s dětmi do Rakouska #7 | Károu dolu z Hochwurzenu

Dnes uzavíráme první týden v Rakousku a snad vůbec poprvé jdeme na výlet, který není primárně určený dětem. Zážitek z něj mají ale veliký, a to hlavně Nelinka. Julča bude na řadě příště 🙂 .

Hochwurzen – jeho výhledy, krásná příroda a sjezd na horských kárách dolů. To byl program dnešního dne a my si od rána drželi palce, aby nás na kárách neposlali dom jako posledně, kde vadilo, že jsou holky pod 150 cm a ve dvou se jet nesmělo…

Lanovkou pohodlně až na vrchol

Tentokrát nemáme lanovku přímo ve Schladmingu jako při výletu na Planai, takže bereme auto a vyrážíme pod lanovku.

Ve Wagrainu byly lanovky o dost menší a často byl při nástupu do kabinky schod, což za jízdy najet s kočárem dovnitř byl občas oříšek. Ve Schladmingu jsou ale lanovky ukázkové, takže táta má pohodičku a s Violkou už si zase jezdím já 🙂 .

I přesto, že je lanovka pro cca 10 osob, nejsou nikde žádné fronty a s ohledem na koronavirus se velice snadno dodržuje, že jede v každé kabině jen jedna rodina.  Ani tak ale nikde nečekáme, protože se potkáme při nástupu vždy s maximálně jednou rodinou, jinak je tu hezky prázdno (srpen 2020 🙂 ).

A jsme tu. Stanice lanovky je ve výšce 1852 m.n.m. a odsud máte krásnou pokochanou 🙂 . Hřiště pro děti tu nenajdete, ale nikomu z nás to nevadilo a holky jsou tak nasycené z předchozích dní, že si toho vlastně nikdo nevšiml. A aby to nebylo čistě kochací, dáme si tady procházkový okruh.

Bankerl Weg – kochací prochajdou bez kočáru

Bankerl Weg je lesní stezka, na kterou s kočárem nepořídíte, ani kdybyste měli teréňák první třídy 😀 . Začátek vypadá slibně, ale u první chajdy končíte.

Zjistili jsme to až na místě, ale vůbec to nevadilo. I tak jsme se rozhodli, že se rozdělíme na tým pojízdný a pěší a pešci si procházku dají 🙂 .

Bankerl Weg je stezka na cca 30 minut, takže žádný dlouhý výšlap. Vzhledem k tomu, že jde o okruh v kopci, je polovina kopce sestup a druhý potom výšlap (to je ale překvapení, že 😀 – to jen ať máte všechny informace). Cestou potkáte různá zvířecí zastavení, zjistíte něco o nich (pokud ovládáte němčinu nebo angličtinu) a vůbec to byla milá cesta.

První část cesty od lanovky je z kopce. Potkávali jsme na našem okruhu turisty, kteří to šli v protisměru a určitě to nedoporučuji. Cestu z kopce totiž měli po silnici (je kratší a lepší terén) a do kopce na ně zbyl klikatý výšlap lesem po kořenech, což bych nepřála ani nohám mladým.

My tu potkali paní, které mohlo být rozhodně dost přes 80 let a ještě se na holky tak krásně usmívala a v polovině té klikaté cesty jim říkala jak jsou hezké. Kdybych měla co, smeknu 🙂 .

A tak se po prvním úseku dělíme. Violka s tátou dají pohodu u chajdy, kolem které každou chvilku projíždí horské káry, takže je se na co dívat. Na Violku ale přišla jedna z mnoha denních únav a radši než káry si dala dvacet v kočáru 🙂 .

Holčičí procházka s výhledy

Když budu upřímná, tak tenhle den byl, po těch všech dětských, osvěžující. Asi i v tom, že když tu není atrakce za atrakcí, je tu mnohem větší klid a míň lidí. Takže jsme si častěji vegetili, holek pozornost byla přítomná a nemyslely na to, co za zatáčkou asi bude 🙂 .

Za chajdou jde cesta nejprve kousek vzhůru, ještě tady jsme si prvně mysleli, že to s kočárem dáme, ale rychle jsme si to rozmysleli.

Když tomu ale dáte šanci, tak ta cesta je za hezkého počasí krásná 🙂 .

Tam, kde to zfialovělo

I když holky si z vršku asi nejvíc pamatují keříky obsypané borůvkama 😀 . Ale co, každá jsme si na tom našla to své a večer se pak shodly, že to byl super den. A že se každý řídíme svými zážitky je správně.

Takže kdo má doma jedlíky a přijde ve správný čas, tady to byly žně 😀 .

Okruh a vůbec nevadí, že není dětský

Jednotlivá zastavení stezky jsou nenápadná, ale milá. Vždy najdete u cesty ceduli se zvěří, která je pro tohle místo typická a můžete si o nich něco říct. Celkově doporučuju mít po ruce i slovník 🙂 .

Vědí vaše děti, že každý jazyk má svůj slovník, kde jsou překlady všech slov? Ty naše to zjistily až tady 🙂 .

Takže si čteme, překládáme a někdy prostě jen projdeme bez většího povšimnutí, protože některá z holek líčí něco “životně důležitého” 😀 .

Tak holky, svačina…a sakra!

Po prvním sestupu, když už jsme v polovině cesty, si dáváme první veget. Byla jsem natěšená jak si sednem, budem povídat bez huící raViolky 😀 a budeme mít chvilku klid společně. Zásek ale přišel už při prvním kroku – u svačiny.

Pamatujete na minulý článek, kdy jsem vám psala, že na holky přesouváme zodpovědnost a balí si batohy samy? My pak jen máme pod dohledem vodu a zásobu jídla, ale jinak si balí a nosí vše samy. No a tak tedy, holky dáme si cucíky (ovocné kapsičky, každá běžně nosí dva).

😀 😀 😀 Nelinka zjistila, že ty své nemá. Tak jí Julinka nabídla, že jí jeden svůj dá, když v tom zjistila, že ani ona si do batohu žádný nedala 😀 . Takže se napijeme a pokračujeme dál.

Sorry, musím najít nějakou tu Hütte 😀

U dravce už se nám okruh láme. Jdeme poslední kousek rovinky…

…uděláme deníčkovou fotku pro holky a čeká nás kratší část okruhu, která je do kopce. Terén je ale pěkný, jen je třeba dávat pozor na káry, které v tomhle úseku jezdí. Dvě zatáčky a jsme u táty a Violky, kteří na nás čekají a Violka ještě stále v říši snů 🙂 .

Paráda, respekt a husí kůže v jednom

Máme štěstí, jdeme akorát 🙂 . Vedle chajdy je prudký svah, který pro svůj start využívají paraglidy. Je to spolu s horskými kárami další atrakce, kterou si můžete zaplatit a letět v tandemu s kochačkou z pořádné výšky 🙂 .

Dobrých 15 minut holky jen stály a zíraly jak pečlivě se chystá každé lanko, jak dostávají školení mladí letci a…

…pak už hurá do vzduchu 🙂 . Krása a respekt.

Terénní károu, pekelnou rychlostí

A je to tady 🙂 . Optali jsme se a zjistili, že děti tady nejsou problém a na kárách si mohou zábavu užít spolu s rodiči. Nejdřív jsem si myslela, že s každou z holek pojede jeden z nás, ale protože holky mají rády rychlost, došlo mi, že největší zážítek budou mít, když se projedou s Tomem 🙂 .

Omrkni grif zkušenějších

Ano, některým už došlo, že nám nějak přebývá ten kočár s Violkou a nešlo by, aby jsme jeli oba 😀 . Tenhle výlet tedy samozřejmě opakujeme dvakrát. Dnes i s procházkou po okolí a příště jen za kárami a zbytek dne dáme na koupáku. Svezou se tak obě holky 🙂 .

Nejprve od chajdy okoukávají závodníci grif, Julča radí jak na to a jdeme na to 😀 .

Tři, dva, jedna, jedeeeeeem…

Dezinfekci a helmy dostanete spolu s károu na vrcholku. My si na ní ještě připevnili kameru, abych se s Violkou mohla pokochat rychlostí a pištěním Nely 😀 .

Tak ahooooj dole 🙂  !

Kdo se neveze károu, veze se lanovkou

Zbytek rodiny – já, Juli a raViolka v kočáře, jdeme na lanovku a jedeme dolů, kde končí přímo na stanici dráha pro káry. Tom s Nelou si dávají nahoře ještě pauzičku na výhledu, abychom stihli dolů dojet, a pak už jen čekáme 🙂 .

Sjezd má 7 km a i když píšou, že trvá 15 minut, Tom s Nlikou byli dole za 9 😀 .

Ošlehaní větrem, oházení prachem, ale vysmátí. Určitě s sebou mějte brýle, aby vám prach nelítal do očí. Obzvlášť nosíte-li kontaktní čočky. V té rychlosti je pak často i zima, takže doporučuju i triko s dlouhým rukávem 🙂 .

Je čas na cestu domů

Od lanovky to máme zase cestu autem, kdy musíme zvažovat zatáčky a délku cesty kvůli Nelince, která je na Kinedrylu, ale tady to vyšlo i bez něj 🙂 .

Všichni jsme si den moc užili 🙂 , jen ta naše raViolka si v merinu lebedila a den prakticky prospala 😀 . Takový pěkný hošík, že? 😀

Kapučínko, válečka a hry

Dnešek si dáváme bez koupaliště a užíváme klid doma. V apartmánu jsme našli šlehač, tak mi Tom jako překvapení udělal to nejlepší latté (tady všude mají v Hütte jen kapůčo 🙂 ) a holky si se mnou daly pěničku 🙂 .

Čas na deníčky a třídění zážitků

Čas přišel i na deníčky, které už se pěkně plní a nejspíš v sešitech nezbude místo až do konce roku. Těch zážitků letos i přes koronu bylo docela dost 🙂 .

Asi za to může i raViolka, která nějakou tu stránku v deníčcích zaplnila 🙂 .

Dobrou chuť a na kuť 🙂

K večeři lososujem, raViolka se válí v lehátku a nás čeká klidný večer ve dvou 🙂 . Sen!

Mějte hezký večer a ahoj zase zítra. To máme v plánu zase další dětskou zábavu 🙂 .

Žádný komentář

Napsat komentář

MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

Děkujeme, že jste se zatoulali až k nám. Narazili jste na blog mladé lékařky a především mámy, který je o lásce k dětem, zdraví, hraní, cestování, Project Life, vzpomínkách a všem smysluplném co nás baví a naplňuje. Doufáme, že se vám bude líbit.

Kam za námi

TOP 20 NAŠEHO JARA

TOP 20 NAŠEHO JARA

Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí! Nově i ON-LINE!

Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete! Nově i ON-LINE!

Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

Nechce se tátům mezi houf žen? Už mám řešení. I tátové tráví s dětmi aktivní čas. Dokáží v případě potřeby pomoci? Pošlete mi partnery a táty vašich dětí na kurzy speciálně pro táty. Vždy odchází spokojení a mají odpovědi na všechny své Co mám dělat? otázky. Nově i ON-LINE!

Už potřetí MAMAblogem roku! Děkujeme!

Nejnovější příspěvky

Na FB nechybíme, přihlaš se a nic Ti neunikne

×