nejkrásnější projekt roku | Úsměvná památka na Julči rok 2019

Dnešní článek bude dlouhý 😀 . Jenže z toho, co holkám vzniklo pod rukama za posledních 12 měsíců mám takovou radost, že věřím, že si to tu najde své místo a mnoho z vás třeba i inspiruje. Na začátku všeho byl prázdný sešit za 19 korun. Holky měly před rokem Elsovské šílenství, jako asi celá školka a jejich okolí, tak jsem je místo oblečení, batůžků a všeho možného “uspokojila sešitem”. Prázdný, bílý, nelinkovaný 🙂 .

Deníček na vaše čmárání 

Rovnou jsem jim ho představila jako “něco extra” 😀 , když je to ta Elsa. Navrhla jsem, že si do něj můžeme kreslit, co zrovna nám bude připadat jako důležité, nutné si zapamatovat nebo prostě jen tak. Bylo zrovna po oslavě narozenin, takže obě hned zajásaly, že si tam nakreslí oslavu. A tím začal vznikat celý jejich projekt “deníček” 🙂 .

Co holky do deníčků kreslily?

Celý rok jsme do nich kreslili zážitky, ale holky byly ty, které si rozhodly, co a kdy budou kreslit.

Mnoho z maminek mi napsalo, že je to super, ale “ta/ten jejich” by to nevydržel. Ono to chce tak trochu si vytvořit prostředí, aby se dětem chtělo 🙂 . Takže pár tipů pro vás:

zvolte velikost sešitu tak, aby se vešel do batůžku
Budete pak využívat nečekané chvilky jako fronta na poště, čekání v restauraci na jídlo, čekárna u lékaře, zpoždění vlaku aj.

jedete-li na víkend nebo chalupu, neberte s sebou hračky, vemte deníček
Nejvíc toho holky nakreslily i u moře do té doby, než jsem se vytasila se samolepkovým sešitem. Dokud nebylo tolik “hračkářství” malovaly jak zběsilé a fakt je to bavilo – dnes už na víkendy vozíme max knížku a vždy deníček, který je s námi všude – proto vypadá, jak vypadá 😀

občasné připomenutí nebo lehké donucení stylem:
adventního kalendáře, kde se v okýnku objevil úkol “nakreslete si poslední zážitek do deníčku…”, pokladovkou v lese na neštofkách, kde měly jeden z úkolů taky směrovaný do deníčku a vlastně se tak holky přirozeně nadchly a nikdy jsem za celý rok neslyšela “achjo já nechci”

Posuneme deníček o level výš – překvapení!

Holky ho dostaly na jaře a v prosinci byla Nelinka na konci sešitu, Juli zbylo asi 10 stránek. A protože je to neskutečná vzpomínka nejen na zážitky, ale i na to, jaké byly, co je bavilo a zajímalo, a jak v takovém věku kreslily, rozhodla jsem se jim deníček na tajňačku posunout o level výš a se Silvestrem jim oběma darovat nový, na další rok. A jak takový deníček dětem vytunit? Jejich zážitky propojit se vzpomínkou díky fotce.

Prošla jsem celý rok fotek, vyšmátrala i z mobilu co bylo a moc mě překvapilo, jak jsem kolikrát fotila věci mobilem jako “nepodstatné” a právě tyhle okamžiky se ukázaly v deníčku 🙂 .

Všechny fotky jsem pak dala do koláží, aby se jich do deníčku vešlo víc a doma je vytiskla na tiskárně Canon Selphy, kterou mám už cca 7 let – steřeček už se ani neprodává, dnes seženete lepší. Nebo snadno pošlete do fotolabu nebo DMka a máte “vyvoláno” 🙂 .

Už to vidíte? Moje účast tady byla jen jako podpora po celý rok. Když přišla doba, že byly nemocné, kreslilo se pořád. V létě venku méně, ale to jsem podpořila tím, že jsem jim donesla samolepky, kterými si mohly obrázky doplnit a zase to byl motivační kopanec a na další měsíc vystaráno v tom, aby pokračovaly. A dnes, když vidí, co za celý rok vzniklo, už jen to je žene mít svůj deníček dál 🙂 . A jak to celé dopadlo?

A už jsou mi čtyži uoky – slavíme

Na jaře roku 2019 oslavila Julinka své čtvrté narozeniny. Začneme dnes deníčkem jejím, protože jej jako první dokončila a já jí ho mohla “zabavit” a po večerech (celé to zabralo 3 večery) začít chystat do finální podoby 🙂 . Prvním obrázkem je už zmíněná narozeninová oslava na hřišti.

Juli si nakreslila altánek, který obšlehla od Nelči 😀 a do něj si nakreslila sebe a dárečky, které dostala. Nalepily jsme tam i přání, které jí donesla kamarádka ze školky. Samolepky, vstupenky a podobné serepetičky doporučuju sbírat – hezky to deníček zpestří 🙂 .

Vybrala jsem z narozenin pár fotek. U výběru jsem se vždy snažila, aby tam holky měly každá sebe, a pak nějakou, kde jsou spolu nebo s kamarádkou a tak nějak jsem hádala, která by se jim asi mohla líbit na památku 🙂 .

Kolážuj, nalep, vlep a piš

Fotku jsem vytiskla, nalepila ji na pevnější papír a někdy nechala “jen tak”, jindy jsem jí dozdobila českými nápisy, samolepkou, no uvidíte sami 🙂 . Pak už stačilo jen vlepit do deníčku jako stránku navíc.

TIP: U fotek si vždy nechávám místo. Buď hned pod fotkou nebo na její druhé straně. Tak je to třeba tady u narozenin. Na druhé straně má pak Julinka napsáno nějaké to srdceryvné mateřské slovo 😀 , které mi teď v devátém měsíci jde úplně samo. 

Co si Julča přála, jak jsme oslavili narozeniny, a jak třeba pozvala na oslavu holčičku Agátku, o které jsme si mysleli, že je ze třídy a až na oslavě jsme zjistili, že Agátka Julinku vůbec nezná a Juli ji pozvala jen proto, že se jí tahle holčička líbila na chodbách a v jídelně, kde ji potkávala 😀 . Všechna čest Agátce, že na oslavu přišla. Láska dětskýma očima. Je jen na vás, co si z roku “vytáhnete z paty”, co budete chtít dětem napsat nebo třeba nemusíte psát vůbec nic 🙂 .

Indiánská noc – když nemůžem do školky, bude doma

Ve školce je jednou za rok noční přespání velkých dětí, kam se Nelinka strašně těšila. V den, kdy ale mělo přijít spaní, začala Neli ve školce kašlat a paní učitelka nám ji vrátila s tím, že nocování ve školce nepřichází v úvahu 🙁 . Nelča byla tehdy hrozně smutná, už jsme měli připravený kostýmek a první spaní ve školce obrečela.

Já měla holky doma sama, táta byl na víkend pryč, tak jsme se rozhodly, že si uděláme holčičí večer a oslavíme ho indiánsky i s přespáním na zemi ve spacáku. Vznikl z toho obrázek Julahity a Nelahity v deníčku a já jsem ráda, že si to holky tam moc užily, dodnes na tu noc vzpomínají a mají už slíbený další tématický večer 🙂 .

Noční neštovicová pávty na hžišti

Možná už jste si všimli, že se v nadpisech objevují nějaké ty dětské chybky. Jako třeba PÁVTY na HŽIŠTI. Tou dobou totiž Juli ještě neuměla R a Ř. To přišlo až v létě, i to v deníčku má, protože to pro ní byla opravdu událost. Stejně jako neštovice.

Prosím, nepiště mi komentář (odpovídám na něj hodně často), že proč má na sobě pudr, když ten už se dávno dávat nemá 🙂 . Mazání neštovic není z toho důvodu, aby se dítěti zahojily, ale aby se mu ulevilo. A ano, naše Juli jde proti proudu a ať jsme zkusili vše, nejvíc jí vyhovoval právě pudr 😀 .

V deníčku se objevila i neštofková párty na hřišti. Když máte neštovice měsíc doma, venku je 35 stupňů a sluníčko, ven se prostě nedostanete. Proč proto nevyužít noc, kdy nikoho nenakazíte a sluníčko je zapadlé? Před desátou jsme vzbudili holky, já si nachystala proslov pro Policii ČR i sociálku (dost jsem očekávala, že ji na nás někdo pošle 😀 ) a vyrazili jsme na dvě hodiny ven.

Bylo to super. Venku bylo asi 20 stupňů, takže obě holky v trikách a kalhoty vyhrnuté. Jen jsme úplně nevychytali, že jsou tak naspeedované, že nám neřeknou, že je tam celou dobu štípou komáři 😀 . Druhý den jsme tak měli doma mix neštovic se štípancema od komárů. Ale stálo to zato!

Jak oddělit odlišné zážitky vedle sebe?

Když budete do deníčku vlepovat fotky na samostatný “list” jako já, hezky si tím oddělíte i dva úplně odlišné zážitky, které jsou na stránce vedle sebe. K neštofkám jsem holkám udělala jednu koláž – Nelinka tam bude mít víc fotek svých a dvě společné – nalepila vedle obrázku z hřiště a už jsem jen dopsala pár řádků pod fotku.

První koupališťové koupání roku – bez Nelinky

A tímhle stylem jsem se snažila holkám deníčky dodělat. Je super, když se dnes podívám na jaro, jak Juli kreslila třeba postavičky, a jak je kreslí dnes. Do deníčku jsem jí sama udělala zásah jen tehdy, když chtěla kreslit něco, kvůli čemu byla smutná, protože nevěděla jak na to. Většinou šlo o prostorové obrázky jako vozíček, na kterém je dnes, schody na tobogán nebo kabinku ruského kola.

Můj první příměstský tábor – s kreativním malováním!

Velkým zážitkem byl pro holky i jejich příměstský tábor, na kterém byly vůbec prvně v životě. Týden s malováním, kde od rána do pozdního odpoledne tvořily, výletovaly i vařily.

Fotky z druhé ruky

Moc děkuju Danče z Ateliéru kreativního malování, že si na takovém táboře najdou i čas na dokumentaci aktivit všech dětí. Když se totiž tenhle zážitek ukázal v deníčku, prohrabala jsem fotky, které nafotila Danča na malování a vůbec nevadilo, že jsem tam nebyla 🙂 .

Je škoda, aby vám zůstavaly fotky jen v počítači nebo telefonu. Pojďte si zazálohovat telefony, proberte fotky, vymažte nepotřebné a ty hezké rovnou pošlete na tisk. Třeba tahle koláž z fotek, které jsem holkám udělala při vyzvedávání z tábora. Tak ty mají obrovský úspěch, ač jsem je fotila vlastně jen proto, abych jim ukázala, proč na ně procházející lidi tak koukají a smějí se 😀 .

Vypadá neli nešťastně? Tak to je prosím vžitá do role 🙂 . Jeden z dnů na táboře byl indiánský. Zatímco Juli představuje zamilovaného indiána, Nelča si vylosovana nešťastného indiána a bavil jí víc než ti veselí a zamilovaní 😀 .

Hlídám babičce kočičku v Libevci

Jeden z posledních výletů, kde ještě Juli neuměla vyslovovat R 🙂 . Babi a děda jeli k moři a my si na týden změnili bydliště z Prahy na Liberec a hlídali kočičku. Já využila příležitosti a holkám jsem ukázala, jak jsem tam vyrůstala já 🙂 . Táta chodil v Praze do práce a my si prošly místa mého dětství 🙂 .

Rozhodně tím největším zážitkem byl dětský koutek 🙂 . Sice se za posledních 30 let trochu změnil, ale to důležité tam stále je. Ruské kolo i mašinka stále jezdí. Tady byly holky vážně šťastné a my se domluvily, že až za námi přijede na víkend táta, vezmeme ho sem a znovu si ruské kolo osedlají 🙂 .

Místo bazénků už jsou tam dnes fontánky, ale to holkám nevadilo. Celé dopoledne mohly být u vody, protože tam byl stín (Nelča byla týden po neštovicích, takže kšilt a UV triko a stín), zbytek dne pak klasicky na hřišti 🙂 .

A je v deníčku 🙂 . Před odjezdem jsem tam holkám ještě koupila vstupenky na ruské kolo a dostanou je jako poklad v nějaké pokladovce, kterou si připravíme, až budeme moct ven 🙂 .

Poslední ZOO před odletem

Tady je hezky vidět, jak je na každé straně úplně odlišný zážitek. Týden u babičky a návštěva ZOO (ten týden jsme byli ještě i v botanické a v bazénu) a na druhé straně už odjezd na dovolenou k moři. Vložená stránka s fotkami tak oba zážitky hezky oddělila 🙂 .

Slona na ZOO-stránce Julinka nekreslila sama, pomohly jí obkreslovací karty od Svojtky, které už máme doma několik let 🙂 .

Je to super. Nevím, jestli celá ta deníčková záležitost baví víc mě nebo holky, ale je strašně krásné, že mi svým deníčkem holky připomněly rok, který byl úžasný. Ač neuvěřitelně náročný na nemoci jako zápal plic, neštovice, pátá nemoc v mém prvním trimestru nebo konec roku, kdy Juli přestala chodit. Stejně se nad celým rokem usmívám a vlastně jsme toho spolu zase strašně zažili a rozhodně převážilo to krásné 🙂 .

a letíme k moři 🙂

Vidíte ho v tom nadpisu? Je tam! Julinka se v letadle naučila říkat písmeno Ř. Nejvtipnější bylo, že se ho naučila ve spaní 😀 . Usnula, začala mluvit ze spaní, a jak se probrala, hned věděla, že HO umí 😀 .

Na obrázku je klouzačková medúza, na kterou holky lítaly každý rok a moc se těšily, že se vracíme na stejné místo a medúzu zas osedlají 🙂 .

Smáli jsme se tomu celé tři týdny u moře, kde Julča R i Ř poctivě trénovala. Právě tady jsme se utvrdili v tom, že ta její tvrdohlavost jí v životě povede daleko. Je neskutečně cílevědomá a co si umane, to prostě dokáže.

Kolik a jaký formát fotek je nej?

Pokud budete do deníčků fotky vkládat, tak akorátní jsou dvě fotky (10*15 cm tisknu s bílým rámečkem, abych ho maličko seřízla a fotky nepřesahovaly okraj deníčku, ale byly hezky schované 🙂 ). Většinou jsem dala jednu velikou a k ní druhou třeba s koláží.

Sešit nebo jednotlivé papíry?

Velké fotky jsou krásné, ale kdybych dávala jen ty, sešit by to úplně neunesl. Můžete si celý nápad posunout o kus dál a nedělat sešit, ale dětem dávat jen listy a mít desky á la šanon, kam obrázky budete vkládat. Obávám se ale, že by to u nás nedopadlo. Holky hodně motivovalo, když viděly, že se jim ten deníček plní a hezky je to vedlo jet dál.

Koláže jsem nedělala nijak zvlášť kreativní. Vždy jsem je poskládala ze čtyřech fotek, takže to šlo hezky a rychle. Holky jsou dvě, já měla týden a kousek do termínu porodu, tak jsem to raději chtěla udělat “ať je to nějak, než vůbec”.

Jak a v čem dělat koláže z fotek?

Na tvorbu koláží je dnes spoustu aplikací. Já osobně na ně vždy měla nejraději program od Googlu, který je zdarma a jmenuje se Picasa. Dnes píší, že již není podporovaný, ale stále jde stáhnout a užívat. Umožní intuitivní úpravu fotek a ty koláže se tam sází jedna dvě 🙂 .

Já dnes používám na grafické úpravy čehokoli program Canva a právě v té jsem si dělala i tyhle koláže. Opět program, který je zdarma a umožní toho neskutečně moc 🙂 .

Jde se jíst – jak jinak než špagety

Občas se stalo, že holky v deníčku vynechaly stránku, naplánovaly tam něco, co už nedopadlo a tyhle listy byly fajn, že jsem využila také na vlepení fotek. Julinčin obrázek restaurace, kam si na stůl nosily své milované boloňské špagety 😀 .

Taky by se vaše děti neustále krmily špagetama? Když jim k té samé omáčce udělám vrtule, penne nebo jakékoli jiné těstoviny, nikdy to není tak dobré, jako když si naloží špagety 😀 .

Když zdobit, tak česky

Některé fotky jsem se snažila ozdobit nálepkou, kartičkou nebo jiným textem. Pokud nemáte české nálepky, můžete si texty poskládat snadno tak, že využijete samolepící abecedu. Z té si pak napíšete cokoli chcete 🙂 .

TIP: Pokud pak chcete i kartičky nebo české samolepky, tak většinu těch, co vidíte u mě, jsem koupila na e-shopu Papero amo. Vybrat si tam můžete i tématické sady jako cestování, dovolená, na kole, svatbu nebo třeba narození miminka.

Hledám Nema a Dory v móři

Kam jsem ale nikdy nechtěla moc zdobit, to byla místa, kde holky kreslily. Snažila jsem se, aby mé doplnění fotek moc nenarušilo celý deníček. Když do obrázku začnete lepit fotky nebo samolepky, dost to naruší výsledný pohled na obrázek a často pak vidíte víc zdobení než samotný obrázek dítěte. I holky jsem se pak se samolepkama snažila krotit, abychom až moc nezalepily ty krásné obrázky.

Jak na fotky pod vodou?

Na fotky pod vodou mi přišlo hodně dotazů. A ono je to přitom tak prosté. Mám sice telefon, u kterého píší, že do vody smí, ale bez pouzdra bych si netroufla. Koupili jsme obyčejný obal na telefon a šlo se do vody. Pod vodou jsme se ale narozčilovali 😀 . Pod vodou se nám totiž na dotykovém displeji špatně mačkala spoušť s téměř telefon nefotil.

TIP: Vyřešili jsme to tak, že před ponořením do vody jsem zapla video, potopila se a pod vodou natáčela video.

To jsem si pak pouštěla a zastavovala v ty momenty, které se mi líbily a jednoduše jsem použila print-screen obrazovky. Všechny fotky pod vodou tak vznikly z videí z telefonu. Povedly se i ty z moře a kvalita ucházející 🙂

Letím letadlem domů za Kesinkou

Tři týdny utekly jak voda a nás čekal let domů. Obrázek z letiště tak vznikl až doma a Julinka ho kreslila podle letadla z DUPLA 😀 . Přesně tohle červené letadlo máme mezi Legem, takže si ho jen položila na stůl a už jela 😀 .

Jedny z mých nejoblíbenějších fotek, i když míň oblíbených vzpomínek. Čtyři hodiny bez pohnutí, s mravencema v půlkách 😀 . Ale stálo to zato. Holky už jsou větší, i tak se ještě dokázaly složit každá na jednu z mých nohou a vytuhnout na většinu letu 🙂 .

Z mobilu se mi tak povedlo vytáhnout jejich “výtuhovky”, a taky jsem využila archiv z instagramu, kde jsem měla z letadla fotku, na které jsou prvně všechny tři děti spolu. I když to třetí nás zatím napíná a pořád se ne a ne ukázat 🙂 .

A po vlepení do deníčku je k obrázku i vzpomínka 🙂 . Tím, že jsem nepolepila obrázek, hezky vynikne Julinky letadlo a vedle má “namaštěno” co jen šlo 🙂 . U letenky je nalepená ještě dřevěná ozdoba s nápisem domov. I tu seženete na Papero amo.

jsem na tyhle tvořivé serepetičky, takže jich mám doma několik šuplíků (ehm skříň 😀 ) a ani nevíte, jak se holkám líbí, když je do těch věcí pustím. Obzvlášť teď, když už obě čtou 😀 .

Úžasný bublinkatý tábor ve Stromovce

Po příletu z dovolené holky čekal druhý a poslední příměstský tábor :-). Další deníčkový obrázek je pro “cizé” trochu zapeklitý, ale my se u něj vždy nasmějeme.

Pokud jste četli článek o jógovém táboře, na kterém holky byly, tak tam jsme psala o veverkách, které se honily na jednom stromě. Holky se na táboře taky hodně houpaly na houpacích prknech a Juli si poslední den vzala triko s anglickým nápisem. To všechno v tomhle obrázku je 😀 .

A přihlašování na všemožné tábory už začalo nebo v nejbližší době začne, tak kdo si chcete na léto vybrat, nepropásněte šanci jako my předloni. Nevím proč jsem si myslela, že se tábory řeší až na jaře 😀 .

Tenhle Little Bubbles tábor jógy s angličtinou byl dokonalý 🙂 . A to i bez veverek!

Poslední lesní ovoce – samosběr malin jsme stihli

Kdo tu s námi jste už dýl, tak moc dobře víte, že naše děti každoročně vyjídají celý les 😀 . Letos poprvé jsme nechali něco i ostatním, protože jsme měsíc byli doma s neštovicema, na další měsíc jsme jeli k babičce a k moři, takže poslední ovoce, které na nás letos zbylo, byly maliny.

Jako každý rok jsme vyjeli do Břežan II u Prahy na samosběr a ještě dnes si je z mrazáku vyndaváme 🙂 . Už jsme tam byli tolikrát, že jsem si ani foťák nebrala – a že já ho vozím jinak asi vážně všude.

A ejhle, zážitek hodný deníčku 😀 . Takže jsem ráda, že jsem tam tehdy alespoň něco cvakla a v deníčku jsou mobilovky.

Podzimní drakiáda a návštěva Mirakula

Podzim v deníčku začal krásně, a to naší společnou akcí s vámi 🙂 . Moc děkuju, že se s námi potkáváte, že jste jarní piknik i podzimní drakiádu využili a mohli jsme se společně vidět i v reálu, bez těch všech počítačů a telefonů 🙂 . Užili jsme si to a děti tak, že si to obě do deníčku namalovaly 🙂 .

Díky holkám (a jejich partnerům) z Pro malé dobrodruhy, parádní józe s Mišou z Little BubblesPétě Plemlové z Unua, jsme dětem udělali i krásný program a právě na ten Juli dodnes vzpomíná. Myslím si, že se brzy na jejím seznamu přání ukáže spacák, který už mají holky akorátní a budou z něj odrůstat 🙂 .

K různým spolupracím se na blogu moc nevyjadřuju, protože jsem jich v roce 2019 odmítla rovných 96% (jojo, jsem tabulková, tak to vím přesně 😀 ). To co si tu nechávám, to jsou věci a projekty, ve které věřím, které s námi maximálně souzní a k dlouholetému Unuu loni nově přibyl ještě tým dobrodružek z Pro malé dobrodruhy, kteří jedou na naprosto stejné vlně jako my 4 (brzy 5 🙂 ).

Hurá za Krakonošem a konečně lanovkou

Tenhle Julinky obrázek miluju! Bylo jí 4,5 roku a vyfikla si takovouhle boží sedačkovou lanovku. Když navíc srovnám obrázky ze začátku deníčku, je tam vidět jak moc se nám děti před očima utváří. Samy. Zeleného myšáka jsme sice pod lanovkou neviděli, ale Juli trvala na tom, že tam prostě bude 😀 ! Rozumíme, Julčo 🙂 .

Výlet na Pláně v Krkonoších se mi z počítači ztratil jeho vyhořením, takže mám velké štěstí, že jsem ještě v Krkonoších ten den po výletě upravila tyhle fotky, abych vám je dala na Facebook a Instagram 🙂 .

Jen díky tomu je dnes mám a ty zatracované sociální sítě jsou mi vlastně velkým pomocníkem 🙂 .

Všimli jste si té nálepky, co mám místo hlavy? 😀

K lanovce jsem Julče našla jednu jedinou fotku přímo z lanovky.

Jak do deníčku fotky vlepit?

Pokud už jste po dětech opravovali vytrženou stránku z knížky, princip už znáte 🙂 . Jen jsem do deníčku stránku vložila a z obou stran přilepila klasickou izolepou.

Píšeme “před-dopis” Ježíškovi

Letos se holky v přáních Ježíškovi dost rozjely, tak jsme se domluvily, že uděláme do deníčků “předdopis” a za nějaký ten týden přání zredukujeme a budeme si psát jen o to, co opravdu stále chceme.

Top kultura roku – tanečky a paní učitelka prasátkem

Když vám vaše oblíbená paní učitelka řekne, že je čuník, tak to prostě chcete vidět 😀 . Takže jsme si zajeli do divadla na Zbraslavi a bylo to super! Dnes už holky znají komplet písničky z představení a tři čuníci Chrochtík, Mastík a Bořihlav nás baví i dnes.

První “venkovní” spaní bylo na jedničku

Že se v deníčku objeví Barevná noc bylo jasné. Holky na podzim šly na přespání na malování a vůbec prvně spaly mimo rodinné prostředí 🙂 .

Jenže tohle malování je docela jiný kalibr. Do deseti se maluje, dokonce i ve tmě, kdy si děti berou fosforové barvy a ráno v deset si je zase vyzvednete 🙂 .

Tak tohle byl náš poslední bezdětný večer 🙂 .

Dlouho očekávaná dvojka je tady – Frozen manie

Tak co říkáte deníčkaření. Zkusíte ho? Stačí málo. S sebou doporučuju mít vždy k deníčku i malé pastelky. V podstatě jsme vždy nějaké dostali i jako reklamní předmět – v pojišťovně, bance, v Cyklohráčku…tak přesně tyhle maličké vám bohatě stačí do batůžku 🙂 .

Dobrodružná Mikulášská u posedu v Praze

A jsme na konci roku. Mikulášskou jsme si užili v obchodě Pro malé dobrodruhy, kde jsme se potkali se spoustou známých maminek a vydali se k posedu (Věděli jste, že na Florenci je posed 😀 ?).

Děti se postavily tváří v tvář té čertovsko-mikulášské trojici a já si už tehdy malovala, jak mám do porodu jen kousek 😀 .

Maminka nám pěstuje kamaráda a já slavím svátek

Julinka oslavila svátek se splněným přáním – větší skládací koloběžkou a já vypadám, že jsem snědla meloun 😀 .

A jsou tady – VÁNOCE 2019

Deníček už značně nakynul, fotky ho udělaly dvojnásobným, takže jsem byla ráda, že vedle vánočního stromku si Juli vynechala místo 🙂 .

Mohla jsem proto vánoční koláž rozstříhat, vlepit do deníčku a nepřidala jsem mu tolik na objemu 🙂 .

Betlém všech Betlémů 😀 u Julči v deníčku. Vesmír jsme nezažili, tak nevím 😀 asi sen nebo další z obrázků “to tady chci”.

Máme nové žebřiny…

A po Ježíškovi se favoritem stal foťák a hned za ním žebřiny z Funky Monkey, ze kterých se nejlíp fotí 😀 .

…a já sedím na vozíčku 🙁

Jenže když vám Ježíšek donese parádní žebřiny a vás postihne “kulhanice”. je to pěkně na pytel. Největším zážitkem byl fotografickému srdíčku další foťák – rentgen.

No není boží? Bez jediného našeho zásahu, takhle si nakreslila Julča vyšetření 🙂 .

Máme štěstí, že holky mají doktory rády, takže vyšetření proběhla dobře, Julči první odběry taky a už jen ty nožky vykurýrovat 🙂 .

A jak se říká, do nového roku vkročte pravou, Julča do toho nového roku vjela ve velkém – doslova. Snáší to ale moc statečně, i když se teď začala ptát, zda jí ještě budou fungovat nožičky, až bude chtít chodit. Pusinka 🙂 .

 Nový rok s novým deníčkem a novými zážitky

A to byl Julinčin výcuc roku 2019. Na Silvestra ode mě dostala sadu na nový deníček – nalepky, deníček a odznáček na batoh se vzorem deníčku, takže má zase chuť a do nového už stihla své dva první obrázky 🙂 .

Silvestrovské vyhlížení ohňostroje z okna domu 🙂 . Jsme tam všichni 4 🙂 .

A novoroční vozíčkovou vyjížďku v nejteplejší zimní beránkovské bundě 🙂 .

Pokud je někdo, kdo to dočetl až sem, tak hluboce smekám. Tenhle článek je pro vás jen jako nápadem, pro mě ale suma sumárum roku v očích Julinky a chtěla jsem ho tu celý. Já jdu zatím pokračovat deníčkem Nelinky, ať mají obě holky hotovo a já můžu začít předstírat ty kontrakce 😀 .

Máváme 🙂 – snad naposledy už jen čtyři.

19 komentářů

  • Díky 13.1.2020 at 20:57

    To je luxusní. Snažím se dělat deníčky holkám sama. Ale jsem v pekelném skluzu a s přibývajícími dětmi ten čas neumím vykouzlit. Toto by bylo super. Jdu koupit sešity a starším holkám ho s radostí předám. Zrovna zítra má nejstarší 6.narozeniny. tak se to víc než hodí! Díky

  • Jitka J.Š. 13.1.2020 at 21:12

    Nádhera 🤩 moje papírové srdce je unešené 🤩 to je super nápad a ty koláže 🤩🤩🤩 ach ach ach 😍

  • Petra 13.1.2020 at 21:19

    Tak toto je naprosto skvělý nápad 😍 já jsem paperoamo objevila díky vašemu blogu a už 4.rokem jsem okouzlena. Emma mi už do zásob také leze, tak bych mohla vyzkoušet, zda se deníček ujme… Od konce prosince je Emma nemocná, tak místo plánovaných hor jsme absolvovaly rentgen kvůli podezření by zápal plic… Naštěstí se to nepotvrdilo, ale už třetí týden jsme doma. Přeji julince brzké uzdravení a vám co nejdřívější návštěvu porodnice 😁

  • Dana Müller Mazan 13.1.2020 at 21:23

    Krásný a super nápad 💓

  • Verča S. 13.1.2020 at 21:23

    Teda Míšo klobouk dolů. Máš to s holčičkama vymazlené do posledniho detailu.

  • Skvělý nápad 13.1.2020 at 21:25

    Miso,úžasný článek. Moc mne to nadchlo. Dosud jsem psala s dětmi denik cestovní,ale je to jen můj pohled na výlety doplněný o dětské kresby. Tohle je mnohem lepší a dcerka bude jistě nadšená! Snad nadchnu i nejstaršího syna. Opatrujte se a ať vás tretatko už moc dlouho nenapina! 🙂

  • Hanule 13.1.2020 at 21:38

    Nadherny projekt!

  • Soňa 13.1.2020 at 21:54

    Míšo, krásné..

    Pro mě velká inspirace.

    Zítra dětem pořídím sešity. Doufám, že seženu s červeným autem. A u Amálky to bude jednoduché.

    Kde si prosím sehnala odznáčky? Po nálepkách se podívám.

    Škoda, že už jsem nezačala loni. Bylo toho tolik. Asi pro ně byl zážitek květnový výlet do Vysokých Tater (byly jsem bez tatínka). A pak podzimní Chorvatsko. Odkud si Amálka přivezla zlomenou ruku. Byla velmi statečná.

  • PetM 13.1.2020 at 21:56

    Míšo, přečetla a určitě nebudu sama 😉 Nápad je to úžasný. Já přesně schraňuji všechny vstupenky, někdy se zadaří i jízdenky. Vždy za rok to je pěkný balík a pak používám do alb, ale tohle je vyšší level. Už jsem při dočítání přemýšlela, jak dětem (taky máme tři) vyrobím skladný pastelkovník na cesty;) Děkuji za inspiraci! Držte se a opatrujte.

  • Skvělé! 13.1.2020 at 22:09

    Úžasné! Poctivě fotíme, schováváme každou blbůstku z výletu a společné činnosti a taky bych chtěla klukům něco podobného udělat. Jen mě nenapadlo, že by si takový deník mohly vyrábět sami. Prima nápad, děkuji za něj. Postupně budu dávat dohromady velké i malé okamžiky…

  • Lucie Serbousková 13.1.2020 at 22:29

    Pěkný večer Míšo, ano dočetla jsem až do konce… jak už jsem Vám psala, jste úžasná a smekám! Holky budou mít nádhernou vzpomínku a věřím, že to jistě v dospělosti ocení. Moje Anička je ještě na deníček malá, ale vážně přemýšlím, že Ráďovi to zkusím navrhnout 🙂 Snad se mu ten nápad bude líbit.

  • Petra V. 13.1.2020 at 22:44

    Dobrý večer, Miso, dnes budu stručná, nádherný inspirativní článek. Julinka je moc šikovná a už se těším až se podělite i o Nelcin denicek. Hezký zbytek večera. Petra V.

  • Veronika Hamplová 13.1.2020 at 23:40

    Já se nad deníčkem dojímám i bez účasti těhotenských hormonů. 😀♥️Krásný Julinčin projekt. To bude parádní vzpomínka.

  • Deníček 14.1.2020 at 7:36

    Dobrý den, to je krásné 😍 ♥ Nějak mě toto vůbec nenapadlo a začíná mě to moc mrzet. Můžu se zeptat od kolika let holky s deníčkama začaly ?? Dceři bylo 5let. Strašně ráda kreslí a tvoří a syn bude mít teď 2roky. Hned musíme na deníčku začít pracovat. Máme též spoustu zážitků a toto je tak krásný způsob na uchování vzpomínek ♥
    Děkuji za krásný tip. Pěkný den a deníčkům zdar 😁
    Gábi

  • podekovani 14.1.2020 at 11:28

    Moc dekuju za krasne pocteni. Jsem matka tri deti se spoustou napadu, ale jejich dokonceni vetsinou zazehna jiny napad. zijeme v zahranici, ale letos se vracime do CR a jsem pevne rozhodnuta i diky Vasemu blogu letosni denicek nepodcenit!!! Hezky novy rok!!!

  • Iveta 14.1.2020 at 12:15

    Krásný, přečetla jsem při obědě a moc chválím. Jdu nám vyrobit našich 52 týdnů (fotoknihu na 52 stránek).
    Hezký den, Iveta

  • Katka Röslerová 14.1.2020 at 12:46

    To je tak krásné!!! Hned uvažuju, že to aplikuju doma (jako spoustu věcí tady na blogu :-D)
    Musím říct, že žasnu, jak krásné má Juli obrázky, a že je maluje rovnou barevně. Naše stejně stará/mladá Maruška vždycky namaluje černou nebo tužkou obrys, a pak vybarvuje.

  • Katka 2.2.2020 at 8:39

    My máme podobný sešítek ,kam lepíme vstupenky z divadla a dcera si vždy namaluje obrázek, co ji na představení nejvíce zaujalo 🙂

  • Terka 3.2.2020 at 8:47

    To je boží! Já bych hrozně chtěla takhle tvořit, ale přijde mi, že mi to nejde a nemám na to fantazii 🙁 Deníček je skvělý nápad, naší píďale budou za měsíc 4, akorát si nejsem jistá, jestli by ten její deníček nebyl jedna velká čmáranice – sice kreslí moc ráda, ale zatím jí to teda moc nejde a nejde skoro nic poznat :-/ Psát umí zatím jen svoje jméno a přečte pár písmenek, tak nevím, jak to udělat, aby z toho bylo poznat co je co a zároveň jí do toho nezasahovat…

  • Napsat komentář

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    Děkujeme, že jste se zatoulali až k nám. Narazili jste na blog mladé lékařky a především mámy, který je o lásce k dětem, zdraví, hraní, cestování, Project Life, vzpomínkách a všem smysluplném co nás baví a naplňuje. Doufáme, že se vám bude líbit.

    Kam za námi

    TOP 20 NAŠEHO JARA

    TOP 20 NAŠEHO JARA

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí! Nově i ON-LINE!

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete! Nově i ON-LINE!

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Nechce se tátům mezi houf žen? Už mám řešení. I tátové tráví s dětmi aktivní čas. Dokáží v případě potřeby pomoci? Pošlete mi partnery a táty vašich dětí na kurzy speciálně pro táty. Vždy odchází spokojení a mají odpovědi na všechny své Co mám dělat? otázky. Nově i ON-LINE!

    Už potřetí MAMAblogem roku! Děkujeme!

    Nejnovější příspěvky

    Na FB nechybíme, přihlaš se a nic Ti neunikne

    ×