na Vysočinu | Penzion Na Bělisku

na Vysočinu | Penzion Na Bělisku

Bylo nebylo… tak by vážně mohl začínat dnešní článek, protože nejen holky, ale i my rodičové jsme se měli na Vysočině jako v pohádce. Přiznám se, že tyhle končiny nemáme vůbec projeté, takže rozhodně se budeme do téhle krajiny vracet a zkoušet poznávat nová místa. Dnes bych ale ráda vzpomněla na srpnové dny. Vyjeli jsme směr Březiny, našli Kukyho les a bydleli v tom nejhezčím interieru, který jsem zatím viděla.

Kdybych si mohla zvolit místo pro svatbu nebo alespoň obřad, bylo by to určitě podkroví Penzionu Na Bělisku. Narazila jsem na něj úplnou náhodou. Letos jsme totiž navštívili kousek od Brna Farmu Noe, která leží v obci Březina. Booking pak nějak vyhodnotil, že jsem asi holka březí a neustále mi cpal další a další “sloučeniny bříz” 😀 .

Březina tehdy, Březiny dnes

Jenže. Tahle jejich reklama na mě zabrala, protože se mi jednou začal na monitoru ukazovat Penzion Na Bělisku, který leží v obci Březiny 😀 . A byl taaak krásný, tak uprostřed přírody, že jsem nečekala a spojila srpnový pobyt s kurzy první pomoci, které byly ten měsíc v Olomouci.

Ten pohled z okna neměl chybu. Pobyli jsme tu od středy až do neděle a zrušili jsme dost plánů do okolí, protože nás místní lesy okouzlily. První den nám děti dopřály a prospaly se dýl než my, ale i tak jsme vstávali v sedm. Počasí vypadalo dokonale, takže já vybalila všechny tašky (to už se na těch 5 dní vyplatí 😀 ) a holky vyběhly omrknout okolí.

Penzion Na Bělisku

Penzion je rodinný, což mi bylo sympatické hned. Uvítala nás paní majitelka, v restauraci vyvářel moc dobře její muž a my jim neustále nosili z lesa praváky, aby nám z nich něco dobrého mohli uklohnit 🙂 . Pro ubytování jsme si vybrali jeden ze dvou apartmánů. Ta kombinace klasiky s trámy a dřevěným obkladem je kouzelná a to ještě nevidíte strop 😀 .

Jestli měl náš pobyt nějakou nevýhodu, byly to jednak naše děti, které vstávaly další dny strašně brzy 😀 , jednak snídaně, která začínala až od 8,30. Každý kdo má malé děti si umí představit, jak udržuju holky od 6 do 8,30 s tím, že “za chvíli půjdeme” 😀 .

Tip: My se s tím nakonec vypořádali elegantně. Nakoupili jsme si snídaně (protože v rámci apartmánu je i kuchyň a můžete si ji udělat) a na “hotelovou snídani” jsme chodili už vlastně na svačinu.

Rozhodně baby-friendly

Zatímco holky byly se snídaní rychle hotové, protože z terasy neustále zíraly na dvě hřiště, my si ještě rádi poseděli. Takový výhled nemám totiž ani na chalupě v Národním parku 😀 . Nela i Juli vyrazily na hřiště, písek, prolejzačky a já po dlouhé době vypila kafe teplé.

Pokud vyrazíte s dětmi na Kukyho cestu, o které jsem vám psala celý jeden článek tady: Svěrákův Kukyho les, můžete okolí penzionu využít, protože právě tady začíná a končí celá dětská stezka. My teď s holkama koukáme na film a je super, jak už si Nela propojuje výlet s pohádkou 🙂 .

Před penzionem jsou dvě hřiště. Jedno klasika dřevěné, prolézací s provazy a druhé s pískem a super kladkou a vozíčky, kde děti jako malé “písečné hornice” převáží písek. Tam se nám moc líbilo a hlavně kladka byla super. Do doby než to Nela vytáhla a plně naložené pustila na Julii… ale i to jim jistě něco dalo 🙂 .

Penzion stojí na úplném kraji obce a kolem něj je boží příroda. Terén je fajnový, takže děti zvládly na kolech projet dost stezek a jeden hezký okruh (cca 4 km) kolem penzionu. Projedete se podél potoka, teď na podzim tam ještě sesbíráte i dost hub, protože rostly doslova všude a děti se vrátí tak akorát zmožené.

Jde se na jídlo

Do restarace v penzionu jsme chodili na snídaně a na večeře. Obědy jsme si vždy nějak splácali nebo došli v rámci výletu. Velkou výhodou penzionu je, že nikoho nenutí, aby chodil do restaurace nebo jinam. V místní kuchyňce si v patře uvaříte na dvouplotýnkovém vařiči, k dispozici je lednice.

Tip: Pokud byste se sem někdo vydal a chtěl si vařit sám, doporučuju si vzít větší nádobí (hrnec nebo pánev). Vše tu bylo, ale ne tak, abych uvařila pro 4 lidi (Julie a Nela už jí porce jak my dva velký 😀 ). Jinak talíře, skleničky, hrnky a příbory tu jsou komplet. Nechybí ani mikrovlnka, kdo hřeje jídlo malým dětem.

A ten (z pohledu dětí) největší benefit tohohle vysočinského bydlení? V rámci apartmánu máte hned u kuchyňky nemalý koutek, kam holky vyrazily hned jak otevřely oči. Nedivím se jim. Cizí hračky jsou vždycky nejlepší, no ne? A když se tam navíc vedle vás ubytuje rodina, která má poměrně stejně staré děti, stane se z nich velice rychle gang, který funguje docela samostatně 😀 . My to štěstí měli.

Co tam budeme dělat?

Já si myslím, že už mě docela znáte, takže už určitě tušíte, že jsem měla vypsané výlety po okolí, návštěvu Žďáru, nezapomenout na Pohádkovou vesničku v Podlesí, projít si Kukyho les… plánů bylo. A my nakonec nic nestihli. Teda ne, že by nebyl čas, ale bylo tam pohádkově, že jsme ani nechtěli sedat do auta a jezdit po výletech. 

Každý den jsme vytáhli kola, omrkli mapu a vybrali si nějakou cestu pro výlet.

Protože jsme počítali, že bude v srpnu ještě dost teplo, nevezli jsme s sebou Julince na spaní ani stan. Tím že už nemá kočárek, musíme nějak řešit spaní po obědě. Stačí ji tedy buď plážový stan nebo klasika deka na zemi. Z té nové mám ale radost úplně největší.

Po moc dobré zkušenosti s peřinkami a polštářky jsem zase prolezla LittleBoss stránky a aniž bych ji zámerně hledala, byla tam! Pikniková deka, která má spodní stranu nepomokavou, ale zároveň to není jen taková ta deka nedeka. Tahle je teplá a zahřeje jak na jaře tak na podzim, takže jsme se rozhodli, že tuhle deku dopřejeme Julince na spaní na výletech a my si ji občas vypůjčíme na nějaký ten piknik.

A že na pikniky byl srpen na Vysočině jak dělaný, o tom by vám mohla Julinka vyprávět. Na víkend, který jsme tam pobývali, zrovna padly Finské oslavy “Finnish your dinner”, takže i my si víc užívali jídla pod nebem nebo pod korunami stromů.

Hurá do bláta

A až nebudete vědět co, rozhodně tady skočte do bláta. Stezky bosou nohou jsou už časté dost, ale tahle blátivka byla super a mají ji přímo u hotelu. Jestli jste si prošli článek o Kukyho lesu, tak už víte o co jde. Penzion má totiž u hřiště ještě vodní svět. Je to druhé zastavení na Kukyho stezce a s dětmi se tu určitě vyřádíte 🙂 .

Celý den jsme strávili okolo penzionu a to hned 5x, nikdy neměly ty dvě malé borůvky dost. Ani v jídle, ani v hraní. Ze všeho nejraději by se ráchaly ve vodě a bahně, ale vždy vzaly za vděk čistým nepískovým hřištěm, když jsme zrovna jedli nebo se chystali do pelechu. Na sedmou večerní jsme chodili na večeři a co moc doporučím jsou místní žebírka 🙂 .

Připravit rakety, hrajem!

Ač je to tam celé komorní, vešlo se toho do okolí hodně. Hned po příjezdu jsme si všimli, že je u lesa docela hezky bokem schované hřiště. Tenisový kurt s vysokým plotem, který je ideální pro první trénink 😀 . Rozhodli jsme se totiž, že holkám představíme “co je to ta raketa”. 

Tip: O tenise a všeobecně o koníčkách a kroužcích jsem psala článek z hřiště: Sporty a kroužky, kdy je správný čas začít? Tak kdo má ještě chvíli, mrkněte 🙂 .

Vyzkoušeli jsme si všichni zase zahrát přes síť, holkám se to moc líbilo a já pak mohla v klídku odpadnout, protože děti si převzal Alda 😀 . Kamarád holek, se kterým byli slušný gang 🙂 . Už začíná doba, kdy jim rodičové stačit nebudou, takže jsem prvně byla v roli diváka a děti spolu chodily “na rande do bláta”. No uznejte, kde jinde by to bylo tak atraktivní? 😀

Dovolená utekla jako hrom. Měli jsme ale obrovské stěstí, protože nikdo nebyl marod a počasí nám vyšlo úplně tip ťop. V neděli odpoledne už se zatáhlo a poprchávalo, ale to už nám na cestu bylo úplně jedno.

Občas si říkám, jestli by holky nebyly šťastný, kdyby lilo, když byla v podkroví ta velká herna 😀 .

Další z tipů, které přidávám na blog do sekce Ubytování a můžu za nás doporučit. Navíc mi to tu celé poslouží i jako takový deníček, protože dost krutě nestíhám dělat Project Life album tohoto roku a budu moc ráda, že tu najdu nějaké ty indicie a hotové fotky, až se k tomu srpnu jednou dohrabu 😀 .

A že už jste tu byli a Vysočina se vám líbí stejně jako nám? Zkuste ještě další ubytovací lahůdku – Pohádkovou vesničku v Podlesí. Soukromí tu bude míň, ale když si vyberete jaro nebo podzim, bude tam moc hezky 🙂 . Stačí se skrz mapu prokliknout do dalšího článku 🙂 .

3 komentáře

  • Markéta Šmídová 27.9.2017 at 8:57

    Mužů se zeptat kde jste si rezervovali pokoje? Stránky jim nefungujou, jenom asi Facebook. Moc se mi to místo líbí a chtěli bychom s manželem a s roční dcerkou na 2-3 dny vyrazit na dovcu. A já milují přírodu a lesy a tech je kolem dost.

  • Katka 27.9.2017 at 10:10

    Prosím, prosím, kdepak najdu tu náááádhernou piknikovou deku? Koukám na stránky a ne a ne ji objevit? Moc děkuji za odpověď, Katka.

  • Tereza 1.10.2017 at 6:28

    V penzionu Na Bělisku jsme byli před asi 2,5 roky, kdy byl “čerstvě” (pár měsíců) otevřený. Chybělo tehdy ještě takové vyžití pro děti jako má teď , byla jen klouzačka a houpačka a i tak to byl perfektní pobyt. Byli jsme tehdy 5 rodin společně, nadchl nás dokonalý interiér i milý a vstřícný přístup majitelů a hlavně jídlo!, zdejší kuchyně je dokonalá. Od té doby vzpomínáme na lahodnou vánočku, která bývala ke snídani (bývá pořád?? :-), na rodinné pobyty jezdíme každoročně a od té doby vždy při snídani padne něco ve smyslu “jako dobré, ale na vánočku z Běliska to nemá…:-) ) a já si občas postesknu “škoda, že už jsem vdaná, já bych tak chtěla svatbu Na Bělisku”…po přečtení článku si říkám, že musíme zajet zase, abysme přece vyzkoušeli to vyžití pro děti, budou nadšené.

  • Napsat komentář

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    MAMAblog roku 2017/18/19 jsme díky vám!

    Děkujeme, že jste se zatoulali až k nám. Narazili jste na blog mladé lékařky a především mámy, který je o lásce k dětem, zdraví, hraní, cestování, Project Life, vzpomínkách a všem smysluplném co nás baví a naplňuje. Doufáme, že se vám bude líbit.

    Kam za námi

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí! Nově i ON-LINE!

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete! Nově i ON-LINE!

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Nechce se tátům mezi houf žen? Už mám řešení. I tátové tráví s dětmi aktivní čas. Dokáží v případě potřeby pomoci? Pošlete mi partnery a táty vašich dětí na kurzy speciálně pro táty. Vždy odchází spokojení a mají odpovědi na všechny své Co mám dělat? otázky. Nově i ON-LINE!

    Už potřetí MAMAblogem roku! Děkujeme!

    Nejnovější příspěvky

    Na FB nechybíme, přihlaš se a nic Ti neunikne

    ×