Já do lesa nepojedu, já do lesa nepůjdu… ba ne! Naopak. My do lesa šli hned jak vylezlo slunko a dalo se venku být. S holkama jsme byli na dovolené, vyrazili jsme na deset dní do přírody a tyhle hrátky jsme vzali s sebou na Rysí stezku – naučný zážitkový areál v turistickém Hřensku, o kterém se zatím moc neví. Teda, my vlastně vzali jen pixly s akrylkama…
Už si možná někteří pamatujete, vždy zapomenu na papíry. Spíš nikdy nepředpokládám, že zrovna budeme něco dělat. Tyhle aktivity jsou spontánní, když „je vhodná doba“. Barvy vozím s sebou vždy. Buď mám v kočáru hozené spreje nebo alespoň křídy či akrylky. Na Rysí stezce jsme měli akrylové barvy a papír vlastně nebyl vůbec potřeba. Chcete to zkusit s námi? Malování je hodně o hmatovém zážitku, děti baví malé i větší a vy si v klídku vypijete to své kafíčko.
Co k tomu:
- akrylové nebo jiné vhodné barvy – doporučuji hustší konzistenci (spreje by nám byly k ničemu)
- podklad, na který budete malovat najdete v lese – my našli parádní velké kusy kůry
- vlhčené ubrousky nebo cokoli, čím dítko umyjete před cestou domů 🙂
Jak na to:
- Julinka tentokrát nebyla jen správcová pixliček, ale smočila špičku prstu a patlung matlung se jí tuze zalíbil – trochu jsem čekala, kdy tu výbornou „pistáciovou a obláčkovou“ ochutná 😀
- Holky jsem usadila k většímu pařezu, kde jsem věděla, že bude místo, zároveň se ale nepoperou 🙂 (ano to se už občas stává)
- Vykydnete bobánky barev a už se jede – ani jsem nemusela Julince sama ukazovat a svou kůru začala úspěšně prznit.
- krom kůry můžete použít i jiný přírodní materiál nebo je vystřídat všechny
- hmatem děti cítí krásně rozdíl jednotlivých povrchů a Nelu třeba zaujalo, že na kůře nedokáže pomalovat celou plochu, i když se o to vážně snaží. Záhyby kůry jí to nedovolily a jsem ráda, že v boji Nela vs. kůra nechala vyhrát kůru 😀
- Když malují Vaše děti, taky k tomu používají jen jeden prstík? 😀 Často se mě ptáte, jak je možné, že je nechám matlat se v barvách, když nemají zástěrku nebo pracovní hadry 😀 Tady máte důvod.
- To já byla trochu jinčí kafe 😀 Tady máte jedinečnou možnost vidět malou Michalku (tedy mě!) ve věku Julinky. Ty čertíky v očích mámě obě společné 🙂
- Upozorňuju, že nešlo o masku vodníka na bále místního kulturáku, ale o snědenou temperu, kterou mi podal můj o rok starší bratr do postýlky… a ještě měl tu drzost rodičům říct, že jsem si ji z toho šuplíku, který byl dvakrát výš než jsem byla velká, vyndala sama 😀 Sourozenecká láska, vidím to dnes a denně :-D.
- Cokoli barevného je přeci špína a tu ony nerady. Znám spoustu fotek, kdy je dítě zapatlané barvou od hlavy až k patě 😀 holky tohle zatím nesvedou – Juli možná v budoucnu ano, zatím se taky drží.
- A jestli děti vemete v Hřensku na Rysí stezku, doporučuju se pak zastavit u parkoviště na tom vééélikém hřišti, protože každá dobře odvedená práce přeci končí legrací 🙂
- Tady už jsme museli obout každou botu, Nelinka dokonce dvakrát, protože si je zase obula opačně 😀 a vyrazili jsme směr domovina – vlastně spíš chalupovina.
Taky už jste zkusili nějaké netradiční malování v přírodě? Klidně mi hoďte pár tipů do komentářů, my je využijeme a já budu mít v zásobě pár dalších možností jak holky zabavit až si to situace vyžádá.
Věřím, že velké děti už vytvoří takový obrázek, kterým bych si klidně i vyzdobila stěnu chaloupky. My zatím takové výtvory nearchivujeme, protože je mi jasné, že v září nám toho bude Nela valit ze školky tolik, že budu ráda za pár cenťáku místa na své věci :-D. Výtvory jsme tedy co nejšetrněji zlikvidovali, pařízek po sobě uklidili a zvířátka ani nepoznají, že jsme tam byli.
Mějte se krásně, užívejte léta a brzy zase „na přečtenou“
(function(i,s,o,g,r,a,m){i[‚GoogleAnalyticsObject‘]=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,’script‘,’https://www.google-analytics.com/analytics.js‘,’ga‘);
ga(‚create‘, ‚UA-82433952-1‘, ‚auto‘);
ga(‚send‘, ‚pageview‘);
No Comments