s dětmi v ráji | Na výlet s velkým “poprvé”

s dětmi v ráji | Na výlet s velkým “poprvé”

Máme za sebou nádherný víkend a doufám, že i vy jste si užili sobotní den na maximum. Ačkoli to byl den, kdy startoval první Cyklohráček do letošní sezóny, my se mu raději vyhnuli 😀 . Jojo, muselo být pěkně nacpáno. Takže my si naplánovali výlet se zážitkem a líbilo se nám natolik, že ho hned posílám k vám 🙂 .

Hravé dopoledne na Lezecké stěně Sobotka

Na lezeckou stěnu jsme holky chtěli vzít už dávno. Vím, že bychom mohli poměrně snadno i v Praze, ale čím dál radši spojujeme zážitky i s výletem a dostaneme se díky tomu na místa, kde není typický “pražský zástup”. Třeba na takové Matějské bych já asi pošla, takže se přiznám, že pouťujeme rádi, ale nikdy ne těch velikých akcích, ale spíš si odjedeme někam dál. I za stěnou jsme proto popojeli – do Sobotky v Českém ráji 🙂 .

Kdyby si sem někdo chtěl také udělat výlet, doporučuju sledovat cedule, protože podle mapy se tam úplně snadno dojet nedalo 😀 . Inspiraci na tuhle stěnu jsem našla mezi nabídkama Slevomatu a propojit ji s výletem nás napadlo hned. Už v recenzích ale stálo, že najít stěnu není úplně snadné, tak tady raději návod.

Jak k ní?

Jako hlavní bod berte zámek Humprecht, protože stěna je přímo pod zámkem. Jakmile dojedete ke hřbitovu, najdete vedle něj nenápadnou cedulku a menší cestu. Po té, když se dáte, dorazíte přímo do areálu s lezeckou stěnou 🙂 . Webové stránky lezecké stěny najdete tady: http://www.stenasobotka.cz/

A protože byl před námi dlouhý den a ještě několik kilometrů k tomu, nebyl čas ztrácet čas 🙂 . Ujal se nás sympaťák Kolouch a následující dvě hodiny jsme strávili na laně. Jaro je parádní období a počasí vyšlo skvěle, takže jsme byli na místě jediní a mohli si pobíhat po hale, holky zkusit co jen chtěly a já byla zas a znovu tou nejpyšnější mámou.

Nelinka je na rozdíl od Julči povahově spíš introvert. Dost se o sebe vždy bála, je hodně zodpovědná a moc dobře ví, že ji nikdy do ničeho nebudeme tlačit. Počítala jsem proto, že si vystoupá do nějaké své bezpečné výšky a absolutně mě dostalo, když si stěnu dala hned několikrát až na samotný vrch 🙂 .

Julinka, ač je číslo, měla z výšky docela respekt, takže se tady holky hodně učily té důvěře, že se vlastně není čeho bát. Že je neustále někdo jistí, že se dá i v polovině pustit a prostě jen odpočívat 🙂 .

No a slaňování v podobě sešupu už byl jen bonus 🙂 . Překonávání, k němu došlo a i Julinka, která už brzy oslaví 4.narozeniny, tady měla svůj prostor a nechyběla ani chuť něco nového zkusit.

Nene, žádný dospělý tu nezůstane na zemi 😀

Nooo a i když jsme sem samozřejmě jeli hlavně kvůli dětem 😀 , Kolouch mi dal jasně najevo, že nikoho noha nebude jen stát na zemi. A tak jsme nakonec lezli všichni. Oba s tátou už základy máme, lezli jsme už dřív, takže jsem si mohla holky i sama jistit v době, kdy byl náš “slaňovací strejda” Kolouch třeba u Julči 🙂 .

A protože si prý zkontroluje, že sem nedám jen děti, musím na vás vystrčit zadek i já, pardon 😀 . On tam evidentně nelítá každý s foťákem jak já. Jenže tyhle holek poprvé já si střežím a sbírám, už mě asi trochu znáte.

V bezpečí měkkých žíněnek

Když nejsou děti na samotné velké stěně, mohou si zalézt do míst, které jsou vystlané velkými žíněnkami a tady se teda děly věci. Po dvou hodinách jsem začala mít obavy, jestli holky ještě počítají s tím, že nás čeká cca 9 km 😀 .

Byli jste už někdy na stěně? Od tří let se určitě dá, děti si zase zkusí něco nového. Na lezecké stěně Sobotka nepotřebují děti nic speciálního. Sedáky všem zapůjčí a boty si mohly holky nechat své. Dospělákům už boty půjčí a nezapomeňte, že lezačky (boty na stěnu) se neberou s nadměrkem, takže i já tady měla “popelkovský střevíčky” ač mám nohy spíš parníky 😀 .

Načerpat síly, naplnit pupík aneb dlabanec na náměstí

Na stěně jsme skončili v poledne a první naší zastávkou byla pizzerie na náměstí. Tady se nám moc líbil jídelníček a všichni jsme se zvládli “nepizzově” najíst. Holky si vybraly těstoviny plněné špenátem a sýrem, my nějaké maso se zeleninou a k tomu vývar a cibulačku.

Chutnalo nám moc, jídla akorát a na výlet jsme vycházeli s varováním, že máme plná břicha aspoň na dvě hodiny, tak ne, že za prvním stromem budou chtít holky zas svačit 😀 . Taky to znáte?

Už doma jsme si naplánovali okruh, který je jen kousek od lezecké stěny a zase vám sem přikládám mapku. Když si na ní kliknete, hodí vás to do map, kde si můžete jednotlivé úseky přiblížit a prozkoumat, kde co a jak 🙂 .

Délka trasy 
čeká vás cca 9 km – dá se ale zkrátit dle vašich sil

Možnosti občerstvení 
Restaurací dostatek, za nás v polovině Český ráj resort s trampolínou a úžasným výhledem na trosky (nepočítám vás, nebojte 😀 )

Příjemný okruh pro malé nožky

Na první jarní výlet jsme nemohli vybrat lepší počasí. S sebou jsme raději měli i nějaké oblečení navíc, dostatek jídla (to je s nimi základ 😀 ) a deku, protože jsme plánovali i první jarní piknik – pokud ho tedy stihneme.

Holky už si letos budou nosit na každý výlet batohy své, takže držte palce ať je to ideálně bez skučení. Každá své pití, svačinu a případně pláštěnku nebo cokoli, co si chtějí na výlet samy vzít. Ono jim rychle dojde, že balit toho moc, není zrovna výhodná záležitost 🙂 . A tentokrát se to povedlo, ani jedna neskučela – teda ne kvůli batohu 😀 .

Začátek trasy vede městem, ale všude ticho a klídek. Tenhle velký bílý dům je farma, která bohužel úplně neobstála a tak krásný prostor je zavřený a vybydlený. Velká škoda, protože je na moc fajn místě a být otevřená, rozhodně se stavíme 🙂 .

Kdo máte rád stezky a jste info-chtiví, potkáte sem tam i nějakou ceduli, protože je trasa součástí Podtroseckého údolí. Na Trosky tu taky máte překrásné výhledy a baba i panna vám budou dělat společnost po celý výlet 🙂 . To abyste nezapomněli, že jste v Českém ráji.

Už to bzučí! Neutichající bzukot včel…

Není to tak dlouho, co jsme sundali oteplováky a péřovky a ony už jsou tu. Naprosto všude to v sobotu bzučelo. Ale jak! Procházíte pod stromy, na kterých už včelky mají co najít, takže jsme koukali k nebi a najít je nebyl žádný problém. Jen pilně pracujte, holky 🙂 .

A jak je to tu s terénem? Ačkoli to zatím vypadá, že se je terén hodně fajn a dal by ho i kočár a kolo, úplně to nedoporučím. Cyklisty jsme potkávali, vy velcí to dáte fajn, ale s dětma bych to zrovna dvakrát jet nechtěla. Jednak byste to ujeli dost rychle a neužili si to tolik, ale hlavně ten terén není vždy asfalt a menším dětem (Julča brzy 4 roky) by se to asi ne úplně líbilo.

Bez kola to tentokrát mělo kouzlo, které holky využily kdykoli mohly 🙂 . Vylezly na každou skálu, pokořily všechny hory z klád a já měla radost, že si zase celý výlet úplně neuvědomovaly, že vlastně šlapu, nesou si své věci, a to po dvou hodinách na lezecké stěně 😀 .

Bacha, sejdi z modré

Zatímco první část cesty budete s dětmi hledat turistickou modrou, u Nebákova sejdete na červenou. V tenhle moment se dostáváte na rušnější cestu – “Zlatá stezka Českého ráje”, kde už nejspíš nebudete sami, ale žádné drama á la “dálnice” se nekonalo 🙂 .

Zatímco na Šumavě na nás minulý víkend vykoukly sněženky a bledulky, tady tomu vládly sasanky 🙂 . Sasanka patří k prvním poslům jara, je to vytrvalá bylina, nanejvýš 30 centimetrů vysoká. Na co pozor? Čerstvě utržená rostlina je jedovatá!

Neprůstřelný skrýše u schovky, znáte?

Jak se holky po cestách baví? Na hřiště si vzpomenou až ve chvíli, kdy na nějaké narazíme – to pak neodolají. Po cestě ale mají rády hru na Povodeň nebo klasika schovku. Od doby, kdy mám na batohu i píšťalku, tak Povodeň docela vede 😀 . A schovka? Tam jsou velemistrině! Koho děti mají podobný maskovací talent?

😀 😀 😀

Pískovcová zákoutí, tak hurá na průzkum

Že máte rádi skály? Pískovce typické pro Český ráj tady rozhodně nechybí. Jakmile přejdete na červenou značku, budou vám lemovat cestu po pravé straně, takže se k nim nebojte vyrazit. Najdete i nějakou tu jeskyňku a prosím vás. Šel před námi TOM, který evidentně strašně rád vytesával své jméno do skal a měl s sebou i Julii 😀 . Tak to nejsme my, no fakt ne :-).

Vidíte ho? Je tam! TOM vpravo od Julie 😀 .

Výlet i příroda kolem jsou vážně nádherné. Kdyby nám to tu celé propršelo, asi bych se na den dívala jinak, ale sobota tu byla skvělá. Po Zlaté stezce dojdete až k Podsemínskému rybníku. Tady jsme si poseděli, pozdravili kačeny, nakrmily naše dvě kačeny a na poslední chvíli se rozhodli, že si z trasy uděláme skok do výšin.

Pokud se od rybníka vypravíte vzhůru směr Semín, dojdete k místu s krásným výhledem, moc hezkou restaurací, houpajdou, trampolínou a jestli máte čas, rozhodně se tam vyvalíte a budete kochat 🙂 .

Semín – tahle zacházka zato stála

Jo, platí staré známé “je to sice dál, zato horší cesta”, ale místo překrásné. Restaurace se jmenuje Resort Český ráj a kousek od ní je i replika hradiště Semín. Otevřeno teď v březnu ještě nebylo, ale prý je to moc hezké místo, tak v jarní a letní sezóně už budete moct nahlídnout dovnitř 🙂 .

Já se vyvalila do trávy, holky obsadily houpajdy a trampošku a prvně šlo být letos v triku, aniž by z toho byla nudle nebo teploty. Ještě pár stupňů a budeme se moct zout. To už je čas, na který se těším a který bude tak akorát i pro mě. Já totiž patřím mezi zimomřivce 😀 .

Výhled jako malovaný a dominantní Trosky nás zas a znovu hlídají 🙂 . Tak přesně tenhle výhled máte od restaurace. Na trávě se můžete vyvalit, smí sem i pejsci a na pauzu je to místo jako dělané.

My se tu slušně rozleželi, takže jsem začínala mít obavy, že nedorazíme do cíle úplně v rozumnou dobu, ale po dvou hodinách na stěně a tolika kilometrech k tomu, bylo jasné, že holky stejně nedoveze do Prahy v bdělém stavu, takže jsme čas úplně neřešili 😀 .

A hurá do údolí. Bacha, přituhuje!

Cesta k restauraci byla jen zacházkou – neskutečně příjemnou 🙂 – takže jsme se vraceli stejnou cestou zpět. To už ale bylo jen dolů z kopce, takže zpět u Podsemínského rybníka jsme byli opravdu za chviličku.

A jaké bylo naše překvapení, když jen po hodině u restaurace se síla sluníčka tak snížila. Určitě doporučuju vozit s sebou během jara a podzimu vrstvu navíc. Holky tak přes legíny natáhly nepodšité UNUO softshellové gatě a teplo bylo dál 🙂 .

Ověřené kládobraní na obzoru

Sluníčko je nízko, všechno se medově zbarvilo a my našli další herní ráj, se kterým nikdo nepočítal 😀 . My fakt nedojedeme rozumně. “Mamííí, můžeme nahoru?”. No asi je vám jasné, že má odpověď byla jednoznačné ne.

Holky proto zasedly jen na kraj, loupaly si kůru, malovaly do ní klackem obrázky a pak dorazili oni. Místní rodiče s dětmi, které začaly lítat přes klády sem a tam. Tatínek prohlásil, že si sem chodí hrát skoro denně a holek pohled na děti na kládách doplnilo Nelinčino “Tam my nemůžeme, viď mami” .

Pohráli jsme si, poseděli a hlavně si dali pauzu před závěrečným kilometrem.

Co si z dnešního článku určitě neberte, to je právě lezení po kládách. Není bezpečné a nikdy nevíte, pod kým se klády začnou hýbat!

Já si na sluníčko vybalila deku, táta vyrazil směr auto, které už nebylo daleko (joo, to se musí, když si zapomenete dát do batohu Kinedryl, který je třeba spolkout hodinu před odjezdem 😀 ) a holky byly “na hřišti”.

“Holkyyyy, na dohled je vidět táta!” Takže vysypat boty (ze kterých toho lítalo fakt požehnaně 😀 ), napít a vyrážíme Nele pro prášek.

Ještě řekni kilometr a přísahám, že se neudržím!

Julči výraz mluví za vše 😀 . Na rozcestí jsme zasedli, čekali až táta dojde a na Julče začalo být znát, že už tu svou autosedačku volá a oči se klíží. Takový přátelský a láskyplný pohled od dcerky pro maminku 😀 .

První letošní piknik a rovnou se západem slunce

Pro blaho všech jsme proto povečeřeli (máme 18 hodin), Nelče dali prášek a měli hodinku čas na válení se za posledních zbytcích sluníčka 🙂 . Teplo bylo krásné, jídla a pití ještě dost a já byla vděčná za teplou piknikovou deku (zespodu nepromokavá), která nám slouží už dva roky a obě holky na ní prospaly po výletech i své polední spánky 🙂 .

Táta s Julčou se nenechali rušit, takže my s Nelčou si povídaly, poslouchaly včelky, ptáky a zahlídli u lesa i několik zajíců. Jaro je tady a příroda to dává nádherně najevo 🙂 .

Špinaví, unavení, ale tak šťastní z prvního jarního výletu. Proč? Protože tenhle výlet otevírá všechny následující. Čekají nás tři roční období, které plánujeme prožít venku a pokud vás výlety baví, určitě se můžete těšit, že vám zase budeme dál plnit mapu nejen výlety, ale i tipy kde se s dětma příjemně ubytovat 🙂 .

Už jste si stáhli zážitkovou hru, kterou jsem holkám připravila na jaro? Pokud ne, tak stahuj a ŽAŽIJ JARO 🙂 . My si po sobotním výletu už vybarvujeme první piknik a moc se těšíme na další plnění. Máme na něj tři celé měsíce, tak jdeme vybrat, co bude na řadě teď.

Zážitkovou hru Zažij jaro STÁHNETE TADY – KLIK

Zazimováno, jarní výbava vybalena

A co dneska na závěr výletu? Pár jarních tipů, které si možná vyslouží i samostatný článek 🙂 . Připojuju ale ty, které jste mohli vidět v dnešním výletu. To proto, abych si usnadnila práci a neodpovídala na dotazy ve zprávách každému zvlášť 🙂 .

Sluneční brýle KiETLA mají holky už třetí rok a určitě nebudeme měnit

Sluneční brýle máme stále stejné. Kdo jste o nich ještě nečetl, jde o brýle KiETLA. Francouzská značka brýlí, které jsou nezničitelné. Dají se jakkoli ohýbat a nezlomí se. Sklíčka lze vyndat, nahradit i dioptrickými a k brýlím je ještě šňůrka, kterou se stáhnou kolem hlavy, takže nebudou padat ani při sebevětším sportu. Na jejich případný nákup doporučím jarní Festival mini nebo obchůdek Pro malé dobrodruhy, kde si je totiž můžete v Praze na Florenci i zkusit a vybrat jak co sedí. Nelinka je má třetí rok a pořád má jednu stejnou velikost (4-6 let) 🙂 .

recenzi na brýle najdete na blogu tady – klik
seženete je v eshopu tady – klik

Holek batůžky jsme letos vyměnili a mají za sebou 1.velký výlet

Z batůžků prvních už holky odrostly a já se přiznám, že jsem dřív nebyla spokojená s dětskými batohy natolik, abych je dětem dávala na větší výlety, takže letos prvně jsme si dali hodně záležet ve výběru a právě na Florenci v kamenné prodejně Pro malé dobrodruhy, jsme je byli zkusit. Holky jsem vzala, abychom viděli jak batoh sedí a samozřejmě to nejdůležitější (pro ně 😀 ), který bude v jejich očích nejkrásnější. Každá si  (z předvybraných) vybrala jinak.

recenzi na batůžky najdete na blogu už brzy, důkladně je zkoušíme

Julinky Deuter – tady – klik
Nelinky Boll – tady – klik

Julinky botky CAMPER už pojedou další sezónu a stále skvěle padnou

Letos se nám zatím daří šetřit, protože nějakým zázrakem holkám sedí vše z podzimu, takže ani boty jsme nemuseli měnit. Nelinka stále jede se svou hodně širokou nohou v botkách Little blue lamb, které jsou kompromisní a Julinka začala další sezónu v krásných Camperkách. Oboje boty jsme dovezli z návštěvy Sladovny v Písku, kde je i kamenná prodejna Little Shoes (už na začátku dubnu bude na botky přes blog domluvená sleva 🙂 )

recenzi na tyhle botky najdete na blogu tady – klik
seženete je v eshopu tady – klik

Na jaro rozhodně softshell UNUO, který holky nosí čtvrtou sezónu.

Posledním tipem je softshell, který nepřekvapí už nikoho. Vidíte ho snad v každém článku z výletu a je to UNUO. Tady mají holky nepodšité černé kalhoty. Hodně super je na všech gatích vysoký pas, který nikdy nedovolí, aby dětem na záda táhlo. Mohou tak dřepět na bobku, lítat a skákat a nikdy nebudou mít holá záda. Zatím se nám ani nepodařilo žádné prošoupat a všechny Julinka ještě dědí po Nelče 🙂 .

recenzi na UNUO najdete snad v každém našem výletu, protože s ním zatím nikdy nebyl nejmenší problém 

Výletní sezónu považujeme za zahájenou

A to by bylo všechno. Pokud jste dočetli až sem, máte ode mě neskutečný potlesk, protože vím, že mé články nepatří k těm krátkým 🙂 . Já si ale myslím, že pokud se má někdo výletem a čímkoli inspirovat je třeba ten výlet popsat celý nebo knihu nafotit též komplet. Tak věřte, že jsem se snažila svůj výlev i dnes co nejvíc zkrátit 🙂

Loučíme se pohledem na zámek Humprechty a protože už jsme ujeli tři zatáčky, obě holky spí 😀 😀 😀 .

Hledáte výlet pro vás? Mrkněte na mapu

Chcete se s dětmi vypravit na výlet a hledáte kam? Zkuste mrknout sem do mapy, kde najdete všechny naše výletnické články na jednom místě 🙂 . Červené domečky značí tip na milé ubytování. Zelené vlaječky vás vezmou na výlet do přírody a ty modré, pod těmi najdete mix zábavy, kultury a sportu 🙂 . Skrz každou vlaječku se tak můžete prokliknout do dalšího článku.

Mějte se nádherně a brzy zase ahoj. A že jste si nevšimli soutěže o Albi knížku z edice Kouzelné čtení? Na blogu ji najdete v článku z minulého týdne a ještě máte čas se zúčastnit 🙂

7 komentářů

  • katrinas 25.3.2019 at 13:21

    Míšo, krásný výlet. Prozradíte mi, co je to za deku, kterou vozíte po výletech? Teplá a zespodu nepromokavá by se nám taky hodila. Unuo už jsme naší malé taky vytáhli a hra “zažij jaro” už visí poupravená na skříni.

  • Jana 25.3.2019 at 13:36

    Krásné čtení, opět. Čekala jsem, jak to dopadne s batohama, A je to dobrý, naše srdcovka Boll je v kurzu i u Vás 🙂 přeji hodně prima výletů holky!

  • Pavla 25.3.2019 at 14:55

    Krásný článek. Chtěla bych se zeptat na nošení těch batůžků 😅. Dětem vše pořád nosím, protože mám strach z přetížení zad. Vy se nebojíte z lékařského hlediska 😉? Děkuji 😘 Pavla

  • Jarmila N. 26.3.2019 at 9:26

    Děkuji za další tip na výlet. Bohužel pořád považuju výlety v delší dojezdové vzdálenosti za problém. Syn 4,5roku, když nám usne cestou domu, tak je pak opravdu velmi nepříjemný, usne dlouho v noci, kdy my oba už chceme dávno spát. A ráno má vyspáno zase v 6, kdy jsme my ještě k.o. Ovšem přidám zkušenost, že se mi líbilo na Lipně, na Mladoboleslavsku (zde jsme byli se synem) a hlavně v Českosaském Švýcarsku. To poslední je pro mě top, ale syna turistika nebaví, pokud není proložena nějakým, pro něj atraktivním, cílem. Jsem zvědavá, jak se k výletům postaví letos, vloni to byl často boj :)))

  • Ivusta 27.3.2019 at 20:44

    Jak se hraje Povodeň? My hráváme Blechu, když už bolí cestou zpět z výletu nožičky. Mám kolíček na prádlo a ten je BLECHA. Většinou hrajeme ve dvojicích (táta+jedno dítě, máma+druhé dítě) a každá dvojice se snaží neskončit u domovních dveří s blechou:-)

  • Verča S 30.3.2019 at 6:45

    Míšo čtu si váš článek , koukám z okna a je mi úzko. Tolik jsem se těšila na krásný vikend a vysledek tentokrat nudle a teploty u nás. Takže u nás místo výletovani probíhá nudleni

    • Míša 30.3.2019 at 8:33

      Milá Veru,

      každá nemoc je bohužel stopky na výlety i pro nás a přesně to se děje i u nás. Sice nemáme doma teplotu, ale Nelinka ma příšerný kašel a já ho nechci pokoušet.

      Kašle v podstatě od prosince jen s občasnou pauzou. Takže mazeme psim sadlem, polyka co jde a já jen doufám.

      Táta nám odjel a já s holkama sama, takže na to modre nebe bohužel taky koukáme jen skrz okno a já zrovna teď vymyslim alespoň procházku.

      Vydrzte, jaro se rozjede a už bude líp 🌷.
      Míša

    Napsat komentář

    MAMAblog roku 2017/18 jsme díky vám!

    MAMAblog roku 2017/18 jsme díky vám!

    Děkujeme, že jste se zatoulali až k nám. Narazili jste na blog mladé lékařky a především mámy, který je o lásce k dětem, zdraví, hraní, cestování, Project Life, vzpomínkách a všem smysluplném co nás baví a naplňuje. Doufáme, že se vám bude líbit.

    Kam za námi

    Stáhni a zažij jaro! Zážitková hra pro děti

    Zažij jaro

    Chcete s dětmi prožít roční období v maličkostech? Drobnosti, které si děti z dětsví zapamatují nejsou v hračkách, jsou v zážitcích. Pojďte na ně s námi a Zažijte JARO.

    TOP 20 našeho JARA

    Bez čeho se na jaře neobejdeme, když většinu času trávíme s dětma venku? Našich TOP 20, na které nedáme dopustit.

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí!

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete!

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Nechce se tátům mezi houf žen? Už mám řešení. I tátové tráví s dětmi aktivní čas. Dokáží v případě potřeby pomoci? Pošlete mi partnery a táty vašich dětí na kurzy speciálně pro táty. Vždy odchází spokojení a mají odpovědi na všechny své Co mám dělat? otázky.

    Co takhle poslat na kurz hlídací babičku?

    Co takhle poslat na kurz hlídací babičku?

    Na tuhle myšlenku jste mě přivedli vy. Posíláte mi své rodiče i tchýně, které jsou hlídacími babičkami a základy první pomoci zaměřené na děti je MOC baví. Darujte jim kurz a já jim odpovím na otázky Co mám dělat?

    Už podruhé MAMAblogem roku! Děkujeme!

    Nejnovější příspěvky

    Na FB nechybíme, přihlaš se a nic Ti neunikne

    ×