Z domu! | Penzion u hastrmana

Tak hraček a knih jsme měli v poslední době na blogu hodně, tak co zase vyrazit ven? Dnes to ale nebude do slunečna a třicítek, protože většinu pobytu nám pršelo, ale nedalo se nic dělat. To je tak, když si usmyslíte, že do Vánoc prostě chcete mít doma vymalováno 😀 . A já chtěla, moc. Plánovala jsem to už minulý rok, ale celé se to komplikovalo dírou ve střeše, kdy nám začalo téct stropem do bytu. To pak není úplně vhodná doba na nějaké malířské kreace. Přes rok se to ale vyřešilo a my konečně po tolika letech doma přemalovali tu svítivě žlutou barvu na příjemnou krémovku.

Penzion u hastrmana

V době malování ale bylo nutné zmizet. Zabalit holky, a byt ve kterém nešlo být, jsme na tři dny opustili. Konečně je tak na blogu i inspirace vám, kteří míříte směr Praha a nechcete s dětmi bydlet v centru. To my nechtěli, takže jsem googlila až vygooglila Penzion u hastrmana. Není v centru, ale zase není daleko hromadnou dopravou, je to penzion malý a má i nějaké to vířivé koupání. Top 🙂 .

V pondělní podvečer jsme dojeli na Panský dvůr v Dolních Počernicích. Přivítala nás milá slečna na recepci a rovnou odeslala směr „náš pokojíček“. No, co dodat. Fotka mluví za vše.

Pro děti jsme tam měli zvlášť pokoj, ale vysvětlete dětem, že nebudou spát na té „palandě“ pod stropem 😀 . Takže jsme krásný pokojík nechali netknutý a holky do něj vběhly jen na večerní koupačku.

p.s. Ne ne, nebála jsem se že spadnou 😀 . Holky se samy o sebe dost bojí, jsou klidné a nahoru se chodilo jen na večerníček a spát. Navíc tam vždy někdo byl unich.

Tělocvična místo apartmánu

Už podle fotek na webu jsem věděla, že místo bude krásné, ale tuhle podkrovní postýlku nám vybíral někdo jak naschvál 😀 . Nakonec jsme nahoře spali všichni 4 a bez problému by se nás tam vešlo i šest (Co, táto? Bráchy holkám? 😀 ). Pro holky byl celý náš apartmán dost atraktivní záležitostí, protože žebřík posloužil jako žebřiny a podlaha jako kluziště.

Takže mamino sorry, ale capáčky si zase ukliď. „My jsme Bílá a Hnědá (to myslej Anna a Elza 😀 ) a deme se klouzat“ 😀

Často se ptáte, kde hledám tipy na knihy, hračky nebo penziony a výlety. Je to všude možně 🙂 . Na pobyty ale opravdu ráda využívám slevové portály. Tam je to totiž promenáda hotelů, kde si navíc vyfiltrujete jen ty „vhodné pro děti“ a ještě je tam vždy hromada fotek, mapa kde je najít a všechny údaje včetně webů a kontaktů.

Tenhle jsem našla právě na Slevomatu a doporučuju portál využívat jako inspiraci. Nemusíte tam nic koupit, kolikrát si něco najdete i jinde, ale máte tam vyfiltrovanou inspiraci. Já s holkama tam navíc v průběhu příštího roku budu psát tipy na výlety, takže by se mohla ta inspirace ještě víc rozšířit. Líbí se mi hlavně kultura pro děti a babyfriendly ubytování.

I tento penzion je přes voucher na Slevomatu. Najdete ho TADY 🙂 

Knihovna v ponorce

A co uvítaly holky krom tělocvičny? Knihovnu a originální okna, do kterých si chodily číst jak do ponorky 😀 . Knihovnička byla vážně originální, měli jsme tam sbírku asi 50ti kuchařek vyloženě v retrostylu. Holky to naprosto fascinovalo, takže místo pohádek jsme četli třeba encyklopedii houbových pokrmů 😀 .

Snídaně ranních ptáčat

Co je pro nás často problém a byl i tady, to byl začátek snídaně. Pobyt jsme měli se snídaní v místní restauraci, ale ranní dlabanec se otevíral až od 9 hodin. Byla možnost si ho objednat i dříve na pokoj, ale to využíval jen náš táta, který musel brzy ráno odcházet do práce.

Vyřešily jsme to s holkama elegantně. Ráno jsme si udělaly klasika svou kaši s ovocem a na devátou už šly všechny tři do restaurace jako na svačinu.

Panský dvůr je nádherné místo. V jednom areálu pak najdete penzion, pivovar a taky restauraci Al Mulino. Právě sem jsme chodily na ranní svačiny, které byly od 9 do 11 hodin.

Dětský koutek AL Mulino

Když jsem v úterý vykoukla z okna a viděla ten neustávající déšť, bylo mi to strašně líto. Proč muselo vyjít takové počasí zrovna na dny, které jsme na téhle „mini-dovolené“? Proto jsme si protáhly „druhou snídani“ a využily jsme dětskou herničku, která je v restauraci o jedno patro níž než snídaně.

Očekávat můžete stoleček, nějakou knihu, vkládačky, pastelky a omalovánky, razítka nebo jiné figurky. Na zemi ležel ještě vyfouklý skákací hrad menších rozměrů 🙂 . Jen asi hodinu nás holky přemlouvaly, ať jim to nafoukneme 😀 .

Snídaně pro nás byly úplně dostačující. Bylo tam dost lákadel, které holkám nedávám, jako třeba sladké koláče, croissanty a vafle. Ale bylo dostatek všeho, co si holky dopřávají. Bílé jogurty, lupínky, muesli, ovoce, na slano pak spousta zeleniny, sýry i šunky. Myslím, že si vybere snad každý. A kdo ne…

…ten to udělá jako já 😀 . Krom všeho vystaveného má restaurace i snídaňové menu, ze kterého se dalo k snídani bezplatně cokoli objednat. My s tátou si ujížděli na vejcích s mozzarelou a teplým chlebem z pece.

Snídaňová svačina

U holek to vždy vyhrál jogurt a nějaké lupínky s ovocem jako bonus. Vzhledem k ročnímu období a počasí jsme navíc svačily v restauraci úplně samy, což bylo super. No stres jestli někoho nerušíme 🙂 . Kafe jsem vypila teplé!

Baby-friendly restaurace

Na základě dětského koutku „ve sklepě“ restaurace 😀 by se dalo asi označit nálepkou BF. Co ale o téhle nálepce rozhodlo, byla jednak dětská jídla, která nebyla „smažák“, a pak tohle místo u našeho stolu. 🙂 Akvárko. Ale nebylo to obyčejné akvárko (už zase to S tebou mě baví svět 😀 ).

Hele, (h)umři!

Tohle se denně plnilo od nuly. První večer bylo prázdné. Druhý večer se nastěhovali krabi, a u poslední naší snídaně do něj přifrčela humří rodina. Bylo to konzumní akvárko a holky naprosto fascinovalo.

Když se pak ukázal pan „manažer?“ a Julie na něj spustila „hele, umři“ 😀 , doufala jsem, že pochopil co mu chce říct 😀 .

Bára v šatníku aneb Shark in the park

Aby ale i v dnešním článku bylo „něco navíc“, hodí se sem připojit další pozvání na Dětský festival mini, který bude první prosincový víkend v OD Kotvě na Náměstí republiky. Spolu s velkým množstvím vystavovatelů tam totiž bude i maminka Bára, která stojí za značkou Shark in the park.

Na blogu mám čas od času nějaké to dětské oblečení a za Báru dávám ruku do ohně. Oblečení téhle značky nám drží přes všechny výlety, výšlapy do korun stromů na Lipně, přes školkové testování Nely a i každé mé praní bere bez jediné úhony.

Pokud se chystáte na festival mini (a dnes se tam několik z vás dostane zdarma), zastavte se u stánku Shark in the park a tyhle věci osahejte. Přes internet totiž hlavní benefit, kvalitu, nepoznáte a ta chytne naprvní dotek. Minulý rok Nela zrušila jedny klasika kalhoty ve školce za měsíc. Žralok drží beze změn a ještě ho s klidem podědí Julinka.

Pohádková kolekce WOOD NIGHT

Jako máma holek jsem ocenila novou kolekci, protože se v ní objevily živé barvy. Mám je moc ráda, což už víte z mých fotek. Ty se taky snažím mít veselé a barevné, protože takový svět dětí prostě je. Báře tenhle krok moc chválím a na dotaz, co bylo podnětem k nové kolekci Svět nočních zvířat v lese zareagovala odpovědí:

„Svět nočních zvířat v lese mě napadl už před nějakou dobou, to téma mi přijde takové pohádkové. Sleduju trendy na danou sezónu a tohle mi tam najednou zapadlo, a tak jsem to začala rozvíjet do větších detailů. I barevnost je vždycky ovlivněná trendy, ale zároveň do toho vstupují i tužby zákazníků, kteří chtějí oblékat své děti vesele.

Není to ale vždycky pravidlo, v kolekci se objevuje i hodně noční tmavě modré. Mám tu barvu hrozně ráda a krom toho si myslím, že je neuvěřitelně praktická. Je tmavá, což ocení snad všechny mámy a dá se velmi dobře kombinovat s jinými barvami, ať už jsou holčičí nebo pro kluky. Zbytek kolekce jsou syté až pestré odstíny, které ráda kombinuju s modrou ležérního kompletu. Některé kombinace, které si zákazníci vyberou, mě mile překvapí a inspirují dál.“

Stejně ale jinak

Já se snažím holky neoblékat úplně stejně, i když to ne vždy vyjde, protože ony chtějí  mít „to co má ségra“. Vybírám ale tak, aby mi na fotkách nevznikal hotový cirkus. Vy si to ne vždy uvědomíte a někomu to možná přijde úchylný, ale fotky dělá i právě souhra barev na nich. Navíc já vždy poznám holky naprvní pohled. Kouknu a v houfu dětí mi ony dvě hned svítí 🙂 .

A kam se Shark in the park posunul nebo bude posouvat?

„S každou kolekcí se vždycky snažím posunout o něco dál. Zdokonaluju detaily jako jsou labely, zapojuju netradiční kousky oblečení jako třeba teplou kuklu s oušky. Nebo jsem začala dělat víc prototypů. Je to o tom, že si pěkně vyladím střih podle svých představ, a taky zjistím, jak se při šití chová materiál, co je třeba zbytečně náročné na šití nebo co líp vychytat.

Fukce, praktičnost, styl

Jedna věc je design, ale další je u dětí mnohem důležitější, a to je funkce. Snažím se tyhle dva aspekty propojit. Hodně přemýšlím, jak bude oblečení pohodlné v pohybu, kde jakou kapsu děti využijí nebo co dát do pasu, aby kalhoty nepadaly. A to všechno musí vypadat stylově. Oblečení je tak dost univerzální, dá se nosit na hřiště i do školy nebo školky. Zároveň je ušité kvalitně z poctivých materiálů, takže opravdu vydrží. Za ten rok a půl co Shark existuje, mám stoprocentně kladné ohlasy. 

V téhle kolekci jsem nově použila celopotisk. Je to jednoduchý, ručně malovaný vzor, který je pak sítotiskem přenesený na látku. Připomíná zvířecí srst nebo jehličí nebo třeba kůru stromu, při troše představivosti se tahle struktura v lese objevuje všude možně. Tematicky i graficky ladí k obrázkům, které jsou na tričkách a mikinách.

Tak si na mini nezapomeňte tohle (oblečení, ne Báru 😀 ) pohladit. Z našich českých značek řadím kvalitou, ale i vzhledem na top. Když spočtu kolik Pepco a Lidl legín Nela prodřela, dostanu se rychle na cenu Sharka.

Neprší, honem ven

Jééé, není možný? Vážně nám přestalo před obědem lejt, takže jsme se navlíkly a honem ven. Okolí je tady totiž moc krásné.

Co jsem psala o tom, že se snažím holky neoblíkat stejně? 😀 Jojo, někdy to nevyjde. Hned vedle Panského dvora je Počernický rybník. Pokud jsme někam šly, bylo to vždy sem nebo na hřiště, která jsou v přilehlém parku. Já byla na holky sama, protože byly všední dny a táta v práci, ale kvůli počasí bychom stejně nejely nikam dál.

Softshellové soupravy najdete na UNUO.CZ

Místní zvířena

Nevím jestli je specialitou restaurace Al Mulino králík, ale věřím že ne. Tihle fešáci totiž byli před penzionem a navíc měl každý svůj pokjíček a jméno. Chodili jsme za nimi vždy cestou na jídlo nebo procházku a holek oblíbenec byl jednoznačně Matteo 🙂 (tipla bych proto, že měl červené pítko 😀 ).

Zvířectvo jsme si ale nenašly jen v králíkárně. Vyhlídlo si nás vodní zvěrstvo, které obývá Počernický rybník a brzy jsme vyrazily na nákup pro svačinu kačenám a labutím.

Jen nás zahlídly, mastily takovou rychlostí, že jsem váhala jestli jsou rozmazlený krmením místních nebo vážně hladový.

Konečně nekrmíme jen sebe

Taky vaše děti při krmení kačen rohlíkem nakrmily sebe a ne zvěř? U nás to bylo zlaté pravidlo. Ještě loni Julinka na Náplavce brečela, když jsem po ní chtěla, aby ten rohlík pro kačeny hodila kačenám 😀 . Letos (mám ten pocit) je nenapadlo strčit to do pusy sobě 🙂 .

Krmení nám ale překazilo krápání a čas, takže i vzhledem k jedný odpolední jsme frčely do pokojíčku chrnět. Všechny jsme si zalezly na horní spaní a já si řekla „tady pracovat nebud“ a dáchla si s holkama 🙂 .

Jestli existují nějaké ty energie, že je vám někde líp a někde hůř, já je vnímám dost výrazně. V tom podkrovíčku se mi spalo jako nikde 🙂 .

Wellness u hastrmana pro otužilce

O vnitřním téplém bazénku jsem věděla předem. O tomhle ale vůbec. Penzion má své vlastní wellness, které jsme využily hlavně kvůli počasí. Holiny jsem holkám nevezla a po neustálých deštích se mi s nimi na výšlap nechtělo.

Navíc jsme konečně všechny zdravé, takže jsme si užily bazénů. Dokonce si holky vybraly, že chtějí do toho venku. Bylo 5°C venku, v bazénu pak 38°C. Hned u bazénu je sauna, do které jsme se šly na chvilku prohřát, jinak jsme v kulichách a plavkách brouzdaly vířivkou 🙂 .

Sauna a bazén pod střechou

Od 12 do 17 hodin se dá zaplatit privátně, že ji máte jen pro sebe nebo můžete využít od 17 do noci, kdy už je veřejná a může přijít kdokoli. Byl to zážitek, za který vděčíme nepřízni počasí 🙂 . Lepší než kdyby tu byla dětská herna. Z pohledu holek určitě.

Otužování je sice věc skvělá, ale odsud podsud, takže jsem nás brzy pakovala dovnitř. Tam byl menší bazén (vířivka), kde obě holky stačily a mně ubyl stres (dvě děti ve vodě na jeden pár rukou).

Vezla jsem s sebou ale pěnové pásky, takže jsem si mohla bez stresu udělat venku i nějakou tu fotku do alba. Obě holky s nimi zdatně „plavou“.

Svítíme si na dobrou noc

V podvečer už se nám vrátil „domů“ i táta a já si trochu odfoukla. Před apartmánem je mikrovlnka, čaje i káva a máte tam i svou lednici. Nacpali jsme si tam vše na naší první snídani, anebo luxusní bramboračku od maminky (rozuměj mně 😀 ), kterou jsme si ohřáli druhý den, abychom nemuseli žít jen restauračně.

Večer jsme si pak dělali rodinou chvilu na palandě 🙂 . To byla atrakce v pokoji, která byla nejvyužívanější. Vezli jsme s sebou Tulletky (knihy od autora Herve Tullet) a ty už určitě znáte.

Pokud náhodou ne, tak se podívejte na náš knižní tip na blogu, kde si o ně stále ještě můžete zasoutěžit. Knížky jsou to krásné a pro děti hodně poutavé, protože to není úplně klasické čtení 🙂 .

Holky v sedm zalehly, já si připravila článek na další den pro vás a táta si prohlížel fotky z wellness, o který přišel kvůli práci. Společně jsem pak zalehli na horní postel mezi holky a kdyby nemusel vstávat do práce, spalo by to všechno ještě teď 🙂 .

Další dobré ráno

Středa ale byla jako z pohádky. Do deseti hodin jsme se měli vystěhovat z pokojíčků, takže jsme vyrazili do bláta hned ráno a otestovali místní park. Je vážně veliký a jsou v něm rovnou dvě hřiště. Jakoby se tam ale zastavil čas a byl teprve říjen.

Všude ještě zářily barvy. Nelinka má šplhací období, takže pokořila nejeden strom a Julinka stávkovala, že jsem doma nechala její rukavice 🙂 .

Na dvě hřiště v místním parku

Pokud by chtěl někdo výletovat a poznávat Prahu, není to žádný problém. Přímo před penzionem je totiž autobusová zastávka, která vás doveze na metro na Palmovce. Auto si tak můžete nechat u penzionu a neřešíte parkování v centru. Spoje jsme si našli na www.idos.cz.

I já s holkama jsem tam i zpět domů jela od nás autobusem. Dvě děti, kufr a batůžek, který HOLKY nutně musely nést. Je asi jasné, že ptačí batoh jsem vedle kabelky táhla na ramenou já 😀 .

Julinku víc zaujalo zadní hřiště. Druhé, které je dál, ale poměrně „na dohled“ od penzionu. Venkovní posilovna totiž byla top a hlavně, měla pogumovaná držadla, takže absence rukavic nebyla problém 😀 .

Krom posilky tam bylo (durch promáčené) pískoviště a Nely šplhací pavučiny. Nevím jestli tam nikde nikdo není běžně, ale zase další místo, kde nebla ani psí noha.

A je vymalováno! Jedeme domů.

Ve středu nám volali z domova, že „je vymalováno“. Malovat si doma zvládáme i sami, ale vzhedem zadělávání prosáklin z rozbité střechy, jsme to celé nechali na malířích. Navíc jsme dělali centrum bytu, takže vše bylo nastěhované u holek v pokoji a dnes ráda vzpomínám na nové zážitky, které si holky z Panského dvora odnesly.

Za stravu a střechu nad hlavou (ehm a co wellness?)

S holkama se snažíme mluvit dost otevřeně. Vždy jim říkáme, co za každou dovolenou stojí. Že je to práce táty nebo má, že žádný výlet není jen tak a musíme se na něj prací podílet. Bylo tak strašně hezké, že najednou chtěly pomoct, aby už jsme zase mohli někam jet 😀 . No peníze to nevydělá, ale je to tak strašně krásný.

Obě se chytily hadrů a pomáhaly nám doma uklízet borčus. Já sundala kartony a igelity, třikrát vytřela a holky s hadříkama umývaly lišty a flíčky od barvy. Hurá, máme vymalováno 🙂 a ještě větší hurá, máme i uklizeno a nastěhováno.

Strašně bych přála každému, aby si čas od času užil „něco jinak“. A jestli k tomu můžeme přispět i my, budu moc ráda. Já každou první pomoc v příštím roce propojím s víkendem (někde se ty brigádnické výdělky utratit musí 😀 ) a díky Slevomatu pošleme na dovolenou občas i někoho z vás. A co jsem vybrala dnes? Víkendový pobyt pro rodinu, který vám budu normálně snad závidět 😀 .

Vyražte do kouzelného Hobitína nebo na MINI

Za devatero horami a devatero řekami, v rozlehlém přírodním areálu v obci Libchavy v podhůří Orlických hor stojí Apar­tmány na vršku, které si děti oblíbily pod názvem Hobitín. Dobrou noc tady dávají nejen lišky, ale také jeleni, kteří tu žijí, k odpočinku vás ukolébá šumění stromů, a když se pozorně zaposloucháte, možná uslyšíte i absolutní ticho.

Od Slevomatu dnes tedy  jedna rodina obdrží: „víkendový pobyt ZDE, pro dvě dospělé osoby a dvě děti, se snídaněmi a piknikovým košem.“

Další tři z vás pak dostanou vstupneku na Dětský prodejní festival MINI, který proběhne první víkend v prosinci v OD Kotva v Praze. A pozor, jsou vypsané doprovodné programy a plní se rychlostí blesku, tak mrkněte 🙂 .

Gratulujeme: Irena Durdilová, Hanka Kámen úrazu, Barbora Folková

Podmínky soutěže:

1. Pro účast v soutěžích je nutné odebírat novinky na blogu emailem. Odběr si snadno přihlásíte na úvodní straně blogu, kde vyplníte email do políčka s názvem „Ať ti nic neunikne“. Blog vám pak pošle zprávu, kdykoli se tady objeví nový článek 🙂 Odběr zkontroluji dle vyplněného emailu.

2. Odpověz na otázku zde na blogu nebo na facebooku:
Jak vybíráte ubytování pro vaše dovolené? Rozhoduje cena, lokalita?
Je provás důležitější vnitřní vybavení a zázemí penzionu nebo atraktivní okolí kam vyrazit na výlet? 🙂

3. Pokud sleduješ náš Facebook MK life / mom of 2 & our life a okomentuješ nám tam tento článek „soutěžím na blogu“, zařadíme tvé jméno do losování ještě jednou. Pokud sleduješ Instagram, napiš pod jakým jménem a zařadíme tvé jméno do losování zase 1x navíc.

4. Pokud budeš soutěž sdílet na Facebooku, zařadíme Tě do slosování opět ještě jednou. Šance vyhrát je tak vyšší.

Soutěž končí v pátek 8.12.2017,  výherce vyhlásíme na blogu.