Nelinky 7. narozeniny | Máme školní batoh

Máme za sebou dvoje narozeniny. Oslavu jsme odsunuli na příznivější dobu, protože na ní obě holky chtějí kamarádky ze školky, takže jsme si předávání darů odsunuli a každá z holek dostala jeden.

Dnes bych vám ráda ukázala ten Nelinky, protože už se mě na něj doslova rok ptáte 😀 . V minulém roce jsme se rozhodli, že Nelince dáme odklad do první třídy a když se dnes ohlédneme, oba jsme přesvědčení, že to bylo jedno z našich nejlepších rozhodnutí.

Loňský článek: S odkladem? A to jako proč? – tady klik

Jsme už ale zase o rok dál a před sebou mám sedmiletou slečnu, která se na školu těší, mluví o ní, hraje si na ní a velkým narozeninovým přáním byla školní taška 🙂 . Původní plán byl krásný. Zápis do školy se totiž konal v den Nelinčiných narozenin. Po zápisu jsme si slíbili, že půjdeme rovnou ze školy koupit tašku. Ale protože korona-doba žádá trochu změn od nás všech, vysondovala jsem Nelinky přání a tašku jí objednala.

Dárková lanovka do 4. patra

Když už jsou to narozeniny, chtěli jsme to oběma holkám udělat jiné, hezčí. Každá tak měla své vlastní narozeninové překvapení. Julinka hru ve dvoře, kdy dostala mapu a plnila úkoly (ukážu později 🙂 ) a Nelinka objevila lanovku, která vedla do dvora.

Na jejím konci ale bylo něco podivného – co to společně prozkoumat? Taky milujete ten pocit, kdy se v nich rozvítí dušičky malých průzkumníků?

Julinka pomáhala a holky tahaly. K lanovce nám stačil motouz ze sámošky a kladka, kterou jsme kupovali proto, abychom holkám ve dvoře mohli udělat lanovku. Po té se vozily na sedátku vyrobeného z frisbee a hned jim přišla ta karanténa vlastně větší dobrodrůžo. To doma běžně nemají 😀 .

A taháme. Balíček se veze do 4. patra 🙂 .

Myslela jsem si, že Nelinka okamžitě bude vědět, že k sobě táhne školní tašku 🙂 . O to větší radost jsem měla, když do poslední chvíle netušila, že půjde právě o ní. Tašku jsem zabalila raději do bublinkové fólie, kdyby se rozhodla vystoupit z lanovky za jízdy, ale nebylo to třeba 😀 .

Školní batoh Boll

A to je ON – SCHOOL MATE 18 Flamingos. Víte jakou jsem měla radost, že si Nelinka vybrala tašku jinou než růžovou? Oblečení má totiž dost do fialové a růžové, takže s takovou taškou by to byl chodící bonbón 😀 . A máme doma školačku.

Na školní tašku jste mi psali už loni, ale přiznám se, že dokud dané období nepřijde na nás samotné, tak o něm nepíšu. Nemohlo by to být úplně objektivní Takže konečně je tu článek, protože tašky do školy řešíme jednou prostě všechny 🙂 .

Kvalitní záda a bederní pás

Jak jsem vybírala? Zatímco pro Nelinku byl (pochopitelně 🙂 ) důležitý vzhled, já se soustředila na váhu tašky, kvalitní zpracování v zádové oblasti a podstatným parametrem pak byl bederní pás. Taška do školy už není batůžek na výlet, kde je jen jídlo, pití a nějaká pláštěnka. Školní taška bývá nacpaná a těžší, takže vybrat jsem chtěla právě s tímhle ohledem.

CO PRO NÁS BYLO PŘI VÝBĚRU DŮLEŽITÉ?

Velikost a váha školního batohu
Možnost zapnout přes hruď a  přes bedra – hrudní a bederní pás
Snadno ovladatelné přezky – musí zvládnout batoh sama snadno zapnout, rozepnout i “obléct”
Dostatečný počet kapes, aby vše nebylo “v jedné díře”
Ramenní popruhy batohu, aby byly nastavitelné a polstrované
Promyšlený zádový systém – zpocená ani špatně se vyvíjející záda nechcete!
Má batůžek bonus navíc? (často píšťalky, podsedáčky, pláštěnky a jiné) Jen dobře.

Váha batohu
Bato do 1 kg byl důležitou podmínkou. Bude sloužit do třetí třídy, pak vybereme nový. Takový je zatím plán. SCHOOL MATE 18 Flamingos má 980 g.

Záda batohu
Plně respektují dětskou anatomii a snaží se o co nejmenší dopad na dětskou páteř spojený s nošením těžkých věcí. Líbí se mi, že batoh POROSTE s Nelinkou díky výškově stavitelnému zádovému systému SP-system. Podle návodu jsme teď nastavili záda batohu a jak Nelča poroste, budeme je regulovat. Právě tím získal batoh hodně plusových bodů.

Bederní pás
Ergonomická konstrukce batohu s bederním pásem podporuje správný vývoj páteře. S batohem téhle značky má Nelinka zkušenost už z výletů, na které nosí Boll Sioux 15 L. Julinky první Deuter jsme vystřídali za jiný právě kvůli bedernímu pásu, který mu chyběl.

Schopnost ignorovat hlavní chod

Radost byla veliká. A že nás i v sedmi letech překvapuje, to mě na tom baví nejvíc 😀 . Nelinka lehce podědila schopnost ignorovat hlavní chod. Když Tom nedávno vařil večeři, připravil dokonalé maso na zelenině, ke kterému jsme si dávali pečivo. Má pochvala „Bože, ten čerstvý chleba je!“ je příklad téhle ignorace 😀 . A tak měla Nela největší radost z pláštěnky, kterou teď dostanete k batohu zdarma 😀 .

Ale joo, já se taky raduju z maličkostí 😀 . Tak jsme hned vše vyzkoušeli ještě na balkóně nad lanovkou. Trošku mě mrzelo, když jsem viděla Julinku jak je smutná, že ona ještě do školy nepůjde. I ona už díky Nelče totiž čte a přečte si i text malým tiskacím. Jenže věk na školu je důležitý, takže ví, že půjde za rok.

Budeme tak mít jednu z holek s odkladem a druhou bez. A přesně jak jsem psala před rokem, potvrzuje se, že je to správné rozhodnutí a potvzuje se i to, že holky jsou s tím obě naprosto srovnané. Nelinka se cítí hrdě, že právě díky ní jde Julinka bez odkladu a moc se těší, že od sebe budou holky jen jednu třídu 🙂 .

A bude-li pršet nezmoknem

A teď už může klidně pršet 🙂 . Máme sice školu jen kousíček od baráku, takže tam jsme za tři minuty, ale ta radost, že jí má 😀 .

Uteklo to! Tak rychle. Já jako máma jsem samozřejmě plná obav. V září vyšleme do školy holčičku, která si žije ve svý kouzelný bublince, kde je vše podle jejího. Kde se mají všichni rádi, kde není smutek ani něco, co nejde překonat. Je otevřená, mluví s námi o všem a chce s námi být. To samé s Julinkou. Moc tedy doufám a věřím, že se nám tohle bude dařit. Že nám jí škola a kolektiv ve třídě neuzavře.

Příští rok už „tam“ budou obě

Jsem ráda, že nám zatím doma zůstane Julinka 🙂 . Je to zas takový větší předěl a další přestřižení pomyslné pupeční šňůry. 

Hodně se ptáte ještě na mobily. Tak v tom máme zatím jasno. Určitě ho mít Nelinka nebude. Zatím je plán takový, že jí pořídíme chytré hodinky a minimálně do třetí třídy bychom chtěli fungovat na nich. Nemyslím si, že telefon potřebuje a zatím ani sama nechce. Víc na jakoukoli techniku je u nás Juli (ta už ovládá naše nové auto líp než já 😀 ).

Ten největší dar ke každým narozkám

Ať si přejí cokoli, jednou jim všem třem dojde, že tím největším darem jsou si ony navzájem. Nevím, jestli jsem vám to někdy psala. Náš plán bylo dětí víc, ale s pauzou na práci. Mezi Nelou a Juli tak mělo být alespoň 5 let. Nebylo lepšího rozhodnutí, než mít je hned 🙂 . Ony jsou si pro sebe navzájem tak moc. 

Umí se pohádat, ale nevydrží spolu nemluvit nebo se dýl hádat. Necítí mezi sebou věkově vůbec žádný rozdíl. Nikdy nebyla žádná z nich sama 🙂 a nikdy nebude.

Já ani Tom bychom jedináčkovi nedokázali vytvořit takový svět a dát tolik fantazie, kolik si dávají ony. Když vidíme jak si hrají, vidíme, že nejvíc vychovávají právě ony nás. A já jen věřím, že věkový skok k Violce nebude překážkou a holky jí mezi sebe vezmou 🙂 .