Na některé výlety se moc těšíte a doufáte, že to bude super. Na Včelí svět v Hulicích jsme udělali nálet v posledním víkendu a věděla jsem, že netřeba doufat. Ze všech těch internetů to vypadalo báječně 😀 a navíc tam bylanmá kamarádka Jitka, která nám dům moc doporučila. A jaký byl? Vzhledem k tomu, že jsem vás nalákala na týdenní návštěvu tech malých okřídlených medonosek, je tu další pokračovaní. Dnes nás pozvou k sobě domů a schálně mi řekněte, zda byste takový nechtěli i vy. Stěny z pláství chci doma! Konečně by bylo kam dávat všechny ty knihy.
Do Hulic není cesta dlouhá. Samozřejmě záleží kde zrovna jste, ale z Prahy nám navigace zahlásila 69km, které máme zmáknout za 45 minut, když pojedeme rozumně a bude rozumná i D1-čka. Cestou tam byla, takže my se vydali do Hulic hned ráno, protože hlásili tropy a ty v Praze prostě nechceš.
Předem pardon za fotky se samým jídlem 😀 . Nela musí mít v autě Kinedryl, takže holky před cestou a během ní extra nekrmíme, což už pochopila a kdykoli je mimo auto, musí ta svá jablka hryzat 😀 . Beruška malá, mně jak v autě nikdy zle nebylo, tak mám v tomhle fakt pochopení.
Od desíti hodin se nám otevřel Včelí dům. Na místě, kde kdysi bývala škola, je dneska nádherně zpracovaná výstava, která dělá čest všem interaktivním výstavám. Halda informací, zároveň tak trochu hřiště, kde zabavíte děti, když si chcete o včelkách číst a je to zrovna nebude brát.
Hulice a krásný včelí dům
Dvoupatrový dům nabízí velké množství exponátů, ale hlavně zajímavostí. Jediné co jsem čekala, že tam určitě bude a ono nebylo, jsou včelky podle svých funkcí, které budou v životní velikosti. Jednoduše řečeno, chtěla jsem vidět vysušenou matku i trubce 😀 . To bohužel na výstavě nebylo, ale hned v úvodu máte veliké obrázky o jednotlivých včelkách a jsou na nich namalované i včelky v reálných velikostech, takže tam je možné je porovnat 🙂 .
Je skvělé, jak už se nepodává každá informace jen stroze na plastové destičce vedle výlohy. Krásně zpracovaný rok včel je na maketách stromu, ve kterých svítí jednotlivé úly i s infomacemi. I děti, které neumí číst takový strom zaujme a je to prostě (alespoň mému oku) moc líbivé.
Nelince se nejvíc líbila Čichohra. Přičichnete si do dřevěné včelky a zkusíte zapamatovat vůni, která z ní vychází. Najdete u ní i text o feromonech a všech těch užitečnostech, které včelky využívají.
A pak už jen hledáte. V dalších třech „bedýnkách“ s otvorem jsou různé vůně, trefit máte tu správnou. Ač se hra Nele líbila, musel s odpovědí pomoct až táta.
Do Hulic i za vodním domem
Po desáté už se venku projevily slibované tropy a utéct v Hulicích do tohohle kouzelnýho úlu byla výhra. Zděný dům udělal parádní chládeček a napovím vám, že zbytek tropů jsme pak trávili jen o 800 metrů vedle, kde najdete velký Vodní dům, pro tohle počasí jak stvořený 🙂 . Ale nato musíte ještě chvilku počkat, teď tu máme včelí návštěvu (pak na blog přijde i ta voda).
V prvním patře výstavy se na chvíli každý zastaví a pootevře pusu. Je to nádhera. Oko fotografa zajásá, protože takové fotogenické místo je jedna radst. Stěny místnosti jsou udělány z pláství, které autoři výstavy využili báječně. Jsou v nich informace o včeličkách…
Plástev kam se podíváš
…další interaktivní hra, kde holky hledaly správné odpovědi a stiskem tlačítka se vždy dověděly, zda uhodly nebo ne…Nelinka si na všech fotkách srandovně poodhaluje stehýnka. To prosím vás nepodědila ani neokoukala u mě :-D, ale vůbec prvně na sobě má dneska balónové šaty, takže měla asi pocit, že to je strašně dlouhé triko a fakt si ho vždy vysoukala až nad boky a chodila v šatama u pupíku. Detail, že už tam má jen gaťky, no ne? Musím ale říct, že kolem páté večerní už to bylo mnohem lepší 😀 .
Šatičky máme zase a znovu od Magdy z Nadoma a naven. Jakmile jednou její biobavlně propadnete, nejde se jí zbavit (bavlny ani Magdy 😀 ) Takže já na Festivalu Mini zase utrácela a ulovila tam právě tyhle šaty, které plánuju holkám i k moři přes plavky, až se bude chodit k vodě. Hned oblečné a ještě to větrá…i když Nele asi málo, když to furt tahá pod krk 😀 .
…a v neposlední řadě najdete v laminátových plástvích i všechny včelí produkty. Děti si prohlédly medy nejednoho druhu, různé svíčky ze včelího vosku, ale třeba taky leštidla a další kousky.
V prvním patře je pak veršovaně podané velké množství informací pro děti. Ke každému je líbivý kreslený obrázek a tady prvně si holky nechaly všechno přečíst a věřím, že si i něco málo odnesly domů (jooo, do balóňáků se toho vejde 😀 ).
Poprvé jsme s dětma koukli do mikroskopu a musím říct, že na klasickou soupravu „Malý chemik“ mají ještě dost času 😀 . Mrkli jsme i pod lupu a to je bavilo, i když víc než včely zkoumaly své tlusté prsty pod lupou a štíhlé mimo ni.
Jojo, tématické mlsání nechybí
No a to nejpodstatnější a nejlepší na celé výstavě v očích dětí? Ta radost, když zjistily, že máma u pokladny koupila víc než jen tu vstupenku 😀 . U vstupu mají jedny z nej perníčků a já moc děkuju Julince, která svolila, že smí od ní rodiče ochutnat. To Nelinka nedovolila ani kousek 😀 . Za už si dělala zásobu na cestu autem, kdy věděla, že nebude nic.
Takže do těch rozhodně jděte. Za dvacku ty nejrozzářenější oči dětí. I když možná to mám trochu přehnané, protože pro holky je to fakt spíš sláva 🙂 .
Když bude hezké počasí, nezapomeňte si užít i zahrádku a areál kolem. Je maličký, ale je na něm hodně. Uvidíte pravý včelí úl, kde se děti přes plexisklo mohou dívat na včelky, které létají „domů“. Já to riskla a strčila jim k domku foťák, tak mám i nějakou tu chlupatou včelku do alba (na fotce, pochopitelně 😀 ).
Krom úlu uvidíte i krásný hmyzí hotel, o kterém jste slyšeli už v knížce s názvem Včela, o které jste tu četli v pondělí. Po. hmyzím hotýlku si skočte do zahrádky, kde božsky voněl Dobromysl a je tam radost vypustit děti.
Jestli se nám líbilo je věc jasná. Celá výstava je s dětmi tak na hodinu, pokud si ji hezky projdete. Pokud budete číst vše a děti to vydřží, zábavy tam je tak na hodiny dvě plus nějaký čas venku.Cena vstupenky za nás čtyři byla 150 Kč, což je rodinné vstupné do celých prostor.
web výstavy najdete TADY
My ve včelím světě pobyli dvě hodiny a hned naproti němu je pak veliký park s nádherným dětských hřištěm. Dřevěné hřiště, kolem kterého je navíc dost stromů, takže tropické vedro sice bylo, ale na oběd jsme se schovali pod stromy do stínu a udělali si příjemný piknik.
Na hřiště rozhodně zaskočte. V případě špatného počasí tam je krytý altán. Po obědě jsem tam s Julinkou zůstala na spaní a táta s Nelou už jeli do Vodního domu, kde jsme si je našly po dvou hodinách, když jsme se s Juli vrátily do bdělého stavu.
Tak do Hulic určitě ano a tím, že to není extra daleko, určitě se tam vrátíme. Na výstavu asi ne přímo hned, protože to by takový význam nemělo, ale piknik v parku a návštěva Vodního domu by byla holkama vítaná klidně příští víkend :-D.
No ale HLAVNĚ, nezapomeňte na ty perníky 😀 .
5 Comments
Tak to vypada dobreee.Ale jeste vic se tesim na clanek z Vodniho domz.Doporucovala mi ho i kamaradka,tak tam musi byt urcite bajecne.A jeste se zeptam ze zvedavosti.Na piknik jste si brali jidlo sve z domova?Na vyletech obcas tapu,co detem poridit,aby to nebyly hranolky apod….
Já ty vaše články a tipy prostě žeru. 🙂 🙂 SUPEEEER!
dakujem, uz som preposlala dalsim :D, tak tam sa isto zajdeme pozriet.. pekny den a krasne vonave leto R
Misi to jsou krasne fotecky, holky si to musely uzit a moc Jim to slusi;-)
Tak jsem si článek dopřečetla detailně a v pondělí se budeme těšit 🙂