Letní putování den 4. | Ten nej z výhledů Beskyd

Letní putování den 4. | Ten nej z výhledů Beskyd

Čtvrtý den našeho putování je tady. Máme za sebou cestu do Bratislavy, kdy jsme zastavili v Brněnském VIDA! science centru, pobyt v Hotelu Rozálka pod vinicí a s koňmi (výlety z vinohradu jsou tady – klik), přejezd přes Trenčím a jeho hrad do Beskyd a po první noci nás tu čeká celý den po výletech. My si nechali poradit přímo od majitele penzionu, takže jsme na doporučení sáhly po “výletu s nejkrásnějšími výhledy“.

Výšlap na vrch Kamenitý

Ač to zní jasně, že pro každý výhled je nutné si logicky vyšlápnout, nějak se nám nezdálo nutné studovat předem terén a převýšení 😀 . A ono je to dobře. Kdybychom nejprve hledali tyhle informace, možná by z výletu sešlo kvůli tříleté Julince, která to ale dala úplně bravurně, ač měl dnešní celodenní výlet cca 8,5 km, ale kvůli terénu to bylo pocitově kilometrů aspoň 15 😀 .

Z Horní lomné, kde jsme nechali na kraji lesa auto, jsme začali stoupat výš a výš 😀 . Kopec neměl moc konce, ale zase je moc fajn, že dětem můžete slíbit, že až tenhle kopec vyjdete, žádný jiný už nepřijde 😀 . Lhát totiž nebudete, jen je dobře, že děti předem netuší délku toho jednoho jediného “kopečku” (3,5 km).

Trošku jsem tady litovala, že mám v penzionu tašku plnou kraťasů, šatů a sandálek, ale holiny jsem nechala doma 😀 . A jak jsem si říkala, že mě v tom táta pěkně vymáchá, podotkl jediné “Ty bys šla tuhle cestu v holinách?” a měl naprostou pravdu. Nohy bych večer necítila.

Sice boty nevypadaly zrovna “do divadla”, ale bylo to úplně fuk, protože holky přišly domů vyčerpané, ale spokojené a bez bolístek či puchýřů 🙂 .

Když projdete lesem, což je menší a kratší část kopce, máte vyhráno a to je dobrá zpráva výletu. Cesta lesem totiž dlouhá není a když se dohrabete na velkou louku, najednou chytí děti druhý dech 🙂 .

Motivační výhled pod kopcem

Proč to? Před vámi bude sice další dlouhé stoupání, ale na jeho vrcholku už je cíl vaší cesty a je tam chalupa Kamenitý, ve které je dobře vaří, mají skvělé pivo i kafe, ale hlavně, mají tam dřevěné venkovní hřiště, které je celou cestu dětem na očích. Ani jednou za ten kopec holky nekňourly, že dál nejdou 😀 .

Šulánkové pauzírování

Na louce už se budete velice často otáčet a kochat. My si tady dělali pár přestávek a to nejčastěji na holek oblíbených šuláncích 🙂 . Nevím, jak jim říkáte vy, u nás pro to jiný název nemáme 😀 .

Julinka se na vrchol moc neodvažuje, zato Nelinka, ta by tam zůstala další hodiny. Ze slámy si tam skládala písmenka (P – nevybrala si snadný úkol 😀 ) a já pořád myslela na to, aby nebyla úplně durch a softshellový kabátek proti té durch slámě vážně zabral. Je super, že je delší, protože kalhoty už ze softshellu nemá a šla by zbytek výletu mokrá.

Když jsme šli nahoru lesem, velkou část cesty nám totiž pršelo, takže louka byla vážně výživná. Všímáte si, jak nikde nikdo není? Bylo to až neskutečný, protože jsme na výletě potkali jen jeden pár nahoře na kafi a pak dva cyklisty na zbytku trasy, jinak vcelku pusto prázdno.

A když už někoho potkáme, prvně v životě toho využíváme, protože díky sympatickému páru mám zase fotku, na které jsme všichni společně 🙂 .

Kabátek i pláštěnka v jednom

Když jsem dávala z průbehu dovolené pár fotek na instagram (tady jsme – klik), velký ohlas budily právě holek kabátky. Je to zas a znovu naše (už víc jak dva roky) oblíbené Unuo. Poměrně nově mají kabátky v nabídce a je to jen lehoučký softshell. Přiznám se, že jsem ho vnímala spíš jako větrovku, která odolá ranní rose a poprchávání.

Ale průtrž mračen, kterou snesl na všech našich výletech z něj definitivně udělala pláštěnku. Na podzim by mělo Unuo dělat i jeho podšité, tedy zateplené verze, ale přiznám se že tohle, se mi zamlouvá mnohem víc. Jako pláštěnku to totiž dáte přes všechny vrstvy oblečení a dětem není horko a chrání proti dešti i větru.

Na rozdíl od gumových pláštenek je ale nemusíte po dešti sundavat, protože se v tom děti nezapaří. Je to klasický, prodyšný, letní softshell a my ho jen na střídačku rozepínaly, když jsme s ním zrovna funěli do kopce. Zadky byly suché, i když holky sedaly po dešti do trávy i na šulánky.

Teď je s sebou vozíme na úplně každý výlet, i když je léto a teplo, protože na letní bouřky bude super. Na podzim je holky vyfasují do školky 🙂 . Vidíte ty mravence vpravo dole na fotce? Jo znamená to jediný. Ne, že mají ještě velký kopec před sebou, ale že já kvůli týhle fotce musela mastit rychlym tempem nahoru, abych ji mohla vyfotit 😀 .

Kabátky UNUO najdete na jejich e-shopu přímo tady – klik

Velikosti jsem vzala holkám o jednu větší než nosí (Juli nosí 104ku a kabátek má 110/116, Nelinka nosí 116ku a kabátek má 122/128 🙂 )

Vrchol dosažen bez ztráty květinky

Hřiště, hřiště, hřiště! Díky němu jsme zvládli nejhorší, ale nejkrásnější část výletu nás čekala – posezení, občerstvení a hraní 🙂 .

A když se Julinka vysápala s tátou nahoru, čekala jsem její obvyklé “Mamí, já mám hlad 😀 . Místo toho ale řekla “Mami, tady jsem ti dole utrhla kytičku” 🙂 . Takovou štreku chuděru povadlou táhla. To jsou ty nejkrásnější maličkosti, které vytváří to největší štěstí, které v sobě mám.

Odměna na vrcholku

Pláštěnky letěly na trávu, horko nám bylo neskutečné a holky osedlaly místní houpajdy a kochaly se s námi tím božím výhledem. Fronty na houpajdy tu rozhodně nenajdete 😀 . A víte co, je tady v chatě Kamenitý i dost levné ubytování, a to je teprve romantika. Den před naší návštěvou tu byla svatba, musela být překrásná!

Zatímco se holky bavily hřištěm, my si dali totál klid a dobré kafe i pivo. Venku je před chatou Kamenitý takovéhle posezení a maximálně si tam užijete výhledu a kopce, který jste právě zdolali 🙂 .

A o chvíli později už v čepicích a pláštěnkách. Teda Juli sebrala čepici tátovi 😀 , svoje s sebou holky neměly (ale kraťasy a sandále jsem měla 😀 ) . Jak se dostanete na vrchol, počítejte s tím, že i v létě a za vyšších teplot tady bude hodně fučet, takže rozhodně s sebou nějaký dlouhý rukáv nebo větrovku (nebonbónovou 😀 ).

Je škoda, abyste odsud museli hnát z hřiště a posezení do lesa, protože bude dětem zima.

Zelňačka na větrné hůrce

K obídku jsme využili místní kuchyně (pozor, v pondělky mají zavřeno) a dali si do pupků teplou dobrou zelňačku. Já si objednala česnečku a prvně v životě jsem jí “nedala” 😀 . Tak neskutečně česnekou věc jsem v životě nejedla. Tátovi to nevadilo, ovšem i večer po vyčištění zubů z něj šel česnek 😀 . Romantika 😀 .

Kozí cestou po hřebeni

Po hodině zevlování jsme se s holkama domluvili, že je čas jít. V penzionu jsme si totiž domluvili na půl pátou vířivku, která byla na hodinu a v ceně pobytu 🙂 . To byla další motivačka, kterou holky měly pro zbytek výletu.

Ten byl ale už jen po rovině a zase dolů z kopce, takže tam už nás zásek nečekal žádný 🙂 . Kopec nečekal, ale jedno kozí překvapení ano 😀 . Dvě kozí kámošky si to štrádovaly před námi a my už viděli tu díru v plotě, odkud kozeny zdrhly 😀 .

Bez sváči v batůžku

A že na zbytku cesty není “organizovaná zábava” a hřiště, to už bylo holkám jedno. Jakmile se totiž vydáváme do lesa v létě, vždycky vědí, že se dá sníst celý les 😀 .

Zpívali jsme, putovali rovinkou po hřebeni beskydských hor a střídavě seděli v borůvčí 🙂 . Výlet jsme tentokrát pojali na celý den a kvůli mokru a dešti nebylo úplně možné si na dece přes poledne zdřímnout, přežili jsme Julinky den prvně bez poledního spaní.

K večeru už to byl sice dost boj a nálada střídala smích a pláč během pár sekund, ale bazén v penzionu a neskutečně rychlý výtuh v postelích nám byli největší odměnou 🙂 .

Hřiště jako stopa lesáků

A další boží část výletů byl tenhle tulič, který lidské teplo v dešti doslova vyhledával 😀 . Jsem tak ráda, že se holky nebojí brouků, pavouků, motýlů a asi zatím žádné havěti, ani když je mají v ruce nebo právě na obličeji 😀 .

Cesta byla asi na 200 m šíleně zplundrovaná lesákama, ale co nám přišlo šílené, bylo pro holky BOŽÍÍÍ 😀 . Kameny, klacky, tráva…mamííí, de se vařit!

Tak jsme si tu poseděli, holky se zaprasily blátem, uvařily polívku co nikdy nikdo neochutná, posledně jsme pomazlili motýlka a došli na poslední rozcestník na hřebeni, od kterého nás čekala už jen cesta dolů 🙂 .

A jedeme z kopceeeee

Když už si vyšlapete  3,5 km nahoru, musí se někde sejít i dolů 🙂 . Příjemná část výletu. To už jste navíc i na cyklostezce, takže tady snese terén i kočár (do té doby ani omylem 😀 ) a šlape se to jedna dvě.

Jak řikám, v lese jim neunikne nic. Nic se neschová, nic nezůstane na svém místě, když poznají, že je to jedlé 😀 . Poctivě jsme ji dali do postranní kapsy batůžku a domluvili se, že ji dáme paní majitelce do kuchyně 🙂

Pozn.redakce, tedy mně: Nelinka o týden později:
Tatínku, kde je ta naše houba? Ta co dáme paní do kuchyně (už jsme byli v Praze 😀 ).
Táta: Ale fuj! A já furt co to je v té kapse v batohu 😀 😀 😀

Štreka, která zato stála

Bylo to prostě super. Počasí nám nepřálo, terén a převýšení pro malé děti lehký brutál, ALE dnes o výletu mluví holky s největším nadšením. Jak seděli na šuláncích, jaké tam bylo hřiště, jak Nele seděl na obličeji motýl nebo jak vylila tátovi všechno pivo na vrcholku Kamenitý 😀 .

Odvažte se a seberte odvahu 🙂 . Pokud to sem nemáte daleko, vemte sem děti, vyrazte zničit sebe i je a hlavně se nezapomeňte dívat kolem sebe, protože ty výhledy, ty jsou!

Slíbená odměna na dobré spaní

Jak bylo slíbeno, tak jsme splnili a stihli jsme svojí hodinku ve vířivce úplně akorát. Po cachtání přišla výborná večeře v místním penzionu, o kterém vám tady taky ještě napíšu 🙂 , a pak už hurá do postýlek, kde odpadlíci chroptěli během pár minut 🙂 .

Mapa k výletu, ať víte kudy kam

Celková trasa měla 8 km, ale dá se zkrátit cca na 7 km po jiné cyklostezce. Vyráželi jsme ráno v půl desáté a vrátili se na půl pátou 🙂 . Možnosti občerstvení jsou jen na vrcholu v chalupě Kamenitý. Pro podrobnou mapu klikněte na následující obrázek 🙂 . Hezký den

3 komentáře

  • Anna 3.8.2018 at 14:28

    Míšo, Kamenitý!!! Miluju to tam!!! Jezdili jsme tam na halušky….. To hřiště tam tenkrát ještě nebývalo…Děkuji moc za krásný článek z mého rodiště,..už se těším až všechny kopečky synovi (3,5)ukážu,snad už příští rok 🙂

  • Eva 3.8.2018 at 15:48

    Dobrý den Míšo!
    Pláštěnky úžasné, nevíte, náhodou, jestli nebude i klucici verze 😊 chci objednávat z unuo komplety pro kluka a holku, tak bych vzala rovnou i pláštěnky, ale klucici nevidím 😐 ale bůhví, jestli ještě někdy vůbec budou pláštěnky potřeba 😥
    Diky moc, snad dotaz nevadí.
    Eva

  • Monika 3.8.2018 at 20:22

    U nás se balíkům sena říká balíky sena 😉 . Pod názvem šulánky znám šišky s mákem 😃.

  • Napsat komentář

    MAMAblog roku 2017/18 jsme díky vám!

    MAMAblog roku 2017/18 jsme díky vám!

    Děkujeme, že jste se zatoulali až k nám. Narazili jste na blog mladé lékařky a především mámy, který je o lásce k dětem, zdraví, hraní, cestování, Project Life, vzpomínkách a všem smysluplném co nás baví a naplňuje. Doufáme, že se vám bude líbit.

    Kam za námi

    Stáhni a zažij jaro! Zážitková hra pro děti

    Zažij jaro

    Chcete s dětmi prožít roční období v maličkostech? Drobnosti, které si děti z dětsví zapamatují nejsou v hračkách, jsou v zážitcích. Pojďte na ně s námi a Zažijte JARO.

    TOP 20 našeho JARA

    Bez čeho se na jaře neobejdeme, když většinu času trávíme s dětma venku? Našich TOP 20, na které nedáme dopustit.

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Darujte poukaz na kurz nastávajícím rodičům

    Internet je plný informací, které ale mají skutečnou váhu? Co mám dělat? Povíme si vše od porodnice, prvních horeček a průjmů, přes otázky o očkování až po syndrom náhlého úmrtí a nácvik resuscitace kojence. Doma už vás nic nezaskočí!

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Darujte poukaz na kurz dětské první pomoci

    Úspěšný projekt První pomoc dítěti už běží třetím rokem! Často si říkáte Co mám dělat? Přijďte a tenhle myšlenkový kolotoč dostane řád a vy pocit jistoty, že v případě nutnosti skutečně pomůžete!

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Darujte poukaz na kurz první pomoci pro tatínky

    Nechce se tátům mezi houf žen? Už mám řešení. I tátové tráví s dětmi aktivní čas. Dokáží v případě potřeby pomoci? Pošlete mi partnery a táty vašich dětí na kurzy speciálně pro táty. Vždy odchází spokojení a mají odpovědi na všechny své Co mám dělat? otázky.

    Co takhle poslat na kurz hlídací babičku?

    Co takhle poslat na kurz hlídací babičku?

    Na tuhle myšlenku jste mě přivedli vy. Posíláte mi své rodiče i tchýně, které jsou hlídacími babičkami a základy první pomoci zaměřené na děti je MOC baví. Darujte jim kurz a já jim odpovím na otázky Co mám dělat?

    Už podruhé MAMAblogem roku! Děkujeme!

    Nejnovější příspěvky

    Na FB nechybíme, přihlaš se a nic Ti neunikne

    ×