Krkonoše s dětmi | Bílé Labe v plné kráse

Poprvé vás zdravíme z karantény, i když od narození Violky jsme stejně jeli v takovém domácím módu, že nám to ani nepřijde. A protože se nám po výletech stýská, rozhodla jsem se s jedním přijít alespoň na blog 🙂 . Krkonoše totiž milujeme a tohle byl tak vydařený výlet, že jej doporučuju všem, kteří už máte chůze-schopné děti 🙂 .

Když z kopce je to lehčí…

Dnešní krkonošský okruh se vám bude líbit, protože jej zvládnou všechny děti – chodci. Řídil se totiž podle mě a mého sedmiměsíčního břicha 😀 . Stejně jako naučná stezka Jízda za zvířátky totiž vede jen z kopce 🙂 .

Startujeme z autobusového nádraží ve Špindlerově Mlýně, odkud jsme se nechali na vrcholky hor dovézt 🙂 .

Pokud jste četli výlet Jízda za zvířátky, tak jste viděli holky v teplotách při nule v zimních bundách a oteplovákách. Tenhle výlet je jen o jeden den později a vyrazily do deseti stupňů v sukýnkách 🙂 .

Kliknutím na mapu si výlet trasu zobrazíte v mapy.cz a můžete si cestu lépe prohlédnout.

Start u státní hranice

Protože se počasí opravdu vyvedlo, nechali jsme se autobusem vyvézt až ke Špindlerově boudě. Ocitnete se tak na státní hranici s Polskem, máte dokonalý výhled a taky pořádný ofuk 😀 . Vítr tady fučel tak, že se dalo zůstat na místě jen chvilku a zas a znovu jen potvrdím, že Unuo bundy jsou nejen nepromokavé, ale ani neprofouknou (trochu jsem čekala, kdy se ty dvě vznesou a odletí směr Polsko 😀 ).

Unuo metricon aneb nejsem jako bonbón

Teď mi dochází, že tyhle šedé softshellky tady vidíte poprvé. Za mě je to nejdokonalejší kombinace pro předškoláky. Jednak holky nevypadají jak bonbón 😀 . Růžovou mám ráda a holky ještě víc, ale tohle je osvěžující 🙂 . Za druhé mě sedm let s holkama naučilo, že není praktičtější barva než je šedá. Ať si sednou do čehokoli, reprezentativně s tím dožijete do doby, než se to dostane k pračce.

Takže do školky už jen v šedé a za nás do Unua posílám palce nahoru. Klučičí kolekce je podobná, jen růžový zip střídá modrý 🙂 . Zase vám sem uložím odkazy na holek výbavu, ať nemusím psát soukromě 🙂 .

Nelinka 6,5 let:
softshellová bundička Metricon / Metricon kolekce z Unuo
svetrovinová čepice s kšiltem / Metricon kolekce z Unuo


reflexní sukýnka Didriksons / Pro malé dobrodruhy
dětský batoh Boll / Pro malé dobrodruhy
bambusové punčošky / Unuo
teplé podkolenky / Pro malé dobrodruhy
zimní válenky Little blue lamb / Little Shoes

Zimní věci včetně reflexní sukýnky Didriksons, o kterou mi často píšete, najdete teď ve výprodeji v eshopu Pro malé dobrodruhy 🙂 – nosíme i na jaře a na podzim.

A můžem vyrazit 🙂 ! Jakmile se ale hnete z místa a dojdete na úroveň lesa a Erlebachovy boudy, rázem bude příjemně a výhled stále parádní 🙂 .

Tenhle výlet je z pozdně babího října 2019, to ještě nebyla Julinka na vozíčku, já ještě neměla břicho až na zem a strašně moc jsme si ho užili. O něco míň táta, kterému se stala „malá nehoda“ a kus výletu šel mokrý od hlavy až k patě – o tom za chvíli 😀 .

Máte před sebou 8,5 km z kopce dolů a pokud si vyberete fajn počasí, budete se kochat, vyhřívat a mimo hlavní sezónu nepotkáte ani žádný dav turistů 🙂 . Čekají na vás krom výhledů taky vodopády, Bílé Labe, prima oběd a lesní hřiště 🙂 .

A po žluté z kopce dolů

Všechny výlety se snažíme vymýšlet tak, aby byly zvládnutelné i v případě, že nemáte auto. Tenhle je i pro vás fajn, tak se určitě vypravte. Na start vás dopraví autobus a výletem se vrátíme zase zpět do Špindlu. Celou cestu se držíme žluté turistické značky 🙂 .

Spousta míst na kochačku, posezení, posvačení…to všechno mohlo za to, že jsme tenhle výlet šli mnohem déle než obvykle. Vůbec to ale nevadilo, naopak. Teď zpětně, když vidím kolik času mi zabere Violka, jsem moc ráda, že jsme každou možnou chvilku využili k tomu být spolu, povídat si a poslouchat se navzájem 🙂 .

Cílem naší procházky bylo (utahat děti ať máme hezký večer 😀 ) Bílé Labe a spousta vodopádů, které mají cestu lemovat. Už teď vám prozradím, že po cestě je jich nespočet 🙂 .

Pokud si hodíte do Google obrázků slovní spojení Bílé Labe, vyjedou vám právě vodopády. A jsou vskutku krásné! Bílé Labe je levostranný přítok řeky Labe v Krkonoších. Je prvním významnějším přítokem Labe.

Krom prvních pár set metrů je bohužel velký kus výletu jen pro pěší. Na kole ani s kočárkem to tu neprojde, takže i pro nás to byl jeden z posledních výletů, který jsme si tímhle terénem prošli.

Další z výletů, které máme před sebou už budou v terénu kočárko-kolo-odrážedlo-sjízdném 🙂 . Tohle dělalo i některým našim nohám problémy 😀 .

Když si ale majitelka těch malých nožek všimla, že ještě v říjnu jsou keříky kolem nás fialové, vše bylo zapomenuto 😀 . Říjnové borůvky jsme měli poprvé 🙂 .

Julinka 4,5 roku:
softshellová bundička Metricon / Metricon kolekce z Unuo
fleecová čepice Metricon / Metricon kolekce z Unuo
reflexní sukýnka Didriksons / Pro malé dobrodruhy – teď ve výprodeji 🙂
dětský batoh Mammut / Pro malé dobrodruhy

bambusové punčošky / Unuo
teplé podkolenky / Pro malé dobrodruhy
zimní válenky Little blue lamb / Little Shoes

Blížíme se k tobě, Bílé Labe

Předpokládám, že to všichni víte, ale stejně jako se neustále opakuje #rouškavšem, zopakuju to znovu 🙂 . Krkonoše jsou Národním parkem a tenhle výlet jde po hranici první zóny Národního parku, takže se z cesty nehnete, ale věřím, že to nikomu vadit nebude.

Na cestě potkáte odpočívadla, takže si posvačíte, posedíte a mimo cestu sejdete na oběd a hřiště, které máte před sebou a skutečně stojí za zastavení 🙂 .

Žlutá značka vás vede 2,5 km Hollmannovou stezkou až k Boudě U Bílého Labe, kde je první možnost poobědvat. My už se blížíme a tady se nám to maličko komplikuje. Cesta vás brzy zavede až k samotnému Bílému Labi, a tak se nabídl táta 😀 . „Ukaž, já ti vyfotím ten vodopád, ať nějaký máme.“ A pak se to stalo…

Ajaj, táta skončil v Labi

Táta šlápl na první kámen u cesty, kde se dalo vyklonit k vodopádu, noha podjela a bylo to tam. Prvně jsme si vyzkoušeli, co udělá dětská mysl v krizové situaci. Táta v Labi (i s mým nevodotěsným foťákem). Já volám, zda je (Teď kdo, že? 😀 ) v pořádku, Tom nadává (na danou situaci dost slušně) a Nelinka? Začala se strašně smát 😀 .

Znáte ty situace, kdy víte, že se smát nehodí, ale prostě to nejde? Tělo velí jinak? :-D 😀 😀

Co myslíte, že si po výletě nakreslila Nelinka do deníčku jako top zážitek dne? 😀

A tady ho máme. Díky nebo spíš kvůli tomuhle vodopádu šel zbylých 5 km táta durch zmáčený. Foťák zdá se přežil a nejsilnějším zážitkem z výletu se stal on – pád, táta i vodopád 😀 .

Štěstí tátovi ale přálo, protože za dvě zatáčky už tu byla Čertova strouha a u ní Bouda U Bílého Labe, kde jsme se plánovali ohřát a najíst.

Vyždímali jsme fusky, osušili co šlo, Nelinka už popadla dech 😀 a už přemýšlíme, co si asi dáme, co asi budou mít 🙂 .

A jsme u něj, hurá na oběd

Bouda U Bílého Labe. Cesta sem byla necelé tři kilometry dlouhá, ale naše kochačka a tátova koupačka způsobily, že jsme sem šli celé dopoledne. Takže nejvyšší čas na oběd 🙂 .

A tady se zrodila Julinčina touha. Budu fotografka. Vždy, když viděla, že fotím já, koukala přes prsty a hrála si, že fotíme spolu. Právě tady jsme jí řekli, že pokud se jí to tak líbí, může si od Ježíška nějaký foťák přát.

„A mohla bych chtít opravdový?“ 🙂

Bouda U Bílého Labe nabízí i možnost ubytování, zapůjčení horských kol a pobyty s polopenzí. Pro nás to bylo ale místo jen na zastavení, prosušení táty a naplnění břich.

Holky si daly rajskou, my si objednali boršč a dopadlo to tak, jak je vidět na následující fotce. Holky nám boršč snědly jako předkrm před vlastní rajskou 😀 .

Vodopád za vodopádem

Od boudy z kopce dolů. Odsud už na vás čeká fajn terén – asfaltka až do Špindlu 🙂 . Cesta je lemovaná nejedním vodopádem, takže vykukujem z cesty a holky si představují, jaké by to bylo, kdyby se mohly pod nějakým vykoupat 🙂 .

Lesní hřiště U svozu

Zbylý kus cesty má sice 5 km, ale díky asfaltce vám to uteče a pošlape mnohem rychleji. Brzy dorazíte na dětské lesní hřiště U svozu, kde jsme si poseděli a užili pohled na holky, které vyrazily ma průzkumy. Asi nejvíc bodoval tenhle přístřešek, do kterého si vlezly a vykukovaly na nás okýnkem. Kdyby pršelo, budem tam asi všichni 🙂 .

Přímo na hřišti jsou i hezké „stezkové“ prvky, které dětem ukáží zvířátka z blízkého okolí nebo třeba…

…175 let starý smrk. Julča se rozhodla, že ověří, že si těch 175 let nevymysleli, takže byl čas se zabalit a vyrazit dál 😀 .

Takhle krásný je říjen v Krkonoších. Doba, kdy tu není sezóna, je tu jen pár lidí a lesy se barví do odstínů, nad kterými se nejde neusmívat 🙂 . Miluju podzimní Krkonoše.

Poslední zastavení před cílem

Naší poslední zastávkou bylo Pod Jeleními boudami, kde je velké kovové stavidlo a další z vodopádů.

Holky vytáhly mlsačky, ohřály se na říjnovém slunku a začaly se těšit na hernu, která na nás čekala v hotýlku 🙂 .

Jak já bych vyrazila ven! Věřím, že si to všichni vynahradíme a jen co karanténa skončí, vytáhneme Violku do hor a zase začneme být víc venku než doma.

Malá námořnice Nelinka – momentálně její nejoblíbenější fleeska Didriksons (teď ve výprodeji za super cenu)– do téhle značky jsem zamilovaná a vše poctivě schovávám Violce 🙂 .

Poslední rebelie, dojíst a můžeme vyrazit 🙂 .

V tomhle místě jsme přestali vodopády počítat. Holky byly asi u čísla 19 a blížilo se město. V plánu jsme měli ještě návštěvu bazénu, ale protože se táta rozhodl vykoupat bez nás, museli jsme dnešní koupačku vynechat a táta spěchat na nádraží pro auto, aby nebyl nemocný.

Konečná aneb hřiště u aquaparku

Nás mezitím nechal na prima hřišti u Aquaparku ve Špindlu. Byli jsme tu na víkend, když byly Nelince necelé dva roky a já měla v břiše Julinku, takže to bylo příjemné zastavení. Jen se vystřídali nájemníci a v břiše sídlí Violka.

Dobrých dvacet minut si holky ještě užily hřiště a táta byl tu. Tak co na dnešní výlet říkáte? Bylo to super, je to okruh, takže praktický, zastávka na oběd i hřiště 🙂 . Jednou zopákneme, až bude Violka chůze schopná 🙂 .

Mějte se krásně a zvládněte tenhle čas, kdy musíme být všichni doma. Já jdu vytřídit botky, ze kterých holky vyrostly, změřit ty jejich tlapy a objednat botky na další sezónu 🙂 .

Krásný den a zase děkujeme, že jste tu s námi 🙂 .

Míša, Nelinka, Julinka, Violka a ON

MUDr. Michala Knězková

All posts

No Comments

Leave a Reply

Vítejte u nás na blogu!

Mé jméno je Míša a jsem dětská lékařka. Především jsem ale mámou 4 dětí. Blog je o všem co mě naplňuje, co máme rádi, co nám dává smysl. Tedy o prevenci, zdraví, cestování a o našem životě. Doufám, že se Vám tu s námi bude líbit.

Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí! Nově i ON-LINE!

Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete! Nově i ON-LINE!

Už potřetí MAMAblogem roku! Děkujeme!

Kam za námi

Nejnovější příspěvky

MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

Děkujeme, že jste se zatoulali až k nám. Narazili jste na blog mladé lékařky a především mámy, který je o lásce k dětem, zdraví, hraní, cestování, Project Life, vzpomínkách a všem smysluplném co nás baví a naplňuje. Doufáme, že se vám bude líbit.

×