Sbližování s vodovkama byla malé předsevzetí, které jsem si letos dala. Alespoň to zkusit tedy nutné bylo. Doplnila jsi album o další stránku a s událostmi týdne v kapsách se mi zase zalíbila. Tentokrát tedy optimistická, vodovková… poslední závany letošní zimy.
Letošní rok vyšel přestupný, takže jsme si únor hezky protáhli. Ten den si pamatuju naprosto přesně, protože jsme se po hodně dlouhé době potkaly s kamarádkou a vysedávaly u hřiště s dětmi. Už se šeřilo a naše děti si tak hezky hrály, že se nám domů prostě nechtělo. Na fotce je to vcelku znát, není ani trochu kvalitní, protože už bylo velké šero a nastavení ISO na foťáku udělalo předpokládaný šum. I tak má ale fotka cosi do sebe, mně se moc líbila, takže si vysloužila celou stránku.
Krom vodovek, jsem ji polepila washi páskou. Inspiraci jsem hledala na pinterestu, protože s vodovkama je to pro mě velká seznamka, ale spokojená jsem. Průběžně jsem povrch vysoušela teplem, papír se sice trochu pokroutil, ale v plastové kapse a pod tíhou ostatních stran, se to krásně rovná.
Asi jste si všimli, že na dřevěné výseky jsem mírně ujetá a nechybí téměř na žádné mé stránce :-). Stránka je vyloženě explozí všech barev, ale po otočení v albu právě na tento týden z ní jde neuvěřitelná energie.
Do plastových kapes jsem dala hlavní událost týdne a to oslavu narozenin u našich. Mamka oslavila kulatiny a my u toho nesměli chybět. Navíc jsme si cestu zpátky chtěli zpestřit poslední letošní lyžovačkou na Severáku.
Taky milujete to období, kdy děti zkomolí nač přijdou? Já se u toho nesmírně bavím a Nela je momentálně zdrojem neuvěřitelných perel. Poslední skvělý rozhovor mezi námi byl nedávno:
Já: Nelinko, běž to prosím pověsit na háček.
Nela: Mami, já nevím kde je naháček.
😀 Dokonalost. Další z parádních výroků jsou Nelči písně. Odposlouchává si je z rádia, které doma nonstop jede, protože televize se u nás nepouští, takže se naučila nespočet skvělých písniček. Nejlepší je její Rozmarýna, které neřekne jinak než Somalina :-D. K ní je i taneček, u kterého je vždy tak děsně důležitá :-D.
Po oslavě jsme se rozhodli vyjet na svah. Poslední letošní lyžování. Jooo to jsme ještě nevěděli, že to poslední bylo už minule :-D. Z liberce jsme vyrazili po třetí hodině, na svah dojeli v 16:10 a tam zjistili, že lyžování ve čtyři skončilo. No, tak holky a jedeme domů :-D. No dobře, ještě jsme vytáhli alespoň ty boby a trochu se povozili, jinak ale bída.
Už asi víte, že jsem majitelkou krásné čtyřleté kočky Kesiny, Má ale jednu velkou nevýhodu, je černá :-D. Ani tak mi nevadí, že mi doma běhá přes cestu. Spíš je neskutečný problém ji vyfotit. Kdo má černé zvíře tak asi ví. Většinou vznikne černý flek a marně hledáte kde že bylo oko nebo ocas :-D. Takže jsem si libereckou Cherrynku vyloženě užila a tady nesmí chybět.
Ach ty české samolepky. Nejlepší. Musela jsem s nimi dozdobit alespoň ty koláže, takže naprosto výstižné heslo: Život je super!
Mějte ho taky krásný a příště zase „na přečtenou“.
2 Comments
ty vodovky, to je náádheram podařená třicítka
Ani moc dekuju. S vodovkama si tykam asi jako má trileta Nelča 😀