7.den | okolo Sázavy | Cyklovýlet s přírodní koupačkou

Náš tradiční výlet za sázavským dobrodružstvím je tady 🙂 . Už tady na blogu je dvakrát (trochu jinak), ale letos poprvé je o trochu delší, protože je na kolech. Kdo už nějaká kola či odrážedla máte, možná budete rádi 🙂 . Na tomhle výletě je totiž všechno. Kola, zábava, přírodní koupání, přívoz přes Sázavu, fajn jídlo a cesta vlakem 🙂 . Pojedete dnes s námi? Pojďte se v tom adventním počasí vrátit na chvilku do léta.

Hned na úvod tu hrdě oznámím, že holky už jsou zase větší 😀 . S tím souvisela rotace dětských kol. Nelinka jezdila ještě do loňského roku na kole Early Rider, které je neskutečně lehké a místo řetězu má řemen. Už tehdy jsme věděli, že pro ní bude váha kola hodně důležitá a cenu kola jsme bez jediného váhání obhájili faktem, že Nela na kole bude dvě sezóny a ještě kolo podědí druhé i třetí dítě. Rázem jsme se dostali na cenu úsměvnou a o tom, že se pak ještě investice vrátí v prodeji jsme nepochybovali.

Příklad: První Julči kolo WOOM 2 – cena 7900 Kč. Jezdila na něm dvě sezóny, naučila se jezdit ve třech letech za 45 minut. Po dvou sezónách prodáno za 6900 Kč. Na ultralehkém kole tak jezdila za 1000 Kč, najela přes 200 km hlavně si kolo zamilovala.

Letos se tak kolo přeneslo na Julinku, které je akorátně a byl čas Nelince vybrat kolo větší. Výběr jsme nechali na ní. Vzali jí do Cyklospecialit v Praze, odkud máme všechna kola. Dnes by byla mým velkým favoritem na kolo i nová značka lehkých kol RESCAL, též s řemenem a super váhou.

Nela sáhla po své nejoblíbenější barvě – fialové, ve které jsou kola WOOM. Je to vlastně stejné kolo, na kterém začínala Julinka, jen je už velké a krom několika cenťáků už mu přibyla i převodovka 🙂 . Stačil jeden výlet a a za hodinu už věděla jak na řazení. Stále je pro ní snazší dávat si převod těžší než se vracet k nižšímu, ale zápěstí už se značně zlepšilo 🙂 .

Nela 6 let – kolo WOOM 4 – tady klik

A ač jsme kolo vyzvedli na jaře, přišel místo prvního cyklovýletu zápal plic a ruku v ruce s ním pak série neštovic 😀 . Reálně jsme se tak ke kolu letos dostali až koncem léta. Užili jsme si ale výletů hned několik a obzvlášť jeden Šumavský, který byl neskutečně krásný, mě mrzí, protože zůstal v počítači, který „shořel“ a nemám z něj ani ťuk, který bych vám ukázala.

Tak zabalit batůžky (jo, má fialová lady 😀 ) a můžeme vyrazit směr Sázava. Mlsačky, helmy, rukavice, pití – zabaleno. Tak už jen dofouknout pneušky a jedeme.

Mimochodem asi jeden z posledních výletů, kde holky jsou na kolech a my bez. Už to totiž byl dost sprint je občas stíhat 🙂 .

Z Mirošovic k Sázavě – vyrážíme!

Okruh, který jsme si zvolili začíná na vlakovém nádraží v Mirošovicích. Můžete si sem dojet vlakem nebo využít parkoviště, které u nádraží je a dojet sem autem. Vracet se totiž budeme zase sem 🙂 .

První kousek cesty sice vedl obydlenou částí, kde projelo nějaké to auto, ale jde o krátký úsek (cca 600 m), který brzy opustíte a zajedete směr divočina 🙂 . Terénem to není výlet pro úplně začínajícího jezdce, na druhou stranu obě holky sedí prvně na novém (každá větším) kole po x měsících pauzy a výlet ujely bez obtíží obě. Odrážedel bych se nebála vůbec 🙂 .

Když se tak dívám na tyhle fotky z výletu s břichem v devátym měsíci 😀 , přemýšlím o jaru. Chtěli jsme s holkama začít jezdit společně všichni, ale mimčo ještě nějaký čas nebude moct do sedačky a vozík za kolo už mi přijde jako fakt „velká věc“. Takže pokud někdo máte zkušenosti, řešili jste na tomhle rozcestí to samé, budu ráda za komentáře 🙂 .

Pámelníkovou cestičkou – kolik jich sestřelíš?

A na téhle cestě už jsme nepotkali ani živáčka. Auto žádné, povrch super a tak jsme trochu potrénovaly nová kola. Z pámelníků jsme sebrali kuličky, použili je místo kuželů a holky mezi nima zkoušely slalom, v řadě druhé pak zkusily všechny kuličky rozmáznout přejetím 😀 . Přežily – kuličky i děti. Sem tam se nějaká podařila.

Celý výlet má cca 10 km. Ale tím, že ho jedete na kole nebo odrážedle, zbyde vám ještě dost času na koupání, oběd i cestu zpět 🙂 . My právě přijíždíme do bodu 3 na mapě. Pomalu vjíždíme směr les, kde byla na kratší dobu cesta trochu horší.

Na vině byli těžaři, kteří tam cestu zhuntovali těžkými stroji, takže možná už tady potkáte terén o moc hezčí 🙂 . I tak šlo ale vše projet a nebylo třeba z kol sesedat.

Tohle nám teď asi na chvíli končí. Zase se výlety začnou víc soustředit na terén a ty mé oblíbené lesní výlety nebudou s kočárkem úplně v kurzu. Takže kdo máte kočárek a na terén se hodně musíte soustředit, tak nebojte, určitě tady během příštího roku budou výlety kočárkové 🙂 .

Nosit určitě chceme, ale ne celý den, takže i když si nošením na výletech určitě pomůžeme, nebude to úplně bezkočárově.

Lesní terén za námi, průjezd tunelem před námi 🙂

Slíbila jsem, že na tomhle výletu toho mají děti hodně atraktivního. Máme za sebou vlak, terénní jízdu a před sebou aktuálně parádní dlouhý tunel – nebojte, je se světlem na konci 😀 .

Holky ho omrkávaly celou sváču, my vyhodnotili nulový provoz za to nejlepší co v tunelu chcete a holky vyzvaly k hlasitému zpěvu po celou jízdu 😀 .

Po modré přes mikešovy Hrusice

Po projetí tunelem se už pomaličku blížíme Sázavě. Tam si holky už propojí naše předchozí výlety s tím dnešním. Já s pupkem byla koncem výpravy, táta stíhal draka Julču, která s větším kolem získala i větší tempo a na jedno šlápnutí nám ujela tak, že jsme museli popoběhnout 😀 .

Mimčo bude slušný vyklepánek a jen doufám, že nebude trvat na tom, že se po porodu bude chtít pořád tak naklepávat. Já s ním totiž doma běhat nebudu 😀 .

Pokud bude vaše tempo pomalejší, přijíždíte do první obydlené části, kde už se dá naobědvat a někam si zajít. My se nakonec rozhodli, že ač bylo poledne, ukojíme pupky jen oříškama a sušenným ovocem z mlsačky a vydržíme si na oběd až k Sázavě (1,5 km), která nebyla tak daleko. Restauraci u plovárny už totiž známe, tak jsme se těšili 🙂 .

Už zase drandím přes kaluže

A jsme ve finále. Když je motivace jídlem, hned se jede rychleji, takže jsme šlápli do pedálů, já nasadila vysokou naklepávací 😀 a za rohem už jsme poznávali okolí Sázavy a místní plovárny.

Už kolikrát jsme na našich výletech potkali skupinky cyklistů. Těch co jezdí ten špinavý extrém. Hlava nehlava, cesta necesta a většinou na nich svítí jen oči, protože zbytek je pod blátem 😀 . Tak měla Nelinka radost, že už je taky „velká cyklistka“, když pár kalužema prosvištěla jako oni 🙂 .

Sázavské koupaliště s převozníkem potřetí!

A jsme tu. Plavky máme v batůžcích a ač je září, vypadá to tu tak božsky a počasí vyšlo nádherné, že už se holky těší směr voda. První ale bude jídlo. Přes Sázavu se dá přebrodit (dospělákovi byla voda po pas) nebo přejet přívozem. My si každoročně tu jízdu tam a zpět uděláme, protože je to pochopitelně jak atrakce na pouti 😀 .

Jízdé nezrujnuje 😀 .

Přívoz využíváme, ale jen kvůli obědu. Restaurace je totiž na druhém břehu. Na cestu zpět se pak vydáváme zase z plovárny. Milý pan převozník je tu rok co rok stejný, pořád mu nemizí úsměv ze rtů a jezdí dle potřeb, takže jsme vlastně nikdy dlouho nečekali.

Oběd na plovárně a honem do vody

Při čekání na oběd jsme vyndali hádankové sešity a balíček minipastelek, které holky dostaly někde v pojišťovně, takže nám to čekání hezky uteklo. Vopruz byly jen ty vosy, které mají babí léto bohužel taky rády.

A jak jsme si dřív dávali v restauraci tři velká jídla a ze zbytku měl táta jídlo své čtvrté, to už přestalo tohle léto fungovat 😀 . Nejenže už by mu nic nezbylo, ale holky mu pravidelně jedí i tu polívku, kterou si chudák jedinou vzal pro sebe 😀 .

Nekecám, ony mají porce jak my a ještě se zeptají na přídavek 😀 .

A jde se do vody. Namazáno máme, převlečeno do plavek taky a vůbec poprvé si holky za letošek oblékly plavky dle sebe. Kvůli neštovicím totiž byly léto v UV oblečení, Nelinka dokonce s dlouhým rukávem, a to už jsme v září a po dovče u moře mohli nechat doma 🙂 .

Tohle co dělají při čekání na přívoz – to si dávaj miminko do nosítka 😀 .

Sázavské pocachtání, letošní poslední

Tenhle výlet si naplánujte do hezkého počasí. Opravdu to je úplně jiný level, když celou první polovinu výletu víte, že si vlezete do vody a užijete Sázavu 🙂 .

Poprvé jsme Nelču nemuseli šikanovat ze slunka do stínu, voda nebyla žádná ledárna a já (krom focení 😀 ) měla čas i na kafe na trávě. Parádní je, že je polovárna na super místě. Každý rok je tady úplně akorát vody.

Nikde se vám děti neponoří, mají vody hezky po kolena – max zadek – a nebylo třeba ani žádných bot do vody. Lázeň jsme ukončili asi po hodině cachtání, aby si holky ještě proběhly malé hřiště, oschly a prozkoumaly okolí. Bez průzkumu totiž ony domů nepojedou, takže už si na něj vyhrazujem v plánu čas 😀 .

Převlíkárny s překvapením

Tím nejlákavějším tu pro ně byly převlíkárny. Nelinka si myslela, že to jsou bytečky 😀 , tak jsme je vyslali na pořádný průzkum a vůbec jsme netušili s čím přijdou!

Mamiiii, tady je KNIHOVNA. Nelinko to tam asi jen někdo zapomněl knížku nebo časopis, ne? No tak se pojď povívat. Hele a ono fakt 😀 .

V jedné z kabinek je parádní sbírka knih. Dokonce i holek oblíbená Honzíkova cesta tam byla. A tím se nám začal načítat skluz mimo plán 😀 . Snad nám ten vlak neujede. S knihovnou jsme totiž v lese nepočítali. Jezdíme sem na výlet od narození Nelinky, ale o knížkách jsme netušili. A zrovna pro ty naše dvě čtenářky, to je víc než koutek s hračkama.

Tak po knihovně rychlé pohoupání a holky, musíme jet!

Zastávka před odjezdem vlaku

Tahle je naše tradiční. Od koupaliště k vlaku to není daleko. Jede se i po hezké silnici v chatařské oblasti, kde auto projede jen čas od času. Před hospodou u nádraží je pak tenhle kamenný plácek, kde si děláme pravidelně společnou „samospoušťovou“ 🙂 . Tak tady už je nás pět, i když to malé se projevuje jen mou prostorovou výrazností 😀 .

Jestli vám zbyde čas nebo ujede vlak (jako nám 😀 – no jo, knihovna), tak u hasičárny a obecního úřadu máte krásné hřiště. Je nové, v dřívějších letech tu nebylo, tak se stavte. Na další vlak jsme čekali vlastně celou dobu tady.

Tak zase ahoj za rok – to už ale v pěti

Ale každý den i výlet někdy končí, tak i tím náš první cyklovýlet na velkých kolech skončil. Dorazili jsme na nádraží a za pár minutek už byl tady.

Ze Čtyřkol pak můžete jet buď zpět do Prahy – odkud jste jeli celý výlet na kolech nebo se vrátíte zpět do Mirošovic, kde jste si na parkovišti u zastávky nechali auto 🙂 .

Moc doufám, že se vám dnešní výlet líbil. Já měla velikou radost, když se jedna z vás zastavila na festivalu mini a povídala, že máte tyhle výlety rádi. Že jste nějaký zkusili a že se podle nich skutečně dá jet 🙂 . To mě těší, protože výlety tady budou vždycky. Holky si je totiž moc rády připomínají a není výjimkou, že si je spolu čteme třeba v čekárně u doktora nebo ve frontě na poště 🙂 . A co k dnešnímu adventu?

Bezpečný cyklovýlet se neobejde bez parádní helmy

Není krásnějších a líp padnoucích helem, než mají právě Cyklospeciality. A vy si v dnešním okýnku můžete jednu dětskou helmu vybrat 🙂 . Řeknu vám, že mě upřímně mrzí, že holky už mají tři roky ty samé helmy, když vidím ty parády, co se prodávají dnes 😀 . Ale u Nelinky už to vypadá, že hlava bude v helmě poslední sezónu, tak třebaaa 😀 . Jakou helmu si vyberete?

Pozor, obrázek je jen ilustrační, vybírejte v eshopu, kde je helem skutečně hoooodně 🙂 .

PRAVIDLA SOUTĚŽE:

1. Pro účast v soutěžích je nutné odebírat novinky na blogu emailem. Odběr si snadno přihlásíte na blogu dole v zápatí, kde vyplníte email do políčka tabulky o zasílání novinek  Odběr zkontroluji dle vyplněného emailu.

2. Odpověz na otázku zde na blogu nebo na facebooku: Kterou dětskou helmu pošlou Cyklospeciality k vám 🙂 ? Vybírejte tady!

3. Pokud sleduješ náš Facebook MK life / mom of 2 & our life a okomentuješ nám tam tento článek „soutěžím na blogu“, zařadíme tvé jméno do losování ještě jednou.

4. Pokud budeš soutěž sdílet na Facebooku, zařadíme Tě do slosování opět ještě jednou. Šance vyhrát je tak vyšší.

Soutěž končí na první adventní neděli 15.12.2019 v 20 hodin,  výherce vyhlásíme na blogu v tomto článku.