Až včera večer jsem se na moment zastavila. Vyjeli jsme všichni na víkend za přírodou a bylo to fajn. Sice se nás místo čtyř vrátilo šest, ale brzy jsme ty klíštěcí pacholky poslali na jejich místo! Začala sezóna a hold to k našemu způsobu života patří. Opět jsme vyrazili na celý víkend bez kočáru a Juli si to užívala vážně moc. V lese už se toho hodně děje a ztratit pojem o čase není ani trochu těžké…
Aaaa vidíte je? Jsou, jsou úžasné a začíná jich být „mamííí hooooně“ jak by řekla Nelča :-D. Na chalupu jezdíme hodně na sever a počasí je tam spíš německé než našinské, takže často i větší zima, nicméně les žije a hlavně chutná!
Dvě borůvky u korýtka
A tak není překvapením, že jsem rychle přišla o obě děti. Mým štěstím bylo jen to, že keříky s borůvčím jsou nízké, takže ty mé dvě borůvky nebylo těžké hlídat. Juli spíš seděla na výkrmně u táty, který byl zdrojem nikdy nevysychající dlaně a takové korýtko Julince tuze vyhovovalo :-D.
Nelinku už jsem ale sledovala pečlivěji, protože tu oči táhly tam za fialovým nosem. Kde se to modralo a fialovělo, tam nechyběla a skoro nebylo třeba vláčet batoh se sváčou… skoro! 😀
Taky si užíváte sběru všeho jedlého v lese? Nelince už jsme trochu zkusili vysvětlovat i to, že ne každá zdánlivě „borůvka“ je borůvka a je třeba se vždy ptát než něco pozře, ale nejsem si jistá, že to mělo nějaké hlubší vnímání z její strany :-D. Tak snad na Vraní oko dlouho nenarazíme.
Ale asi čekáte spíš nějaké tvoření a hraní než plky o tom jak se ládujeme lesním ovocem :-D. Takže holky dojíst poslední kuličku, schovat pupíky do kraťasů a jde se na to! Ba ne, tak organizované naše hraní není. Organizovaně jen balím batoh, do kterého vždy hodím nějaké ty „hračky“, aby bylo případně co dělat.
Holky toho ještě tolik nenachodí a moc ráda jim nabízím nějakou aktivitu, kterou ale ne vždy přijmou. Většinou je první fáze „natěšené chůze“, kdy jdou s radostí a elánem, pak přijde „hladová část“, to jim musí buď les nebo maminka něco poskytnout, „samohraní“ většinou zahrnuje ocucávání šišek a šutrů v režii Julinky a u Nelči pak dolování smůly z kraťasů :-D.
Pro sběrače
Taky máte děti sběrače? Na tohle nepotřebujete s sebou vůbec nic. Stačí, když si společně nakreslíte na zemi mřížku, případně ji můžete postavit z klacků, šišek, větví… a děti se pustí do sběru.
Do každého chlívečku pak přijde jeden druh. Je na vás jestli to bude vždy stejná věc jako u nás (šišky, klacky, kůra a tráva a mech) nebo si uděláte mřížku podle barev – do každého chlívečku pak vhodíte věci stejné barvy.
My měli štěstí. Sice nám vzniklo chlívečků poměrně málo, ale můj připravený na „co do lesa nepatří“ zůstal úplně prázdný. Vážně jsme u nás nenašli vůbec žádné odpadky. Jasně, vzít les důkladněji, tak by jich pár bylo, holky by alespoň viděly i tuhle část lesního nepořádku, ale takhle to je mnohem lepší :-).
Takže tady naše skromná mřížka. Mohli jsme klidně natrhat ještě jednu borůvkovou a jednu houbovou, ale asi je všem jasné, jak dlouho by v okýnku borůvky vydržely :-D.
A když jsme u toho úklidu :-D. V tomhle je Nelinka trochu chudák. Její sběrná a třídící mánie se momentálně střetla s Julinky rozhazovací a uklízecí mánií, takže je to často kdo s koho :-D.
A tady si možná říkáte, proč má Juli v ruce kroketku :-D. Tou se vybavila na cestu Nelinka, dost dlouho sloužila jako hůl, ale byla jsem mile překvapena, že ji holky ve výsledku využily hned na několik způsobů 😀 O tom ale zase příště.
Julinka se do toho dala. Naštěstí už měla Neli hotovo a na ještě větší štěstí, měla dobrou náladu a nenechala se Julinky činem rozhodit. Což vlastně ve výsledku bylo štěstí pro nás s tátou :-D. Žádné hysterické dítě v lese. Body pro nás!
Dali jsme Julče pár posledních minut a za doprovodu prvního hřmění rychle pobalili saky paky. Ano, tohle byl přesně ten víkend, kdy bylo 34°C a nám bylo v lese víc než dobře. Chládek, žádná výheň, dost borůvek i jídla domácí výroby a ač jsme domů přitáhli i nějakého toho klíšťáka, bylo to fajn.
Klíštěcí pasažéři
Často se tu někdo zmíníte, že máte z klíšťat respekt a dokonce někdo občas píše, že kvůli tomu děti neberete moc do trávy a do přírody. Myslím si, že je to ohromná škoda. Ano, klíšťata rizikem jsou, já sama jsem už boreliózu prodělala a z jednoho výletu jsem dokonce donesla klíšťat SEDM, ale dá se bránit. Už jen to, že se po výletě prohlídnete a klíště včas vyndáte je první krok.
Druhá věc je taky ta, že nebezpečnějším onemocněním je klíšťová encefalitida, proti které se můžete nechat naočkovat (pokud jako já věčně nekojíte a netěhotníte 😀 ). A děti? Statisticky se u dětí v předškolním věku onemocnění po přisátí klíštěte objevuje naprosto minimálně a ke zlomu dojde v předškolním věku, kdy nárůst onemocnění prudce stoupá. Očkovat se dá již od ukončeného prvního roku, ale doporučuje se právě až s nástupem do školy.
K tomuhle tématu všemožných hmyzáků a jak na ně se vrátím v samostatném článku, protože se často ptáte, takže …já na tom dělám, já na tom makááám :-D.
Malá „Jágrová“ popadla kroketku a než přišel první blesk, byla v chaloupce 🙂
A pokud byste rádi ještě další inspiraci, tady je! Starší děti určitě vykouzlí fůru krásy, vy si trochu odpočinete a já věřím, že děti se s Vámi v lese nudit nebudou.
Krásný den všem a pokud máte tip na hezké hry i Vy pro nás, sem s nimi 🙂
6 Comments
Ja vam asi toho naseho señora pribalim na tyhle hratky do baliku express, opet nemam slov :-D…bozi
Jeee, my se Fildy ujmeme 😀 Přijde ti domů růžový se slimákem v puse 😀
Precetla jsem jednim dechem. Libi se mi jak se krasne dovedou bavit deti na vylete, urcite tento napad vyzkousim.
Dekuji za mily komentar 🙂 Urcite vyzkousejte, deti k tomu domysli spoustu dalsiho 🙂
Dobrý den, moc Vám děkujeme za super článek.. Mohu se zeptat kde přesně jste byli na boruvkach? Rádi bychom si se synem udělali výlet z Prahy.. Děkujeme
Druhý užitečný článek. Her v lese je nespočet, ale to o klíšťatech u malých dětí jsem nevěděla. Teď řeším, jestli naše mimino nechat válet na dece v lese a trávě, když ho nemůžu stříkat repelentem… Ale už jsem o dost klidnější, když na ně moc nejdou. Já i manžel už jsme si letos z výletování taky úlovek přinesli.. Jen bych upozornila (pokud jste o tom nezaslechli) na liščí tasemnici, říkala mi o tom mamina, prý to běželo v televizi, že by se snad měli borůvky nechat přejít mrazem, nebo tepelně zpracovat, což se mi vůbec nelíbí, páč nejlepší jsou rovnou z keříku :/