adventní | Divadlo Minor místo mytí oken

adventní | Divadlo Minor místo mytí oken

divadlo, minor, pejsek, kočička,

Velkou výhodou té naší matičky Prahy je bezesporu kultura pro děti. Galerie, muzea i divadla mají pro děti krásné programy a není jich vůbec mála. Mezi jednu z nejkvalitnějších považuju dětská představení v divadle Minor. Kdo jedou zkusí a má srovnání s jinými divadly, zůstane většinou v Minoru s otevřenou pusou. Smějou se i dospěláci, dětská pozornost je upoutána na herce celou hodinu a je to první divadlo, kde mě Julinka neprosí po dvaceti minutách o jídlo 😀 . Letos jsme si v adventu zašli na další hru na malou scénu a vůbec Julince nevadilo, že doporučením je od čtyř let.

Do divadla se v chladných měsících snažíme chodit každý měsíc. Vybíráme kde je volno a přednostně se snažím ulovit lístky právě do divadla Minor. Prodej lístků se spouští každý měsíc 15. minutu po půlnoci. A kdo by si myslel, že si sedne k netu hned v 6,30 kdy děti vstanou, ten už neuspěje. Na představení pro nejmenší (Brum pro nejmenší medvědy) je vyprodáno už 5 minut po půlnoci. Lov lístků mi tak trochu připomíná lov termínů na termíny státnic 😀 . Prstík na F5, tep na 170 a číháme 😀 .

Svět pohádek je tu hernou

Do divadla Minor přijďte určitě dřív. Ale nemyslím 15 minut, protože to už vás budou posílat rovnou do sálu. U dětských představení to má své opodstatnění. Podsedáky pro nejmenší, vyčůrání většiny dětí před hodinovou hrou. Pokud ale přijdete dřív, budou moct děti využít jednu z nejkrásnějších heren. Je úplně jiná než které znáte a holky to tam milují.

Děti skočí do pohádky a prolezou si obří strom, ulitu obrovského šneka, schovají se pod houbu nebo projdou nejednu klouzajdu 🙂 . Tak nezapomeňte, do tohohle divadla klidně o 45 minut dřív. U vchodu do divadla je navíc Mamacoffee, takže si tam dáte dobré kafčo a hned se mi na děti v herně dívalo líp 😀 .

Kultura se vším všudy. V hale divadla je krom herny a krásné pokladny i obchůdek, do kterého doporučuju nakouknout. Moc se mi líbí, jak všechny prostory jsou pohádkové a strašně rádi se sem vracíme.

Her má divadlo poměrně dost, ale většina je pro starší děti. To byl důvod proč jsme vyrazili na hru od 4 let. Nic jiného se mi totiž 15.listopadu nepodařilo ulovit a Julince by bylo líto, že ji necháme doma. Riskli jsme to a za chvíli vám řeknu jak to dopadlo. Na leden už se vypravíme na hru pro tříleťáky, takže se moc těším, že si i Julinka najde hru pro své vrstevníčky 🙂 .

Hra O pejskovi a kočičce (4+)

Lepší než vybrala je říct ulovila jsem nám představení O pejskovi a kočičce, které ale vůbec není o pečení dortu nebo takové jak ho znáte knižně. Pejska a kočičku tam sice objevíte, ale k mému překvapení jinak.

Aby děti lépe viděli, můžete si v divadle vypůjčit podsedáky. Malá scéna nemá místenky, takže jsme seděli kde bylo zrovna volno. Je to útulný malý prostor, kde není nacpáno 200 lidí a vidět bylo všude. My sedíme až předposlední řadě a i podle fotek uvidíte, jak dobře se nám kouká. 

Trochu těsné podium

Pohádka začíná před velkou “papírovou tabulí”, na kterou si tři mladí herci vtipně malují. Hned v první setkání s herci je příchod pejska, který si z nosu vyšťourá holuba a toho sní 😀 . Noo, tady jsem si začala říkat, že chápu proč to není pro nejmenší děti 😀 .

Nicméně to Julinka nepojala jako montessori návod a dětem to přišlo samozřejmě úsměvné. Rozesmát dokázali i nás rodiče a jen ten náš táta po dni v práci bojoval s tou tmou, která v divadlech vládne 😀 .

Kterak tomu, děti, bylo, když pan Čapek napsal knížku Povídání o pejskovi a kočičce? Něco bylo tenkráte docela stejné jako dnes, ale některé věci byly přeci jen jiné. Tak se na to podívejme! A začneme třeba tím, jak si pejsek s kočičkou myli podlahu…

Když zmizela spousta papíru

Velkým překvapením bylo pro děti proskočení “papírovou tabulí”, kdy se nám ukázalo celé jeviště malé scény. Holky tam byly úplně poprvé, takže vůbec netušily, že za tím papírem “něco” bude. Útulný pokojíček, kde si sourozenci zahráli na pejska a kočičku. A to už určitě znáte. Jedním se podlaha vytře, druhým usuší do sucha… 🙂

Představení má 50 minut a herci dokázali i ani ne tříletou udržet sedět, aniž by mě prosila o jídlo 🙂 . To je u nás dost klasika. Julinka divadla vydrží krásně, ale asi po půl hodince už škemrá křížaly, které s sebou nosím v kapse 🙂 .

Tátové spí, děti ani nedutají

Jak zaujmout děti prostě v Minoru vědí 🙂 Ještě štěstí, že táta nechrápe nahlas 😀 . Nee, na jeho obranu, vstával hodně brzy, den nároční a znáte to 😀 . Držel se ale statečně a rozhodně to tam neprospal, jen ta víka byla tááák těžká. Tohle byla ale zkouška tmou 😀 .

Malou panenku v postýlce bolelo bříško, takže rada zněla jasně. Zkus to zaspat, pohádka pomůže. A ty sny vážně pomohly. Panenka snila o nebi plném hvězd, o košilkách, kdy jedna byla pyšná a nafoukaná, druhá milá, i když zprvu obyčejná. Hra se světlem děti baví a té úplné tmy se bát děti nemusí.

A jestli nás i divadlo něco naučilo? Určitě 🙂 Holky a všechny ostatní děti v sálu se naučili slibovat. To totiž dáte dva prstíky nahoru, zbytek zabalíte do pěstičky. Dva prsty pořádně oblíznete a nahlas řeknete SLIBUJU! 🙂

Po hodině v divadle si ještě můžete skočit dolů do herny, ale my už zamířili směr rozsvícená Praha. Václavák nám teda stačil jen z tramvaje, ale ta vánoční světýlka na každém stromě a stánečku jsou prostě boží. Holky seděly nalepené na okně tramvaje a já si prvně přála, aby ta tramvaj jela o trochu pomaleji 🙂 . A že jsou doma špinavá okna a Ježíšek za dveřma? 🙂

4 komentáře

  • Jana 21.12.2017 at 10:07

    Teda, to divadlo vypadá fakt krásně. To by se mi taky líbilo, nicméně to máme trochu z ruky. Ale i u nás (Pardubice) není o kulturu nouze, holky mají předplatné na pohádky (4 za sezónu) do “velkého” divadla a k tomu dle programu doplňuju i představení na Malé scéně. Já sama divadlo miluju, svého času jsem chodila i několikrát do měsíce, tak k tomu vedu i děti.
    Vánoční světýlka z oken tramvaje jsme obdivovali minulý víkend v Olomouci na návštěvě u přátel. Tamní vánoční trhy jsou nádherné.
    A jinak mě taky ani trochu netrápí neumytá okna (a jiné uklízecí nedostatky), i když jsou Vánoce za dveřmi. Jak jsem teď viděla někde vtipně napsáno – 24. prosince chodí Ježíšek, ne kontrola z hygieny :-D.

  • Jana Fraisova 21.12.2017 at 17:01

    paradni divadlo, az bude mladsi alespon trochu posedny 🙂 tak budeme vedet, kam zamirit pri navsteve Prahy. A ted jdu obhlednout divadla v Brne. Starsi ctyrletak ma vyvojovou dyfazii, ale uz zacal pekne rozumet, takze by z divadla uz mohl neco mit. Herna se mi moc libi,jak pro skritky a elfy. Trochu off-topic otázka. Jak poznam, ze je rana na siti? Mladsi to vzal po hlave z kresla po hlave rovnou na duplo. Uprostred cela boule, tu jsem chvilku chladila. A nad obocim rozrazena rana, celkem krvacela, tak jsem ji vydesinfikovala a prelepila natesno naplasti. Zitra koupim hemagel…Tak jsem hned manzelovi preposlala clanek o poukazech na prvni pomoc pro deti 😉 Jinak u nas uklizeno neni, se dvema malymi detmi bez sance. Naproti je stavba, okna bych mohla myt obden a nechci nastydnout 🙂 Misto toho jsme dneska vyrabeli svicky z vceliho vosku do skorapek od orechu. Detem se pousteni svicek v lavoru moc libi.

  • Petra Hečová 22.12.2017 at 13:46

    Divadlo vypadá fakt parádně, škoda, že Praha je tak daleko 🙁 Budu se muset ale brzy také podívat po představení. Poslední dobou chodíme jen my velcí 🙂 Krásné Vánoce

  • Lenka Kotroušová 22.12.2017 at 19:30

    Tak to je krása, do divadel chodíme, ale Minor zatím ne. To se jednou kousnu a zkusím do té půlnoci vydržet, ačkoli u mě je to dost problém 😀

  • Napsat komentář

    MAMAblog roku 2017/18 jsme díky vám!

    MAMAblog roku 2017/18 jsme díky vám!

    Děkujeme, že jste se zatoulali až k nám. Narazili jste na blog mladé lékařky a především mámy, který je o lásce k dětem, zdraví, hraní, cestování, Project Life, vzpomínkách a všem smysluplném co nás baví a naplňuje. Doufáme, že se vám bude líbit.

    Kam za námi

    Už podruhé MAMAblogem roku! Děkujeme!

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí!

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro maminky

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro maminky

    Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete!

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Nechce se tátům mezi houf žen? Už mám řešení. I tátové tráví s dětmi aktivní čas. Dokáží v případě potřeby pomoci? Pošlete mi partnery a táty vašich dětí na kurzy speciálně pro táty. Vždy odchází spokojení a mají odpovědi na všechny své Co mám dělat? otázky.

    Co takhle poslat na kurz hlídací babičku?

    Co takhle poslat na kurz hlídací babičku?

    Na tuhle myšlenku jste mě přivedli vy. Posíláte mi své rodiče i tchýně, které jsou hlídacími babičkami a základy první pomoci zaměřené na děti je MOC baví. Darujte jim kurz a já jim odpovím na otázky Co mám dělat?

    Nejnovější příspěvky

    Holky z reklamy na Bulíka

    Holky z reklamy na Bulíka

    Na FB nechybíme, přihlaš se a nic Ti neunikne

    ×