Rakousko s dětmi | Pozdravit sníh v srpnu

Zdravím vás po létě 🙂 a jsem ráda, že tu s námi zase jste. Školky a školy se rozběhly a letní prázdniny se staly minulostí. Já nám je sem ale alespoň na chviličku ještě vrátím. Po měsíčním toulání po Sardinii jsme se rozhodli ještě pro jednu kratší toulavou dovolenou. Vybrali jsme Rakousko, protože léto 2020 se nám tam moc povedlo. A jaký z výletů mám nejvíc v paměti já?

TOP OF TYROL – jedeme do 3210 metrů nad moře

V červenci jsme se permanentně nahřívali na slunci, koupali se, nesundavali plavky na moc dlouho a zbytek času mimo moře jsme trávili v kraťasech a tílku. Asi i proto jsem se těšila na kontrast, který jsme na tenhle výlet plánovali. Lanovkou Stubaier Gletscher do výšky 3210 m.nm., kde si doslova sáhnete na sníh 🙂 .

Když jsem sdílela tenhle výlet na našem instagramu, mnoho rodičů mi psalo, že by se bálo cestovat s dětmi lanovkami. Protože koronavirus, protože výška, protože nástup a výstup s kočárem, protože bolest oušek... Nebojte, tohle není žádné hrdinství. Vlastně za mnohem těžší považuju naplánovat výlet u nás, kde vlakem dojedu někam, tak chodím lesem a jedu vlakem domů. U nás se totiž ztratit můžete 😀 , tady moc ne.

Dole nasednete do lanovky, do které se nedá nastoupit špatně. Děti nehysterčí a neječí, jako to umí ve vlaku nebo nudném autobuse. Jste v kabince jako rodina sami, takže covid necovid a jen se kocháte výhledem a čekáte na výstup 🙂 . Víc na tom není.

Jedeme v létě pozdravit sníh

Ouška jsme řešili drobnou svačinkou, jako to děláme v letadle. Nelinka (8 roků) a Juli (6 roků) už si umí ouška profukovat, takže tam by nebylo třeba nic. Mladší děti lze cestou nahoru kojit nebo starším dávat jíst a pít. Nám ze všeho nejlépe funguje granátové jablko, protože je maličké, takže se děti nepřecpou k prasknutí 😀 a zároveň neustále polykají, což jim zajišťuje právě žádoucí provzdušnění Eustachové trubice 🙂 .

Violka tady ochutnala granát prvně a teda jo, šmáklo 😀 .

Jak řikám, profouknout uměj, ale dá se jim odepřít mlsačka, když viděj mladší ségru? 😀

Na dovolené v Rakousku jen upozorním na jeden podstatný detail, kterým je oblečení. Pozor, že nejednou se vám stane, že nastupujete dole do lanovky v triku a je vám horko, při výstupu už je ale kosa, někdy i mlha a nic nevidíte. Vždy s sebou mějte v batohu vrstvy navíc. My dnes, při výletu za sněhem, měli krom merina pro Violku a trik navíc, i rukavice a čepice 🙂 .

Stubaier Gletscher – naše první třítisícovka

Výlet, kam bych s Violkou do roka nejela. Právě kvůli nadmořské výšce, ve které Top of Tyrol je. Teď už je jí ale 19 měsíců a 15 minut na vyhlídce zvládla s přehledem a já bez strachu 🙂

Top of Tyrol je nejvyšší zastávka, na kterou můžete vyjet a není tu nic než výhled. Právě kvůli němu sem ale většina z nás jede 🙂 . Po kochačce si pak sjedete o kousek níž, do mezistanice, kde už je hlavní atrakce téhle hory – přístupná ledovcová jeskyně, kterou vám za chvilku ukážu 🙂 .

Kde se to tu vzalo? 😀

Když jsme ale šli na vyhlídku, měli jsme obrovské štěstí na počasí. I proto jsme si řekli, že dojdeme na vrcholek a rozhlídneme se. Nejprve jsem netušila, co chtěl autor (já 😀 ) touhle fotkou sakra říct 😀 . Ale pak mi to došlo!

Vidíte (ne, to ne!) ty krásné kytičky, které tam rostou mezi šutry? Nikde nic, jen ony. Ty se holkám moc líbily, tak jsem jim je cvakla 😀 .

No a tady je. Neuvěřitelná krása a výhled široko daleko. Tak vysoko jsme zatím s Tomem nebyli. Ten svěží a ostrý vzduch byl neuvěřitelný, počet lidí naštěstí nijak masivní a sníh už nám ležel u nohou 🙂 .

Pokud v Tyrolsku budete, i kdybyste jen projížděli, doporučuju. Líbilo se nám tu všem, i když je to výlet, který nehýří hřištaty 🙂 .

Ještě bych zmínila cenu lanovky. Protože jsme v téhle oblasti nebydleli a neměli jsme tedy speciální kartu, díky které by byla lanovka zdarma, hradili jsme ji sami. Za děti nám ale nic neúčtovali, protože všechny tři spadaly do free jízdného, takže jsme platili zpáteční jízdenku jen my s Tomem a vyšla nás na 48 Eur dohromady za oba 🙂 .

Violka si v Rakousku vybrala tunel, ze kterého jde udělat krom nákrčníku i čelenka nebo čepička, protože té jsem zapomněla čepku v Praze. A jinak nám nechybělo nic, dokonce ani na rukavice nedošlo, protože sluníčko udělalo v té výšce své 🙂 .

Lanovkou sem a tam

Po kochačce sjíždíme do mezistanice. Cesta je jen pár minutek. Tam už bychom chtěli zůstat delší dobu. Jednak tam holky zahlédly mamutí klouzačku, já kavárnu a hlavně, v mezistanici je ona ledvocová jeskyně, do které se chceme jít s holkama podívat 🙂 .

Vystupovááát!

Mám tě! A skoro jsem na tebe už zapomněla

A je tadyyy 🙂 ! Čas se rochnit, osahat ho a znovu si připomenout, co je to sníh 🙂 . Violka měla na sníh velké štěstí loni, protože to se i v Praze zima povedla a mohli jsme jí několikrát vytáhnou na boby.

To už si ale rozhodně nepamatovala 😀 . Dle jejích výrazů a reakcí “O co vám jako deee? Proč mi to dáváte, dyť to studí” bude spíš na to moře než sníh 😀 .

Do hlubin ledovce

Violku jsme s Tomem nechali u lanovky a s holkama jsem se vypravila dolů směr ledovcová jeskyně. Poslední vstup do ní je v 15:30 a v 16 hodin poslední odjezd lanovky. A to zmeškat nechceš 😀 .

Na sestup do jeskyně si od lanovky dejte cca 15 minut, když jdou děti po svých. Cesta určitě není pro kočár, takže doporučuju nosítko, rukonošku nebo po svých 🙂 .

Seznámení s ledovcem

I tohle bylo v mém životě poprvé, co jsem se dostala na takové místo a upřímně mi bylo trochu smutno, když jsme si s Tomem povídali o tom, že tohle už holky dětí nejspíš nezažijí. Jeskyně byla krásná. A čím hlouběji jsme šli, tím větší respekt ve mě tohle místo budilo.

Teplo tady asi nikdo nečeká, takže nepřekvapím, když vám napíšu, že tady byla zkrátka kosa 😀 . Podlaha kluzká, takže s dětmi opatrně. Zbytek už bylo jedno velké wow.

Kde si se tu vzal?

Prohlídka není nijak organizovaná. Zkrátka “jdi a vrať se 😀 “. My byli uvnitř asi jen s dalšími třemi lidmi, což mě překvapilo a občas mi to dodávalo divný pocit, že jestli se tam něco sesype a zavalí cestu, nikdo nám nepomůže 😀 . Matka hysterka 😀 . Ale ten pocit jsem si nechala čistě uvnitř, takže děti si jely na vlně euforie 🙂 .

Výstava není jen systém chodeb, ale je tu sem tam i nějaké zastavení. Tohle se holkám líbilo moc. Mikroskopy a v nich vidíte, co v ledu uvízlo. Tenhle byl obzvlášť vymrzlej 🙂 . Jak dlouho to tu může být? Tomu už asi pár let bude.

Na prohlídku jeskyně jsme potřebovali asi 15-20 minut, ale to proto, že holky všude zastavily, vše si prohlídly, všude si sedly 😀 …

Tak to byla ona. Doufám, že se vám s námi pod desítky metrů ledu líbilo. Holky s voláním “Do tepláááááá!” už mířily pomalu ven a čekalo nás posledních 15 minut do odjezdu poslední lanovky, takže žádné zdržovačky!

Holkyyy, domůůůů

Taky je to u vás stejný? Když nepospícháme, tak letěj jak splašený. Když se to ale nehodí a já potřebuju, abychom si mákly, …holkyyyy.

“Mami, poslední, jenom věž a jdeme”.

A ovce, ještě ty ovce pohladit. 😀 No řeknu vám, že už nejednou nám poslední lanovka ujela a šli jsme dolů pěšky. Z výšky 3000 metrů to ale nechcete 😀 .

Je čas se vrátit do tepla

Jsme poslední, kdo nastoupil 😀 , ale jsme tam. Hned v kabice začínáme děti svlíkat a balit, protože dole už nám bude zase horko. Ať máte představu – dole bylo 21 stupňů a slunce, nahoře doslova pár stupňů, takže rozdíl velký 🙂 . Ale díky sluníčku bylo celý den příjemně, i nahoře.

Další fascinující skutečnost Rakouska. Zvířata, která jsou u nás v oborách a ohradách, si tady kráčí svobodně kdykoli a kdekoli. Třeba jako tahle skupinka koz kráčející po parkovišti 😀 .

Pokud se sem vypravíte, tak mám pro vás ještě jeden tip. Kousek odsud budete u cesty míjet hostinec, u kterého doporučuju se zastavit. Má velkou terásku, super hřiště, bylo tam málo lidu a ještě výborně vaří. A to Violka ví, takže úprkem prk 😀 .

A protože letos prvně se do dokumentace zapojil i Tom s dronem, kterým byl obdarován ke kulatinám (dvacet, ženo 😀 ), tak přidávám i jednu místní fotku z výšky 🙂 .

Náš tip!

Tady je. Pozor – vždy s sebou v Rakousku mějte hotovost. Jakmile pojedete do oblasti, kde jsou hory – všude – mají časo restaurace možnost platby jen v hotovosti. Je to z toho důvodu, že je tam špatný signál pro internet a nefungují jim dobře platební terminály.

Konečně nám to letos jedna slečna vysvětlila :- ) – ne, nedošlo nám to 😀 .

Pááááá z Rakouska. Doufám, že tenhle návrat do léta se vám líbil 🙂 . Pár jich tady ještě mám, tak dejte vědět, zda o ně stojíte 🙂

Míša a zbytek 🙂

Míša

All posts

8 Comments

  • Milena 12.9.2021 at 20:10

    Moc prosím o další výletní příspěvky na webu. My se jimi rádi necháme inspirovat a v poslední době nám moc chybějí 🙂 Instagram nemám, tak vím jen, co je na facebooku.

    • Míša 12.9.2021 at 20:23

      Hezký den Mili,

      moc děkuju za milou zprávu 🙂 . Z léta a cestování je toho roli, co bych tady ráda měla, že se pokusím právě ty výlety a cestování sem postupně dávat. V pošmourném podzimu a zimě to přijde vhod 🙂 .

      Mávám i s holkami 🙂
      Míša

  • Zuzana Tillerová 13.9.2021 at 9:41

    Také se těším na další výletní příspěvky! A odkud má prosím Violka to krásné kočičkové tričko? :)))

    • Míša 18.9.2021 at 17:37

      Hezký den, Zuzi 🙂

      děkujeme, těší mě to. Je to z Nextu 🙂 Dokonce ji tam měli před létem a teď po létě jsem koupila ještě jednu větší, protože je praktické, že na tom není nic vidět 😀 . To bereme.

      Máváme z Varů 🙂
      Míša a holky

  • Martina 16.9.2021 at 14:02

    Vaše články o výletech jsou super. A Rakousko obzvlášť. Těším se na další. Ještě mě zajímá, prosím Rakousko a dron. Měli jste nějákou licenci? Všude čtu, že je to nutné. Už jsem podrobně nenastudovala, jak a za kolik.

    Děkuji

    • Míša 18.9.2021 at 17:36

      Hezký den, Marti 🙂

      ano, vím, že Tom musela řešit povolení a bylo to o něco horší než na Sardinii. Jinak všeobecně tedy zatím všude všem bylo všechno jedno a potkávali jsme hodně osob, které drog měli. Plus jsme u sebe vždy měli pojištění odpovědnosti za škody, kdybychom něco udělali náhodou my. To jsme dostali doporučení, že vždy mít u sebe. Ale jak píšu, zatím nikdy nikde nic. všem jsme byli jedno 🙂 . Ale držíme se pravidel a Tom lítal vlastně jen dost v odřízl přírodě, kde asi ani nikdo neměl jak být, aby nás kontroloval 🙂 .

      Máváme
      Míša a holky

  • Marcela 16.9.2021 at 15:11

    Parada 👏 my letos byli v Rakousku v lete poprve (oblast Zillertal) a byli jsme tak nadseni, ze se budeme urcite vracet!

    A take urcite stojime o dalsi prispevky 😊😉

    • Míša 18.9.2021 at 17:33

      Hezký den Marcel,

      to mě moc těší. My jsme z Rakouska unešení a až nám je líto, že jsme ho neobjevili už s Tomem v době, kdy jsme neměli holky. To bychom ho poznali ještě i z té ne úplně dětské stránky.Tak si říkáme, že alespoň víme kam, až nám utečou na tábory 😀 .

      Máváme
      Míša a holky

    Leave a Reply

    Vítejte u náš na blogu!

    Tohle jsme my. Mladá lékařka a hlavně máma na rodičovské, táta, který zvládá ženskou tlupu a naše tři dcery, kterým se snažíme dopřát dětství, na které budou rády vzpomínat. Vítejte na blogu - o všem co nás naplňuje a baví.

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí! Nově i ON-LINE!

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete! Nově i ON-LINE!

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Nechce se tátům mezi houf žen? Už mám řešení. I tátové tráví s dětmi aktivní čas. Dokáží v případě potřeby pomoci? Pošlete mi partnery a táty vašich dětí na kurzy speciálně pro táty. Vždy odchází spokojení a mají odpovědi na všechny své Co mám dělat? otázky. Nově i ON-LINE!

    Už potřetí MAMAblogem roku! Děkujeme!

    ×