výletnice | Makové panenky s tipem na výlet

 Máme za sebou nádherný víkend a moc doufám, že i vy. Celý minulý týden u nás řádila střevní chřipka a já byla jediná, které se to vyhlo. I tak jsem ale jela do Plzně na kurzy hodně nervózní, potkat tě to v autobuse na dálnici, to prostě nechceš :-D. My si to ale celé vynahrazujeme teď, když je venku tak krásně. Sobotu jsme si nechaly na střevní rekonvalescenci a poslední den diety a na neděli si naplánovali další z řady výletů, které nás letos čekají. Kam jsme se vydali a jak v tom rudém pekle bylo? 🙂

Ze Čtyřkol do Zlenic jezdíme od narození Nelinky a tuhle trasu si dáme každý rok. Letos poprvé jsme ji ale šly s Julinkou, která si to šlapala celé po svých. Musím ji neskutečně pochválit, protože zvládla celý výlet a i když trasa do Zlenic má jen 3 km, je třeba připočíst i naši zacházku na „komunistické pole“ a taky cestu z domu k vlaku a zpět. Myslím si, že dobrých 6 km nachodila a mám radost, že už můžeme prvně trochu víc výletit, aniž bychom tahali kočár.

Dobrá zpráva pro všechny, kteří ale kočár mají, celý výlet je krásnou přírodou a s kočárkem ho dáte :-). Přiložila jsem vám sem mapu, za což potlesk pro mě, protože jsem netušila, jestli to vůbec nějako se Seznamem vymyslím, ale zdá se být přehledná.

Protože jsme vyráželi směr Sázava až v neděli, stihla jsem nám nabalit balíček, který nám dorazil sobotním PPLkem. Jo, chudáci i v sobotu makaj a my máme zrovna tak milého kurýra, že bych mu přála spíš dvanáctku (ne dívku!) a bazén :-).

O co jde. Tým Astridu nás oslovil, zda s holkama vyzkoušíme něco z letní řady. Tak s holkama určitě ne, ale s Nelou už ráda. Od jejich narození jsem používala opalováky, které koupím v lékárně, s opravdu vysokým faktorem, a to jsem si řekla, že budu dělat až do jejich tří let. Tři jsou za vodou a pro Nelu už začnu hledat opalovák trochu standardnější, takže se nabídka před začátkem léta šikla.

 

 Aby to celé bylo fér vůči vám a já jen neshrábla opalováky, máme za úkol v rámci #astridmamachallange vyzkoušet libovolné opalovací krémy z jejich sluneční řady, na blogu po měsíci objektivně poreferovat a pokud budu spokojená, dostanu je i pro vás. Já si vybrala tyhle tři a hned řeknu proč.

 

V celém testování mám volnou ruku ve výběru i hodnocení a pokud bude řada vyhovovat a budu sní spokojená já i Nelinky pokožka, dostanete od nás balíček v rámci soutěže. A kdo má již opalovací favority své, může tuto část přeskočit a vrhnout se na studování cesty ze Čtyřkol do Zlenice :-).

Astrid SUN opalovací řada

Pro dospělé

Hydratační mléko na opalování OF 10 – 30
Rodinné mléko na opalování ve spreji OF 30
Oleje na opalování OF 6 – 30
Hydratační pleťový krém na opalování s Q10 OF 30
Astrid Sun Spray pro celou rodinu OF 30
Samoopalovací mléko na tvář i tělo

S opalováním u nás doposud problémy nemám, fototyp jsem od přírody „sluníčku nakloněný“ a vždy si vyberu raději sprej než klasickou aplikaci, oleje – pokud nejsou dlouho mastné  – mám ještě raději.

Pro dítě a rodinu až do OF 50

Astrid Sun Spray pro celou rodinu OF 30
Astrid Sun Kids Spray OF 30, 50
Astrid Sun Baby OF 30 od 6 měsíců

Pokud bych si vybrala třetí možnost, mohla by se účastnit i Julinka, ale na dětech do tří let moc experimentů nedělám, ani v praní, ani klasické kosmetice, takže s ní jsem nepočítala. Druhá věc je, tento konkrétní krém, který byl v možném výběru má jen OF 30 (dělají i s OF 50 a ten doporučuji pro malé více), krém vhodný od 6 měsíců by měl mít ideálně faktor 50.

Po opalování

Astrid SUN Hydratační mléko po opalování s betakarotenem
Astrid SUN Regenerační pěna po opalování

 

Tady důvod jasný, pěna prostě bude Nelu bavit :-D.

 Holky se daly do akce samy, a protože jsme ráno pospíchali na vlak (bez kočárku si musíme nechávat dost času, aby to Julinka docupitala), mazání probíhalo až ve vlaku, kde je cesta z Prahy krásně akorátní, co se času týče.

Proč jsme jeli tímhle směrem zrovna teď? Podezřele mnoho kamarádů nám začalo postovat na internetu fotky z rudých polí. Já ho v reálu ještě nikdy neviděla, takže jsem začala vyzvídat a milá teta Eva mi svěřila tajemství, že právě na trase vláčku, nedaleko Strančic jedno najdeme. No jupííí.

Jízdenky jsme koupili z Prahy do Čtyřkol, ale udělali si jednu výstupní pauzu už ve Strančicích, kde jsme odhodlaně vykročili na krásné pole plné rozkvetlých vlčích máků.

 Z dálky vždy vypadá strašně krásně červené, když přijdete blíž, zjistíte, že těch červených kytek tam až zas tolik není :-). Líbilo se nám tu ale moc. Dobře, že jsme se stihli namazat, protože na poli se extra neschováte a když máte navíc otravnou matku, která vám chce ještě udělat fotku, je to na tom slunku docela mazec.

 Táta nezahálel a zatímco jsem fotila a snažila se děti zachytit na obrázek do alba, pustil se do výkladu o tyčinkách pestíku :-). Vidíte to, třeba si časem Nela zapamatuje, že hledat „prstík a sušenky“ nemá smysl, protože ty tam prostě nikde nejsou :-D.

 Kdo by rád stihl červenou krásu, vyrazte hned, protože to nejlepší už mají máky za sebou a brzy už to žádná slavná krása nebude. Myslím si, že jsme při tomhle počasí chytili jejich poslední dech :-).

 Julinka tam hodila dřepkynse do řádků s tím, že zábavnější bude pozorovat brouky a jetelíčky 😀 Ale já měla z pole radost očividnou. Holky si tam natrhaly nějakého toho vlka, pohledaly sušenky a prsty a první část výletu byla za námi.

Mimochodem, taky se vás děti pořád ptají „a to už teď půjdeme domů?„. Holky to zopakovaly asi desetkrát. Po jídle, po poli, po vystoupení z vlaku…se smutným tónem v hlase se asi domnívaly, že to je on, náš celý výlet :-D.

Bože matko, mohla bys nás už vzít někam do stínu?

Nee, nebojte to zas já na ně fakt opatrná jsem. Na tom poli jsme nebyli víc jak deset minut a ještě se během toho stihly vyválet v řádku, sníst dva banány a toust :-D.

 Vám to říkám :-). Pokud by někdo chtěl poradit, kde tenhle foto-úkaz najdete (pole, ne mé pažravce), tak dejte vědět a já si myslím, že se nějak domluvíme :-D. Nejvyšší čas jít a skočit zase zpátky na vlak.

 Co je děsně prima, vlaky jezdí po téhle trase co půl hodiny, takže odskočit si na takovouhle foto-procházku nás stálo minimum zdržení. Navíc jsme výlet stejně plánovali na celý den, tak no stres.

Holky jsem na nádraží obě dvě převlékla, protože asi víte, že co milujou klíšťata víc než mé dvě děti, to je bílá barva. V bílých ponožkách a šatech to mají v trávě u Sázavy hodně rychle spočtené.

 Čekání na vlak nebylo dlouhé, měli jsme 15 minut čas, takže se holky rozložily na schodech a nečekaně se rozhodly, že teď je ten čas, kdy se budou mít rády :-D. To se moc hodilo. Došla jsem si na nádraží pro kafe, připravila jim knížky do vlaku a jelo se pomalu dál.

 Další rada pro všechny, kteří jezdíte vlakem. Nejsme žádní snobáčci, to už určitě víte, pokud nás tu čtete delší dobu, ale poslední měsíc už jezdíme vlakem (tímhle modrým Elephantem) jen v první třídě. O víkendu je dole vždy totálně našlápnuto, takže Julie vlaje, když ji zrovna nějaký smilující se cyklista nepustí sednout.

My jsme ale zjistili, že první třída se cenově liší na těchto trasách řádově v korunách, ne desetikorunách ani stokorunách. Navíc tam nikdo není, děti sedí a ještě mají výhled. Na trase Praha – Čtyřkoly vás vyjde klasika jízdenka 52 Kč za dospělého (děti neplatí), za první třídu na stejné trase dáte 68 Kč a děti sedí, vidí a ještě si vedle dáte batoh. Takže hurá, buďme trochu víc snobáčci.

 Na zábavy na cesty beru poslední dobou knížečky ze Dne dětí, Domluvila jsem se s holkama, že tyhle malé nálepkové a úkolové knížečky budou na letní výletničení a  vždy se těší, že se rozjede vlak a budou si lepit. O dětech pak v podstatě nevíte. I když Julince musím ještě pomáhat a Nele úkoly číst – takže vlastně lež jak věž :-D.

 Obě dvě je baví a určitě vám o nich ještě napíšu. Nela dostala na Rysí stezce v pokladu knížku Tři kozlíci rohatí, Julinka pak Mášenka a tři medvědi. Jsou hodně podobné, obě z Nakladatelství Svojtka a ta radost, když se jim povede úkol vyřešit…

Ve Čtyřkolech na nádraží vystoupíte a dáte se kus po silnici. My se zdrželi na poli a čekáním na další vlak ve Strančicích, takže se pomalu blížil čas oběda. Pokud vám to vyjde podobně, doporučuju si zajít na oběd hned na začátku celé cesty – zakroužkovala jsem vám to místo v mapě.

Julinka tady v podstatě sedí před „hospo-restaurací“.

 Jídelníček pestrý nečekejte, měli asi 6 jídel, ale vybrali jsme v pohodě sobě i dětem a i když byly u jídel všude psané jen hranolky, nebyl problém si poprosit ke kuřeti o brambory. Holky si tak daly dobrý vývar a  kuře s bramborem, a táta cosi vepřového s rýží.

Dál už bude možnost nějakého jídla až u přívozu na Sázavě, takže jestli nemáte jídlo dost své, zastavte se tady v Restauraci U čerta. Je tam i malé hřišťátko s klouzačkou, houpajdou a nějakým plastovým domkem s pískem.

 A co s poobědním šláfunkem? To je taková neznámá, kterou by nám kočár hodně ulehčil. Vždy jsme s sebou vozili takový ten plážový stan, co se sám postaví a složit ho umí jen náš táta :-D. Teď jsme řekli, že na něj kašleme, Julince za hezkého počasí stačí jen deka.

Místo na spaní si vybraly holky podle nájemnice březového háje, která nevypadala ani trochu divoce, spíš se venčila kousek od svého domečku, kterých je v téhle lokalitě dost.

 Patnáct minutek mazlení a spala. Zabalila jsem Julinku do krtčí deky, protože ofuk tady byl fakt veliký…a tak trochu jsem si říkala, že na ní ta klíšťata polezou zase o kus míň. A ono jo. Světe div se, ani jeden z nás si letos od Sázavy nedovezl černý krvesající suvenýr.

Místečko na spaní jsem vám zase označila na mapě :-).

Síly načerpány, může se pokračovat. Energii ze spánku bylo třeba vypustit a jako každý rok nás čekal náš koupací potok. Jakmile dojdete až k převozu u Sázavy, kde je i veliká plovárna a bufety (ne bufeťáci), stačí se vydat nahoru za bistro – viz naše mapa. Tam je v lese krásné místo, kde se dá vykoupat, děti se v málu vody neutopí a přes Sázavu s nimi už jen přejede na přívozu.

 Každoročně tu vyšlo počasí na koupání, ale letos tak fučelo, že jsem plavky nechala raději jen v batohu. Ono to i tak úplně stačilo. Já za nima do potoka pochopitelně vlezla taky a teda klobrc dolu, voda ještě žádný šlágr :-D.

 Přes řeku Sázavu vás převeze za 10 Kč na osobu milý pán, vzal nás všechny za 30. Pro děti je to vždy zážitek a dřívější roky nás vozil normálně i s kočárkem, takže zase pohoda i pro majitele miminek :-).

 Za řekou už je to úplný kousíček do vlaku, kde nečekejte žádného moderního Elephanta, ale úžasnou starou klasiku. Drkotáček, který nás dodrkotal do Čerčan a z Čerčan už zpět modrou klasikou dnešní doby.

 Pokud neznáte, můžete s dětma sbírat speciální jízdenky. Holky už mají všechny barvy. Mají je u sebe štiplístci a i když nezapomenou poznamenat „jen pro hodné děti“, dají vám je vždycky :-D. Holky si tak dovezly zase dvě domů, na zadní straně najdete nějaký cestovatelský příběh :-).

 Teeeda. Domů jsme dojeli po páté večerní, holky totálka odpadly do pelechů a ještě to vypadalo, že Nela bude chtít jít na špiňócha (rozuměj bez koupání) jak byla znavená, ale to jí teda po dni v lese neprošlo :-D.

Mějte se krásně, házejte nám sem klidně vaše tipy na výlety a cca za dva týdny (pokud bude hezké počasí a budeme mazat), vám tu sepíšu další Astrid pokračování testu a hlavně nějaké objektivní info ohledně opalování a dětí na slunci.

MUDr. Michala Knězková

All posts

7 Comments

  • TerčaVerča 19.6.2017 at 20:02

    Super tip na výlet, díky! Koupando a cachtando je fakt super. A ten vítr, ten byl opravdu děsnej:-)
    Pokud to není tajné, můžu se zeptat na techniku, kterou fotíš a v čem upravuješ? Já fotím taky hodně, ale není to pořád ono a doufám, že právě technika by to mohla vylepšit, tak se porozlížím.

    • Míša 20.6.2017 at 12:32

      Zdravíme :-). Děkuji za milý komentář. Vše na focení tak nějak střídám a ten zaklad v technice jsou u mě především objektivy – pevná skla. Nejoblíbenější jsou pevná 50ka a 35ka s f1,4, ale stačí určitě i 1,8 (většina fotek na blogu je s f1,8). Jinak mám jako základ tělo Canon EOS1100D a taky na cestování, kdy nechci tahat velký foťák tak Olympus PEN EPL7 – což je příklad tohoto výletu. Kdyby cokoli, ptejte se :-). Hezký den

  • Jitka 20.6.2017 at 14:36

    Krásný výlet 😍 a holky jsou jako vždy jak ze žurnálu 🙂 už se těším na náš první výlet vláčkem, který teď o prázdninách podnikneme 🙂

  • Anonymní 20.6.2017 at 19:49

    Dobrý večer, děkuji za článek. Mrkněte na složení opalováků astrid – na holčičky to raději moc nemažte, na "lustrování" kosmetiky se mi osvědčil web http://www.codecheck.info
    Krásné léto, Jana

  • Anonymní 30.6.2017 at 6:12

    Mohla bych poprosit o doporučení opalovacího krému pro nejmenší? Moc děkuju

  • Tereza Špirhanzlová 1.7.2017 at 15:43

    Děkuji za super tip na výlet. Dnes jsme si ho s našimi kluky (5m a 2r3m) moc užili. I se dvěma kočárky jsme to všude zvládli 🙂

  • Martina Vasickova 19.9.2018 at 21:28

    Tak jsme dnes vyrazily to taky ozkouset a bohuzel mely smulu jak s Restauraci u certa (dle cedule oteviraji az od 18 hod), tak s privozem (pan prevoznik zrovna lecil bolavou nohu, takze jsme to s kocarem musely otocit zpatky, jinak by se dalo prebrodit). Ale i tak to byl pekny vylet, jesteze aspon u privozu byl otevreny stanek se zmrzlinou na te spravne strane 🙂

  • Leave a Reply

    Vítejte u nás na blogu!

    Mé jméno je Míša a jsem dětská lékařka. Především jsem ale mámou 4 dětí. Blog je o všem co mě naplňuje, co máme rádi, co nám dává smysl. Tedy o prevenci, zdraví, cestování a o našem životě. Doufám, že se Vám tu s námi bude líbit.

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí! Nově i ON-LINE!

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete! Nově i ON-LINE!

    Už potřetí MAMAblogem roku! Děkujeme!

    Kam za námi

    Nejnovější příspěvky

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    Děkujeme, že jste se zatoulali až k nám. Narazili jste na blog mladé lékařky a především mámy, který je o lásce k dětem, zdraví, hraní, cestování, Project Life, vzpomínkách a všem smysluplném co nás baví a naplňuje. Doufáme, že se vám bude líbit.

    ×