Pátý večer sedám k fotkám a znovu si přehrávám náš den tady, v Rakousku. Dnes jsme přejížděli po čtyřech dnech ve Wagrainu směr Schladming. A protože vypakovat jsme se museli do 10 hodin a nástup do nového „domova“ máme až od 17 hodin, uděláme si výlet po cestě.
Wagrain (na mapě START) je od Schladmingu (na mapě CÍL) jen pár desítek kilometrů, takže se přejezdem moc nestresujeme a dáme si hezký výlet za dalším výhledem. Pro děti je připravený okruh s králíkem Bobbym (na mapě č.2) 🙂 .
Lanovkou za jezery a divokými koňmi
Podmínky výletu byly: Pro holky nějaké alespoň obyčejné hřiště. Pro mě ten skvostný rakouský výhled s přírodou všude okolo a ideálně místo, dle mi udělají kafe (samo, že na tom božským výhledu 😀 ) a pro tátu pak lanovka, která spadá pod SLC kartu, abychom nemuseli vytáhnout peněženku z kapsy 😀 (S kartou SalzburgerLand Card je volný výstup a sestup tak často, jak chcete).
Start výletu: kabinová lanovka Grünwaldkopfbahn v Obertauernu
otevřena 4. července – 20. září 2020 – denně od 9:00 do 17:00
druhá část – navazující sedačková lanovka Hochalmbahn:
otevřena 4. července – 20. září 2020 – denně od 9:00 do 16:00
Auto tentokrát necháváme u lanovky na parkovišti plně naložené, ale nijak zvlášť špatný pocit z toho vlastně nemáme. Hned u pokladny, kterou nevyužíváme, protože máme SLC kartu, se jen zastavíme pro letáček s mapou, abychom věděli, co si pro holky králík Bobby přichystal 🙂 .
Paní nám hned dává i hrací kartu s tím, že po jejím vyplnění čeká na děti překvapení v restauraci pod lanovkou 🙂 .
Bobbyho svět s úkoly a děrovačkami
A tady je sám Bobby. Hned po výstupu z lanovky je nám všem jasné, že tenhle výlet jsme se zase trefili do černého. Holky skočily za Bobbym, který tu byl v celé své kráse 😀 …
Vytáhli jsme mikiny, protože tady dost foukalo a bylo to vlastně prvně, kdy byl teplotní rozdíl mezi nástupní stanicí lanovky a vrcholem. Takže kufr s rukavicemi, čepicema a dalším teplejším oblečením jsem naštěstí (zatím) nevyužila 🙂 .
První zastavení s Bobíkem – chůdovačka
Na následující fotce si můžete všimnout už menší cedule Bobbyho. Přesně takhle totiž na okruhu vypadají jednotlivá zastavení. Na zadní straně téhle cedule je přilepená krabička s raznicí, kterou použijete na své hrací karty.
Nelinka s tátou a já též jsme chůdovali, Juli to raději celé jak grotesku pozorovala z fára 😀 , které jak by bylo přímo pro ní. Zas musím zdůraznit, že tenhle výlet byl další, kde jsme byli téměř sami a moc mi připomínal týdny v horách Makedonie, kterou jsme projeli s Tomem ještě za dob bezdětných 😀 .
Od lanovky k největší kuličkodráze
A modří už vědí 😀 . Tady předu blahem. Od lanovky se po chůdovačce přesouváme směr jezeru Grünwaldsee, kolem kterého budou další Bobbyho úkoly.
A nebylo by to Rakousko, aby i na těch pár metrech nebylo další hřiště. Už je asi všem jasné, že i výlety, které jsou dlouhé cca 3 km, jste schopni jít celý den 😀 . Tady mi to ale ani trochu nevadilo.
Hodně se ptáte co za batohy holky mají a jak těžké jsou. O batozích tu mám samostatný článek, tak klidně koukněte. Nosí si každá jen náhradní oblečení, pití a mlsačku (krabička s oříšky a sušeným ovocem), takže nijak těžký není 🙂 .
Julinka má batoh značky Mammut a Nelinka tento fialový Boll – obě z obchodu Pro malé dobrodruhy, kde jsem dokoupila teď do Rakouska i bundy Didriksons a Violce bodýčka z merina a fungují skvěle 🙂 .
„Hele co to tam je? To vypadá jak dráha!„
Dvoueurovku s sebou nebo vlastní kuličku
A taky že byla. Největší kuličková dráha, kterou jsem kdy viděla, mají právě v Obertauernu. Můžete si speciální dřevěnou kuličku koupit v automatu na začátku dráhy – vhazuje se do ní 2 Eur – ne dvě Eurovky, ale přímo dvojka.
Pokud na to chcete jít vybavení, můžete použít kuličku i svou. Tahle je ale krásná a na památku si jí vezeme domů 🙂 .
A pak už stačí jen vhodit...a utíkat..a poslouchat 🙂 .
Kutálí se, linka, zvoní…
Nevím přesně jak stará je tahle dráha, ale je ve skvělém stavu. Podobnou dráhu najdete ještě na Planai na Hopsiweg, ale ta už má nejlepší léta dávno za sebou. Tohle byla pecka 🙂 .
Holky šly s kuličkou každý krok a občas jsem si říkala, zda Nela neměla mít raději Kinedryl 😀 .
Kravské zvony a všeobecně stezky pro děti v Rakousku jsou strašně hezky tematické a moc hezky do nich zapojují běžné věci, které užívají. Ať už to jsou soudky, bandasky na mléko nebo třeba kravské zvony.
Občas tedy slyšíte zvony a jen přemýšlíte, zda jde kolem vás kráva nebo si děti jen někde hrají 😀 .
Konečná! A nebojte – po absolvování okruhu s Bobíkem si tady zase dáme sraz, protože konec je u stejné lanovky, takže zájemci si mohou dráhu užít znovu. Na jejím konci pak čeká cedule s raznicí.
V srpnu 2020 ale jako jediná z okruhu nefunguje – je rozbitá, a proto jediný tento obrázek v kartě nemáme 🙂 .
A tak jsme se skutáleli k jezeru
U dráhy jsme se na chvíli zasekli a i když je od lanovky k jezeru jen pár metrů jsme tu už skoro 45 minut 😀 . Jezero Grünwaldsee je obklopené horami a dá se celé pohodlně obejít i s kočárkem. Což budete muset udělat, pokud chcete najít další stanoviště okruhu 🙂 .
Odpočinek a sváča u jezera
My si tady udělali pohodičku 🙂 , vystřídali lehátka i houpací sítě, snědli první várku svačiny…
…a po tom obr výkonu 😀 , kdy nám trvalo sejít 100 metrů skoro hodinu, si dáváme pauzičku.
Šlapeme za dalším úkolem
Dosvačit a kde je další úkol s Bobbym?
Kdo jste ještě nevzal děti na šlapadla nebo loďky, protože vám přišlo, že je všude buď přeturistováno nebo je to za nehorázné ceny, bude se vám tu líbit ještě o kus víc. Přes jezero si totiž v rámci Bobbyho okruhu společně přejedete 🙂 – za nás bez davu turistů a zdarma.
Já jsem si Grünwaldsee obešla s kočárkem, protože Violka akorát zachrápla a holky se nalodily i s Tomem a vyrazili společně na plavbu přes jezero.
Na startu si automaticky vzaly vesty, což je další fakt, že letní hory jsou tu fakt věnované dětem.
Nezapomenout na raznici u Bobíka
Až dorazíte k vodopádu, nezapomeňte si karty vyrazit další obrázek 🙂 .
Tady jsou ty naše malé, a vlastně už velké, kapitánky.
Nelince bylo na jaře 7 a chystá se za pár dní do 1. třídy a Julinka na jaře oslavila narozeniny 5. a na tu čeká poslední rok ve školce 🙂 . RaViolka z focení omluvena – chrápe 😀 .
Za dalšími úkoly na vrchol
U jezera máme vše splněno a pokud chceme kartu ještě víc vycvakat, musíme se posunout o kus výš. Kdo má kočárek, může si to dát pěšky nebo ho složit a poslat sedačkovou. U nás si Tom zvolil cestu mužného otce a vyrazil s Violkou po svých 🙂 . My se vezeme.
Krom rozdílu v dechové frekvenci se ale téměř ve stejném čase setkáváme na vršku. Není to cesta nijak dlouhá, ale svézt se lanovkou s výhledem byla vážně pohoda 🙂 .
A jsme na vrcholku – hurá za Bobíkem
Posledních pár úkolů čeká tady a jsem moc ráda, že je to víc o přírodě a výhledech než o atrakcích a všimly si toho i holky, které ale neměly pocit, že by to bylo nefér 🙂 .
On totiž ten pohled na Krummschnabelsee, které tu na nás čeká, je dost i pro děti 🙂 . Ale nebojte, je mi jasné, že mladším dětem výhled stačit nebude, takže hurá směr jezero, na kterém čeká další Bobbyho úkol 🙂 .
V Rakousku oblíbené vory přes jezera. Tady ještě s benefitem liduprázdna, takže žádné fronty a prostě jedem 🙂 .
Zas a znovu musím říct, že stezka je bez odpadkových košů, ale žádné odpadky (nedopalky, igelity natož pneumatiky) tu nejsou. Je to smutný, že si toho tolik všímáme, protože to jen svědčí o tom, že to u nás bohužel nefunguje ani trochu a moc doufáme, že se tohle naučíme a změní se to u nás k lepšímu a hlavně čistšímu .
Aaaaa už tam budem 🙂 …
Nezapomenout na kartičky!
Další razidlo a díra v kartě je na místě 🙂 . Chybí nám poslední! Tu jsme sice maličko hledali, ale stalo se otočit zády a vzhlédnut do výšky 😀 . Šup na výhled a máme i poslední obrázek.
Já viděl divoký koně… la la la lála láá…
Ale pro holky největší zážitek z dětské stezky? Divoké koně! Krávy tu jsou na každém kroku, ale divoké koně, které jsou tak krotké, mazlivé a hebké 😀 …
Hodně rychle nám došlo, že odsud se holkám chtít nebude a cesta dolu zpět z jezeru Grünwaldsee bude dlouhá 🙂 . S čím jsme ale nepočítali vůbec…
raViolka hitem stáda
…je Violčin miminkovský parfém, který se stal koňským afrodiziakem 😀 . Smějete se? To jste tam nebyli s námi 😀 .
Fronta na raViolku
Koně se začali řadit do fronty a já začala být lehce nervózní z toho, že tady v horách probíhat koňský formace, který nemáme pod palcem a místní Bobby taky ne 😀 .
Jako správný ochránce rodiny samozřejmě zakročil otec.
Zakročil rázně – nebo se o to alespoň snažil 😀 .
„Hej člověče, nech mě, vždyť si jenom čmuchnu – to vonííí, co to vezeš?“
koňská mise: Je třeba zlikvidovat ochranku
Došlo jim to. Tenhle velkej, kterej nevoní jak to malé, bude dělat problémy 😀 . A tak jsme to vzdali a než aby vlezli do kočáru oni, raViolku jsme jim ukázali 🙂 a Kelišová byla fakt spokojená.
„Teda vy jste velkýýýý, co jste zač?„
Ahoj, budem kamarádi?
„No ty si krásná! A odkud si, že tak krásně voníš? Budem kamarádi?“
„To mě jen zapomněli přebalit asi. Ale i máma mi říká, že by si ze mě udělala parfém 🙂 .“
„Ty mi lížeš střechu?!! Tak to prrr, takhle kamarádi nebudem!“
Haló, může jít s námi Violka vééén?
A tak jsme z respektu k Violce a nízké míře sebejistoty, že koně poslechnou a zmizí, vybrali raději kočárkový úprk. Čichat už jim totiž nestačilo a hlava koňská byla až moc blízko hlavě Violky 😀 .
Jenže jim to bylo fuk 😀 😀 😀 Vydržel to dobrý desítky metrů…
Tak se tu mějte a paste krásně
Tak jsme raději pobalili i zbytek dětí a z celého Rakouska bude tohle asi TEN zážitek, co se otiskne do našich pamětí. Do té mé rozhodně 😀 .
„Tak zas někdy, hříbě moje…“
Poslední úkoly splněny, tak hurá dolů
Cestu zpět už znáte. Sešli jsme od Krummschnabelsee ke Grünwaldsee se šlapadly, tady poseděli na kafe, zatímco holky skákaly na trampolíně, a pak kolem kuličkové dráhy zase zpět k lanovce.
Kartu jsme procvakali celou až na zastavení s kuličkodráhou. Doufám, že raznici brzy vymění a vy už budete mít kartu kompletní 🙂 . Pro odměnu už jsme si ale nešli, protože by to buď nějaký mls, který holkám nedáváme nebo hračka, kterých máme doma tak akorát. My si místo toho slíbili filmový večer 🙂 .
Filmový večer s Leontýnkou
A jak jsme slíbili, tak se stalo. Tentokrát už z nového „domova“ ve Schladmingu, kde nás teď čekají další 4 noci a spousta výletů. Hned při příjezdu jsme vyfasovali nové karty Schladming-Dachstein Sommerkarten, tak studujeme co umí a jdeme filmovat.
Na programu máme zmrzlinu z místního Intersparu a premiéru Ať žijí duchové 🙂 .
Úkol splněn rytíři Brtníku…chrápou 😀
A o tohle šlo 🙂 . Violka usíná kolem osmé a holky odpadnou kolem deváté.
Nelinka často poslouchá pohádku i do dýl, obzvlášť, když je nová, ale dnešek byl náročnější i s přesunem bydlení, tak už se u nás spí 🙂 .
A holek spací formace jsou kolikrát fakt zajímavé 😀 😀 . Tak dobrou a pá zítra.
2 Comments
Děkuji za krásné zpracování cestování po Rakousku s dětmi. Absolvovali jsme podobnou trasu a tady si neodpustím koment pro inspiraci ostatním. Odměnu za vyplněnou kartičku určitě doporučujeme vyzvednout, dostali jsme krásné plátěné baťůžky s králíkem Bobbym 🙂 „Odbýt“ děti sladkostmi se v Rakousku nenosí. Měli jsme velkou radost a máme kromě kuličky z kuličkodráhy pěknou a praktickou vzpomínku.
Hezký den, Hani,
moc děkuji za refresh článku a doplnění 🙂 .
Míša