Krásné úterní odpoledne všem! V první řadě bych strašně ráda přivítala ve své nové „rubrice“ – „S dětmi a dětem“. Protože nás všechny spojuje láska k tvoření, věřím, že nejen deníky, Project Life, přáníčka a vlastně scrapbook je nám společný. Máme, měli jsme anebo budeme mít malé děti, které jsou jakémukoli tvoření otevřené a je jen nás velkých, kolik špíny a kreací jim dovolíme :-). Občas si zasoutěžíme, navzájem se inspirujeme a já doufám, že i vy nám zašlete nějakou fotečku té Vaší tvorby s dětmi. Právě dětem a tvoření s nimi (či pro ně) bych ráda věnovala tuto rubriku.
Vítejte tedy u pravidelně nepravidelné rubriky, kde Vás nechám nahlédnout k nám. Vy, kteří občas otevřete některý z mých článků jistě víte, že jsem hrdou majitelkou dvou holčiček. Nela, které je 2,5 roku a mladší Julie, které je teprve 6 měsíců, ale díky starší ségře je už mnohem dál než kdy byla v 6 měsících Nelča.
Dnešní sychravé počasí vysloveně nabádá k tvoření u teplého čajíku a tak se pojďte podívat na některé naše podzimní kousky. Inspiraci si sama hledám všemožně a vždy upravuji tak, aby zvládly i mé holky.
Lepenkové obrázky
Nelinka je zatím spíše „zpěvný tvor“ a pusu doslova nezavře. Zpívá a tančí kde se dá. Zároveň ale ráda kouká, když lepím naše Project Life alba a je vidět, jak moc by se chtěla zapojovat. Začali jsme tedy na podzim trochou tvoření, ale protože prstíky nejsou tak šikovné, nedala jsem jí do ruky lepidlo, ale využila jsem oboustranné lepicí pásky.
Co k ruce?
- papír vyšší gramáže
- oboustranná izolepa
- nové koření, pepř celý, klokočí – na obrysy obrázku -čím větší kuličky, tím snazší práce
- jeřabiny, listí, šípky nebo jiný přírodní materiál, který si venku ulovíte
Jak na to?
- Na papír jsem Nele nakreslila tužkou obrázek dýně.
- Následně jsem celý obrázek přelepila oboustrankou. Po sloupnutí ochranného papíru obrázek hezky prosvítá, takže máte lepivý povrch.
- Na obrysech jsem Nele ukázala, co může s obrázkem dělat. Pomocí nového koření a pepře jsem jí „nakreslila“ obrysy dýně
- ona si pak začala dýni „vybarvovat“ a já samozřejmě vypomáhala s mezírkama 🙂
- vytvořily jsme tak společně dýni pro tátu a jak vidíte, izolepa obrázek hezky drží. Není to úplně poznat, ale Nelinka má co dělat, aby obrázek zvedla, protože jeřabina k jeřabině a obrázek má dobré púlkilo :-D.
A pro velký úspěch jsme s lepenkou neskončily. Nasbíraly jsme si venku listí s tím, že si ho dáme hezky vylisovat a maminka si ho použije do Project Life alba …to by ale maminka nesměla zapomenout. Druhé ráno byly listy na kuchyňské lince pěkně pokroucené a my je přitom s takovou radostí sbíraly. A tak jsme vytáhly znovu lepenku a šlo se lepit…
Ježek pěkný, ale bohužel se neslučuje se životem naší kočky. Té stačil jeden nálet na chudáka Bodlinku a ježek vzal do zaječích. Alespoň ho stihl vidět táta a Nelinka z něj měla půlden radost .-).
Tip pro vás: Doporučuji lepenkou přelepit jen obrázek a nechat okraje volné. U dýně jsem papír přelepila celý a nejednou jsme se obě přilepily. Ježka už jsem přelepila jen v místech, kde budeme lepit a obrázek tak šel snáz chytit, přidržet a vůbec to je pro dítě snazší dál lepit.
Jeřabinkohrátky
Podzimní barvy jsou z celého roku prostě TOP. A jak já tu oranžovou prostě nemusím, tak s jeřabinama jsme se doma vážně pobavily.
Co k tomu?
- libovolné množství jeřabin
- provázek a jehla na navlíkání
- PET lahev na plnění jeřabinami
- zrcadlo na prohlížení – trocha toho narcisismu prostě být musí 😀
Už samotné trhání bylo super, zaplnily jsme Julince kočár tak, že skoro musela do nosítka. Na hodně dlouho Nelu zabavilo samotné škubání jeřabin a přendavání z misky na talíř.
Na dalších 15 minut si vystačila s obyčejnou PETkou, do které si jeřabiny vhazovala a pak začalo krášlení. Nelinka si chtěla udělat korále, pár jeřabin jsme neoškubaly a nechaly na větvích, aby holkám zbylo na náušnice a Julince jsme udělaly malou čelenku.
A pokud nemáte mláďata zrovna hladová, tak i málé mimino si s jeřabinama užije své. Sice pod velkým dozorem, ale zabavila se na celou dobu, co si Nelča hrála.
Věncovaná
A protože i my se rády inspirujeme, udělaly jsme si věnec na domovní dveře. Di nás hezky navnadila a my nezaváhaly a už visí :-).
Sehnaly jsme si:
- základ na věnec
- pak nějaké ty šípky, hrušky, jablíčka,
- nasbíraly jsme listí a šlo se lepit…nejlépe se osvědčila tavná pistole
Tady už to bylo s pomocí horší a odmakala jsem to spíš já. Nelinka podávala listí, krmila naši kočku plastovým jablkem a lítala po bytě. Občas mě přišla zkontrolovat, zda se neflákám, ale za rok už to bude určitě lepší a vytvoří si věneček svůj :-). Dodnes, když otevřeme dveře na chodbu, hlásí mi „Mami, věnec, táta ladost :-D“. A ano, táta si myslel, že jsme byli koupit věnec :-D.První díl je za námi, tedy za mnou i za Vámi a já doufám, že si „Na skok k Míše“ občas zaskočíte i vy, a těším se na Vaše podněty, nápady a inspirace. Mějte se krásně a brzy „na přečtenou“.
No Comments