U more jsme nebyli 5 let. Naposledy jsme byli hlavou rodiny jen ve dvou, na svatební cestě na Korfu. Bylo to tehdy dokonalé. Malé, rodinné a pro nás ideál. I tehdy to ale byla první společná relax dovča, stejně jsem ale polovinu času pro cestovali. Naše předchozí dovolené vypadaly úplně jinak. Krosna, tři týdny, vlaky a autobusy a destinace jako Makedonie, Maďarsko, Polsko …každý rok jinam a každý rok poznávat. S holkama to je jiné a než vyrostou, alespoň trochu, chceme je spíš nechat si užívat než až tak vláčet po cestách. I když cestovat se s dětmi dá určitě dobře.
Letos jsme volili Afriku a aby nebylo horko, odjeli jsme na konec sezńy, tedy přelom září a října. Julinka stihla povyrůst, v běhu už je profík a to před ůlétem teprve s chůzí začala. A jaký byl úvod do naší první dovolené? Jaký byl náš první let?
Obě holky oblékly komplety značky RicPic
Otázka je spíš jaký byl let holek. Na čas odletu jsme vychytali dokonalý čas, v 17 hodin odlet. Z domu jsme vyjeli už ve dvě, ve tři na letišti a holky byly vyspalé po obědě a dorazili jsme na cílové letiště v 19:30 našeho času. Holky jsou zvyklé v 19hod usínat, ale cestování a vše nové je dost probralo, obě.
Jako velké cestovatelské překvapení jsem holkám pořídila jejich první „kuchle“ :-). Tak říkala Nela slovo „kufr“ před půlrokem a my mu už neřekneme doma jinak 😀 Taky to tak máte, že některé výrazy dětí jsou tak božské, že je vám líto se s nimi rozloučit? Kuchle je to naše.
Pořídila jsem tedy kufr, který jsme holkám dali v den odletu. Byly celé radostné, že si můžou zabalit ten svůj, dát do něj nějaké hračky, každá své pyžamo na spaní, kartáčky a vše co bude třeba po příjezdu do hotelu, abychom nemuseli nic vybalovat z velkého kufru. Bylo to naše pohotovostní zavazadlo, které stačilo vybalit a mohlo se jít spát.
Hodně dlouho jsme taky zvažovali otázku kočáru, protože Julinka ještě neoslavila svých 18 měsíců a kočár by se šikl, ale nakonec jsme tuhle možnost zavrhli a řekli si, že to zvládneme bez něj. Juli měla čupr vozítko „kraví kuchle“ a čas od času si ho prostřídala s Nelou a vždy se vlastně někdo vezl.
Jooo zavazadla, to byl vůbec boj. Balit všechny věci, na osobu 15kg (Juli se jako osoba nepočítá, tu tady každý označuje jako infant, čehož se krásně chytila i Nela 😀 ). Jenže prvních 15kg zabral jeden kufr plný jídla. Ano, málokdo jede do hotelu s all inclusive a veze 15kg jídla, já ano. Znám své děti a vím, že nic nedokáže pokazit dovču víc než jejich věčné mami já mám hlad :-D. A protože už tady 4 dny jsem tak vám musím říct, že ten kufr holky vážně sní :-D. Julince jsem vzala obědy a udělala jsem moc dobře, protože africká kořeněná jídla by nedala a dětský koutek v jídelně nemají, takže děti jedí co dospěláci a to já extra radost neměla. Nevadí, vezeme své :-D.
Takže suma sumáru, mohli jsme mít 30kg na hadry anáš kufr zvážili na 29,9kg, štěstí, že si hlava rodiny nevzala víc ponožek :-D.
Na letišti se děti rozptýlí a zabaví samy. Holky byly paf z letadel, z lidí a ze svištění na kravím kuchleti, takže my jen kontrolovali, jestli nám „Džůlíja“ (tak ji oslovují místní domorodci) nezajela do „gejtu“ směr Toronto :-D.
Mé obavy se směřovali na vzlet a přistání, aby holky nebolela ouška z tlakového převýšení. Já sama si to z dětství pamatuju a nebyl to žádný šlágr. Nela měla v sobě kinedryl, aby jí nebylo zle, bonbony cucat neumí, takže leda jíst …ale co to zvracení? Začarovaný kruh.
Vše se zdálo být zbytečné. Holky zvládly vzlétnutí naprosto parádně, se sestupem to bylo maličko horší. Nelinka, která trpí na záněty ouška si ho držela cestou dolů a já ji nutila pít a žvýkat i za rizika nevolnosti. Okolo brečela fůra dětí a já byla šťastná, že holky se nepřidaly a zvládly to levou zadní :-). Juli ještě v letadle nemá nárok na sedadlo, takže ta měla svůj flek na mém klíně.
Co nás trochu zaskočilo byl už nulový servis na palubě. Dřív bylo klasikou alespoň nealko pití a dnes už nic. Tekutiny vzít do letadla nesmíte a pak mají děti bud vydržet bez vody nebo si můžete za tuhle lidovou vodu koupit.
Na letiště jsme dojeli něco kolem půl osmé večer a naštěstí se holky o rozptýlení postaraly i bez nás My lovili kufy a čekali na delegáta cestovky.
Z letiště jsme jeli ještě hodinu busíkem do hotelu a to už se mi Juli položila na hruď a spokojeně usnula. Trochu jsem na to spoléhala. Mě jako postýlku miluje a dokáže takhle spát i 1,5 hodiny. Po příjezdu na místo jsme jen vyplnili nejaký ten papír a hurá na pokoj. Tady se nám ale obě holky probraly tak, že jsem z toho byla nesvá víc než ony. Půl jedenácté našeho času a ony ještě lítaly po pokoji a já si neuměla představit, že tyhle dva satany uspíme. Nevím jak, protože jsem usnula dřív než ony, ale nějak to zvládly a my se pro budili do modrého nebe…jupííí, vítej Afriko! Konečně jsme u moře a Julie dopoledne dospava ve svém pelíšku náročnou noc 😀
Mějte se krásně, zdravíme vás a pokud se mi podaří zase připojit, určitě vám nějaký ten řádek ještě napíšu.
A komu se líbí tyhkle kufříky, tak
Kraví kuchle jsme pořídli tady
Jestli plánujete s dětmi cestovat nebo jen jezdíte daleko za prarodiči, určitě doporučím, protože holky ho vytáhnou ze skříně hned jak dorazíme od moře a jezdí se na něm i na pokoji, občas i na večeři. Je díky kolům i odrážedlo a uveze jak Julio tak Nelču a s velkou rezervou :-).
Krásný den
Vaše M, N, J a kraví kuchle
11 Comments
Neviem, cim ste leteli, ale deti v pohode do lietadla vodu mozu. Bez svace a pitia by cesta bola o nieco narocnejsia. Ja si vzdy beriem cez kontrolu prazdnu flasu a potom si ju naplnim vodou. Nikdy s tym problem nebol. Uzite more a krasnu dovolenku.
Moc děkujeme 🙂 tady se to bohužel nedalo. U letu mimo EU jsme meli gatě za kterým už je jen vchod do letadla. U rentgenu u brány jsme museli pití nechat a ponechali jen Jule 200ml vody a ještě ji prověřovali. Za tim už nejsou ani wc takže jsme mohli jen koupit. Ale to cem čert, pro děti je to samozřejmost
Super! Holky vypadají dost spokojeně a teda nechápu, že ti chodí spát už v sedm. 🙂 Pití do letadla už nepouští ani malé? My byli před dvěma lety v Recku a byli dost benevolentní, když to bylo pro dítě… Užívejte si vody i sluníčka. 🙂
Adélka děkujeme. Nechali jen 200ml pití Jule v dětské lahvicce jinak jsme museli vse nechat tam. Ale mela jsem pro holky ještě jablka a presnidavku a to nám nechali, takže žijí 😀 V sedm usnou obě a to ještě po obědě dvě hodiny spí 😀
Pro deti muzete mit piti i jidlo 🙂 staci jen nahlasit u kontroly, max. budou chtit, aby to nekdo z vas ochutnal. Leteli jsme min. tyden a pro deti jsme meli 2x pul litru vody a presnidavky v kapsicce 🙂 peknou dovolenou..
Moc děkujeme 🙂 Taky nám nechali kapsičky a Julince malou lahvičku vodu kterou prověřovali v přístroji. Ji ak vse nechat tam takže Nela už neměla. Ale ten let není tak dlouhý tak se to dalo 🙂
V Africe kde? 🙂
Leni Afrika zni huste 😀 ale jen do Tunisu. Krásný den
Míšo, potvrzuji, prázdná lahvička a jak projdete kontrolou, napustit si vodu na toaletách…a velkým překvapením pro nás byla paní s vnučkou, které seděly přes uličku, vytáhly v letadle řízky a pustily se do nich 🙂
Užívejte si!
Olinko takhle to šlo jen na letech v EU. U nás za ko trollů už byl jen vstup do letadla, už tam nejí ani wc ani nic. Takže Juli mela 200ml láhev kde prověřili vodu v přístroji, ale Nela už normální láhev mit nemohla a my také ne. Ale jablka a presnidavku nám nechali, hlad neměli, horší je to pití. Letuška tam nějaké holčičce v průběhu letu dávala napít nake erár jejich vody, ale my raději kupovali ať neotravujem 🙂
Užijte si dovolenou ❤