbil manželovi, takže jsme tyhle „chalupářské“ gatě objednaly a když došly, došlo to i mně :-D. Tyhle na chalupu ani omylem. Myslím tím, že bych je tu nenechala na „podoma“ což byl původní plán. Materiál je naprosto boží, střihem jsou krásně volné a Julinka je má navíc moc ráda.. Ještě mám pro Julču šatičky a pro obě holky legíny, protože ty jsem tam našla za pár kaček a výběr barev i velikostí převeliký.
Pro příště: další léto v chalupářských hadrech.

Vždy se je kam schovat!

Takhle to vypadá, že jsme pořád něco dělali, ale to zase neee. Válení a spánku připadla značná část dnů. Na chalupě se vždy jinak spí. Režim dětí držíme, ale ony dost často ráno vyspávaj, což v Praze ani omylem. Tím se pak sune celý den. Po obědě neusnou hned ve 12 hodin jako v Praze, večerka pak bývá místo klasické sedmé o něco později. I tak se nám dařilo užívat si večery bez dětí.

Vidíte to mimino co drží Nelinka na okně? Tak to je další spešl retro kousek :-D. Tohle plastové mimino snad pamatuje Masaryka :-D. A hlavně je v obličeji holka, ale mezi nohama se houpe pindík. Jistý čas jsme mu automaticky říkali holčičím jménem, protože nás tohle vůbec nenapadlo :-D. Dřív to bylo asi jedno!
Moje nejoblíbenější část dovolené :-D.

První dětský spacák …jupííí „mám spinkačák“

Ve stanu už holky spí dlouho. Nelinka od svých dvou let, Julinka dokonce od 11 měsíců. Jedna premiéra ale letos byla a tím bylo stanování v opravdovém spacáku. Usoudili jsme, že se nám vyplatí ho mít. Ve stanu spí holky i přes den a na podzim díky tomu můžeme na výlety na celý den a Nelince se dostane jejího poledního spánku. Juli ta bude chrnět zahrabaná v kočárku ve svém fusaku, Nela už ale takovou možnost nemá, takže té staví stan. Teď už budeme vozit i spacák.
Hrdá majitelka „spinkačáku“.

 Jestli se jí nový „pytel“ líbí asi netřeba psát. Já měla snad větší radost než ona. Dívat se na řádění ve „spinkačáku“ bylo boží. Dětských spacáků je na trhu řada. My vybrali značku SPOKEY – SleppyZOO Aligator. Je to klasická „mumie“, je určený na jaro a léto, takže i podzim. Do zeleného stanu rozhodně zelený. Musím nějak uspokojit manželovu maskáčovou potřebu :-D. Na oblečení holek to neprotlačil, kluky nemáme, tak tady je můj kompromis :-D.

Ze spacáku se Nela nejprve rozepínala a vysvlíkala, ale nakonec přijala fakt, že v tom tunelu se takhle spí a bylo ji tam dobře. Já konečně netrnula, že ji táhne na záda, že nemá zakasané pyžamo a že se vrátí domů z dovči s nudlí.
Dostat ji do stanu bylo vážně umění. Aneb chytej hada s tváří Aligátora!
 Pokud dětem spacák vybíráte, nepřemýšlejte „koupím mu větší, vydrží mu dýl“.
Spací pytel by měl odpovídat přibližně věku dítěte, protože velký spacák dítě nezvládne vyhřát a jistojistě mu v něm bude zima. To samé platí i u dospělého, který si vybírá spacák.
Zvažte zda chcete syntetiku nebo peří, kolik chcete do spacáku investovat, jaký tepelný komfort od něj potřebujete a jestli Vám záleží na jeho výsledné velikosti a váze. Jiné to bude u spacáku, který ponese dítě na zádech v batohu a jiné, když se oba povezou autem.

Hurá do ZOO

Původně jsme chtěli vydržet až do neděle, ale po tolika dnech v jedné místnosti jsme se rozhodli, že se vrátíme domů, protože tam si víkend užijeme lépe. A dobře jsme udělali. V Praze bylo krásně a v sobotu jsme mohli vyrazit do ZOO. Julinky první ZOO, kterou už vnímala a jak jsem si myslela, že bude nadšená ze slonů, opic a žiraf, Juli tam šla za mravencema, beruškama a kačenama :-D. Ale byla šťastná, takže my taky :-). Sice nás tenhle špás vyšel na sedm stovek s parkovnym, ale aspoň budou mít zvířátka co baštit.
Dokonalá sobotná ZOO. Holky v čudu, máma u frapé :-D.
Krásný pracovní týden a ať nám to všem hezky uteče a je tu další víkend.
Brzy zase na „přečtenou“
MUDr. Michala Knězková

All posts

5 Comments

  • Lucie Kučerová 8.8.2016 at 9:27

    Moc příjemná dovolená, moc se mi líbí i fotky. Hrnečky si pamatuji, ale měla jsem doma jen ten s ježkem ostatní měla babička. Bunkr nebyl kufr (120 měla vepředu) ale u babiček z pohovky matrace a deka. Našila jsem dětem (rozřezená matrace a potahy) staví také.

    • Míša 8.8.2016 at 11:56

      Luci moc děkuji za komentář :-). Bylo to moc fajn, ale jak už známe dovču při hezkém počasí, tak jsme kvůli dešti letos využili možnosti asi jen na 15%. Člověk se na to léto vždy tak těší a pak v krásných dnech marodíme a v dešti jedem na dovču :-D. Schválnost. Bunkry u babiček :-). Také jsme stavěli jako malí u druhé babičky, to bylo prostě nej dobrodrůžo! Krásné léto 🙂

  • Natalia 8.8.2016 at 20:35

    Můžu se zeptat, jaký používáte objektiv? Mám pevnou 50 na DX těle a nikde se s nim nemůžu vejít 🙂

    • Míša 8.8.2016 at 20:37

      Natali i ja fotim pevnou padesatkou :-D. A ano souhlasim, vejit se je mor. Vsechny fotky, ktere na mem blogu vidite jsou pevna padesatka :-). Pomer cena vykon jednoznacne top objektiv.

  • Učitelka Hanička 9.8.2016 at 11:49

    Děti ocení vše kde je pohoda a když jim ještě člověk řekne, že tam byla i maminka, když byla takhle malinká 🙂 Spacák je super, ale ten ještě počká. Inspirovala jsem se tu ale v červnu na nákup stanu a s tím jsem spokojená maximálně! Mějte se 😉

  • Leave a Reply

    Vítejte u nás na blogu!

    Mé jméno je Míša a jsem dětská lékařka. Především jsem ale mámou 4 dětí. Blog je o všem co mě naplňuje, co máme rádi, co nám dává smysl. Tedy o prevenci, zdraví, cestování a o našem životě. Doufám, že se Vám tu s námi bude líbit.

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí! Nově i ON-LINE!

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete! Nově i ON-LINE!

    Už potřetí MAMAblogem roku! Děkujeme!

    Kam za námi

    Nejnovější příspěvky

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    Děkujeme, že jste se zatoulali až k nám. Narazili jste na blog mladé lékařky a především mámy, který je o lásce k dětem, zdraví, hraní, cestování, Project Life, vzpomínkách a všem smysluplném co nás baví a naplňuje. Doufáme, že se vám bude líbit.

    ×