výletnice | Okoř s kouzelnou pochodovkou

Co jste dělali o víkendu vy? I když se mi představa ledové kávy u bazénu tuze líbí, stejně jsme nakonec skončili zase v tom lese :-D. Kavárenský povaleč jsem jen malou špetkou a v holkách se to rýsuje dost podobně. Poprvé jsem zkusila, jaké to je, vyzkoušet výlet s hrou, kterou neplánuju sama. Koupila jsem již před časem a zaujala mě především tím, že je to hra plánovaná přesně na trase, kterou jsem si vyhlídla už minulý rok. Zase nám k ní pomohl Cyklohráček a dnešní tůra byla navíc se záchranou spanilé princezny. Jdete s námi?

Kdo neznáte hravý vláček Cyklohráček, tak se mrkněte na článek, který jsem psala jen a jen o něm. Objevila jsem ho minulý rok a od té doby musím při každé jízdě „obyč vlakem“ odpovídat na otázky Proč tady nemají hračky, kde je ten bazén a já bych chtěla tu vláčkodráhu, bude?“.
Ve vagónech najdete poměrně dost zábavy, vlak jezdí z Masarykova nádraží až do Slaného a dělá opravdu velké množství zastávek, takže se dá kdekoli vystoupit, a tam něco milého podniknout. Tentokrát jsme se s ním vydali do Kovár a odtud byla v plánu tůra směr Okoř.
Julinka si nejvíc oblíbila bazén plný balónků a skluzavku, která do něj vede, ale letos už to byl fakt vodvaz, protože jako první z naší rodiny riskla i závěsnou houpačku, která je v zatáčkách nebo tunelu dost zážitek :-D.
Na netu jsem zakoupila hru, jejíž veškerá pravidla mi přišla okamžitě do e-mailu. Jestli znáte geocatching, je tohle něco hodně podobného. Vysvobození zakleté princezny mělo celkem 10 zastavení. To znamenalo 10 míst, kde děti hledaly autorkou ukryté krabičky se vzkazem.
Pochodovou hru Zakletá princezna na Okoři najdete na webu Kouzelný svět skřítků a stála 290 Kč.
Pokud byste některou z krabiček nenašli, nic velkého se neděje, protože vám do mailu, spolu s instrukcemi, dojdou i veškeré úkoly a fotky, kde přesně jsou krabičky ukryté. No, ale ani tak se nám nepodařilo vše najít :-D.
V první krabičce s číslem nula byl uvítací příběh, aby děti věděly, co a proč vlastně zachraňujeme.
Veškeré dotazy, které jsem zatím měla na tenhle výlet byly, zda se dá cesta projet s kočárkem a jak to zvládla Julinka. Já už vybírám jen takové výlety, aby je Julinka zvládla ujít. Vždy jí ale musím zajistit spaní po obědě, což kdekoli v lese jde. Trasa měla něco přes 6km, takže suma sumárum asi 7 km se vším a Julinka ji ve dvou letech za celý ten den zvládla.
Ač je trasa poměrně dobrá, rozhodně ji nedoporučuju s golfkama a i s teréňákem se místama docela nadřete, takže ideál samochodsky. Děti alespoň zakleknou ke každému broukovi nebo šnečkovi, kterých je na trase momentálně jako máku :-).
Z Cyklohráčku vystoupíte v Kovárech a půjdete celou dobu po červené turistické trase. Naším vrchním navigátorem je Nelinka, která už má sledování docela v malíku a vždy hlásí kudy kam. My jen hlídali, abychom nepřešli místo, kde bude další krabička.
Holkám jsme vždy pomáhali a krom krabičky s číslem jedna, kterou jsme hledali ukrutně dlouho a nic, jsme našli nakonec všechny. V plastových krabičkách, dobře ukryté a vždy ještě dáváte pozor, aby okolo zrovna nikdo nejel, protože by mohl krabičku a vzít a odnést. No to celé bylo pro holky víc než dobrodružné :-D.
Táta má na batohu připnutý stan. Ptáte se na něj taky často. Byl za cca 700 Kč, je to ten plážový samorozkládací a vejdeme se do něj cca tři.
Ač byl víkend a cesta se bere za frekventovanou, potkali jsme jen pár lidí. Do desíti řekla bych. Všude krásná pole, výhledy, cesta téměř pořád lesem, a ta fialová krása všude kolem… no něco pro mé očko.
Dalším krásným bonusem pro děti je fakt, že dost dlouhou dobu jdete po jezdecké cestě pro koníky, takže jsme jich za cestu potkali hned několik. Chvilku se zdálo, že bude pršet, chvilku svítilo sluníčko, ale holky tohle vůbec netankovalo.
Máma: Holky jdeme, pojďte jdou černé mraky.
Julie: Nedemé.
Máma: Julinko zmokneme.
Nela: My neeee 😀
Jsou všude, a jak na nás odevšad vykukovali, že jsme jim sebraly pár neobydlených ulit a donesli si je domů k dalšímu hraní. Na mě teď ulity čekají ve dřezu, abych je dala trochu do pucu a zítra se na ně s holkama vrhneme :-).
Díky úkolům se holky ani jednou neptaly stylem osličím „Už tam budem?“ Krabičky od sebe nejsou vzdálenější než 1 km, vždy méně, takže ono se dost často staví a hledá. Co ale holky zajímalo mnohem víc než nějaké úkoly?
Razítka to byla. V každé nalezené krabičce totiž najdete i malé razítko, které si s dětmi dáte do hrací karty. Ta mi přišla taky e-mailem :-). Holky se střídaly a hledání krabiček tak pro ně bylo hlavně o těch razítkách.
Pokud se bojíte, že se nepodaří něco najít, klidně vemte jedno razítko z domova, úkol si vyřešte a razítko dejte do karty to své.

A jak jsou úkoly stavěné? Skoro každý úkol zvládnou předškoláci, některé i děti menší. Tady nás překvapila Julinky, když věděla, co které zvířátko jí. Nela mě zas trochu vyšokovala tím, že rovnou řekla datel a ne pták. Dmu se, dmu :-D.

Kdo se touhle cestou vydáte a budete mít v plánu hezké počasí, doporučuju na úvod cesty jednak repelent (jojo, zase jsme jedno klíště dovalili dom), určitě kšiltovku a namazat krémem. První část než dojdete do lesa je po polní cestě a kdyby nebylo mraků, byla by tam fakt výheň.

Po červené turistické značce tedy hurá směr hrad Okoř. Tahle cesta je moc krásná, i když na ní žádnou hru hrát nebudete, takže podmínkou výletu určitě není. Naopak tam díky ní ale utaháte děti, zabavíte je a odpadne starost tak trochu i vám.
Za dopoledne jsme stihli dojít téměř do poloviny cesty. Vlak vyjížděl v 9:18 z Masarykova nádraží, téměř za hodinu jsme byli v Kovárech a v půl jedný už byl čas oběda. Uhodnete co dělají holky na fotce? Noo, ano mají v ruce kus oběda :-D. Ale hlavně teda počítají razítka. Jak říkám, to nejdůležitější na výletě :-D.
A jak se Juli uklidní a začne se tulit, je to jasný. Musíme hledat místo na spaní. Na stanu tady holky momentálně sedí, ale stačilo vyndat ho z obalu a sám se rozskočí a postaví. Se skládáním už je to krapet horší 😀 to u nás dělá jen táta… já se přiznám, že jsem líná se to učit.
Nelinka s tátou se šli projít k potoku pustit nějakou tu lodičku a já s Julií zaplula do našeho zelenáče. Barva k řece nic moc, protože všechen hmyz ji vyhodnocuje jako fosforovou a stan je nějakou divnou mucholapkou. Platí to ale jen u potoku a řeky, takže jinak je to dobrý pomocníček. U vody se do něj prostě zapneme.
Výlety jsou pro Nelinku příjemné i v tom, že nemusí chodit po obědě spát :-). Ona teda doma chodí, vždy tvrdí že odpočívá, ale pak to zařízne, že ji slyšíme až v na druhém konci bytu. Na výletech ale nemusí a stejně už se bez Julinky za chvíli nudí a na ségru už netrpělivě čeká. Jooo, té se hnípe v přírodě jedna báseň :-).
Vstávat a cvičit, jde se dál. Našli jsme si další krabičku, splnili si úkol, který v ní byl a holky si zas potetovaly další kousek rukou. Když mrknete do mapy, červená vede až na hrad Okoř. Jestli se ale vyplatí někde z cesty sejít, určitě to udělejte u cedule, která vás láká na kafe, limonádu a dortík :-).
Nečekejte žádnou velkou restauraci. Myslím, že dost turistů si řekne „no s tak špinavejma dětma do kavárny nejdu“, ale velká chyba. Tak dokonale domáckou atmosféru kaváren bych si přála potkávat na každém našem výletě. Barkas Cafe vás uvítá vším co voní domovem. 
Hned u brány za námi přiběhl pejsek. Krásné hravé štěňátko, které si neustále říkalo o pozornost a ta holky samozřejmě baví. Malá psí slečna Lucky je teprve malé štěně a na dvoře se jí válej ještě dvě kočičí kamarádky.
Za vstupní branou je pak tenhle originální bar, kde moc milá majitelka nabídne pocestným dobré kafčo, domácí bezovku nebo třeba dortík. Já si dala latéčko, holky cheescake a ještě jsme si užili doslova hřiště na jejich zahradě.
Nelinka zaplula s místní kamarádkou do velké trampolíny, Julinka zalehla do krásné houpačky a já jen hlídala, aby se nám tam neuhoupala do němoty :-D. Fakt tak příjemné posezení byla úplně oáza. Během naší návštěvy přijeli jen jedni cyklisté a troufám si říct, že každý tady valil bulvy.
Z paletových laviček pod slunečníkem si vypijete kafčo, děti si zahopsají a divadlo nám tu dělala mazlivá domácí zvířátka. Pokud se k tomuhle článku někdy dostane paní majitelka, tak moc děkujeme za příjemné zastavení po cestě na Okoř, kam holky nakonec zvládly dobře dojít :-).
Tak trochu hlupácky jsem dala z domu už nosítko, protože už holky nenosím (fakt jsou na můj vkus už těžké a velké) a TULA už byla potřeba jinde, ale fakt teď zvažuju, že se po nějakém „do kapsy“ podívám. Krosna je moc veliká a neskladná, ale díky nosítku bychom mohli vyrážet na delší cesty než je těch 7 km. Nela už by ušla víc a Julince by to pomohlo si vždy na chvilku odpočinout. Uvidíme. Nosíte i starší děti? 
Z kafáče se vraťte kousíček zpět na červenou, byla to zacházka jen pár desítek metrů, a hurá pod viadukt. Tam se dětem bude líbit. Ta ozvěna je vážně mohutná, takže holky stály, zíraly na ty veliké kamenné oblouky a hůůůůů-ovaly co to šlo :-).
A jestli jste už prošly pod viaduktem, do cíle vám chybí necelé 2 km. Projdete okolo pole vedle krásného Nového mlýna, který ač se zdá být turistickou atrakcí, která vítá otevřenou bránou, je to soukromý pozemek, takže se pokochat za plotem a ne se tam na drzovku vyvalit jako my :-D. Ale paní tam bydlí moc milá, takže tam holky nechala na povalovačku a pokochání :-).
Přes potůčky najdete hodně originální mosty, kde my se zase museli zastavit, protože…ano byl tady a byl poslední. 
Poslední razítko na ruku i do karty, poslední úkol, který si s holkama luštíme a za necelý kilometr už na nás čeká hledání truhly s pokladem.
Naší kartě chyběla ta jednička. Nevím, nevím ale jestli tuhle trasu půjdete, budu moc ráda, když nám dáte vědět, kde byla. Hodně razítek bylo úplně nových, vybalovali jsme je z plastových obalů, takže před námi zatím nikdo jiný nešel. Zbyla razítka máme a na poklad si věříme :-).
Hlavní poklad čeká ale před hradem a na hradě. Než k hradu dojdete, potkáte v lese stylové retro-hřiště. Prolejzky, které pamatujete ze svého dětství, houpajdy to samé a lavičky, na těch asi seděla ještě má prababi :-). Tak si tady určitě nechte čas, pro děti je to po celém dni taková první civilizace :-D.
Cestou necestou, od prolejzek k hradu je to jen pár metrů. My tady měli času ještě fůru, takže jsme se rozhodli pro najití pokladu a zbytek času jsme plánovali hrad. K tomu nedošlo a hned zjistíte proč :-D.
Dle všech instrukcí jsme ji našli :-). Truhla s pokladem, kde moc tleskám autorce hry Jitce, že tam necpala sladkosti. Kdo by měl obavu, že poklad nenajde nebo chtěl dát něco jiného, klidně dětem vemte nějaký svůj poklad. Já náš brala jako jistotku, kdybychom truhlu nenašli.
Není totiž moc horšího než dětem slíbit ráno cestu za pokladem a na závěr se omlouvat, že nevím kde je a poslouchat vzlykání celý zbytek cesty a ještě i v posteli před spaním. Aspoň teda u holek by to tak určitě bylo.
Všechno dobře dopadlo :-). Krom toho, že si holky vybrali kousek pokladu, zapsali jsme se i do malé knížky, která v truhle byla a ten kdo přijde další, bude mít místečko vedle nás :-). Tak tam máte pozdrav. Jsme v knize první, tak to nás potěšilo.
Hmm a když už se s tím naším pokladem táhnu a my máme do odjezdu autobusu tolik času :-D. Joo, nedalo nám to a holky si u truhly s pokladem našly i příběhové karty od eeBoo. Jsou dokonale ilustrované, zabaví na každé dovolené a cestách, a to co z dětí bude padat, to budete padat taky :-D.
Mám je doma už delší čas, objednané jsou z e-shopu Mamiee, který je výhradním distributorem této značky u nás a všeobecně má tahle značka moc zajímavou a nápaditou nabídku :-). Pro Nelu už to je přesně načasované, ta si svůj svět vytváří i u knížek, tak vám o kartách napíšu ještě podrobnější článek :-).
Aaaaa tady bacha. Doufám, že jste si na retro-hřišti nevyplácali veškerý volný čas, protože veliké překvapení stojí na louce pod hradem Okoř. Je tam Okoř jako malovaná. Doslova. Louka u hradu je totiž domovinou poutě, kterou znají všichni, co letos navštívili Dětský festival Mini.
Kolotoče, střelnice, skákací hrad, perníkové srdce z poutě nebo třeba klasické retro-houpajdy. Pamatujete? Na Mini festival přijeli a kolotoč byl v jednom kole.
Za 50 Kč si tu děti 5 minut zadovádí v hradu, za 30 Kč se děti 3 minuty zhoupnou a časová rezerva bude rychle fuč.
Takže poslední projetí a my mastili na bus. Kousíček od hradu je totiž autobusová zastávka Okoř, ze které jezdí 350ka až do Prahy na Dejvickou. A tady jedno velké varování. kdo hledáte spoje přes IDOS, prosím podívejte se, zda je to bus 350 nebo středočeský.
Ty středočeské totiž mají teď výluku a to „až do odvolání“ jak stálo na jízdním řádu. A jak se dalo čekat, my tam čekali na středočesák. No, hodina času navíc, jde se táto zpátky na pouť :-D.
Tady vám vkládám časy, které od hradu platí a jak vás přes léto odveze 350ka zpět do Prahy :-). Jestli se vám stane to samé co nám, doporučuju si projít Okoř a kousek od zastávky najdete bistro s velkým dětským hřištěm, kde jsme nakonec skončili, aby nám holky neporojely na kolotočích i penzijko :-D.
A cesta domů? Na Nelince je každý večer, kdy nespala po obědě, dost znát :-D. Nálady se střídají jak na houpačce a celý autobus se, myslím, dost slušně bavil. Důkazem kvality výletu byl i fakt, že večer vytuhly obě dvě bez jediného slova a spaly ráno o celé dvě hodiny dýl než obvykle :-D.
Teeda, dočetl to vůbec někdo až sem? Jestli ano, tak potlesk, protože to už začíná být rozsahem jak učebnice na medicíně, tak já se příště utnu dřív, když už všichni chtějí stejně k vodě :-). Mějte se krásně a výletům ahoooj.
MUDr. Michala Knězková

All posts

19 Comments

  • Anonymní 4.7.2017 at 8:10

    Míšo to je úžasný. Už mám koupeno, taky se vydáme :). Díky za tip.

    • Míša 6.7.2017 at 20:46

      Hezký večer 🙂 Není vůbec zač a dejte vědět, jak se Vám na cestě líbilo 🙂

  • Anonymní 4.7.2017 at 8:24

    Vypadá to bájo, jen ta cena je dost vysoká, asi zkusíme tu v Šárce. 🙂
    Hezké dny, Iveta

    • Míša 6.7.2017 at 20:46

      Ivet je docela fajn, když si to koupí dohromady více kamarádek 🙂 Cena je pak nesrovnatelně lepší a výlet moc fajn. Krásný večer a díky moc za komentář 🙂

  • Markéta Kuzebauchová 4.7.2017 at 9:18

    Krásné úterý Míšo,

    opět krásný článek a rozhodně mi nevadí, že je tak obsáhlý, ráda jsem si početla a prohlédla fotečky. Pozdravuj rodinku a těším se zase na počtenou. Hezký zbytek týdne. Markéta

    • Míša 6.7.2017 at 20:47

      Ahoj Markét, moooc děkuju za pozdravy, vyřídila jsem Nele, která byla ještě vzhůru :-). Děkuji i za to, že vydržíš takové romány :-D. Krásný večer

  • Lucie Kučerová 4.7.2017 at 10:10

    Moc krásný nápad, taky hledáme poklady, ale nemáme úkoly po cestě. Musím nachystat na dovolenou i úkoly.

    • Míša 6.7.2017 at 20:48

      Luci rozhodně, u toho se děti baví nejvíc a jakmile za splněný úkol dostanou na ruku razítko nebo tetovačku, tak to holky vrní blahem :-). Krásný večer

  • Evelína 4.7.2017 at 20:29

    Krásne čítanie, len si musím už niekoľký krát povzdychnúť…ach, mať tak poruke možnosť na podobný výlet tu na Slovensku..Neviete náhodou o nejakej rovnako dobrej slovenskej blogerke ako ste vy, ktorá tu u nás behá po rovnako dobrých výletoch a lokalitách o ktorých neviem? 🙂 Evka sales.merino@gmail.com

    • Míša 6.7.2017 at 20:52

      Milá Evelín 🙂 Děkuju za krásný komentář. O to víc mě mrzí, že asi nepomůžu. Slovenské blogerky moc neznám a stejného typu už vůbec ne :-(. Tak asi začneme s holkama trajdat i na Slovensko 🙂 Nedá se nic dělat, náš táta bude rád :-D. Pokusím se najít nějaké tipy na výletničení. Krásné léto

  • Anonymní 5.7.2017 at 14:14

    My jsme na Okoři byli několikrát, ale vždycky jsme šli (nevím proč) z druhé strany. Tahle cesta vypadá mnohem líp lesově a tedy zastíněně, což se v létě hodí 🙂 Příběhové karty jsou rovněž náš nejnovější úlovek, který jsem úplnou náhodou objevila při nákupu zeleniny v Holešovicích https://www.mintmarket.cz/ Asi jsem objevila Ameriku, ale já o tomhle příjemném místě vůbec nevěděla…Kristee

    • Míša 6.7.2017 at 20:54

      Ahoj Kristee MINT znám, také jsem tam jednou zabloudila, ale další už mi nějak ne a ne vyjít termínově. Tahle cesta byla vážně příjemná, na Slunci jen ten začátek a pak už se šlo hlavně lesem a kolem vody :-).

  • Džejn 5.7.2017 at 22:31

    Výlet na Okoř je moc fajn, loni jsem tam byla s dětmi a letos si to dáme znovu i bez hry.
    Mám děti podobně staré (5 a 3) a bez nosítka ani ránu. Celodenní výlety po okolí Prahy nebo turistické víkendy/dovolené děláme dost často a nedovedu si představit, že bych šla bez nosítka. Často vyrážím na celý den s dětmi sama, takže polední spánek mladšího se odehrává v nosítku na zádech dost často. Teď mám doma české KiBi a šátkové šité Maked by Luccy (pár fotek je např. tady https://maleeradosti.blogspot.cz/2017/06/vylety-k-prameni-labe.html)
    PS: není to datel ale strakapoud 🙂
    Jana

    • Míša 6.7.2017 at 20:55

      Ahoj Jani, moc díky. Já nosila v TULA nosítku a Kibi tehdy byla druhá volba, kdyby TULA neseděla. Teď už holky chodí samy a Juli se vždy někde složí. Celkově jsou holky na svůj věk hodně veliké a k tomu i úměrně těžké, takže je to takové na zváženou :-). Ale občas by se to šiklo. Náš kůň (rozuměj pan tatínek 😀 ) už bývá často dosti unaveným Šemíkem :-).

  • Michaela 6.7.2017 at 20:00

    Krasny článek a hlavne diky za tip na vláček, to jsem netušila, ze takovy jezdi a popis zní teda fantasticky, jdu to prostudovat vic 😊 Míša

  • Míša 6.7.2017 at 20:56

    Ahoj Miši, no jestli neznáte Cyklohráček, tak to prostě musíte :-). Určitě zkuste a dej vědět jak se líbilo :-). Krásný víkend přejeme

  • Anonymní 11.7.2017 at 13:30

    Ty kráso, a ja vytvarim hry zadarmo! http://Www.krasik.cz, moravský kras, pro dospělé. Staci se prihlasit a je co delat tyden v krasu. Nebo pak geofun.cz. taky zdarma. Ty tri stovky jsou ulet.

    • Míša 11.7.2017 at 13:38

      Děkuji za Váš komentář. Stránky máte hezké a pokud něco děláte vy zdarma, neznamená to, že musí ostatní. Maminku Jitku chápu, dává si s tím práci, krabičky a razítka v nich mění a pokud zakoupí výlet dohromady třeba 4 kamarádky, je cena úplně jinde. I mě takto vyšla hra velice dobře.
      Geofun.cz znám, máme rády, i když jsem neznala Vaši verzi pro děti a vypadá opravdu hezky. Pokud se do těchto končin vydáme, ráda s dětmi zkusím. Chodíme tedy všude podle map, nějak se mi nelíbí moderní GPS turistika, ale vím, že to lze předpřipravit offline a přenést i na klasika vytisklou mapu. Jsem ráda, že jste sem do komentáře dala odkaz na svůj web a bude inspirací ostatním, jen je škoda jakým způsobem. Nikdo nikoho nikdy nenutí, aby podlehl a kupoval. Vše je otázka nabídky a poptávky :-).
      Krásný den

  • klára 8.8.2017 at 22:04

    No nic jiného, než ohromení z prozření za tím „způsobem“ nehledejte. 😀 Já to dělám třetím rokem zadarmo, ceny pro vylosované hráče vyprošuji u sponzorů, případně platím ze svého, a ono to přitom jde zpoplatnit! Díky za inspíraci, zpoplatním hned příští rok! 😀

  • Leave a Reply

    Vítejte u nás na blogu!

    Mé jméno je Míša a jsem dětská lékařka. Především jsem ale mámou 4 dětí. Blog je o všem co mě naplňuje, co máme rádi, co nám dává smysl. Tedy o prevenci, zdraví, cestování a o našem životě. Doufám, že se Vám tu s námi bude líbit.

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí! Nově i ON-LINE!

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete! Nově i ON-LINE!

    Už potřetí MAMAblogem roku! Děkujeme!

    Kam za námi

    Nejnovější příspěvky

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    Děkujeme, že jste se zatoulali až k nám. Narazili jste na blog mladé lékařky a především mámy, který je o lásce k dětem, zdraví, hraní, cestování, Project Life, vzpomínkách a všem smysluplném co nás baví a naplňuje. Doufáme, že se vám bude líbit.

    ×