Už je to půl roku, co Julinka vstala z vozíčku a na blogu proběhly články k zánětu kyčlí u dětí. Od té doby mi přišlo 11 emailů, že článek pomohl včas zachytit zánět i u vašich dětí. Číslo to není nijak závratné, ale já vím, že pro všech 11 rodin to byla úleva a taky o mnoho míň práce s léčbou a následnou rehabilitací 🙂 .
Parainfekční koxitida | Když dítě kulhá – k přečtení tady
Po měsíci v sedě, dva měsíce rehabilitace
A tak bych se tady dnes zastavila ještě u jednoho zádrhelu, se kterým jsme nepočítali. Vstaň a choď – tohle u nás nebylo zrovna bez pozíží a dva měsíce trvalo, než se Julince vrátila chůze do normálu. Co pomáhalo a zda je třeba se vůbec rehabilitací zabývat?
Patologický vzorec chůze – ten my vyženeme!
Že bude nějaký den trvat, než nožky po měsíce v sedu a lehu naberou sílu, s tím jsme počítali. Když se ale chůze neupravovala dva týdny, znejistěla jsem a začala to řešit intezivněji. Julinka chodila jak včelka 🙂 – zadek měla vystrčený a při chůzi rotovala při každém kroku celý tělem.
Na první pohled se za ní otáčeli lidi i děti na ulici a vypadala u toho, jako by byla vážněji nemocná, i když už podle výsledků byla úplně v pořádku.
Začali jsme proto řešit rehabilitace, ukázali se paní fyzioterapeutce a co dva týdny jezdili na cvičení, při kterém jí vždy prokřupali (odblokovali) bederní páteř. Ve výsledcích bylo vše v pořádku, takže šlo o to, aby cvičila, nohy nezatěžovala skoky, ale doporučené nám bylo kolo a protahovací cviky ve smyslu jógy a jí podobných aktivit.
V tuhle chvíli přišel na řadu Nelinky dárek od Ježíška, který jí tam nechal jen pár dní před tím, než se Julinka na vozík usadila. Já byla v devátém měsíci s raViolkou a tehdy jsme ještě netušili, jak podrobně budeme tuhle knížku znát 🙂 .
S klidným srdcem proto vím, že jí můžu doporučit úplně všem dětem, se kterými se doma budete chtít hýbat, je totiž skvělá 🙂 .
Když pomáhá celá rodina
Aby se Julče vrátila souhra všech svalů a kloubů zase do normálu, bylo třeba cvičit ne jen na nožky, ale také pravidelně protahovat páteř, kde si v krajních polohách Juli stěžovala na bolest 🙁 .
Pokud vaše děti koxitidu prodělají, s velkou pravděpodobností po ní vyskočí a budou brzy fit. Kdyby ale ne, berte tohle jako příklad, že při troše snahy se to zase do pořádku srovná 🙂 .
Holky v tom byly spolu 🙂 . Nelinka předčítala z knihy, nenechala si ujít žádný cvik a já byla strašně ráda, že byl s námi doma Tom, který mohl Julču vozit na rehabilitace i přes to COVID-ové období. Já bych totiž táhla děti tři, a to už od šestinedělí a po špitálech, kam v Praze s novorozencem přes všechna ta opatření prostě nechcete.
Nejtvrdší dohled nad pravidelným cvičením měla raViolka 😀 . A že jí to šlo!
Jóga pro děti s hravou angličtinou
Knížka Jóga pro děti s hravou angličtinou byla křtěná na Dětském festivalu mini, kde si jí Ježíšek vyhlédl. Je plná obrázků, do kterých se dá i malovat a cviky tu máte popsané nejen v jazyce našem, ale i v tom anglickém 🙂 .
Autorkou knihy je Tereza Dědková, který vede akademii Little Bubbles. Kdo jste byl na společném pikniku nebo drakiádě, „cvičení s bublinkama“ si určitě pamatujete. I to pro mě byla velká záruka, že knížka bude kvalitní, protože Terka krom své akademie vede i školení pro Českou Asociaci dětské jógy.
Podle obrázků pak zvládají děti cvičit samy, aniž byste museli číst kam která noha dosáhne, která ruka ji chytí a co se protáhne 🙂 .
Tři, dva, jedna…dělej, fooooť!
To zpracování je opravdu dětské a ze všech knížek o józe, které máme a jsou pro děti, tahle je nejsrozumitelnější a je v ní toho nejvíc. Znáte motýla? Ten je fakt pro rychlého fotografa 😀 .
Takže mami, 3,2,1….
…dělééééj 😀 😀 😀 .
Když se do toho dáte s dětmi, garantuju vám, že se budete náramně bavit všichni. Já ze sebe měla občas dost 😀 a to se mi ty měsíce jógy v prvním trimestru ještě zdály užitečné. No, je čas si zase na ten režim najet 🙂 .
Hravě cvičící letní tábor
Minulé léto holky zakončily na táboře s dětskou jógou a na základě naše letoška a všem rehabilitacím jsme se pro něj rozhodli bez váhání zase. Týden tak holky chodily cvičit přímo do školky, kterou Little Bubbles otevřelo a kam můžete dát děti a mít jistotu, že jsou v respektujícím prostředí. Nástup do školky je dle mého jedním z nejdůležitějších mezníků v životě.
Holky chodily každý den plné dojmů, ukazovaly cviky, u kterých radostně hlásaly, že je dobře znají z knížky a já měla radost, že krom smysluplného programu tam i dobře jedí. Však víte, že já tohle řeším tak trochu víc než ostatní 😀 .
Školka je hezky prostorná – asi jsem větší prostory neviděla, my máme nahamcané děti – 20 kousků v jedné třídě a představa houpacího prkna je tam sci-fi. Takže holky surfovaly na vlnách, hledaly tu svojí vlnu a já byla ráda, že jsem pro ně v pátek přišla dřív a kus programu tak mohla vidět 🙂 .
Polední klid se odpočívalo válením v polštářích nebo tvořením a…
…přece nesměly chybět ty bublinky :-).
Takže hledáte-li školku, nedostali jste se do té vaší nebo nejste spokojení, doporučuju se na tuhle karlínskou zajít podívat. Státní bohužel není, takže školkovné nějakou korunu spolkne, ale mít víc variant a najít místo, kde bude dětem hezky a vy je tam necháte s fajn pocitem, je rozhodně k nezaplacení.
A my už s menší frekvencí, protože nožky jsou už v pořádku, cvičíme dál a doufáme, že se tahle příhoda zapíše do paměti, ale nebude se víckrát opakovat 🙂 .
Tak co Juli, jdeme na motýla? 😀 😀 😀
No Comments